Lateralita u dětí je obsáhlé téma, kterému je věnována tato samostatná stránka. Ze současných vědeckých poznatků vyplývá, že lateralita je sice dána geneticky, ale přesněji se zatím o tomto tématu více neví.
U menších dětí je velice důležité dobře vypozorovat, zdali jsou leváci nebo praváci a ideálně tak předejít tomu, aby se z nich stali skrytí leváci. Děti doporučuji sledovat při rozličných činnostech, zejména při těch, kde není přesně stanoveno, jakou stranou těla by měly být prováděny - u nich je menší šance, že dítě činnost provádí stejně, jako to vidělo ve svém okolí, ale místo toho nechává projevit své přirozené nastavení. Doporučuji sledovat nejen činnosti prováděné pomocí rukou, ale zaměřit se také na nohy. Většina činností pro ruce je totiž nějak stanovena společností, zatímco na nohy se příliš nedbá.
Děti nám obzvláště dobře mohou ukázat své přirozené preference při aktivitách, které dosud nikdy nepraktikovaly a také je ještě nikdy neviděly nikoho jiného dělat. Děti mají tendenci napoprvé uchopit nástroje nebo předměty podle své vlastní predispozice. Je proto vhodné umisťovat nebo podávat pomůcky tak, aby si dítě samo vybralo, kterou rukou je chytí. Mnoho předškolních dětí například střídá obě ruce při kreslení, což je situace, kdy je dobré se zeptat, kterou rukou mají z kreslení větší radost. Naopak nezaměřovat se a nedotazovat se na to, kterou rukou jim kreslení jde lépe.
Pokud si nejste jisti, zdali je Vaše dítě levák nebo pravák, je možné jeho lateralitu otestovat v pedagogicko-psychologických poradnách. Bohužel se ukazuje, že běžně používané testování laterality není příliš spolehlivé.
Testování laterality a jeho úskalí
Konvenční metoda testování laterality se skládá se z různých motorických úkolů, u velké části z nich pak figurují určité předměty či pomůcky. Standardně používaný test laterality je založen na metodice ze 70.let vyvinuté dvojící Zdeněk Matějček a Zdeněk Žlab, jejich metodika částečně vychází z práce Miloše Sováka. Celý proces testování laterality zabere zpravidla asi 30 minut. Dítě je při vykonávání těchto úkolů pozorováno, přičemž je sledováno, kterou rukou, nohou, okem nebo uchem příslušný úkol vykoná.
Proč tato metoda testování není spolehlivá?
Důvodů je hned několik. Dítě skrytý levák už může být zvyklé používat více pravou stranu těla, u takovýchto úkolů tedy nemusí mít tendenci používat svou přirozeně dominantní stranu těla. Dalším problémem je testování dominantního oka a ucha. Dominantní oko a ucho se však shoduje s dominantní stranou těla pouze u asi 60 % osob.
U skrytých leváků navíc může potlačení přirozeně dominantní levé strany způsobovat například horší zrak v levém oku, takový člověk samozřejmě bude jako dominantní používat oko, kterým vidí lépe, tedy pravé.
K nižší vypovídací hodnotě výsledků běžných testů laterality rovněž přispívá způsob, jakým jsou výsledky vyhodnoceny. Při nejednoznačně vycházejících testech mohou být stanoveny výsledky jako například spíše levák, spíše pravák, dále jsou nyní často používány termíny jako zkřížená lateralita (není shoda mezi stranou dominantní ruky, nohy, oka a ucha) nebo ambidextrie (obě strany těla dosahují stejné úrovně).
Jak je vysvětleno na úvodní straně v článku Na základě čeho jsme leváci, nebo praváci, lateralita je jasně dána na základě pozicí mozkových hemisfér. U praváků je dominantní hemisféra vlevo, u leváků je dominantní hemisféra vpravo. Každý z nás je tedy buď levák, nebo pravák, není možné, abychom byli jakoukoli kombinací obojího. Ambidextie a zkřížená lateralita jsou diagnózami, jejichž existence nebyla dosud nikterak vědecky vysvětlena a potvrzena. Při diagnostikování zkřížené laterality či ambidextrie je velká pravděpodobnost, že se ve skutečnosti jedná o skrytého leváka. Zejména pak pokud vyjde kombinace dominantní pravá ruka - levá noha.
Testování laterality vyvinuté Karlem Grunickem je oproti výše popsaným konvenčně používaným testům výrazně spolehlivější. Testy laterality vyvinuté Karlem Grunickem, které používám na seminářích, jsou nicméně primárně určeny pro testování dospělých. Částečně je lze použít i pro testování dětí, přičemž platí, že čím starší dítě, tím více testů lze u něj využít. Naopak u menších dětí je vhodné se více zaměřit na pozorování.
Pedagogická intervence a podpora
Pokud tedy máte podezření, že je Vaše dítě skrytý levák, doporučuji navštívit seminář s testováním laterality, kde se testy naučíte a zároveň si ověříte svou vlastní lateralitu, na základě čehož si následně můžete dítě otestovat sami.
Příznaky nesprávné laterality, které lze pozorovat u dospělých, se samozřejmě týkají i dětí. Pokud jste zjistili, že je Vaše dítě skrytý levák, je nutné postupovat velice obezřetně a zejména jej do ničeho nenutit. V opačném případě se dítě může vůči přepólování a leváctví vymezit a odmítat jakoukoliv spolupráci. Zde opět velice záleží na věku dítěte, zejména v souvislosti s tím, zdali už dítě chodí do školy.
Vždy je důležité dítěti citlivě vysvětlit situaci a dále podle uvážení a chuti dítěte postupně přidávat činnosti levou rukou, u kterých je nejlepší se opět řídit tím, že budou levou rukou dítě více bavit. Pokud již dítě do školy chodí, rozhodně nedoporučuji pokoušet se o přeučování psaní, místo toho je vhodné se zaměřit na kterékoliv jiné činnosti. Jakékoliv alespoň kompromisní řešení je rozhodně lepší, než nedělat vůbec nic.
Důležité je rovněž informovat učitele ve škole či vychovatele nebo průvodce ve školce, jejichž spolupráce a pochopení jsou v této situaci velice zásadní. Musíme také pamatovat na to, že děti leváci se ve většinovém pravorukém kolektivu ve školce či škole cítí být odlišné, a proto mnohdy raději dají přednost tomu, aby byly stejné jako ostatní.
Do hlubin mozků praváků i leváků | Jan Kodad | DOBROakademie.cz
Možnosti reedukace ambidextrie v odborné literatuře nejsou v současnosti příliš zmíněny, což naznačuje potřebu dalšího výzkumu a osvěty v této oblasti. Zaměření na nevyhraněný typ laterality, jako je ambidextrie, u dětí předškolního a mladšího školního věku je klíčové pro jejich další rozvoj a pohodu.
tags: #pedagogicky #pristup #k #diteti #s #ambidextrii