Novela zákona o vysokých školách: Klíčové změny a jejich dopady

Oblast vysokého školství v České republice je upravena poměrně obsáhlým množstvím právních předpisů.

Historie a kontext novely

Vážené čtenáři, po letech opakovaných pokusů změnit zákon o vysokých školách se nyní zdá, že toto úsilí nabývá jasnějších obrysů v podobě paragrafovaného znění rozsáhlé novely vysokoškolského zákona.

V roce 2024 byla přijata dlouho očekávaná novela vysokoškolského zákona, v rámci níž dochází k významným změnám v oblasti terciárního vzdělávání.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila novelu zákona o vysokých školách, která přináší významné změny v oblasti doktorského studia a transformuje Národní akreditační úřad. Na přípravě novely se významně podílely Univerzita Karlova i Česká konference rektorů.

Novela zákona o vysokých školách upravuje například způsoby odměňování prezenčních studujících doktorských studijních programů, přináší také možnost zvláštního oprávnění vysoké školy při zajišťování kontinuity studia a chodu školy v krizových situacích, možnost přestupů, elektronického doručování a další změny.

Poslanecká sněmovna novelu schválila poté, co jí návrh vrátil Senát PČR s požadavkem na vypuštění tzv. hlídačkovného.

Univerzita Karlova je jednoznačně pro podporu studujících rodičů malých dětí, ta ale primárně patří do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, nikoli vysokých škol, jejichž rozpočty na to nejsou určeny.

Novela zákona o vysokých školách nyní čeká na podpis prezidenta republiky.

Dne 27. 2. 2025 prezident podepsal novelu zákona o vysokých školách, 28. 2. byla odeslána k publikaci ve Sbírce. 17. 2. 2025 byla novela doručena prezidentovi, do 4. 3. 2025 vč. ji musí podepsat, anebo vrátit. V prvním případě lze očekávat, že k publikaci ve Sbírce dojde v březnu, tj. 11. 2. 2025 Poslanecká sněmovna novelu schválila, a to ve znění změn navrženým Senátem, tj. Nyní bude návrh postoupen prezidentovi, který má k dispozici lhůtu 15 dní. Výstupem jeho posouzení může být buď podpis a na něj navazující publikace ve Sbírce (velmi teoreticky ještě v průběhu února, což by mělo za následek účinnost novely k 1. 3.; pravděpodobnější je však stále až 1. 4.), anebo vrácení návrhu Poslanecké sněmovně (uplatnění veta). Podrobněji srov. 23. 1. 2025 Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o vysokých školách s pozměňovacím návrhem dle přílohy usnesení č. 103. Podstatou pozměňovacího návrhu je zrušení "hlídačkovného" a dále několik legislativně-technických oprav. Vůči MŠMT Senát dále přijal "politické" usnesení č. 104. V souladu s § 97 odst. Poslanecká sněmovna hlasuje o návrhu ve znění schváleném Senátem (tj. ve znění pozměňovacích návrhů), pokud se pro něj vysloví většina přítomných poslanců, je zákon přijat. Pokud nikoli, hlasuje následně o svém původním návrhu (bez pozměňovacích návrhů) - v takovém případě je zákon přijat, pokud se tak vysloví nadpoloviční většina všech poslanců (101). Je-li zákon přijat, postupuje dále k prezidentovi. Usnesení č. - doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (uvedenými v příloze) - "leg-tech" úprava § 39 odst. 1 (soukromé VŠ), vypuštění odst. 4 v § 91 (=zrušení hlídačkovného), "leg-tech" / věcná? úprava § 92 odst. Usnesení č. - doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (uvedenými v příloze) - vypuštění odst. Usnesení č. - doporučuje Senátu, aby k senátnímu tisku č. K 10. 1. 2025 platí, že novela zákona o vysokých školách je aktuálně zařazena k projednání Senátem ČR, a to jako senátní tisk č. Právě na dobu úvodní části konference (čtvrtek 16. 1. 2025 před polednem) je naplánováno projednání novely v senátním výboru pro vzdělávání. Podrobněji srov. 30. 12. 2024 byl novelizační zákon (konečně) doručen Senátu; pro účely jeho projednání je evidován jako senátní tisk č. V souladu s čl. 46 Ústavy ČR má Senát od postoupení zákona Poslaneckou sněmovnou 30 dní na jeho projednání. Pokud se k němu v této lhůtě nevyjádří, platí, že je přijat, a tedy (ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou) postoupen k podpisu prezidentovi. Ten má pro své „zpracování“ zákona již jen 15 dní (čl. 50 odst. Jak plyne z orientačního časového harmonogramu pravidelných akcí Senátu, jeho nejbližší schůze je aktuálně plánována na týden počínající 3. únorem. Nedojde-li ke změně harmonogramu (což nelze vyloučit), platí, že Senát zákon neprojedná, a tedy, že novela bude na konci ledna ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou postoupena k podpisu prezidentovi. Pro pořádek lze doplnit, že pokud prezident Poslanecké sněmovně zákon vrátí, musí ho její předseda v souladu s § 98 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předložit na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od jeho doručení poslancům. K přehlasování veta je v souladu s čl. 50 odst. 2 Ústavy ČR potřebná většina všech poslanců (tj. 101).

