Bakterie rodu Legionella se hojně vyskytují ve vodních ekosystémech, ale nalézány jsou také v půdě a kompostech. Odtud se dostávají do vodních systémů vytvořených člověkem, jako jsou průmyslové technologie nebo vodovodní systémy velkých budov. Bakterie rodu Legionella se přirozeně vyskytuje ve vodním prostředí. Na rozdíl od jiných, běžných vodních mikroorganizmů se dokáže množit až do teploty 45°C a prokazatelně přežívá i teplotu 60°C. Tolerance k vyšší teplotě ji umožňuje namnožit se v špatně konstruovaných nebo nedostatečně udržovaných rozvodech teplé vody. Bakterie rodu Legionella se přirozeně vyskytují ve vodním prostředí. V malém množství je můžeme nalézt v řekách, jezerech či nádržích. Daří se jim především v teplých vodách či dalších zásobárnách vody. Ideálním prostředím pro množení legionel je teplota vody v rozmezí 20-45 °C, snesou však i velké teplotní výkyvy a nevadí jim ani chlorovaná voda. Při nižších teplotách se bakterie sice nemůže množit, ale může zůstat v neaktivním stavu. Jakmile se teplota vody zvýší, začnou se bakterie rozmnožovat. Legionella pneumophila je bakterie přirozeně se vyskytující ve vodním prostředí. Legionella může být v nízkých koncentracích nalezena jak v přírodních sladkovodních vodách, včetně povrchových vod (jezer, potoků), tak v podzemních vodách. Tato nebezpečná bakterie bývá běžně nalezena ve vodních systémech budov, tedy např. v chladicích věžích nebo kondenzátorech (v rámci velkých klimatizačních systémů), ale také v okrasných vodních prvcích (kašny, jezírka, fontány), sběrných systémech dešťové vody, nebo špatně udržovaných vířivkách a lázních. Za „běžné zdroje“ výskytu bakterie Legionella jsou označovány místa, které vykazují optimální podmínky jejího množení. Jedná se především o místa potrubí se stojatou vodou, kde se hromadí usazeniny a sediment, tj. slepá ramena v potrubí nebo klimatizačních systémech. V takovýchto systémech s teplou stojatou vodou (25-42°C) a usazenými nečistotami má Legionella optimální podmínky množení. Při teplotách pod 20°C bakterie již není schopna se rozmnožovat a přechází do klidového stavu „spánku“. Jelikož je Legionella ve vodním prostředí přirozeně přítomna, nemusí být nikdy zcela vymýcena, ale její růst lze kontrolovat. Bakterie Legionella je schopna rychlé proliferace, kdy dokáže svůj počet zdvojnásobit během pouhých 4 hodin. To znamená, že z jediného mikroorganismu může během 24 hodin vzejít až 64 jedinců. Za týden se toto číslo může dostat až na ohromujících 4,4*10¹² jedinců. Vhodným prostředím pro výskyt legionel bývá okolí vodních prvků se vznikem vodního aerosolu, např. vířivek a vodotrysků, sprch, páry nebo sauny a místností vybavených klimatizací (nikoliv domácí klimatizace nebo autoklimatizace) a zvlhčovači vzduchu.
Dvacet čtyři druhů legionel může způsobit onemocnění člověka. Nejvýznamnější je L. pneumophila a její sérologická skupina 1, která tvoří více než 50 % všech nákaz v České republice. Legionely způsobují 2 formy onemocnění, Pontiackou horečku vyznačující se lehkým až bezpříznakovým průběhem a Legionelovou pneumonii, kterou charakterizuje těžší průběh nemoci s postižením plic.
Legionelózou se nelze nakazit z vody, kterou vypijete a která se dostane do žaludku běžným způsobem (ingescí): bakterie se musí dostat do plic (např. při sprchování). Lidé se nakazí inhalací aerosolů obsahujících legionely, méně často může dojít k nákaze také vdechnutím pitné vody (aspirací) s legionelou (rizikové jsou v tomto případě osoby s polykacími obtížemi). Člověk se nakazí vdechnutím kontaminovaného vodního aerosolu, respektive vodní tříště, která vznikne z teplé vody obsahující legionely. Aerosol vzniká dopadem, vířením nebo rozstřikováním vody, nejběžnějším zdrojem v bytech jsou sprchy.
