Téma seminární práce vám většinou pravděpodobně přidělí samotný vyučující. Někdy dostane každý student z ročníku naprosto stejné téma. Ovšem s tím rozdílem, že jej každý aplikuje na jiný region, průmyslové odvětví, skupinu obyvatelstva nebo časový rámec. Někdy však vyučující nechávají výběr tématu přímo na studentech. Ať už vyučující téma schvaluje, nebo ne, při jeho výběru byste si měli odpovědět na několik otázek: Je toto téma relevantní pro daný předmět? Je zajímavé i pro mě? Má jeho zpracování nějaký pozitivní vliv na daný obor, nebo je alespoň přínosné pro mé spolužáky? Najdu k tématu dostatek odborných zdrojů, které potvrdí mé hypotézy a závěry? Dokážu téma zpracovat v dostatečném rozsahu? Nebo naopak, nebude příliš dlouhé? Pokud jste si na většinu nebo všechny dotazy odpověděli ano, téma je více než vhodné ke zpracování ve formě seminární práce.
Obsah seminární práce
Pojďme rovnou na samotný obsah závěrečné práce. Ten můžeme rozdělit na formální a pracovní kapitoly, respektive části práce. Mezi ty můžeme formálně zařadit například úvodní, respektive titulní stranu, krátký abstrakt, ale také seznam použité literatury. Z těch pracovních by vám rozhodně v práci neměl chybět úvod, jádro a závěr. Právě jádro práce můžete rozdělit na další kapitoly, které si detailně rozebereme níže. Do seminární práce zpravidla nemusíte vkládat anglickou verzi abstraktu, poděkování, zadání (kterým zřejmě ani nedisponujete). Práce se nemusí vázat do pevných desek a nemusíte k ní psát ani resumé. Nyní se detailně podívejme na všechny samostatné části práce.
Úvodní strana seminární práce
V seminární práci nemusíte psát zvlášť úvodní a titulní stranu. Úplně vám postačí jen jedna, která bude obsahovat ty nejdůležitější informace. V tomto případě by na úvodní straně neměly chybět tyto údaje: Celé jméno autora, název seminární práce, jméno školitele nebo vyučujícího, název studijního programu a ročník, název předmětu, pro který je práce zpracována, název školy, fakulty, katedry nebo jiného pracoviště, datum publikace této práce. Na úvodní stranu můžete přidat i své kontaktní informace. Všechny zmíněné údaje nemusí být speciálně centrovány, protože se nejedná o práci, která by šla do profesionálního tisku. Máte-li od vyučujícího nějaký vzor, doporučujeme jej použít. Součástí úvodní strany může být i krátký abstrakt v rozsahu několika vět, který čtenáři v krátkosti představí téma a výsledky této seminární práce. Rovněž můžete v jedné větě připojit i krátké prohlášení o tom, že jste práci zpracovali zcela samostatně. Jde o jakési čestné prohlášení o neporušení autorských práv. Připojit můžete také 3-5 klíčových slov souvisejících s daným tématem.
Úvod seminární práce
Univerzální vzor pro úvod seminární práce neexistuje. V úvodu byste však rozhodně měli vzpomenout svou motivaci pro psaní konkrétního tématu (pokud jste si ji vybrali sami), ale i její společenský význam nebo přínos. Nezapomeňte nadefinovat klíčové pojmy, vyslovit vaši hypotézu nebo výzkumnou otázku a stanovit si cíle, které touto prací plánujete naplnit. V jedné větě můžete popsat také metodologický přístup a nastínit strukturu práce. V úvodu bakalářské / diplomové či jiné práce by měl autor čtenáře seznámit s problematikou, které se bude v práci věnovat. Autor by měl počítat s předpokladem, že čtenářem úvodu jeho práce může být někdo zcela neznalý odborné problematiky. Vhodné seznámení by tedy mělo být na dostatečně obecné úrovni, kterou disponuje průměrně vzdělaný člověk. Úvod práce tvoří podobně jako závěr jedna až dvě normostrany čistého textu. Jediným dělícím prvkem jsou odstavce dělící logické členění celé kapitoly. Naopak by se měl autor vyvarovat citacím ať už doslovným nebo nepřímým. Neměl by členit úvod práce jinak než pomocí odstavců. Např. nadpisy nižších kapitol nebo zvýraznění jsou nežádoucí. Úvod práce může vycházet ze zadání práce. Při tvorbě zadání pomáhá vedoucí práce autorovi stanovit jednotlivé body osnovy, které jsou dále rozvíjeny v celé práci. Zadání bakalářské práce může být ideálním podkladem pro vytvoření úvodu samotné práce. Stejně jako anotace může úvod sloužit pro fulltextové vyhledávání např. v databázi závěrečných prací. Popsání logického členění celé práce může být také součástí úvodu. Autor tedy může seznámit čtenáře s informacemi, které najde na začátku v teoretické části, které budou v části praktické, stejně tak jako v části podobně významného charakteru. Úvod bakalářské / diplomové práce je umístěn hned za generovaným obsahem práce. Často je buď první strana obsahu nebo až úvod první číslovanou stranou dokumentu. Nechte si zdarma zkontrolovat formátování dříve, než na chyby přijde oponent.
