Andragogika: Doporučená literatura a klíčové aspekty studia

Andragogika je vědní a studijní obor, který je zaměřen na vzdělávání a učení dospělých.

Jako první byl pojem andragogika použit v roce 1833 u německého vysokoškolského učitele Alexandra Kappa v díle Platonovy vzdělávací ideje. K trvalé integraci pojmu andragogika do slovníku vědecké terminologie došlo až na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století.

Andragogika nemá jednoznačné vymezení a v různých kulturních oblastech se k němu přistupuje rozdílně.

Vzdělávání dospělých je proces, v němž si prostřednictvím vyučování člověk osvojuje soustavu poznatků a činnosti, kterou učením přetváří ve vědomosti, dovednosti a návyky. Odehrává se mezi dvěma činiteli. Na jedné straně je to vzdělavatel, pro oblast vzdělávání dospělých mluvíme o lektorovi a na straně druhé je to vzdělávaný, jež je účastníkem. Z pohledu lektora jde o vyučování, z pohledu účastníka jde o učení.

Klíčové oblasti a témata andragogiky

Kurz andragogiky představuje vstup do problematiky reflexe celoživotního učení v andragogickém myšlení. Studenti se obeznámí s východisky andragogiky, s hlavními mysliteli v andragogice a tezemi. Budou znát hlavní evropské a české dokumenty ošetřující oblast vzdělávání dospělých a celoživotního učení.

Základní témata zahrnují:

• Andragogika jako obor, charakteristika. Andragogika jako vědní a praktický obor. Struktura andragogických disciplín. Pojmová struktura andragogiky.
• Vzdělávání dospělých v současnosti, kontext problematiky.
• Sociální a ekonomické trendy spojené s globalizací. Výzvy pro pedagogiku a andragogiku a dopady do vzdělávacích systémů.
• Významní myslitelé 20. století.
• Srovnávací andragogika.
• Vztah andragogiky k příbuzným vědám a oborům (sociologie, psychologie, personalistika, management, ekonomika, řízení lidských zdrojů), příklady společných témat a sdílených teorií.
• Pojmy celoživotní učení, formální a neformální vzdělávání, informální učení. Koncept společnosti vědění.
• Celoživotní učení a rozvoj lidských zdrojů v základních programových dokumentech ČR a EU.
• Metodologie pedagogického a andragogického výzkumu. Typy výzkumů (kvalitativní, kvantitativní, aplikovaný), jejich srovnání.
• Empirický výzkum vzdělávání dospělých, příklady empirických výzkumů vzdělávání dospělých publikované ve vědeckých časopisech.

Doporučená literatura pro studium andragogiky

Pro uchazeče z ústní části přijímacího řízení je vyžadován seznam literatury, který by měl mít 5-10 titulů, z toho alespoň 3 tituly z doporučené literatury. Níže je uveden seznam doporučené literatury, která pokrývá klíčová témata andragogiky.

Základní a klíčové publikace:

• Beneš, M. (2014). Andragogika. Grada Publishing.
• Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Portál.
• Dvořáková, M., & Šerák, M. (2016). Andragogika a vzdělávání dospělých: vybrané kapitoly. FF UK.
• Rabušicová, M., ed. (2024). Učení a vzdělávání dospělých. Grada Publishing.
• Průcha, J. a Jaroslav Veteška. Andragogický slovník. Vydání 1. Praha: Grada, 2012.
• Balvín, J. Andragogika jako teorie výchovy a vzdělávání dospělých. Praha: Hnutí R, 2011.
• BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003.
• Palán, Z. Lidské zdroje : výkladový slovník : výchova, vzdělávání, péče, řízení. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002.
• Průcha, Jan. Vzdělávání a školství ve světě :základní mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999.
• Bertrand, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998.
• Pavlík, Oldřich - Chaloupka, Luboš - Kohout, Karel. Vzdělávání dospělých : výtah z dokumentů a publikací.