1. 3. 2025 nabyla novela zákona o vysokých školách účinnosti. Ne všechny změny, které přináší, však "platí" od tohoto dne.

Vláda schválila návrh novely vysokoškolského zákona, která zavádí nová pravidla pro akreditace studijních oborů a systém hodnocení kvality škol. Upravuje také možnost odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatky za uznávání vzdělání či působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku. Zvyšuje i sociální stipendia. Aby změny začaly platit, musí je podpořit Parlament a prezident. Podle ministra školství Martina Chládka by měl zákon výrazně napomoci ke zvýšení kvality škol a jejího hodnocení. Novela má podle něj podporu z vysokoškolského prostředí, tedy konference rektorů a rady vysokých škol. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Chládka za novelu pochválil. Ministrovi se podle něj podařilo to, čeho nedosáhla "série jeho předchůdců". O novele se jednalo léta. Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován řadou zákonů.

Fungování vysokých škol by se mohlo výrazně změnit.

Základní problém vidím v tom, že v poslední době sice často slýcháme o nezbytnosti zásadní reformy vysokého školství, ale o konkrétních důvodech se většinou již tolik nemluví.

Zdá se mi totiž, že z viditelných problémů a nízké úrovně jedné školy se udělá závěr o stavu celého našeho vysokého školství, analýza úrovně škol se víceméně omezí na konstatování, že pokulhávají za prestižními světovými univerzitami a návod na řešení sklouzne do "je třeba zvýšit kvalitu".

Nejde o to, že by na těchto tezích nebylo něco pravdy, avšak pro hledání úspěšné budoucnosti našeho vysokého školství jsou příliš obecné.

Pokud chceme zvýšit úroveň našich vysokých škol, je třeba na jedné straně velmi konkrétně podle jednotlivých oborů a se znalostí podmínek našeho současného vysokého školství popsat, jaké jsou hlavní problémy, z čeho pramení, a na druhé straně definovat, k jakému cíli bychom měli směřovat.

A z toho potom odvodit konkrétní kroky, které budou naše vysoké školy tímto žádoucím směrem posouvat.

Podívejme se na základní body novely zákona, mohlo by se zdát, že jde tímto směrem.

Akcent na zvýšení kvality vysokých škol nelze změnám v zákoně upřít, školy samy by měly zřídit orgán pro vnitřní hodnocení kvality, který by měl vyhodnocovat kvalitu a přijímat opatření k jejímu zajišťování.

Za významnou změnu možná bude považováno i posílení postavení národní akreditační agentury jako strážce úrovně a kvality celého našeho vysokého školství.

Zásadní otázkou však zůstává, zdali jsme skutečně schopni kvalitu spolehlivě a smysluplně měřit.

