Odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol

Odměňování za práci je jednou z nejdůležitějších oblastí pracovněprávních vztahů a platí pro ni základní princip stejného peněžitého plnění (stejné mzdy, platu nebo odměny z dohody) za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty u zaměstnavatele.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) na základě vydání nového Katalogu prací a změněných právních předpisů zpracovalo a předkládá k využití školám a školským zařízením (dále jen školám) “Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení”. Tento metodický pokyn má pomoci ředitelům, odpovědným zaměstnancům škol a jejich zřizovatelům ke snadnější orientaci v odměňování a v katalogu prací při zařazování jejich zaměstnanců do platových tříd, není pro ně závazný a příklady uvedené v metodickém pokynu nemusí odpovídat realitě všech škol.

Závazné jsou pouze právní předpisy, proto je musí ředitelé škol, kteří jsou odpovědni za správné zařazení zaměstnanců, dodržovat při respektování konkrétní situace a potřeb své školy. Poznámky psané kurzívou k jednotlivým příkladům prací jsou doporučující. Předpoklady a požadavky uvedené jiným typem písma pro 13. a 14. platovou třídu v povolání 2.16.01 Učitel jsou naopak podmínkou pro získání příslušné platové třídy. Ministerstvo upozorňuje, že postupně může docházet k aktualizaci metodického pokynu, dojde-li ke změnám právních předpisů, proto doporučuje sledovat webové stránky MŠMT.

Odměňování - zákony a nařízení vlády

Odměňování je stanoveno:

• zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP), část šestá, § 109 až § 150 a § 224 odst. 2 v části desáté ZP
• nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV č. 564/2006 Sb.)
• nařízením vlády č. 74/2009 Sb., kterým se mění NV č. 564/2006 Sb.
• nařízením vlády č. 130/2009 Sb., kterým se mění NV č. 564/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
• nařízením vlády č. 201/2009 Sb., kterým se mění NV č. 564/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
• nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy (nebo platu), o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV č. 567/2006 Sb.)
• nařízením vlády č. 249/2007, kterým se mění NV č. 567/2006 Sb.
• nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2010

Odměňování v ZP:

• odměňování mzdou obsahuje § 113 až § 121
• odměňování platem - viz § 122 až § 137 a § 224 odst. 2
• o odměně z dohod pojednávají § 111, § 138, a § 140
• o odměně za pracovní pohotovost

Odměňování za práci formou mzdy:

• uplatňují zaměstnavatelé, jejichž hlavní činnost směřuje ve většině případů k dosažení zisku (uplatňují ho také například veřejné vysoké školy, soukromé a církevní školy, zdravotní pojišťovny, občanská sdružení, nadace, politické strany atd.)
• volnost smluvních vztahů - ZP a prováděcí nařízení vlády stanovuje nejnižší úrovně zaručené mzdy zaměstnanců a závazné příplatky; zaměstnavatel volí takové formy a výši mzdy, které jsou pro něho optimální z hlediska dosahování zisku i z hlediska motivace zaměstnanců.

Odměňování za práci formou platu:

• činnost zaměstnavatele je financována z veřejných zdrojů (v případě příspěvkových organizací je rozhodující míra financování z veřejných zdrojů - viz § 109 odst. 3 písm. d) ZP), plat je poskytován ve veřejných službách a správě (tzv. nepodnikatelská sféra)
• pro odměňování platem platí zásada „co není dovoleno, je zakázáno“, tj. plat se nesmí určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení.

Resort školství - převažuje odměňování platem

Hlavní zásady:

1. Odměňování podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a obtížnosti vykonávané práce, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků
2. Odvětvová srovnatelnost - stejně náročné práce zařazeny do stejných platových tříd
3. Rozhodující podíl platu tvoří nárokové složky

Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je:

• stát
• územní samosprávný celek (obec nebo kraj)
• státní fond
• příspěvková organizace za předpokladu, že její náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů
• školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona (č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
• veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení.

PLAT

Plat určuje podle § 122 ZP zaměstnavatel, resp. zřizovatel u ředitele školy - tj. statutárního orgánu, jen způsobem, ve složení a takové výši, kterou stanoví ZP a právní předpisy. Platem nejsou náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti se zaměstnáním, např.: náhrady platu, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost mimo pracoviště apod.

Složky platu

Nárokové

1. platový tarif je určen platovou třídou a platovým stupněm v platových tabulkách - § 123 ZP a NV č. 564/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
2. příplatek za vedení (včetně zastupování) u vedoucích zaměstnanců - § 124 a § 11 odst. 4 ZP
3. příplatek za noční práci - § 125 ZP
4. příplatek za práci v sobotu a v neděli - § 126 ZP
5. plat nebo náhradní volno za práci přesčas (pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na náhradním volnu místo platu za práci přesčas) - § 127 ZP
6. příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - § 128 ZP, § 6 a § 7 NV č. 567/2006 Sb.
7. zvláštní příplatek - u zaměstnanců, kteří vykonávají práce podle míry neuropsychické zátěže nebo s jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života, - § 129 ZP, § 8 a příloha NV č. 564/2006 Sb.
8. příplatek za rozdělenou směnu - § 130 ZP
9. příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah - § 132 ZP a NV č. 75/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů

