Masarykova univerzita v Brně nabízí na své Právnické fakultě široké spektrum studijních oborů pro budoucí právníky. Fakulta klade důraz na kvalitní vzdělání, které studentům otevírá dveře k úspěšné kariéře v právním světě.
Vedení fakulty je v rukou <doc. JUDr. Mgr.>. Tato osobnost se podílí na strategickém směřování a rozvoji fakulty.
Studijní programy a přijímací řízení
Právo jako magisterský obor lze studovat na 4 právnických fakultách veřejných vysokých škol. Obory s právním zaměřením najdete i v bakalářské formě studia - pro rok 2026 je nabízí 7 fakult veřejných a státních vysokých škol a 6 soukromých VŠ.
Pro uchazeče o studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity je důležité sledovat termíny pro podávání přihlášek ke studiu. Termín pro podání přihlášek na bakalářské a magisterské studium je do 28. února.
Den otevřených dveří se koná 23. ledna, což je ideální příležitost pro zájemce o studium získat podrobné informace o fakultě, studijních programech a přijímacím řízení.
Pro ty, kteří plánují studovat medicínu, psychologii nebo obor PA ČR v roce 2026, jsou od podzimu otevírány další ročníky přípravných kurzů. Tyto kurzy jsou dostupné v prezenční i online podobě. Nově s kurzem získáte i základní učebnice, u VIP balíčků rozšířenou doporučenou literaturu a garanci v případě nepřijetí na daný obor.
Doporučená literatura
Pro studenty a zájemce o studium práva je k dispozici široká škála odborné literatury. Mezi klíčové publikace patří například:
- BĚLOHLÁVEK, A. J. a kolektiv. Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2012.
- Bělina, M. et all. Pracovní právo. 5. vydání. Praha: C. H. BECK, 2012.
- ČÁP, Zdeněk a Jan HEJDA. Zákon o obchodních korporacích: výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha: Linde Praha, 2013.
- ČERNÁ, Stanislava a Stanislav PLÍVA. Podnikatel a jeho právní vztahy. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013.
- HORÁČEK, R., Čada, K., Hajn, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C. H. BECK, 2012.
- KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010.
- MRKÝVKA, Petr, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Eva TOMÁŠKOVÁ. Veřejné finance a fiskální právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
- Mrkývka, Petr a Ivana PAŘÍZKOVÁ. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
- PAUKNEROVÁ, Monika, Naděžda ROZEHNALOVÁ a Marta ZAVADILOVÁ. Zákon o mezinárodním právu soukromém: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2013.
- SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013.
- Troster, P. et al. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepr. a akt. vydání. Praha: C. H. BECK, 2010.
- Týč, V. Základy práva EU pro ekonomy. 6. vydání. Praha: Leges, 2011.
- BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012.
- BOHUSLAV, Lukáš. Trestní odpovědnost právnických osob. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014.
- HORÁLEK, Vladimír, Karel SCHELLE a Jaromír TAUCHEN. Encyklopedie pojmů nového soukromého práva. 2. dopl. vyd. Praha: Linde Praha, 2014.
- MRKÝVKA, Petr. Propedeutika finančního práva I.Obecná část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
- MRKÝVKA, Petr. Determinace a diverzifikace finančního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012.
- RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008.
- Vedral, D. Správní řád - komentář. 2. vydání. Praha: Polygon, 2012.
Tyto publikace pokrývají široké spektrum právních oblastí a jsou neocenitelným zdrojem informací pro studenty i odborníky.
Historický kontext vzniku státních organizací
Zkoumání počátků státních organizací nás zavádí do hluboké minulosti. Správy z nejstarších dob poskytují pouze archeologové, ale také pár zpráv z dobových pramenů. Další informace získáváme z komparací s výsledky výskumu jiných kultur.
Co se týká českých zemí a českého státu, podstatným pro jeho počátek je příchod slovanských kmenů (Sclavini) do střední Evropy, v rámci stěhování národů (příchod - cca 6. století). Slovanské kmeny se rozdělily do 3 větví - západní, východní, jižní.
Společenská struktura slovanských předstátních společností
Předstátní společnost lze definovat jako společnost prvobytně pospolnou. Základní jednotkou byl rod - skupina pokrevně spřízněných osob. Nejprve převládal matriarchát, kdy ženy jako obnovitelky rodu zaujímaly dominantní postavení. Postupně však muži, jako řemeslníci, lovci a bojovníci, zaujali významnější místo.
Tyto společnosti nebyly teritoriálně vázány a přesouvaly se podle potřeb. Nejvyšším orgánem bylo rodové shromáždění dospělých členů, na jehož čele stál starešina. V případě vojenských konfliktů byli do čela stavěni statní náčelníci.
Později dochází ke sdružování rodů do kmenů, které spojoval jazyk, náboženství a kultura. Struktura kmene byla podobná rodové, s kmenovým náčelníkem obklopeným družinou. Členy kmenového shromáždění byli pouze svobodní muži, přičemž rada starších zůstávala.
Postupná dělba práce vedla k majetkové nerovnosti mezi jednotlivci, rody i kmeny. Toto rozvrstvení způsobilo rozpad původního zřízení a vznik velkorodin jako menších základních jednotek společnosti.
tags: #masarykova #univerzita #pravnicka #fakulta #hejda