Většinou se totiž sklouzne k nějakým kvantifikacím toho, co lze kvantifikovat (trochu stranou zůstává smysluplnost takové kvantifikace a dopady, jaké to přinese), či slovnímu hodnocení, které zase často vyústí do květnatých zpráv, jež jen obtížně hledají své pozorné čtenáře a hlavně neposkytují využitelnou informaci o současném stavu a možnostech jeho zlepšení.

Proto jsem poměrně skeptický k tomu, zdali za této situace vytvoření orgánu pro vnitřní hodnocení kvality přinese něco nového.

Ani změna v postavení akreditační agentury sama o sobě nepřinese změnu v její činnosti.

Otázkou podle mého názoru stále zůstává, zdali takto koncipovaný orgán, jehož členové pocházejí z institucí, které samy jsou předmětem akreditací, je objektivně schopen posuzovat kvalitu jednotlivých škol a oborů.

Zaváděné institucionální akreditace by jí mohly uvolnit kapacity pro posuzování žádostí o akreditace ze škol, které vyžadují "více pozornosti", ale výše zmíněné problémy to příliš neřeší.

A tak zůstává otázkou, zdali novela zákona bude mít skutečný reálný dopad na úroveň našich vysokých škol.

Co je však nesporné, je poměrně velké administrativní zatížení, které bude spojeno s "přeakreditací" programů, zřízením orgánu pro vnitřní hodnocení kvality či změnou řady vnitřních předpisů vysokých škol.

Nejde o to, že by záměry vtělené do novely zákona byly chybné.

Obávám se však, že se změny budou odehrávat spíše v administrativní rovině.

Úroveň škol se v realitě odvíjí od něčeho jiného.

Je primárně dána přístupem a odpovědností studentů a učitelů, jejich zájmem a motivací co nejvíce se naučit, objevit něco nového a starat se dobré jméno své školy.

A to vše se zákonem příliš změnit nedá, k tomu povede pouze konkurence mezi školami, tlak ze strany zaměstnavatelů na úroveň absolventů.

Neupínejme tedy ke změně zákona příliš velká očekávání.

Nevěřme příliš na to, že kvalitu škol je schopen nějaký orgán objektivně posuzovat a kontrolovat.

Učme se spíše všichni, že tak jako vybíráme např. auto podle kvality značky, musíme vybírat vysokou školu podle jejího jména - a to ať již budeme vybírat školu, kde budeme chtít studovat či odkud zaměstnáme absolventy.

Nesmíme zapomínat na to, že dokud bude existovat poptávka po titulech bez adekvátních znalostí, budou existovat i vysoké školy bez potřebné kvality.

Klíčové změny v novele

K nejdůležitějším paragrafům, kde došlo ke změnám, náleží zejména ty věnované doktorským studijním programům a Akreditačnímu úřadu.

Upravuje podmínky studia v doktorských studijních programech a stanoví výši příjmu pro doktorandy/ky.

Nově se do zákona zavádí pojem “doktorský studijní příjem”, který se skládá ze součtu doktorského stipendia a mzdy nebo platu za práci související se vznikem disertační práce.

Upravuje postavení Národního akreditačního úřadu a posiluje jeho nezávislost.

Národní akreditační úřad, který byl materiálně, administrativně a finančně zajišťován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, se k 1. červenci 2025 transformuje na Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání.

Rozšíření podmínek pro udělování státního souhlasu soukromým vysokým školám.

Pobídkou pro studium zahraničních studentů na českých vysokých školách by měla být nově zavedená dobrovolnost školy ve stanovení poplatku za studium v cizím jazyce v doktorském studiu a podmínky, kdy se poplatek nemusí stanovit ani v bakalářském či magisterském studiu.

Podrobně jsou rozepsány pravidla pro přestup mezi programy vysokých škol, které zahrnují mj. povinnost uznání částí studia, prodloužení lhůty pro plnění studijních povinností a stanovení poplatků za delší studium.

