Anglistika a amerikanistika: Zkušenosti a možnosti studia

Studium v doktorském studijním programu Anglický jazyk probíhá formou prezenční i kombinovanou na základě individuálního studijního plánu v souladu s platnou akreditací.

Průběh studia

U studentů prezenčního (interního) studia se předpokládá pravidelný pobyt na katedře a účast na většině pořádaných akcí - tj. návštěva prezenční výuky, odborných přednášek a workshopů konaných na katedře, spolupráce na odborné pedagogické činnosti a zapojení do vědeckovýzkumných i grantových aktivit katedry. Při sestavování individuálního studijního plánu studentů kombinovaného (externího) studia se přihlíží k časovým možnostem studenta a specifikuje se způsob, jakým student kompenzuje nižší míru osobní účasti na prezenční výuce (samostudium, letní školy, ústní konzultace, seminární práce, konferenční a publikační aktivita apod.).

Důležitou součástí obou druhů studia je odborná publikační aktivita a konferenční činnost. Po dohodě se školitelem je možno kreditově hodnotit studijní či výzkumný pobyt na akademické instituci v zahraničí.

Finanční podpora a granty

Studenti doktorského studia v jeho prezenční formě pobírají po standardní dobu studia pravidelné měsíční doktorské stipendium. Studenti mají možnost se zapojit do Interní grantové soutěže (IGA), v rámci které si mohou vysoutěžit další finanční prostředky na základě své akademické publikační činnosti.

Přijímací řízení

Termín pro podání elektronické přihlášky pro nadcházející akademický rok je do 30. dubna 2026. Náležitosti přihlášky a seznam požadovaných příloh viz stránky FF UP. Jednou z povinných příloh přihlášky je také badatelský záměr. Jedná se o vymezení oblasti, které se chcete v doktorském studiu věnovat.

Vstupní požadavky

Ukončené magisterské studium programu Anglická filologie, nebo programu příbuzného. Pohovor, v němž má uchazeč prokázat předpoklady pro zdárné ukončení doktorského studia. U přijímacího pohovoru se povede odborná rozprava v angličtině nad předloženým badatelským záměrem, v rámci níž přijímací komise s uchazečem probere teoretické i praktické aspekty realizace tohoto záměru a případně uchazeči navrhne zpřesnění či změny. Součástí pohovoru je i diskuze o odborné literatuře uvedené v předloženém seznamu prostudované literatury.

Uplatnění absolventů

Absolvent je erudovaný anglista se znalostí soudobých lingvistických disciplín. Má základy filozofie, přehled o filozofických teoriích zabývajících se jazykem a hluboké znalosti v lingvistické disciplíně své specializace a svého výzkumu. Získaná kvalifikace absolventa předurčuje k uplatnění na pozicích filologického či obecně humanitního zaměření vyžadujících samostatné kritické myšlení a schopnost prezentace získaných poznatků.

Uplatňuje se zejména v pedagogické a vědeckobadatelské činnosti na vysokých školách a ve vědeckovýzkumných institucích, má ale předpoklady uplatnit se i v médiích, ve státní správě, v oblasti kulturně-politické, ve vedení kulturních, příp. jiných institucí, kde je vyžadována vysoká úroveň filologických znalostí a schopnosti koncepčně myslet. V lingvodidaktických disciplínách absolvent získá v předpoklady k uplatnění v pedagogickém procesu. Absolvent, který během studia získá poznatky v editorské praxi (např. při přípravě konferenčních sborníků z konferencí pořádaných na KAA), má předpoklady uplatnit se v oblasti vydavatelské.

Význam studia jazyků a literatury

Jazyk je základním kamenem lidské společnosti, spojuje nás v rámci všech společenských celků, skrz něj vnímáme své odlišnosti, ale také to, co máme společné. Skrze jazyk můžeme komunikovat s ostatními a sdílet zkušenosti, pocity a celé naše životy. Je-li jazyk jejím základním kamenem, tvoří literatura pilíře společnosti, které ji vynesly tam, kde se nachází dnes. Studium lingvistiky nám dovoluje nahlížet také na to, jak používáme jazyk, jak jím dokážeme ovlivňovat svět kolem nás. Jazykovědu lze aplikovat na celou řadu oblastí lidské činnosti. Zkoumání jazykové akvizice nám pomůže být lepšími učiteli. Psycholingvistika a sociolingvistika nám pomohou poznat jednotlivce, ale i společnosti.

Komplexní znalost literárního díla je nezbytná při přípravě nových vydání: pomáhá nám osvětlit rozdíly mezi tehdejším a současným způsobem uvažování a zamezit tak nekritickým zásahům do textů; skrze čtení s ohledem na dobový kontext se také lze vyhnout neopodstatněné cenzuře. Analytické schopnosti nám pomáhají zorientovat se v množství textů, které jsou dnes dostupné, a najít v nich to, co má smysl. Jazyk je nositelem kultury, není tedy divu, že studium anglického jazyka a literatury nám otevírá možnost chápat anglofonní kultury v jejich kontextech, nikoliv jen útržkovitě a zmatečně. Angličtina je totiž tzv. lingua franca současného světa a bez její perfektní znalosti a hlubšího porozumění anglofonním kulturám nám celá řada situací, fenoménů, nebo třeba i jen vtipů zůstane záhadou.

