Tato práce se zabývá přehledem a analýzou bakalářských a diplomových prací, ve kterých figuroval Lukáš Kejík jako autor, vedoucí nebo oponent. Cílem je poskytnout ucelený pohled na jeho akademickou a odbornou činnost v rámci univerzitního prostředí.
Bakalářské práce
V rámci bakalářského studia byla autorkou Ing. Kateřina Krajíčková vypracována práce s názvem „Znovusjednocení Německa: realita nebo fikce?“. Tato práce se primárně zabývala tématem sjednocení Německa a zkoumala, zda se naplnila očekávání spojená s tímto historickým procesem, konkrétně zda se Německo stalo jedním národem bez rozdílů mezi Východem a Západem. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda i nadále existují rozdíly mezi bývalými východními a západními spolkovými zeměmi. Pro dosažení přesnějších výsledků byly zvoleny jasné indikátory z různých odvětví.
Diplomové práce
Lukáš Kejík se jako autor podílel na několika diplomových pracích, které pokrývají širokou škálu vědeckých a technických oborů.
Práce zaměřené na fyziku a nanotechnologie
Jedna z diplomových prací se soustředila na návrh struktur schopných detekovat a potenciálně eliminovat biofilm pomocí stabilní proudové hustoty vytvořené stejnosměrným napětím. V rámci práce byly provedeny simulace pro optimalizaci geometrie navržené struktury a následně proběhla její výroba vícekrokovou optickou litografií. Tato práce byla součástí studijního programu Fyzikální inženýrství a nanotechnologie.
Další diplomová práce se zabývala možnostmi využití struktur pro vysoké lokální proudové hustoty k odstranění nebo detekci biofilmů tvořených některými bakteriemi, které je obtížné odstranit antibiotickou léčbou. Práce byla rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola extenzivně shrnovala problematiku bakteriálních biofilmů v medicíně a možné způsoby jejich odstranění ze sond či implantátů s využitím obrovského množství relevantních studií. Druhá kapitola shrnovala navrhovanou geometrii proudových struktur, popisovala využívaný simulační program COMSOL a návrh simulace. Tato kapitola obsahovala také optimalizaci geometrie struktur k dosažení požadované proudové hustoty v dostatečném objemu za nepřekročení teploty 50°C s přihlédnutím k robustnosti struktur v „in vivo“ použití. Třetí kapitola popisovala kroky výroby zmíněných struktur a nastínila problémy, s nimiž se během výroby potýkala. Čtvrtá kapitola shrnovala experimentální ověření základní funkcionality vyrobeného zařízení a analyzovala pravděpodobné důvody předčasného konce měření. Práce byla psaná v angličtině a vyznačovala se srozumitelností a minimem pravopisných a gramatických chyb.
V jiné diplomové práci se autor zabýval zkoumáním plazmonických vlastností neušlechtilých kovů. Nejprve na základě literatury vytipoval vybrané neušlechtilé kovy a prozkoumal jejich plazmonický potenciál pomocí jednoduchých numerických simulací. Na základě těchto výsledků vybral bismut jako hlavní materiál. Autor se zabýval plazmonickými anténami vyrobenými iontovou litografií tenké polykrystalické bismutové vrstvy nadeponované na membránu z nitridu křemíku, ale i chemickou syntézou bismutových nanočástic. Následně prozkoumal plazmonické vlastnosti těchto nanostruktur pomocí elektronové mikroskopie a spektroskopie, čímž beze zbytku splnil cíle definované v zadání práce. Práce byla rozdělena do dvou hlavních kapitol a výsledky byly poměrně přehledně shrnuty v závěru. Druhá kapitola detailněji představovala bismut, jeho vlastnosti, metody přípravy tenkých vrstev a výroby různých tvarů plasmonických antén pomocí iontového svazku. Následovala analýza morfologie a zejména optických vlastností pomocí EELS. Práce byla psaná v angličtině a vyznačovala se srozumitelností a minimem pravopisných a gramatických chyb.