Podle nově zařazeného odstavce v části o studijních programech a oblastech vzdělávání by škola měla zajistit, aby výsledky učení po absolvování studijního programu odpovídaly příslušné kvalifikační úrovni vymezené rámcem kvalifikací vysokoškolského vzdělávání.

Jak pro veřejné, tak pro soukromé vysoké školy je stanovena povinnost zajistit přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole.

Nově je zařazen paragraf o studentských úvěrech, resp.

Byla stanovena nová pravidla pro doručování elektronickým informačním systémem vysoké školy, např. v souladu s novým zněním § 69a odst.

Novela upravuje práva a povinnosti poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání.

Změny se týkají Udělení tuzemského povolení zahraniční vysoké škole, podrobně rozpracovány byly paragrafy k Udělení tuzemského oprávnění české právnické osobě.

Zákon reaguje i na události poslední doby (střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v r. vyvolaným invazí vojsk Ruské federace).

Účinnost některých změn v novele se posouvá na červenec, resp.

Struktura a typy vysokých škol

Tuzemská vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní.

Veřejná vysoká škola je právnickou osobou.

Soukromou vysokou školou je právnická osoba, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola.

Vojenská vysoká škola je součástí Ministerstva obrany.

Akreditace a studijní programy

Vysoká škola při přípravě, schvalování a uskutečňování studijních programů zajišťuje, aby absolvováním studia ve studijním programu bylo dosahováno takových výsledků učení, sestávajících z konkrétních odborných znalostí, odborných dovedností a obecných způsobilostí, které budou odpovídat příslušné kvalifikační úrovni výsledků učení, obecně vymezené pro jednotlivé typy studijních programů v rámci kvalifikací vysokoškolského vzdělávání (dále jen „rámec kvalifikací“).

Rámec kvalifikací vymezuje pro jednotlivé typy studijních programů rovněž jejich zařazení nebo jinou specifikaci podle mezinárodních kvalifikačních rámců vysokoškolského vzdělávání a průměrnou studijní zátěž potřebnou pro dosažení výsledků učení, vyjádřenou odpovídajícím počtem kreditů, specifikovaných jejich časovou hodnotou nebo přiřazením k mezinárodnímu systému přenosu a akumulace kreditů.

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která může mít více částí a jejíž obsah a forma odpovídá profilu studijního programu; částí musí být obhajoba diplomové práce.

Státní závěrečná zkouška může spočívat i jen v obhajobě diplomové práce.

V případě českých právnických osob zahrnuje omezení používání označení „vysoká škola“ a „univerzita“ a z nich odvozených tvarů slov v názvu i omezení používání cizojazyčných překladů uvedených označení a z nich odvozených tvarů slov.

Fakulta může uskutečňovat studijní program též ve spolupráci s dalšími fakultami téže vysoké školy nebo se může na uskutečňování studijního programu téže vysoké školy nebo jiné její fakulty podílet.

Doktorské studium a kvalifikační práce

Absolvování studia v doktorském studijním programu se dokládá dosažením akademického titulu „doktor“ ve zkratce „Ph.D.“ za jménem; u uměleckých studijních programů se užívá akademický titul „doktor umění“ ve zkratce „ArtD.“ za jménem.

Závěrečná zkouška spočívající v obhajobě disertační práce.

Disertační práce musí zahrnovat původní výsledky tvůrčí činnosti studenta předkládajícího disertační práci uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění.

Vysoká škola bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách nevýdělečně zpřístupňuje veřejnosti bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím elektronické databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje.

Způsob zpřístupnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

Přestupy a uznávání studia

Počátečním studijním programem se pro účely přestupu mezi studijními programy vysoké školy rozumí studijní program uskutečňovaný vysokou školou nebo její fakultou, v němž je student zapsán nebo v němž bylo fyzické osobě povoleno přerušení studia.

V době studia nebo přerušení studia v počátečním studijním programu může student tohoto studijního programu i fyzická osoba s přerušeným studiem tohoto studijního programu požádat o povolení přestupu ze studia počátečního studijního programu do studia pokračovacího studijního programu, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy.