Jádro seminární práce
Předtím, než se pustíte do samotného jádra práce, byste měli čtenářům přednést několik povinných informací. Na začátku jádra vzpomeňte přehled současné literatury zabývající se podobným tématem (přesné tituly použité v práci budou až v bibliografickém seznamu), rozepište a vysvětlete některé důležité pojmy (terminologie) a popište metodologii vašeho výzkumu, tedy zda jste využili spíše kvalitativní, nebo kvantitativní přístup, jaké způsoby sběru dat byly pro vás relevantní, ale také jakým způsobem jste je zpracovali a vyhodnocovali. Na všechny zmíněné body máme v bakalářských a diplomových pracích samostatné kapitoly. Zde je jen logicky rozdělte do samostatných odstavců, případně označte jako podkapitoly. Další částí jádra by měla být teoretická část. V ní analyzujete různé minulé či současné teorie související s tématem, popíšete jejich dosažené výsledky, případně je srovnáte s těmi svými a zdůvodníte, proč jste se rozhodli právě pro ty. Teoretická část může být krátká, věcná a stručná. Nejdůležitější částí jádra je totiž samotná praktická, respektive empirická část. Tu můžete opět rozdělit na menší podkapitoly, ve kterých čtenář najde všechny důležité informace, případné výsledky v grafech či tabulkách, vaše komentáře k různým datům, ale také jakési vyhodnocení těchto výsledků.
Závěr seminární práce
V závěru seminární práce se můžete věnovat interpretaci vašich výsledků a porovnat je v kontextu s teoretickými přístupy. Vaši metodologii a výsledky můžete sami zhodnotit a popsat silné a slabé stránky. Nezapomeňte, i negativní výsledek je výsledek. Při takových pracích se cení zejména vlastní originální přístup. Vždy bude lépe oceněna práce, která byla vypracována poctivě a se zápalem, i když nepřinesla potvrzení hypotézy nebo vědecké otázky, než práce, která nemá žádný přínos nebo je jen kopií jiného přístupu. Práci můžete porovnat s jinými studiemi a na základě dosažených výsledků navrhnout, nebo naopak nenavrhnout další výzkum. Pokud jste dosáhli očekávaných výsledků, nezapomeňte zmínit i přínosy vaší práce a její využití v praxi. Právě čitelnost celého úvodu je jedním ze základních předpokladů správně napsaného úvodu. Podobně jako anotace může úvod sloužit pro fulltextové vyhledávání např. v databázi závěrečných prací. Popsání logického členění celé práce může být také součástí úvodu. Autor tedy může seznámit čtenáře s informacemi, které najde na začátku v teoretické části, které budou v části praktické, stejně tak jako v části podobně významného charakteru.
Citování zdrojů v seminární práci
Jak správně citovat zdroje v seminární práci a vyhnout se plagiátorství? Základem je poctivě přiznat každou použitou informaci, parafrázovat nebo přesně ocitovat jednotlivé literární zdroje a spolehlivě je uvést i v seznamu použité literatury. Vždy citujte podle nejnovější akademické normy nebo směrnice vaší konkrétní vysoké školy. Je však jedno, jestli budete celé názvy zdrojů uvádět v podstránkách pod čarou, nebo je jen označíte číslem a všechny vyjmenujete v bibliografickém seznamu. Hlavně uveďte všechny fyzické/papírové zdroje, jakož i ty webové, a to i v případě tabulek či jiných elektronických dat. O správném citování webových zdrojů jsme napsali i samostatný článek.
Jak mohu začlenit zdroje do svých prací?
Seminární práce - šablona a vzor
Osnova kvalitní seminární práce by tedy rozhodně měla obsahovat následující části, respektive kapitoly: Úvodní dopis s abstraktem, Úvod práce, Jádro práce (včetně Terminologie, Metodologie, Teoretické části, Empirické části, Výsledků), Závěr práce, Seznam použité literatury. Pokud je vaše téma rozsáhlejší a vyžaduje to, můžete do něj zařadit i přílohy. Jedná se většinou o různé rozsáhlé tabulky, grafy, mapy a jiné, zejména grafické výstupy. Přílohy, a toi včetně obrázků či schémat bývají běžně součástí rozsáhlejších závěrečných prací a odborných článků a na konci se umisťují proto, aby nenarušovaly celkový vzhled a kontinuitu práce.
Formátování seminární práce
Při formátování se nezdržujte žádnými speciálními experimenty. Použijte standardní 2,5 cm okraje, písmo Times New Roman nebo Arial velikosti 12, 1,5 řádkování a hierarchii nadpisů (H1, H2, H3). Číslování stran, ale i obsah můžete při takovém krátkém rozsahu zcela vynechat. Vyhněte se zejména nekonzistentnímu citování, zbytečné vatě, ale také nepřehledným grafům či obrázkům. Aby byl úvod čitelný pro všechny čtenáře, často může být upravován a revidován. Naopak by se měl autor vyvarovat citacím ať už doslovným nebo nepřímým. Neměl by členit úvod práce jinak než pomocí odstavců. Např. nadpisy nižších kapitol nebo zvýraznění jsou nežádoucí.
