Miloš Zeman, významná postava české politiky, jehož kariéra zahrnuje pozice předsedy vlády a prezidenta České republiky, měl během svého života a politické dráhy komplexní vztah k institucím vysokého školství. Jeho vlastní akademická dráha a pozdější interakce s univerzitním prostředím odrážejí jeho osobní zkušenosti i politické postoje.
Miloš Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Po absolvování střední ekonomické školy v Kolíně v roce 1963 se Zeman setkal s prvními překážkami v přístupu k vysokoškolskému studiu. Jeho kritický postoj k tehdejšímu režimu, vyjádřený například v referátu oslavujícím knihu Karla Čapka "Hovory s T. G. Masarykem", jej téměř připravil o možnost maturitní zkoušky. Nakonec sice maturoval, ale nebylo mu vystaveno doporučení ke studiu na vysoké škole.
Po maturitě pracoval v účtárně závodu Tatra Kolín. Díky této praxi po dvou letech získal doporučení k dalšímu studiu. V roce 1965 začal dálkově studovat Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, obor národohospodářské plánování. O dva roky později přešel na denní studium, které zakončil v roce 1969. Následně na VŠE také rok vyučoval.
Během svého studia na VŠE Zeman spoluzaložil diskusní Studentský futurologický klub a působil jako pomocná vědecká síla profesora Pavla Hrubého. Svou diplomovou práci napsal u profesora Věňka Šilhána.
Po roce 1989 se Zemanova politická dráha rozvíjela. V letech 1990-1993 působil jako vědecký pracovník Prognostického ústavu Československé akademie věd. V roce 1992 vstoupil do České strany sociálně demokratické (ČSSD) a v témže roce byl opět zvolen poslancem Federálního shromáždění ČSFR. V letech 1993-2001 působil jako předseda ČSSD. V parlamentních volbách v roce 1996 byl zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stal se jejím předsedou. V letech 1998-2002 zastával funkci předsedy vlády České republiky.
Spory s akademickou obcí
Během svého prezidentství se Miloš Zeman dostal do několika sporů s vysokými školami a akademickou obcí. Jedním z nejvýraznějších případů bylo odmítání jmenovat některé profesory. V roce 2017 prezident Zeman odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, což vyvolalo pobouření v akademické i politické sféře. Podle kritiků tímto krokem překračoval své pravomoci.
Tyto spory se opakovaly. Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická v Praze podaly v roce 2017 žalobu na prezidenta Miloše Zemana za to, že odmítl jmenovat tři jejich profesory - Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Školy tvrdily, že prezident nemůže jmenování odmítnout a požadovaly soudní příkaz. Zeman však na svém rozhodnutí trval s tím, že jej k tomu vedly "vážné důvody". Tyto případy byly chápány jako vyústění dlouhodobých neshod mezi prezidentem a akademickou sférou.
Zeman měl dlouhodobé spory i s některými rektory. Dva z nich, Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity a Libor Grubhoffer z Jihočeské univerzity, dokonce přestal zvát na oficiální oslavy svátku 28. října na Hradě. Grubhoffer se zastal Putny, zatímco Bek nenechal Zemana vystoupit na půdě své univerzity z obavy před volební agitací.
Prezident Zeman také odmítl jmenovat tři nové profesory v roce 2020, přičemž oficiální zdůvodnění tohoto kroku neposkytl. Postoj prezidenta vnímala Česká konference rektorů jako impulz k diskusi o převedení jmenovacích řízení do kompetencí univerzit.
Miloš Zeman 10 let prezidentem - nejlepší momenty
Osobní život a vzdělání
Miloš Zeman byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Blankou Zemanovou, svou středoškolskou spolužačkou, má syna Davida Zemana (* 1971), který je lékařem. Podruhé se oženil 2. srpna 1993 se svou asistentkou Ivanou Bednarčíkovou (* 29. dubna 1965). V tomto manželství se 1. ledna 1994 narodila dcera Kateřina Zemanová.
Zeman trpěl zdravotními problémy, včetně neuropatie nohou a cukrovky, které ovlivnily jeho mobilitu. V dubnu 2021 uvedl, že kvůli zhoršující se neuropatii bude používat invalidní vozík. V březnu 2024 byl hospitalizován kvůli nedokrvení nohy způsobenému krevní sraženinou, což si vyžádalo operaci.
Mezi Zemanovy zájmy patřila pěší a lyžařská turistika a četba. V roce 2013 založil Prezidentský fond (Nadační fond Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana), na který měsíčně vkládal třetinu svého prezidentského platu s cílem umořit státní dluh. V květnu 2016 uvedl, že na svém osobním účtu má přibližně 10 milionů korun.
Jeho politická kariéra, která začala v porevolučním období, zahrnovala klíčové role ve formování postkomunistického Československa a následně České republiky. Vstoupil do KSČ během Pražského jara, ale po invazi vojsk Varšavské smlouvy byl vyloučen. Později se stal zakladatelem a předsedou Strany Práv Občanů ZEMANOVCI.
V přímé volbě v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky a stal se prvním prezidentem zvoleným přímou volbou. V lednu 2018 byl ve druhém kole obhajoby mandátu znovu zvolen prezidentem.
Miloš Zeman zemřel 12. dubna 2024.