Další diplomová práce se zabývala dvěma způsoby aplikace zlatých diskových nanostruktur vykazujících plazmonové rezonance pro biodetekci. První část se týkala detekce změny fáze na plazmonických anténách pomocí koherencí řízeného holografického mikroskopu. Bylo zjištěno, že změna fáze se zvýrazňuje s rostoucí vlnovou délkou osvitu, kdy je buzená plazmonová rezonance na anténách větších rozměrů. Dále byla prokázána citlivost fáze na změnu indexu lomu okolního prostředí, přičemž největší fázová změna nastala pro antény v rezonanci s vlnovou délkou osvitu. Druhá část práce se týkala kombinace optické spektroskopie detekující plazmonové rezonance a voltametrie charakterizující elektrochemickou aktivitu. V této části byl pozorován postupný posuv rezonanční vlnové délky v přítomnosti SSC pufru, avšak tento vliv je s časem stále menší. Provedené experimenty také ukázaly nevhodnost užití kyslíkového plazmatu k čištění povrchu vzorku, protože způsobuje oxidaci kovů včetně zlata. Práce se zabývala klíčovými tématy jako plazmonika, elektrochemie, biosenzorika a plazmatické čištění.
Práce zaměřené na chemii a medicínské aplikace
V rámci studijního oboru Chemie pro medicínské aplikace byla vypracována diplomová práce, která se zabývala vlivem různých hybridizačních směsí na efektivitu fluorescenční in situ hybridizace (FISH). Cílem práce bylo porovnání tří různých chemických sloučenin (formamidu, ethylenkarbonátu a sodných kationtů) používaných ve směsích pro in situ hybridizaci, protože složení těchto směsí ovlivňuje renaturaci DNA. Práce byla rozdělena do dvou hlavních částí. První část se zabývala otázkou termodynamických parametrů používaných pro experimenty FISH, jako je teplota tání a entalpie přechodu DNA ze dvoušroubovice na vlákno, což poskytuje přehled o energii potřebné k tomuto přechodu a interakcích mezi bázemi a každou složkou směsi. Kromě toho hodnoty entropie určují pořádek uvnitř směsi - systému DNA. Druhá část porovnávala intenzitu fluorescenčního signálu při optimalizovaných teplotách tání sondy použité pro in situ hybridizaci. Jako sonda byla použita sub-telomerní repetice X43.1, která je umístěna na Y chromozomu rostlinného modelového organismu Silene latifolia. Z výsledků vyplynulo, že směs obsahující formamid má nejlepší výkon při delším postupu hybridizace, zatímco ethylenkarbonát poskytuje vyšší intenzitu signálu, a proto je vhodnější pro rychlé FISH protokoly. Klíčovými slovy práce byla fluorescenční in situ hybridizace, průměrná intenzita fluorescence, hybridizační směsi, termochemie, teplota tání a Silene latifolia.
Fluorescenční in situ hybridizace (FISH) || Aplikace FISH || Klinický význam FISH
Role Lukáše Kejíka jako oponenta a vedoucího
Lukáš Kejík působil také jako oponent a vedoucí několika bakalářských a diplomových prací. Jeho oponentské posudky a vedení prací svědčí o jeho schopnosti kriticky hodnotit vědecké práce a poskytovat cenné rady studentům. Z oponentských posudků je patrné, že se práce, které oponoval, týkaly rozmanitých témat, včetně detekce biofilmu, plazmoniky a využití neušlechtilých kovů v optice, a také vlivu hybridizačních směsí na efektivitu FISH.
V pozici vedoucího se podílel na vedení prací, které se zabývaly například aplikovanými vědami v inženýrství a fyzikálním inženýrstvím a nanotechnologiemi. To dokládá jeho široký záběr a schopnost mentorovat studenty v různých technických a vědeckých oblastech.