Historie a tradice

Ústav anglického jazyka a didaktiky navazuje na strukturalistickou tradici světově významného Pražského lingvistického kroužku založeného profesorem Vilémem Mathesiem. Další významnou osobností je profesorka Libuše Dušková, autorka první a doposud aktuální Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny, v současné době v řadách ústavu působí například profesor Jan Čermák, znalec staré angličtiny a překladatel Béowulfa.

Zkušenosti studentů

Obor anglistika-amerikanistika, lidově anglistika, patří možná trochu překvapivě mezi nejžádaněji obory na našich dvou největších veřejných univerzitách - brněnské Masaryčce a pražské Karlovce. Hned po psychologii se tento obor těší největšímu zájmu uchazečů o studium na filozofické fakultě. Anglistika-amerikanistika je literárně-jazykový bakalářský obor, po jehož absolvování byste měli získat vcelku zevrubný přehled o anglické a americké literatuře a kultuře, měli byste ovládat angličtinu na profi úrovni a zároveň byste si měli osvojit i odborné znalosti o tomto jazyce včetně jeho historie.

Přijímací řízení v Brně a Praze

Přijímačky na anglistiku na Masarykově univerzitě jsou dvoufázové. První je Test všeobecných studijních předpokladů, druhou část tvoří test oborový - ten je celý v angličtině. Ačkoliv už u přijímaček vypadne velké množství uchazečů (loni na anglistiku brali necelých 30% uchazečů), slouží první ročník studia jako to nejhustší síto. „Prvák byl opravdu velký filtr. Co se týče znalostí i jazyka. Měli jsme povinný dvousemestrální předmět Practical language a na konci byl postupový test, který měl ověřit, jestli jsme se zlepšili v angličtině. Ten patřil mezi ty vůbec nejnáročnější. Jako na většině VŠ oborů, plyne i na anglistice semestr celkem poklidně a ten největší hardcore přichází o zkouškovém. „Většina zkoušek byla ve formě eseje. Myslím, že ústní zkoušku jsem měla poprvé až na magistru. U literárních předmětů mi to takhle vyhovovalo a některá témata mě vyloženě bavila psát. Co mi vadilo, byl nedostatečný feedback, což je primárně způsobeno počtem studentů v předmětech. Velkou součástí studia anglistiky je samozřejmě také značné množství četby. Prakticky na každou hodinu musíte mít něco načteno. Téměř nadlidský výkon však musíte podat u anglistických státnic. Podle Anety jsou neskutečně náročné a získaný bakalářský titul je tak nepochybně zasloužený a draze vykoupený. „Bylo to strašné, asi nejhorší zážitek života. První den se psaly eseje z literatury a kultury. Další den se psaly lingvistiky. Na nich spousta lidí vyletěla. Následovala Practical language, což byla zkouška z angličtiny na úrovni CPE. Třetí den byly obhajoby, ty už byly klasicky ústní,“ rekapituluje zkušenost Aneta. Svého rozhodnutí jít na anglistiku do Brna však Aneta i přes tuto zkušenost rozhodně nelituje. „Zlepšila jsem si jazyk, naučila jsem se trošku jinak myslet, otevřelo mi to oči ve spoustě ohledech. Z praktického hlediska mi pomohla hlavně lingvistika. Zaprvé mě to bavilo a zadruhé mi přišlo, že angličtinu konečně využívám nějak v praxi.

Dostat se na anglistiku v Praze je možná o něco těžší než na stejný obor v Brně. Alespoň tomu napovídají procenta přijatých. Těch bylo loni necelých 23. Přijímačky tak každopádně mají podobně eliminační charakter. Oproti těm brněnským je však jejich součástí i ústní kolo, do kterého se musíte probojovat přes písemnou část. „U písemné části je určitě nejtěžší esej. Pokud nemáte zkušenosti s tím, vymyslet na místě delší souvislý text v angličtině na vysoké úrovni, doporučuju si to alespoň párkrát vyzkoušet. K ústní části si pak musíte připravit seznam četby. „Vybírejte jen ty tituly, které jste skutečně četli. I když nemáte načtená kvanta klasiky, je mnohem důležitější umět o těch knihách vyprávět. Samozřejmě v angličtině,“ upozorňuje Zuzana. Velký důraz je při pohovoru kladen i na motivaci ke studiu. První ročník podobně jako v Brně přežijí jen ti nejsilnější a v prváku řada kolegů odpadne. Na pražské anglistice se k zápočtu propracováváte prostřednictvím písemných testů, ale většinou je zkouška ve formě eseje. „Takže se připravte na to, že budete psát, psát a zase psát, a hlavně neustále vymýšlet témata na další a další eseje,“ říká Zuzana. Oproti Masarykově univerzitě se na Karlovce rozhodně připravte na více práce v průběhu semestru. „Celou řadu kratších esejí musíte napsat už během semestru, taky dostáváte průběžné úkoly a samozřejmě spoustu četby. Méně vyčerpávající jsou potom bakalářské státnice, ty jsou ústní a trvají dva dny. „Nejnáročnější bylo pro mě dát dohromady seznam četby. Přínos studia spatřuje Zuzana hlavně v osobnostním růstu. „Mně osobně studium anglistiky neuvěřitelně rozšířilo obzory. Žijeme každý ve své sociální bublině a studium anglistiky, vlastně jakéhokoliv jazyka a literatury, vám umožní z ní na chvíli vystoupit.

Studium anglistiky a amerikanistiky nabízí hluboký vhled do jazyka, kultury a literatury anglicky mluvících zemí, otevírá nové perspektivy a podporuje kritické myšlení.

tags: #anglistika #amerikanistika #zkusenosti