O žádosti o povolení přestupu rozhoduje vysoká škola nebo fakulta, která uskutečňuje pokračovací studijní program.

Ustanovení § 48 o podmínce předchozího vzdělání se na přestup použijí obdobně.

Vyhoví-li vysoká škola nebo fakulta žádosti o povolení přestupu, rozhodne současně z úřední povinnosti o uznání části studia, zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností, vykonaných nebo splněných žadatelem v rámci studia v počátečním studijním programu, a o zařazení do příslušného semestru, ročníku nebo bloku studia v pokračovacím studijním programu.

O žádosti o povolení přestupu rozhodují orgány podle § 50 odst. 2 a 3.

Ustanovení § 50 odst.

Dnem oznámení rozhodnutí, kterým se přestup povoluje, vzniká studentovi právo na zápis do studia pokračovacího studijního programu ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její fakultou, která uskutečňuje nebo se podílí na uskutečňování pokračovacího studijního programu; fyzické osobě s přerušeným studiem vzniká právo zapsat se do studia pokračovacího studijního programu po uplynutí doby, na kterou jí bylo studium v počátečním studijním programu přerušeno.

Zapsal-li se student nebo fyzická osoba s přerušeným studiem do studia pokračovacího studijního programu před uplynutím lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o povolení přestupu, platí, že se práva podat odvolání zápisem vzdal.

Přestup nabývá účinnosti a student nebo fyzická osoba s přerušeným studiem se stává studentem pokračovacího studijního programu dnem zápisu do studia pokračovacího studijního programu.

Den předcházející uvedenému zápisu je dnem, jehož uplynutím student přestal být studentem počátečního studijního programu a fyzická osoba s přerušeným studiem v počátečním studijním programu pozbyla možnost budoucího opětovného zápisu do studia počátečního studijního programu; ustanovení § 54 odst.

Doba studia v počátečním studijním programu se ode dne zápisu do studia v pokračovacím studijním programu považuje za dobu studia v pokračovacím studijním programu, a to pro účely posuzování podmínek pro případné stanovení poplatku za delší studium podle § 58 a podmínek pro přiznání stipendia; doba studia v počátečním studijním programu se rovněž započítává do maximální doby studia v pokračovacím studijním programu a doba přerušení studia v počátečním studijním programu se započítává do maximální doby přerušení studia v pokračovacím studijním programu, stanoví-li tyto maximální doby studijní a zkušební řád.

Poplatky a úhrady

Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, stanoví poplatek za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu a může stanovit poplatek za studium v doktorském studijním programu.

Druhy úhrad spojených se studiem na soukromé vysoké škole, pravidla pro stanovení jejich výše, formu placení a splatnost stanoví soukromá vysoká škola ve svém řádu úhrad spojených se studiem.

Ustanovení § 58 odst.

Vydávání dokladů a změna údajů

Doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu vydává vysoká škola na základě žádosti fyzické osoby, o jejíž studium jde; žádost lze podat také prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy.

Prokáže-li absolvent příslušné vysoké škole nebo fakultě, že mu bylo přiděleno nové rodné číslo podle zákona o evidenci obyvatel nebo že mu byla na základě jeho žádosti povolena změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení podle zákona o matrikách, vysoká škola mu na jeho žádost vydá nový doklad podle § 57 odst. 1 písm. a) a c) až f) nebo podle § 57 odst. 3 věty poslední, v němž se uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, a případně též rodné číslo, podle stavu ke dni vydání nového dokladu.

Vysoká škola může za úkony spojené s vyhotovením dokladu podle odstavce 1 nebo nového vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu podle odstavce 2 stanovit poplatek, který činí za každý doklad v případě podle odstavce 1 nejvýše 4 000 Kč a v případě podle odstavce 2 nejvýše 1 000 Kč.

