Diplomová práce Barbory Svobodové z roku 2021 se zabývá institutem dodatku v českém právu, přičemž klade důraz na jeho historický vývoj a současnou právní úpravu.
Struktura a obsah práce
Práce je systematicky členěna do logických celků, které na sebe navazují a tvoří funkční celek. Tato struktura zajišťuje přehlednost a zabraňuje opakování informací. Hlavním cílem práce je zhodnocení stavu odborného poznání problematiky, formulace pracovních hypotéz a vymezení cíle, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů.
Klíčovým úkolem při zpracování je vyhledání a zpracování právních pramenů, sekundární literatury (včetně zahraniční) a judikatury k tématu. Vyhledání sekundární literatury je součástí autorské činnosti diplomanta. Vedoucí práce může diplomantovi uložit provedení vlastního archivního výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována vytvoření poznámkového aparátu, který obsahuje citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti.
Obsah práce zahrnuje níže uvedené body, které však netvoří závaznou osnovu - tu si vytváří diplomant sám a může jí přizpůsobovat průběžně dosahovaným poznatkům a konzultacím při vypracovávání textu.
Doporučují se průběžné konzultace po dohodě, lze i prostřednictvím elektronické pošty. Účelem konzultací není spolupráce vedoucího na tvorbě textu práce, ale metodické vedení diplomanta. Rozsah práce by neměl překročit 120 stran textu. Formální náležitosti práce jsou stanoveny příslušnými univerzitními, popř. fakultními předpisy. Vedoucí práce může stanovit termíny pro předložení dílčích kapitol diplomové práce.
Student obdrží zápočty za odevzdání podrobného obsahu práce a podrobného seznamu literatury (Diplomový seminář - projekt) do 30. Věcný obsah diplomové práce: Student se zaměří na dovětek jako na institut dědického práva, stručně zmíní jeho počátky v Římě a následně se zaměří na jeho právní úpravu v ABGB, meziválečných Osnovách a NOZ.
Práce byla zkontrolována 23. 7. 2021 16:22, zadána/změněna 31. 8. 2021 17:11, založen záznam 21. 10. 2020 08:39, zveřejnit od 1. 7. 2021 06:30, práce převzata 1. 7. 2021 06:30.
Studentka prezentovala výsledky své diplomové práce. Komise vyslechla posudky vedoucího a oponenta, poté se studentka vyjádřila k připomínkám, dotazům a po diskuzi následovalo hodnocení.
Historické kořeny dodatku v římském právu
Práce stručně zmiňuje počátky dodatku (codicil) v římském právu, což představuje základ pro pochopení jeho dalšího vývoje.
Právní úprava dodatku v klíčových právních předpisech
Studentka se zaměřuje na právní úpravu dodatku v:
- ABGB (Obecný občanský zákoník): Zkoumá, jak byl institut dodatku zakotven v tomto významném rakouském kodexu.
- Meziválečné Osnovy: Analyzuje postavení dodatku v období mezi světovými válkami, kdy docházelo k dalším legislativním změnám.
- NOZ (Nový občanský zákoník): Detailně se věnuje současné právní úpravě dodatku v platném českém občanském zákoníku.
Srovnání a hodnocení
Práce si klade za cíl rozebrat v konkrétním podniku hlavní proces a typový výrobek při něm vznikající. V návaznosti na tuto analýzu stanovit náklady přímo i nepřímo spojené s realizací hlavního podnikového procesu a navrhnout nový způsob jejich přiřazení, a to včetně vyhodnocení ekonomických, organizačních a časových aspektů takového návrhu.
V teoretické části autorka představí pojmy, se kterými bude pracovat v praktické části práce. Praktická část práce představí autorkou zvolený podnik a jeho podnikový proces. Na příkladu konkrétního výrobku budou představeny hlavní činnosti, ze kterých podnikový proces sestává, a při těchto činnostech vznikající náklady. V návaznosti na identifikované příčiny vzniku nákladů bude navržen zcela nový postup jejich alokace, jenž kromě své věcné stránky bude současně vyhodnocen též z pohledu svých přínosů a na druhé straně svých ekonomických, organizačních a časových dopadů na podnik.
V práci se uplatní obecně vědní metody analýzy, komparace a syntézy. Ke zpracování teoretické části poslouží literární rešerše neperiodických i periodických publikací dostupných jak v knihovně, tak v elektronických databázích Masarykovy univerzity.
Práce byla zkontrolována: 5. 6. 2019 09:19, zadána/změněna 19. 6. 2019 08:32, záznam založen 23. 4., zveřejnit od 10. 5., práce převzata 10. 5. 2019.