POZNÁMKA: příplatek podle § 132 ZP se poskytuje, jestliže jsou hodiny přímé pedagogické činnosti (dále PPČ) nad rozsah hodin PPČ (tzv. přespočetné hodiny) skutečně vykonané. Za jednu skutečně vykonanou přespočetnou hodinu náleží příplatek ve výši dvojnásobku hodinového průměrného výdělku. Základní rozsah hodin PPČ stanoví ředitel školy nebo školského zařízení v souladu se „zvláštním právním předpisem“, kterým je NV č. 75/2005 Sb.; ředitel stanoví rozsah hodin PPČ dále tehdy, je-li v NV č. 75/2005 Sb. stanovena možnost rozpětí těchto hodin, např. u vychovatelů školní družiny ZŠ je rozsah od 28 do 30 hod. přímé výchovné činnosti týdně apod. Jestliže je týdenní počet hodin PPČ určen „do stanoveného rozsahu“, tj. do základního rozsahu stanoveného v NV č. 75/2005 Sb. (resp. stanoveného ředitelem školy v rámci rozpětí), jde o tzv. kratší pracovní úvazek, neboli kratší pracovní dobu podle § 80 ZP. V daném případě se za odpracované hodiny PPČ navíc, ale „do stanoveného rozsahu“, neposkytuje příplatek podle § 132 ZP. Hodiny přesahující sjednanou kratší pracovní dobu (do úvazku 1,0) se odměňují platem do plného pracovního úvazku (do 40 hod. týdně), tj. včetně hodin připadajících na práce související s PPČ a s organizací výchovy a vzdělávání na škole.

10. specializační příplatek pedagogického pracovníka - § 133 ZP a § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., tj. za vykonávání specializovaných činností, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady (kvalifikační předpoklady pro vykonávání těchto činností a jejich taxativní výčet stanoví § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků)
11. plat nebo náhradní volno za práci ve svátek - § 135 ZP

• za práci ve svátek se poskytuje náhradní volno
• nepracoval-li zaměstnanec proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek, plat se mu nekrátí
• zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

Nenárokové

• osobní příplatek - § 131 ZP, ocenění dlouhodobého dosahování velmi dobrých pracovních výsledků nebo plnění většího rozsahu pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci
• odměny - § 134 a § 224 odst. 2 ZP, za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu; odměny při životních a pracovních výročích, za poskytnutí pomoci při mimořádných událostech - jsou nadále považovány za odměny zahrnované do prostředků na platy a jejich financování je stejné jako doposud.

Platový výměr - § 136 ZP, je jednostranným právním úkonem ze strany zaměstnavatele, který má povinnost vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemně a uvést údaje o platové třídě a platovém stupni, o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu, o termínu a místu výplaty, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva (i kolektivní) nebo vnitřní předpis. Jestliže dojde ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen to zaměstnanci písemně oznámit s uvedením důvodů nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

Řediteli školy (nebo školského zařízení), tj. vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem, vydá platový výměr zřizovatel školy - viz § 122 odst. 2 ZP.

Platový tarif - § 123 odst. 1 ZP, § 5 a přílohy NV č. 564/2006 Sb., je určen přiznanou platovou třídou a platovým stupněm podle doby započitatelné praxe.

Platové tabulky (přílohy NV) - k úpravě došlo s účinností od 1. 4. 2009 vydáním nařízení vlády č. 74/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Uvedeným právním předpisem byla zrušena příloha č. 1, podle které byli odměňováni provozní a ekonomičtí zaměstnanci ve veřejných službách a správě. Prakticky to znamenalo přesun nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení do vyšší platové tabulky. Další úprava byla uplatněna s účinností od 1. 6. 2009 nařízením vlády č. 130/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Platové tarify byly navýšeny o 3,5 % pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům (příloha č. 1) a všem zaměstnancům ve veřejných službách a správě. S účinností od 1. 7. 2009 byla nařízením vlády č. 201/2009 Sb. uplatněna příloha č. 3, která platí jen pro zdravotnické pracovníky.

Kvalifikační předpoklady pro platové účely

nadále jsou stanoveny v § 2 odst. 1 NV č. 564/2006 Sb. kvalifikační předpoklady vzdělání alternativně od 4. do 12. platové třídy:

• 1.a 2. plat. třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání
• 3. plat. třída: střední vzdělání
• 4. plat. třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání
• 5. plat. třída: střední vzdělání s výučním listem
• 6. plat. třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem
• 7.-8. plat. třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou
• 9. plat. třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou
• 10. plat. třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání
• 11.-12. plat.třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu
• 13. a vyšší plat. třída vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

Důležité je ustanovení § 2 odst. 2 NV č. 564/2006 Sb., podle něhož má kvalifikace stanovená „zvláštním právním předpisem“ přednost před kvalifikačními předpoklady vzdělání stanovenými v § 2 odst. 1. Tímto zvláštním právním předpisem je pro pedagogické pracovníky zákon č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To znamená možnost výjimečného zařazení pedagogického pracovníka do vyšší platové třídy na dobu neomezenou podle § 3 odst. 3 písm. b) NV č. 564/2006 Sb., pokud splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou v zákoně o pedagogických pracovnících. Odpočty let pro platové účely se musí provádět v souladu s ustanovením § 4 odst. 7 NV č. 564/2006 Sb..

