Diplomová práce se zabývá rozmanitými aspekty vztahu mezi maskou a osobností, přičemž se zaměřuje jak na perspektivu nositele masky, tak na pohled pozorovatele. Tato práce představuje vlastní typologii masek, které jsou klasifikovány z hlediska náboženství, sociálně-psychologické roviny a uměleckého pojetí.
Snahou práce je prozkoumat mnohovýznamovost masek, jejich kumulaci funkcí, vliv kontextu prostředí a specifické problémy spojené s tváří a maskou. Zároveň se práce snaží poukázat na široké spektrum možností, které maska nabízí.
Cílem této práce je charakterizovat kulturní vývoj masky na území evropského kontinentu. Práce se soustředí na masku z hlediska jejího kulturního významu v různých historických etapách, od pravěku až po současnost. Je popsán vztah mezi maskou a lidskou psychikou, její vnímání v jednotlivých dějinných obdobích a způsoby jejího využití.
Práce vymezuje základní pojmy související s tématem a nastiňuje symboliku a historický vývoj masky. Důraz je kladen na roli člověka jako klíčového faktoru, jako tvůrce i uživatele tohoto kulturního fenoménu.
Typologie masek a jejich funkce
Práce předkládá vlastní typologii masek, která je založena na následujících hlediscích:
- Náboženské pojetí: Maska jako prostředek komunikace s božstvy, rituální předmět.
- Sociálně-psychologická rovina: Maska jako nástroj sociální interakce, vyjádření identity, obranný mechanismus.
- Umělecké pojetí: Maska jako výtvarný prvek divadla, kostýmu a scénografie, prostředek transformace herecké identity.
Maska v historickém kontextu
Práce se zaměřuje na masku z hlediska kulturního významu v jednotlivých historických etapách od pravěku až po současnost. Je popsán vztah masky a lidské psychiky, její vnímání v jednotlivých dějinných etapách a způsoby jejího využití.
Zkoumá se čím maska je, zda je hercův nalíčený obličej maskou nebo výtvarným doplňkem, zda mění hercovu identitu, jestli ji potřebuje a především, jaký má účinek.
Maska v divadelní praxi
Tato práce představuje proces hledání vztahu k divadelní masce a kostýmu. Je svědectvím procesu a průzkumu především z hlediska divadelní praxe. V první části práce je představen historický vývoj masky, avšak neklade si za cíl mapovat cestu masky rituálem a divadlem, jen se příležitostně odkazuje k těmto antropologickým studiím.
Práce prezentuje nalezení vlastního přístupu a způsobu práce s maskou a kostýmem, reflektuje vlastní autorská představení. Jsou zmíněny pedagogické cesty práce s maskou. Objevování potřeby a účinku maskování skrze hru, skrz možnost proměny, je otázkou pro herce.
Premiéra divadelního představení MASKY 15. května 2018 v Jiráskově divadle v Hronově
Práce dále zkoumá možnosti herectví v masce v divadle pro neslyšící. Je možné polemizovat, do jaké míry je využití masek v divadle pro neslyšící vhodné. Práce se pokouší rozkrýt možnosti využití různých druhů divadelních masek v představení pro neslyšícího diváka.
Maska je výtvarnou složkou divadla, patří ke kostýmu a tím ke scénografii. Její role však může zasahovat i do oblastí jen tušených.
| Historická etapa | Vnímání masky | Způsoby využití |
|---|---|---|
| Pravěk | Rituální, magické | Náboženské obřady, komunikace s duchy |
| Starověk | Náboženské, divadelní | Dionýská slavnost, divadelní představení |
| Středověk | Náboženské, alegorické | Náboženské hry, pouliční divadlo |
| Renesance a baroko | Divadelní, karnevalové | Komedie dell'arte, dvorní slavnosti |
| Současnost | Umělecké, psychologické, sociální | Divadlo, film, performance, sociální interakce |