Zadané téma bylo zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek. Dílo bude ukončeno vědeckým závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy). Současně je možné uvést způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla.
Základní pravidla dědického práva: praktické otázky, zejména o závěti
V rámci předložené diplomové práce byla řešena aktuální problematika stanovení tenzidů obsažených v hasicích pěnách a jejich následné ovlivnění pedosféry. V teoretické části jsou popsány vlastnosti hasicích pěn, tj. především pěnění, vodní toxicita a biodegradibilita; současně je zde hodnocen také jejich vliv na životní prostředí. Práce se zaměřuje na kontaminaci půdy velkým množstvím hasební vody s přídavkem tenzidů. V rámci prováděných experimentů byly posuzovány dva zvolené analytické postupy, tj. metoda stanovení tenzidů methylenovou modří podle ČSN a metoda mobilní analytiky s fotometrickou koncovkou, která umožnila stanovit všechny typy tenzidů, tj. anionaktivní, kationaktivní a neionogenní. Ze získaných výsledků vyplývá, že používání hasebních prostředků nese s sebou značné environmentální riziko, protože škodliviny obsažené v hasebních prostředcích mohou mít negativní dopad na všechny abiotické složky životního prostředí, některé z nich pravděpodobně i na biotické složky životního prostředí. Jmenovaná studentka se snažila splnit cíle řešení, její teoretická příprava se však neodrazila ve výsledcích. Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku stanovení obsahu tenzidů v půdě odebrané z místa požárů. Tyto byly stanovovány jednak rozhodčí metodou dle ČSN EN 903 (75 7534) (aniontové tenzidy) a prostřednictvím mobilní analytiky (všechny typy tenzidů) s cílem optimalizovat úpravu vzorků pevných matric před vlastním stanovením mobilní analytikou. Práce je zpracována na 56 stranách včetně 2 stran příloh. Pro sepsání práce bylo využito 49 zdrojů. Mezi kterými jsou učební texty, vědecké články v anglickém originále i články zpravodajského charakteru (5). Práce je standardně členěna v souladu s požadavky kladenými na tento typ prací na FCH VUT v Brně (Úvod, Teoretická část, Experimentální část, Výsledky a diskuse, Závěr, Seznam použité literatury, Použité zkratky, Přílohy). Po stránce jazykové je práce, psaná pěknou bezchybnou češtinou. Z formálního hlediska je práce úhledná pouze chybí v textu odkazy na obrázky, čísla rovnic. V práci není zachována posloupnost citací. Teoretická část se zabývá především problematikou tenzidů z hlediska jejich rozdělení a přítomnosti v pěnidlech používaných pro přípravu hasebních pěn a jejich stanovení. Pěkně je zde zpracovaná kapitolka 2.2.5. Ekologické dopady hasebních pěn. V teoretické části je několik nejasností a protichůdných informací, které jsou k dovysvětlení zařazeny v otázkách č. 1-2 diplomantce. V experimentální části jsou stručně charakterizovány požáry ze kterých byly odebrány vzorky matric ve kterých byly stanovovány jednotlivé skupiny tenzidů a popsán způsob přípravy vodného výluhu ke stanovení sledovaných analytů, stejně tak jako metodiky podle kterých se při stanovení jednotlivých skupin tenzidů postupovalo. graf č. 1. Str. 9. Cituji: hydrofobní část molekuly, která je orientovaná směrem ven k molekule vody, je tvořena dlouhým uhlovodíkovým řetězcem (C18 a více). Uhlíkové řetězce mohou být fluorované, perfluorované a siloxanové; mohou být rozvětvené a také mohou být spojené s benzenovými jádry. S rostoucí délkou uhlíkového řetězce se zvětšuje povrchová aktivita tenzidů, což je charakterizováno snižující se rozpustností látek a směsi org. rozpouštědla a vody. Hydrofilní část je tvořena alespoň jednou funkční skupinou obsahující heteroatomy (COOH, SO3H a další), která směřuje ke smáčenému povrchu. 2. Pěnidla obsahující perfluorované tenzidy se těžko rozkládají, některé jsou dokonce téměř nerozložitelné a jejich toxicita je spojena s produkty jejich degradace. 3. Str. 4. Na obrázku č. 3 jsou dvě kyvety, jsou to vzorky nebo je ta méně zbarvená slepým vzorkem? Jak byla měřena absorbance v případě rozhodčí metody? 5. Str. 6. Str. 45 v grafu číslo 3 převažují kationaktivní tenzidy. Je to podle diplomantky skutečný obraz složení hasebních prostředků nebo se jedná o falešně pozitivní chybu stanovení? 