Od uvedeného poplatku jsou osvobozeny úkony spojené s vyhotovením nového vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu podle odstavce 2 v případě prokázání přidělení nového rodného čísla nebo v případě změny jména, popřípadě jmen, nebo příjmení podle zákona o matrikách povolené nebo provedené z důvodu zahájení nebo ukončení léčby pro změnu pohlaví.

Vnější hodnocení a kvalita

Novela školského zákona (podrobnosti o novele jsou uvedeny v Národních reformách v oblasti školního vzdělávání) by měla zlepšit kvalitu a organizaci vyššího odborného vzdělávání (VOV), zvýšit flexibilitu vzdělávacích programů a zajistit lepší propojení teoretické a praktické přípravy.

Řada změn v oblasti vyššího odborného vzdělávání bude nabíhat až od 1.1. 2026.

Nenavazující/“dlouhé“ 3-3,5leté akreditované programy VOV, podmínka přijetí střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, v oboru vzdělávání jiném než je terciární vzdělávací program, do kterého byla podána žádost o přijetí.

Absolvent získá titul diplomovaný specialista. DiS.

Navazující 2-2,5leté akreditované programy VOV, podmínka přijetí je střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou nebo autorizovaný krátký program VOV, v obou případech v oboru vzdělávání stejném jako je terciární vzdělávací program, do kterého byla podána žádost o přijetí.

Absolvent získá titul diplomovaný specialista, DiS.

Autorizované (tzv. krátké) 1-2leté programy VOV, podmínka přijetí střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, předchozí studium nemusí být ve stejném oboru jako autorizovaný program VOV.

V prosinci 2023 vydal NAÚ metodický pokyn k využívání prvků distančního vzdělávání v prezenční formě studia.

Zohlednil rozvoj informačních a komunikačních technologií, jejich dostupnost, kapacitu škol k realizaci vzdělávání distanční formou a zkušenosti získané během pandemie Covid-19.

Podpora a rozvoj vysokých škol

Strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (SZ 2021+) je každoročně rozpracováván do Plánu realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol.

Stejnou povinnost ukládá zákon i vysokým školám.

Plán realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2025 strukturou kopíruje SZ 2021+ na úrovni prioritních cílů a jejich operačních cílů a vytváří tak harmonogram aktivit pro pátý rok platnosti dokumentu.

Dlouhodobě podporované oblasti zahrnují i v roce 2025 výzkum, internacionalizaci (m.j.

Podpora MŠMT bude nadále jak informační a metodická, tak i finanční.

Podobně jako v předchozích letech vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Program podpory rozvoje oblasti vysokého školství pro rok 2025.

Podpora v rámci Programu je realizována prostřednictvím samostatných projektů jednotlivých vysokých škol.

Podpora v celkové maximální výši 130 milionů Kč je rozdělena mezi jednotlivé vysoké školy, přičemž pro každou vysokou školu je předem určena maximální výše podpory.

posilování etických principů v prostředí vysokých škol, vč. podpora výuky v tzv.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo Program na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2026 až 2030.

Program je jedním z klíčových nástrojů podpory institucionálního rozvoje veřejných vysokých škol a jeho cílem je posílení strategického řízení, kvality, inovací a relevance činností vysokých škol v souladu s jejich profilem, posláním a současnými výzvami.

Koordinace cílů v konkrétních oblastech vysokého školství s ohledem na individuální podmínky fungování, organizace a strategického řízení každé vysoké školy je umožněna principem strategického dialogu mezi ministerstvem a jednotlivou vysokou školou (tzv.

Předmětem stanovených strategických cílů na úrovni jednotlivých vysokých škol by měly být zejména vnitřní projekty a reformní opatření systémového charakteru, tj.

Stanovení strategických priorit bude předmětem dialogu mezi vysokou školou a ministerstvem, jehož výsledkem bude Návrh strategického závazku konkrétní VŠ.

Alokované finanční prostředky nejsou určeny k financování jednotlivých dílčích aktivit, ale k celkové podpoře strategického rozvoje na úrovni vysoké školy.