Další relevantní tituly:

• Helus, Z. Psychologie pro střední školy.
• Jůva, V jun.
• Kasíková, H., Vališová, A. a kol. Pedagogika pro učitele.
• Pelikán, J. Výchova pro život.
• Průcha, J. Přehled pedagogiky.
• Říčan, P. Psychologie: příručka pro studenty.
• Vorlíček, Ch. Úvod do pedagogiky.
• Jedlička, R., Kot'a, J., Slavík, J. Pedagogická psychologie pro učitele. Praha: Grada.
• Havlík, R., Kot'a, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál.
• Jandourek, J. Úvod do sociologie.
• Keller, J. Úvod do sociologie. (III. rozšířené vydání). Praha : Slon, 1997.
• Kasper, T., Kasperová, D. Dějiny pedagogiky.
• Nakonečný, M. Sociální psychologie.
• Pelikán, J. Výchova jako teoretický problém.
• Palouš, R. Paradoxy výchovy.
• Petty, G. Moderní vyučování.
• Skalková, J. Obecná didaktika.
• Strouhal, M. Teorie výchovy. K vybraným problémům jedné pedagogické disciplíny.
• Strouhal, M. (ed.) Učit se být učitelem. K vybraným problémům učitelského vzdělávání.
• Strouhal, M. Štech, S. (eds.) Vzdělání a dnešek.
• Štverák, V. Dějiny pedagogiky.
• Thorová, K. Vývojová psychologie.
• Vališová, A., Kovaříková, M. Obecná didaktika. Praha: Portál.
• Novotný, P. Pracoviště jako prostor k učení. In Pracoviště jako prostor k učení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
• Novotný, P. Učení pro pracoviště. Prostor pro uplatnění konceptu workplace learning v českém prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
• Rabušicová, M. a Ladislav Rabušic. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008.
• Dvořáková, Miroslava a Michal Šerák. Andragogika a vzdělávání dospělých : vybrané kapitoly. Vydání první. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016.
• Nehyba, Jan; Bohumíra Lazarová; David A. Kolb; Fred A. J. Korthagen; David Boud; Peter Jarvis; Jennifer A. Moon; Jan Kolář; Saša Dobrovlná; Jakub Švec a Josef Valenta. Reflexe v procesu učení. Desetkrát stejně a přece jinak... 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
• Jarvis, Peter. Lifelong learning and the learning society. first published. London: Routledge, 2006.
• Adult education and lifelong learning : theory and practice. Edited by Peter Jarvis. 3rd ed. London: RoutledgeFalmer, 2004.
• BENEŠ, Milan. Idea vzdělávání v dnešní společnosti. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2002.
• Leirman, Walter. Čtyři kultury ve vzdělávání : expert, inženýr, prorok, komunikátor. Edited by Jiří Vymazal. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996.
• Jarvis, Peter. Paradoxes of learning :on becoming an individual in society. 1st ed. San Francisco, Calif.: Jossey-Bass Publishers, 1992.
• BENEŠ, M. Andragogika. Praha: Grada, 2008.
• Eger, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň : ZČU, 2005.
• Kopecký, M. Sociální hnutí a vzdělání dospělých. Praha: Eurolex Bohemia, 2004.
• Mužík, J. Andragogická didaktika. Praha : Codex Bohemia, 1998.
• Mužík, J. Androdidaktika. 2. vyd. Praha : ASPI, 2004.
• Mužík, J. Didaktika profesního vzdělávání dospělých. Plzeň : Fraus, 2005.
• Palán, Z. Základy andragogiky. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského, 2003.
• Plamínek, J. Vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Grada, 2010.
• Pospíšil, O. Pedagogika dospělých - andragogika.
• Skalková, J. Obecná didaktika. 2. vyd. Praha : Grada, 2007.
• Veteška, J. - Tureckiová.M. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, 2008.
• Vyhnánková, K. Vzdělávání dospělých v České Republice a Evropské unii. Praha: Univerzita J. A. Komenského, 2007.
• Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Paido.
• Chráska, M. (2016). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Grada Publishing.
• Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách.

Absolventi a jejich uplatnění

Absolventi bakalářského studijního programu Andragogika najdou uplatnění na trhu práce v soukromých, státních či neziskových organizacích. Konkrétně se jedná o vzdělávací společnosti, neziskové organizace, výrobní podniky a státní úřady. Prakticky zde mohou využívat rozsáhlé znalosti z oblasti výchovy, vzdělávání a péče o dospělé a řízení lidských zdrojů.

tags: #doporucena #literatura #andragogika