Rizikovou skupinou jsou zejména osoby se sníženou imunitou, starší 50ti let, osoby s chronickým onemocněním plic, ledvin, onkologickým onemocněním nebo cukrovkou, lidé léčení kortikoidy nebo na imunosupresivní léčbě. Více jsou ohroženi kuřáci; častěji bývají postiženi muži. Vzhledem k tomu, že je legionela přirozenou součástí vodních ekosystémů, není možné ji zcela eliminovat. Pro většinu populace nepředstavuje legionela velké riziko. Problém však může nastat při výrazném oslabení imunitního systému, např. Více vnímaví k rozvoji infekce jsou jedinci s porušenou či oslabenou imunitou, senioři, osoby trpící chronickou plicní chorobou a také kuřáci. Děti ohroženou skupinou nejsou.
Příznaky a symptomy
Legionelóza může mít dvě klinické manifestace: Legionářskou nemoc a pontiackou horečku. Pro legionářskou nemoc je typický zápal plic, často začíná suchým kašlem, horečkou, bolestmi svalů, únavou, bolestmi hlavy, může být postižení ledvin a CNS. Někdy se objeví průjem a pacienti mohou trpět zmateností. Pontiacká horečka je mírnější formou nákazy legionelózou. Jedná se o krátce trvající horečnaté onemocnění, které obvykle do 3-5 dnů spontánně odezní. Příznaky jsou obdobné jako u chřipky, tj. horečka, třesavka, únava, bolesti hlavy, svalů, zimnice, malátnost a nechutenství. Nedochází k postižení dolních cest dýchacích (není zápal plic). Legionelová pneumonie označovaná také jako legionářská nemoc, je závažnější formou onemocnění, při kterém dochází k postižení dolních cest dýchacích. Nemoc se z počátku projevuje horečkou, bolestí hlavy, svalů, průjmem a kašlem, během 1-2 dnů dochází k rozvoji pneumonie, kterému dominují střevní obtíže. Onemocnění trvá obvykle týdny a může postihnout i jiné orgány např. srdce, mozek, ledviny. U zvlášť vnímavých nebo imunitně oslabených lidí může dojít k rozvinutí systémových onemocnění, při nichž jsou příznaky závažnější. Zahrnují např. Úspěšnost léčby spočívá v časném rozpoznání infekce, potvrzené rentgenovým nálezem.
K úmrtí dochází přibližně u 5-15 % pacientů v závislosti na věku a zdravotním stavu.
Situace v České republice
V České republice má vývoj počtu onemocnění vzrůstající trend. V roce 2024 bylo zaznamenáno celkem 620 případů, z toho 95 úmrtí. Nejvíce nemocných bylo ve věkové skupině 75+ (331 případů, z toho 60 úmrtí). V České republice bylo hlášeno do roku 2023 ročně okolo 200-300 potvrzených případů. Ve sledovaném období 2021-2025 bylo zaznamenáno v roce 2021 celkem 38 případů onemocnění legionelózou, v 6 případech onemocnění skončilo úmrtím, v roce 2022 se jednalo o 54 hlášených případů nemoci, 9 osob zemřelo, v roce 2023 bylo hlášeno celkem 48 případů onemocnění, v 8 případech došlo k úmrtí. Nárůst onemocnění je zaznamenán v roce 2024, kdy bylo ve Středočeském kraji hlášeno celkem 83 případů onemocnění, v 10 případech onemocnění skončilo úmrtím. Ve Středočeském kraji v roce 2025 došlo opět k výraznému navýšení počtu případů onemocnění oproti rokům předcházejícím, počet nemocných v ČR zaznamenal nárůst minimální.
V souboru vyšetřovaných vzorků byla L. pneumophila původcem komunitních legionelóz v 47,2 %. Nejčastěji identifikovaný byl sekvenační typ ST62. Nezodpovězenou otázkou zůstává, kde je zdroj tohoto sekvenačního typu, který je z prostředí izolován vzácně. V Evropě rozšířený ST1, způsobující onemocnění zejména u oslabených a imunokompromitovaných lidí, byl původcem tří nozokomiálních nákaz ze čtyř šetřených a tvořil 39,3 % environmentálních izolátů.
