Vysokoškolský titul za pár měsíců bez stresů a úmorného biflování. Takové "studium" nabízí v Česku hned několik poboček zahraničních univerzit. Stačí zaplatit... Maturanti, kteří chtějí pokračovat ve studiu a zapomněli podat přihlášku na univerzity, začínají pomalu propadat panice.
V Česku působí kromě státních, veřejných a soukromých vysokých škol s českým státním souhlasem i takzvané pobočky škol zahraničních, které ale nikdo nereguluje. Právě na ty se časopis TÝDEN zaměřil.
Za šest semestrů takového studia mohou žáci zaplatit zhruba 150 tisíc korun. Vystavený diplom má ovšem hodnotu papíru, na kterém je vytištěn.
Renata Z. z Říčan u Prahy tak dlouho přemýšlela nad budoucím studiem, až propásla termín podávání přihlášek na tradiční české univerzity. Až koncem března se proto začala poohlížet po možných variantách.
Do rukou se jí dostala i nabídka pražského Mezinárodního institutu podnikatelství a práva. "Nevíte, kam na školu? Přijímáme přihlášky," lákal inzerát a sliboval mimo jiné i bakalářský studijní obor právo, po jehož vystudování bude absolvent moci používat titul Bc. (bakalář).
Tady ale Renata zbystřila a uvědomila si, že něco nehraje. Právníci totiž využívají vyššího titulu Mgr. (magistr), případně JUDr. Ukázalo se, že institut je pouze pobočkou Užhorodské národní univerzity na Ukrajině a na základě tamní, tedy ukrajinské akreditace by měl vyučovat právo ukrajinské. Pokud tak skutečně činí, bude Renatě takové vzdělání v Česku k ničemu.
Zmiňovaný institut přitom zdaleka není jediný, který vzbuzuje kontroverze. Pochybné pobočky zahraničních institucí spoléhají zejména na to, že mladí lidé si při výběru školy nedávají pozor. Navíc uchazeče často přesvědčují, že po absolvování nebudou mít problém s uznáním uděleného titulu, takzvanou nostrifikací. Jenže opak je pravdou.
Uznání těchto titulů bývá velmi komplikované. V Česku nostrifikují zahraniční diplomy veřejné vysoké školy, jako odvolací orgán proti jejich zamítavému stanovisku je ustanoveno ministerstvo školství, podle kterého po českých titulech touží zejména Rusové a Ukrajinci.
Právě na rusky hovořící občany cílí pochybné vzdělávací instituce nejčastěji. Kvůli penězům se nebojí ani tvrdit nepravdy.
Podobně se v komunikaci s TÝDNEM vyjádřila mluvčí Akademie managementu a komunikace (AMAK) Alexa Retiznyk: "To je opravdu pouze formalita. Naši absolventi jsou velmi úspěšní u nostrifikací například na VŠE."
Akademie má údajně uzavřenou smlouvu o poskytování vzdělání s ukrajinskou KROK University, kdysi se tu uvažovalo i o akreditaci české. "Jenže zdejší Akreditační komise a ministerstvo po nás stále něco chtěly. Bylo to hrozně složité a náročné. Tak si vystačíme s ukrajinskou, se kterou se hezky pracuje. Kdo chce český titul, tak prostě to vzdělání od nás nostrifikuje například na VŠE a je to," uvádí Retiznyk.
Na VŠE se odvolávají takřka všechny mapované instituce. Škola se od tvrzení poboček distancuje. "VŠE kategoricky prohlašuje, že uvedená tvrzení o údajné formálnosti či bezproblémovosti ‚nostrifikace' vzdělání dosaženého studiem realizovaným uváděnými subjekty nejsou pravdivá," napsala TÝDNU mluvčí VŠE Zuzana Politzerová.
AMAKu se ale i přes kontroverze daří získávat nové posluchače. Nedávno se na svém webu dokonce pochlubila, že může udělovat i tituly JUDr. či PhDr. Navázala totiž spolupráci se slovenskou Vysokou školou DANUBIUS. Jde o proslulé Sládkovičovo, kde za velmi pochybných podmínek získala titul řada českých sociálních demokratů v čele s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem či někdejším šéfem jihomoravské ČSSD Zdeňkem Dufkem.
Ministerstvo školství ale slibuje, že s nekvalitními vzdělávacími institucemi brzy zatočí. V platnost má totiž vejít nový vysokoškolský zákon, který počítá s registrací zahraničních poboček. Skončí tím praxe, kdy si vzdělávací institut mohl třeba i se smyšlenou akreditací otevřít kdokoli.
Časopis TÝDEN zmapoval na základě podnětů od současných studentů, absolventů a expertů instituce, které nabízejí vysokoškolské vzdělání za ne zcela standardních podmínek:
- Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky (OEAEP) sídlí v Praze, vyučuje ale také v Děčíně, České Lípě, Jablonci a dalších městech.
- International marketing & management school (IMMS) vzdělává na základě smlouvy s OEAEP.
- Akademie managementu a komunikace (AMAK) se odkazuje na akreditace z ukrajinské KROK University.
Studenti absolvují první dva roky studia na BIVŠ, a.s v českém a anglickém (popřípadě v německém) jazyce. Po absolvování prvních dvou ročníků přestoupí na bezplatné studium do třetího ročníku v Hochschule Mittweida v Německu. Zde absolvují výuku dalších předmětů, praxi a vypracují závěrečnou bakalářskou práci v anglickém (německém) jazyce. Bakalářskou práci mohou studenti zpracovat na problematiku firmy, ve které jsou zaměstnáni.
Výuka na BIVŠ probíhá ve studijních blocích a studium je vhodné i při zaměstnání. Od druhého semestru je do studijních plánů zařazena výuka cizího jazyka (angličtiny/němčiny). Pro studenty, kteří ocení větší jazykovou podporu, je v BIVŠ k dispozici kurz v rámci nabídky jazykového vzdělávání.
Poslední rok bakalářského studia studenti studují bezplatně v Německu na vysoké škole v Mittweidě, která se nachází nedaleko měst Chemnitz a Drážďany.
8 Důvodů proč (NE)JÍT na Vysokou Školu
Vzdělávací aktivity, které se tváří jako vysokoškolské studium, ale ve skutečnosti nabízejí jen iluzi, jsou bohužel realitou. Důležité je být obezřetný a ověřovat si informace o akreditacích a uznávání diplomů.
Nenechte se zlákat rychlým a snadným získáním titulu. Kvalitní vzdělání vyžaduje úsilí a čas. Vždy si pečlivě prověřte akreditaci školy a možnost uznání dosaženého vzdělání v České republice.