Každá konkrétní aktivita realizovaná vysokou školou v rámci programu podpořená z jeho prostředků nemusí být explicitně uvedena ve v současnosti platném strategickém záměru vysoké školy či jeho plánech realizace.

Obdobně jako v roce 2023 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Podnět k podání žádosti o poskytnutí příspěvku v rámci Fondu vzdělávací politiky na podporu studia ukrajinských studentů v roce 2024.

V roce 2023 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Program podpory rozvoje oblasti vysokého školství pro rok 2024.

Podpora v rámci Programu je realizována prostřednictvím samostatných projektů jednotlivých vysokých škol.

Podpora v celkové maximální výši 130 milionů Kč je rozdělena mezi jednotlivé vysoké školy, přičemž pro každou vysokou školu je předem určena maximální výše podpory.

posilování etických principů v prostředí vysokých škol, vč. podpora výuky v tzv.

Spolu s Programem podpory rozvoje oblasti vysokého školství pro rok 2024 byl představen dokument Příprava na implementaci reformy doktorského studia a Strategie řízení lidských zdrojů pro roky 2024-2025.

Cílí hlavně na přípravné kroky k implementaci novely zákona o vysokých školách a nařízení vlády o standardech v oblasti doktorského studia.

Transformace VŠ reaguje na trh práce.

Podporu studia ukrajinských studentů na českých veřejných vysokých školách vyjádřilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opět prostřednictvím vyhlášení Podnětu k předkládání žádostí v rámci Fondu vzdělávací politiky na podporu studia ukrajinských studentů v roce 2023.

Celková alokace je 200 milionů korun.

Pro jednotlivé veřejné vysoké školy jsou stanoveny maximální alokované částky, které vycházejí z částky, které škola obdržela v roce 2022 a počtu studentů se statutem uprchlíka na škole.

Opatření na podporu ukrajinských vědců pokračují i v roce 2023.

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy pokračuje i od září roku 2023 v podpoře jazykového vzdělávání cizinců - ukrajinských migrantů s vízem strpění nebo udělenou dočasnou ochranou v Česku prostřednictvím kurzů na veřejných vysokých školách.

Veřejné vysoké školy mohou požádat o dotaci prostřednictvím výzvy „Jazyk jako brána: Soustavné jazykové vzdělávání pro Ukrajince - migranty směřující k jejich terciárnímu vzdělávání v českém jazyce.

“, pokud během posledních třech let prováděly jazykovou a odbornou přípravu cizinců v českojazyčných studijních programech v rozsahu alespoň 6 měsíců.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, stejně jako v minulých letech, vyhlásilo Centralizovaný rozvojový program pro veřejné vysoké školy pro rok 2023.

V programu bude podporováno sdílení kapacit a vytváření sítí vysokých škol v České republice.

Projekt musí řešit minimálně dvě vysoké školy společně (kromě projektu na rozvoj poradenství).

Prioritní témata jsou rozdělena na projekty s předem vyčleněnou dotací v celkové výši 87 mil.

Kč (body 1 až 5) a projekty bez vyčleněné dotace (body 6 až 11).

implementace a další rozvoj efektivního systému studijního a psychologického poradenství, vč. podpora aktivit studentů v rámci studia na vysokých školách (mj. výuka v tzv.

V roce 2023 vláda a Evropská komise schválily aktualizovaný Národní plán obnovy, který má pomoci zejména s celkovou energetickou transformací (byl zaveden nový sedmý pilíř REPowerEU), kromě toho však zahrnuje také priority současné vlády, jako je např.

řešení dostupnosti bydlení či digitalizaci státní správy.

Podporované aktivity se týkají i oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a vývoje.

Oproti původnímu NPO s alokací 179 mld.

Kč se tak rozpočet zvýšil o dalších 50 mld.

Kč.

Prostředky na realizaci NPO budou České republice poskytnuty v průběhu let 2021 - 2026.

tags: #novelizace #vysokoskolskeho #zakona