How to Protect Yourself Against Legionnaires' Disease
Diagnostika a typizace
Použití molekulárně biologických metod k detailní typizaci kmenů legionel umožňuje epidemiologům potvrdit zdroj nákazy a nařídit jeho sanaci. Taxonomická klasifikace legionel je založena na variabilitě genu mip. Jeho sekvenace je v současné době metodou volby. Sérologické metody s králičími polyklonálními séry nebo monoklonálními protilátkami májí řadu omezení a neumožňují rozlišení některých druhů, které jsou si geneticky velmi blízké. To je i případ skupiny PAB (L. parisiensis - L. anisa - L. bozemanii). Klasifikace založená na sekvenaci genu mip byla použita v naší kolekci 45 vzorků. 42 kmenů bylo izolováno z prostředí, jeden kmen z pacienta a dva vzorky byly biologický materiál. Potvrdilo se, že L. anisa v přírodě jasně dominuje a nemá výraznější klinický význam. Patogenní L. bozemanii byla prokázána v jediném kmeni z pacienta. Sekvenace mip byla použita také k identifikaci některých kmenů, které vykazovaly atypickou sérologickou reakci. Mezi těmito kmeny byly identifikovány čtyři doposud nepopsané kmeny a zřejmě se jedná o nové druhy legionel. Sekvenační typizace L. pneumophila je mezinárodně standartizovaná a validovaná metoda k průkazu zdroje nákazy. Ten je potvrzen v případě shody sekvenačních typů nebo alelických profilů kmene legionely izolované z prostředí a kmene od pacienta. Sekvenační typizaci lze využít také k analýze zdravotního rizika, protože sekvenační typ L. pneumophila často charakterizuje virulenci kmene.
Proč je testování důležité?!?!I když je onemocnění způsobené bakteriií Legionella relativně vzácné, je nezbytné přítomnost této bakterie ve vodách průběžně kontrolovat a analyzovat, a to především za účelem ochrany veřejného zdraví, zajištění bezpečného pracovního prostředí, splnění předpisů a zabránění ekonomických a sociálních dopadů, které se s výskytem této nemoci pojí.
Vzhledem k rapidnímu nárůstu případů legionelózy v posledních letech integrovala EU regulaci bakterií Legionella do směrnice EU 2020/2184. Tato směrnice zahrnuje stanovení koncentrace Legionelly mezi parametry, které se mají vyhodnocovat při stanovování kvality pitné vody určené pro lidskou spotřebu. Limit pro Legionella spp. Byl stanoven na 1000 CFU/L.
Odběrová místa a technika odběru vzorků
Identifikujte a zvolte vhodná odběrová místa v rámci vodního systému, zaměřte se především na místa s vyšším rizikem kontaminace definovaná výše. Používejte pouze ALS sterilní vzorkovnice, které jsou určeny pro odběr vzorků vod na testování Legionelly. Správný způsob odběru je důležitý pro zamezení nechtěné kontaminace. Nasaďte si rukavice, nechte vodu chvíli samovolně odtékat a vzorkovnici naplňte po označenou úroveň. Po odběru by měly být vzorky uchovány v chladu (5+/-3°C), ale ne zmraženy. Vzorky doručte do laboratoře co nejdříve, do přepravovací nádoby je vhodné vložit ledové sáčky. Vzorky musí být doručeny do laboratoře nebo na pobočky během 24 hodin. Pravidelné vzorkování a analýza jsou nezbytné, zejména v prostředí s vyšším rizikem.
Prevence
Úkolem preventivních opatření je zabránit jejich přenosu na vnímavé osoby. Nejúčinnější opatření, které mohou omezit výskyt infekcí Legionellou, zahrnují kroky omezující růst bakterií ve vodních systémech budov a zároveň minimalizují expozici lidí. Prevence zahrnuje zejména údržbu vodovodního systému, zejména pravidelné čištění a dezinfekce (termická, chemická, UV zářením), omezení šíření aerosolů a odtáčení vody nejen před každým použitím, ale i například po návratu z dovolené. Úplná eliminace bakterií Legionella spp. pravidelně měnit, příp. Podstatou termické desinfekce je periodické zvyšování teploty po určitou dobu v celé síti teplé vody včetně výtokových míst s určitou dobou proplachu těchto míst při zvýšené teplotě. Pravidelný monitoring Legionelly a vhodná kontrolní opatření mohou vzniku Legionářské nemoci zabránit.
tags: #legionella #prf #upol