7. Str. 46 porovnává diplomantka výsledky metod stanovení anionaktivních tenzidů (AT) stanovených rozhodčí metodou dle ČSN EN 903 (75 75 34) a pomocí mobilní analytiky. Diplomantka vysvětluje vyšší množství AT naměřených mobilní analytikou následovně: Pro obě stanovení byly použity stejné vzorky, upravené jako vodný výluh. Pro mobilní analytiku byl použit přímo vodný výluh bez další úpravy, tzn. že nebylo uvažováno o tom, že by výsledky tohoto stanovení mohla ovlivňovat i přítomnost jiných tenzidů. Pro stanovení methylenovou modří byl vodný výluh dále upravován převodem aniontových tenzidů do chloroformu. Je proto možné, že při této úpravě vzorků nedošlo k převedení všech tenzidů z vodného výluhu do chloroformového extraktu. Z tohoto hlediska je při analýze tenzidů, a to především screeningovou metodou, výhodnější použít mobilní analytiku, při které nedochází ke ztrátám tenzidů v rámci další úpravy vzorků. ????? Na obr. 3 vztahujícímu se ke stanovení AT mobilní analytikou je vyfocena lahvička reagenčního testu ke stanovení AT s nápisem chloroform. Také podle principu provedení tohoto stanovení, který je v návodu ke stanovení AT je prováděna extrakce barevného asociátu s MM do chloroformu. V tomto bodě jsou obě metodiky principielně shodné a vysvětlení si odporuje. Může autorka opravit výše uvedené tvrzení a pokusit se jinak vysvětlit vyšší hodnoty AT stanovené mobilní analytikou?
V souvislosti s diplomovou prací Barbory Svobodové je zajímavé zmínit i další práce s podobnou strukturou a zaměřením, které se věnují například alokaci nákladů podnikovým procesům. Tyto práce rovněž využívají obecně vědní metody analýzy, komparace a syntézy a opírají se o literární rešerši.
Práce se zabývá také gangliosidy, což jsou glykospfingolipidy umístěné ve vnější vrstvě buněčné membrány, které hrají klíčovou roli v procesech jako je mezibuněčná komunikace, signalizace a rozpoznávání proteinů vázajících se na membránu. Jejich funkce je provázána s uspořádáním do nanoskopických raftů známých jako nanodomény. Molekulární uspořádání a mechanismy, které stojí za jejich nanoskopickou segregací, však zůstávají nejasné. Tato práce se zabývá především rolí, kterou hrají gangliosidové sacharidové hlavičky při tvorbě nanodomén a popisem jejich vlastností inovativními mikroskopickými metodami. Pomocí MC-FRET (Försterova rezonančního přenosu energie s Monte Carlo simulacemi) a simulacemi molekulární dynamiky (MD) jsme zkoumali tendenci gangliosidů tvořit nanodoménya identifikovali skupiny molekul, které se na tomto porcesu podílejí. Ke studiu dynamických parametrů nanodomén, jsme využili superresoluční mikroskopickou metodu STED-FCS (redukce fluorescence stimulovanou emisí s fluorescenční korelační spektroskopií)a vyvinuli novou kvantitativní metodu interpretace STED-FCS difuzních plotů. Tento proces nám umožnil získat detailní charakteristiku dynamické difuze lipidů nacházejících se uvnitř i vně nanodmén.
Gangliosides, glycosphingolipids located in the outer leaflet of cellular membranes, play essential roles in cell communication, signaling, and serving as receptors for membrane- binding proteins. Their functionality is linked to their ability to self-assemble into nanoscopic lipid domains, often referred to as lipid rafts. However, the molecular mechanisms driving this nanoscopic segregation remain unclear. This thesis investigates the role of ganglioside sugar headgroups in ganglioside nanodomain formation and characterizes their properties using novel microscopy techniques. By combining MC-FRET (Förster resonance energy transfer analyzed with Monte Carlo simulations) and molecular dynamics (MD) simulations, we explored the tendency of gangliosides to self-assemble into nanodomains, identifying key molecular groups involved in this process. To analyze domain dynamics, we employed a super-resolution microscopy technique, STED FCS (Stimulated Emission Depletion Fluorescence Correlation Spectroscopy), and developed a new quantitative method for interpreting STED-FCS diffusion law plots. This approach allows for extraction of detailed, dynamic diffusion characteristics of lipids both inside and outside nanodomains, providing a more physiologically accurate representation of membrane heterogeneity.