Maturita je první velká životní zkouška všech studentů, proto nikoho nepřekvapí, že spousta z nich má obavy z neúspěchu.
Maturita je závěrečná zkouška, kterou student prokazuje znalosti nabyté během středoškolského studia. Původ slova pochází z latiny (maturitas) a označuje zralost. Výstupem úspěšně složené maturitní zkoušky je maturitní vysvědčení, díky kterému může absolvent středoškolského vzdělání začít studovat na vysokých a vyšších odborných školách.
Maturita se do českého školství dostala s reformou v roce 1849 a již tenkrát se jednalo o nutnou podmínku pro přijetí na vysokou školu. Maturitu mohli v té době absolvovat pouze studenti gymnázií a skládala se z písemné a ústní části. Maturanti skládali zkoušku z českého jazyka, nicméně v roce 1931 byla zavedena písemná zkouška z němčiny. Posléze, v dobách Protektorátu, se posílila role předsedy maturitní komise. Ten měl přímo nařízeno od německé inspekce, aby 20 % maturantů zkouškou neprošlo. Tyto podmínky se o rok později ještě zpřísnily, neboť studenti museli na jednu otázku v rámci předmětu odpovědět v němčině. V roce 1948 se podmínky na maturitu opět měnily - na jednu stranu byla sice jednodušší, nicméně při posuzování úspěšnosti studenta sehrávala významnou roli i jeho politický profil. Od roku 1951 studenti museli povinně maturovat z češtiny a ruštiny.
Do roku 2010 studenti absolvovali pouze školní maturitu, v rámci které studenti maturovali z dvou povinných předmětů (pro všechny byla povinná čeština, jako druhý povinný předmět si mohli vybrat matematiku nebo cizí jazyk) a dvou volitelných.
Maturitní zkouška nemá pro všechny aspiranty jednotnou podobu - záleží vždy na tom, jaké předměty si student zvolí. Co ale platí je, že každý středoškolák musí absolvovat maturitu z českého jazyka a literatury - ta se skládá z písemného testu (slohové práce), didaktického testu a ústní zkoušky. Další povinný předmět si student volí mezi cizím jazykem (nejčastěji angličtina a němčina) a matematikou (na některých technicky zaměřených školách bývá matematika povinná). V rámci profilové části pak student musí absolvovat tři zkoušky. Tato část maturity je zcela v gesci ředitele školy.
Profilové části předchází tzv. svatý týden (takzvaný „svaťák”), během kterého se studenti mají intenzivně připravovat na vrcholnou část maturity.
Česká republika není jedinou zemí, ve které se maturita koná - studenti se s ní setkávají například v Rakousku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Švýcarsku nebo Itálii. I v Německu středoškoláci musí absolvovat jistou obdobu naší maturitu - takzvanou zkoušku „Abitur”.
Příprava na maturitu
Přestože do osudné závěrečné zkoušky zbývá něco kolem osmi měsíců, už teď byste si měli začít shánět maturitní otázky. Mnozí učitelé po vás asi budou chtít, abyste se naučili určitou sadu otázek na určitý den. Jiní však mohou nechat předmaturitní přípravu z velké části spíše na vás, což ovšem neznamená, že takový předmět můžete až do dubna či května vypustit z hlavy… Ale ať už je přístup učitelů jakýkoli, doporučujeme začít s předběžnou přípravou otázek už teď. Jednotlivé otázky si můžete pomalu ale jistě začít zpracovávat sami. Ačkoli je těžké se přinutit k podobné činnosti s tak velkým předstihem, vězte, že na jaře už na to nebudete mít tolik času, jako máte teď. Velkou výhodou je pohodlná orientace v dané otázce ve chvíli, kdy se ji začnete pořádně učit - neboť kdo jiný vašim formulacím, zkratkám a poznámkám rozumí lépe než vy sami?
Nevýhodou vlastního zpracovávání otázek je jeho časová náročnost. Při zpracovávání tedy alespoň doporučujeme zkombinovat lehčí a náročnější otázky, nebo otázky, které vás nudí, s těmi, u kterých si věříte, třeba i z různých předmětů.
Další možností je, že si otázky rozdělíte mezi sebou ve třídě - v tom případě je ale nutno mít na paměti jisté nevýhody s tím spojené.
