Tato bakalářská práce se zaměřuje na definici a charakteristiku lesní zvěře, s důrazem na dva klíčové druhy: srnce obecného (Capreolus capreoliis) a jelena lesního (Cervus elaphus). Cílem je poskytnout ucelený přehled o těchto zvířatech, jejich biologii, ekologii a významu v myslivecké praxi.
V úvodu práce je stručně nastíněn předmět zájmu a metodika sběru dat. Následně se práce detailně věnuje jednotlivým druhům zvěře, jejich popisu, chování, rozmnožování a stanovištím.
Srnec obecný (Capreolus capreolus)
Srnec obecný je nejrozšířenější evropskou spárkatou zvěří. Samce označujeme jako srnce, samice jako srny a mláďata jako srnčata. Srnec obecný se vyznačuje štíhlou stavbou těla, výškou v kohoutku dosahující až 90 cm a hmotností do 35 kg. Charakteristickým znakem je přítomnost střapce na zadních údech a bílý obřitek u samice, který je u samce spíše okrouhlejší. Srnčí zvěř se dvakrát ročně přebarvuje, přičemž letní srst je tmavošedá a zimní srst je světlejší. Především jsou značně menší, štíhlejší a bříška patek jsou protáhlejší.
Rozpoznávací znaky srnce obecného:
- Stopy: Stopy srnce obecného jsou oválné, s protáhlými spárky. Stopy kolem 5 cm dlouhé mohou patřit srnci.
- Trus: Trus srnčí zvěře má tvar protáhlých válečků nebo vajíček. V čerstvém stavu je lesklý.
- Smysly: Nej dokonalejším smyslem srnce obecného je čich, který hraje v jejich životě významnou roli. Svá teritoria si ohraničují pachovými značkami.
Rozmnožování a vývoj:
- Srny rodí 1-2 mláďata koncem května a začátkem června.
- Mladí samci (srnci) si vyvíjejí parůžky, které se mění s věkem.
- Srnec je sexuálně dospělý zhruba v 16 měsících.
Potrava:
Potrava srnčí zvěře je rozmanitá a zahrnuje byliny, trávu, listí, pupeny, ale také plody jako jsou bukvice a žaludy.
Věkové třídy srnců:
- I. věková třída (1-2 roky)
- II. věková třída (3-4 roky)
- III. věková třída (5 a více let)
Jelen lesní (Cervus elaphus)
Jelen lesní je symbolem majestátnosti přírody snad celé Evropy a řadí se mezi vysokou zvěř. Samce označujeme jako jelena, samice jako laň a mláďata jako kolouchy. Jelen lesní je výrazně větší než srnec, s výškou v kohoutku okolo 150 cm a hmotností až 250 kg. Vyznačuje se výrazným sexuálním dimorfismem, kdy samci mají mohutné paroží a v době říje i zřetelnou hřívu. Rozdíly ve váze a velikosti se projevují i na tvaru a velikosti stop.
Rozpoznávací znaky jelena lesního:
- Stopy: Stopy jelena lesního jsou větší a širší než stopy srnce. Na předních končetinách jsou stopy širší a delší než na zadních.
- Trus: Trus jelení zvěře je tmavý, ve tvaru protáhlých válečků, na jednom konci zašpičatělý a na druhém konci zpravidla prohloubený.
- Smysly: Jelen lesní má dobře vyvinuté smysly, zejména čich a sluch.
Rozmnožování a vývoj:
- Říje u jelena lesního probíhá od poloviny září do konce října.
- Laně po březosti trvající téměř 8 měsíců rodí 1-2 kolouchy.
- Kolouchové jsou hned po narození velmi čilí a matka je kojí 4 měsíce.
- Jelen nasazuje druhé paroží obvykle v druhém roce života.
Potrava:
Potrava jelení zvěře je rozmanitá a zahrnuje trávu, byliny, listy, větvičky, ale také plody jako jsou žaludy, bukvice a kaštany.
Věkové třídy jelenů:
- I. věková třída (2 - 4 roky)
- II. věková třída (5 - 8 let)
- III. věková třída (9 a více let)
Geografické a environmentální podmínky
Práce se dále věnuje popisu honiteb, kde byla pozorování prováděna, a to konkrétně honitby Branná a honitby Staré Město. Jsou zde popsány topografické, geomorfologické, geologické, pedologické, hydrologické a klimatické poměry.
Topografie a geomorfologie
Honitba Branná se nachází v podhůří Hrubého Jeseníku a její osou je údolí řeky Branné a Černého potoka. Honitba Staré Město se rozkládá v oblasti Králické a Dolní Lipky a je součástí Krkonošsko-jesenické soustavy.
Geologie
Geologické podloží obou honiteb je pestré, s výskytem hornin jako jsou fylity, kvarcity, devonské horniny a krystalinikum.
Pedologie a hydrologie
Půdní pokryv je rovněž rozmanitý, od hnědých půd po pseudoglejovou kambizem. Vodní toky zahrnují řeku Brannou, Hučavu a další potoky.
Klimatické poměry
Klimatické podmínky jsou charakteristické pro horské oblasti, s chladnými zimami a mírnými léty. Sněhová pokrývka je dlouhá a mírně chladná.
Biogeografie
Oblast spadá do fytogeografických oblastí oreofytika a mezofytika, s výskytem smíšených a jehličnatých lesů.
Metodika a výsledky
V části Metodika jsou popsány postupy pro sčítání a pozorování zvěře. Výsledky práce zahrnují porovnání počtů kusů srnčí a jelení zvěře, porovnání střelené zvěře za rok 2007 a souhrnné výsledky pozorování.
Diskuze
V diskuzní části jsou výsledky porovnávány s literárními zdroji a jsou zhodnoceny hlavní poznatky práce.
Neuvěřitelná divoká příroda skrytých lesů | BBC Earth
tags: #bakalarska #prace #definice #lesni #zvere