Častější variantou získávání otázek je jejich „dědění“ po předchozích ročnících. Značná úspora času oproti zpracování otázek „vlastními silami“ je zřejmá. Má to ale i své nevýhody, které se mohou projevit v nesprávnou chvíli - tedy u samotné zkoušky. Student, který vám své materiály věnoval či prodal, totiž například mohl čerpat z nespolehlivých zdrojů (nichž je bohužel například internet plný), a nebo měl na daný předmět jiného učitele. Může se tedy klidně stát, že váš vyučující bude u maturity vyžadovat něco jiného než učitel vašeho „spasitele“ z vyššího ročníku. Dalším úskalím poděděných otázek může být i fakt, že se přenáší doslova z „generace na generaci“, čímž mohlo postupně dojít ke značným úpravám či dokonce zkreslení informací.
Podobně nevypočitatelné bývají v těchto ohledech vypracované otázky volně či za poplatek dosažitelné na webu. Ty sice mohou být kvalitně zpracované, ale zpravidla pocházejí od studentů jiné školy než právě té vaší. Doporučujeme je tedy spíše pokládat za doplňkový učební materiál.
Vypracované otázky si také můžete koupit v obchodě v podobě knihy, která pokrývá maximum běžně zadávaných maturitních okruhů. Velkou výhodou podobných publikací je jejich čitelnost a přehlednost, nevýhodou pak opět třeba důraz na fakta, která jste neprobírali, a naopak absence těch informací, které po vás může učitel u maturity chtít. Sortiment podobných knih je dnes opravdu široký, a tak máte možnost vybírat například mezi převážně textovým, nebo naopak heslovitým zpracováním otázek atd.
Didaktické testy a ústní zkoušky
Všem maturantům doporučujeme pečlivě si pročíst katalogy požadavků pro zkoušky společné části maturitní zkoušky, které poskytují informace o požadavcích kladených na žáky středních škol s maturitní zkouškou.
Seznam zkratek použitých ve validačních protokolech didaktických testů naleznete v přiloženém souboru [PDF, 196 kB].
Ilustrační testy jsou vydávány pouze v případě, že dojde k dílčí úpravě konceptu didaktického testu na základě změny v katalogu požadavků pro příslušný předmět. V takovém případě Centrum vždy s předstihem zveřejní ilustrační testy z toho předmětu společné části maturitní zkoušky, kterého se úprava týká. Jestliže k žádné úpravě konceptu didaktického testu nedojde, Centrum ilustrační testy nevydává.
Anglický jazyk
Anglický jazyk je zařazen do společné části maturitní zkoušky.
Váha jednotlivých částí při celkovém hodnocení zkoušky je 50 %, 25 % a 25 %.
Maximální počet bodů z obou částí je 36 a hranice úspěšnosti je 44 %.
Rozdílem od didaktického testu je možnost využití slovníků.
Maturitní otázky z angličtiny žáci znají dopředu. Pro usnadnění vaší přípravy průběžně pracujeme na všech maturitních tématech, abyste se mohli při vypracovávání inspirovat a získat co nejvíce informací z jednoho zdroje. Všechna zhotovená témata najdete v seznamu níže, kde po nakliknutí na téma budete přesměrování na vypracovanou otázku.
Ústní zkouška je poslední ze tří částí maturitní zkoušky z angličtiny. hodnoceny žákovy produktivní řečové dovednosti, tedy ústní projev a interakce. zpracované na pracovním listu. jednotlivým částem. poznámky k jednotlivým částem, které jsou popsány na pracovním listu. interview.
Maximální počet bodů ze všech částí je 39 a hranice úspěšnosti je 44 %.
Vlastní názory, postoje nebo popis osobních věcí - např. pokoj, Moje oblíbené město.
Jak se efektivně a rychle připravit na ÚSTNÍ MATURITU Z LITERATURY
Počítání slov v anglickém jazyce má místy od českého odlišná pravidla. Vědět, co se počítá za kolik slov, je pro úspěšné složení maturitní zkoušky velmi důležité, kvůli dodržení rozsahu.
- Stažené tvary (např. isn’t, don’t...)
- Frázová slovesa (např. look after)
- Číslovky psané jako číslice (23, 8...)
- Jména, víceslovná pojmenování a názvy při opakovaném použití.