PŘÍKLAD

Zřizovatel zařadí výjimečně na dobu neomezenou ředitelku MŠ do 10., popř. do 11. platové třídy, protože splňuje podmínky odborné kvalifikace stanovené v § 6 zákona č. 563/2004 Sb., např. získala „střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání“; ředitelka MŠ obdobně zařadí výjimečně na dobu neomezenou učitelku MŠ do 10. platové třídy, pokud po ní vyžaduje vykonávání náročnějších činností uvedených v 10. platové třídě, jestliže splňuje odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb. - tzn. i požadavek speciálně pedagogické způsobilosti, působí-li učitelka nebo ředitelka na MŠ se speciálními vzdělávacími potřebami. V souvislosti se zákonem o pedagogických pracovnících došlo k podstatné změně: schválený zákon č. 422/2009 Sb., který mění zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, v § 32 b) prodlužuje pedagogickým pracovníkům lhůtu pro zahájení studia k získání předpokladu odborné kvalifikace o dalších pět let, tj. do konce roku 2014. Do konce r. 2014 trvá rovněž výjimečné zařazení do platové třídy na dobu určitou pedagogickým pracovníkům, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci a nezahájili studium k získání potřebné kvalifikace. V těchto případech odpadá výjimečné zařazení nejdéle na dobu čtyř let podle § 3 odst. 4 NV č. 564/2006 Sb. a výjimečné zařazení se v souladu se zákonem prodlužuje do konce r. 2014, protože zákon č. 563/2004 Sb. má přednost před nařízením vlády.

Platová třída a platový stupeň

Platová třída - § 123 odst. 2 a 3, § 3 NV č. 564/2006 Sb.

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací; dříve bylo právními předpisy stanoveno pro zařazení také plnění „kvalifikačních předpokladů“ vzdělání - nový ZP tento požadavek neuvádí. Nicméně nařízení vlády vydané pro platové účely potřebné vzdělání požaduje. Vedoucímu zaměstnanci přísluší zařazení do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává. Zařazení prací do platových tříd 1. až 16. stanoví NV č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.

Nový Katalog prací byl projednán v Pracovní skupině pro hodnocení prací a tvorbu katalogu prací, kde jsou zástupci jednotlivých resortů a úřadů.

Platový stupeň - § 123 odst. 4 ZP, § 4 NV č. 564/2006 Sb.

Zařazení do platového stupně ovlivňuje doba dosažené praxe, doba péče o dítě a doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby, tj. tzv. „započitatelná praxe“.

U dosažené praxe se rozlišuje:

• praxe v oboru požadované práce, kterou zaměstnavatel započítá v plném rozsahu; praxí v oboru požadované práce se pro platové účely rozumí výkon práce (činností), pro které jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce (rozhoduje zaměstnavatel); dřívější záp...

Aktuální informace o navýšení platů

Kabinet Petra Fialy schválil navýšení platů pedagogům o 7 % a příslušníkům bezpečnostních sborů o 1500 korun od ledna 2026. "Chybí skoro okolo pěti miliard korun. Nám nepřijde úplně ideální, když budoucí vláda počítá s rozpočtovým provizoriem, abychom vydávali dohodu, kde by skoro pět miliard nebylo krytých," uvedl Jurečka. Kabinet podle něj ještě probere možnost přidat všem paušálně 2000 korun. Vzhledem k dohodám s bezpečnostními sbory a pedagogy podle něj každopádně výrazná část lidí bude mít jistotu. Učitelům by se měl podle dřívějších dohod zvýšit tarif od ledna o sedm procent, asistentům o 2000 korun.

"Platové tabulky pro pedagogy jsou dořešené. Dnešní jednání vlády s odbory potvrdilo předchozí dohodu o nárůstu platových tabulek pedagogických pracovníků. Od 1. 1. 2026 budou navýšeny o 2000 Kč v platových třídách 1 až 7, resp. o sedm procent v platových třídách vyšších," uvedl dnes na síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Návrh bude vláda schvalovat na svém příštím jednání.

Podle odborových předáků budou po vítězi voleb - hnutí ANO - odbory požadovat stejně jako po končící vládě pro hůř placené profese růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent. "Bylo nám v určité fázi navrženo, že by mohlo být dosaženo dvoutisícového plošného přidání všem zaměstnancům, to ale pro nás není řešení," řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Při předchozím jednání s odboráři vláda v září nabídla přidání všem zaměstnancům o 2000 korun. Jednotnou částku odmítli zaměstnavatelé i odboráři. Odbory přišly pak s návrhem zvýšit tarify pracovníkům s odměňováním podle první, nejnižší platové tabulky a ve státní službě o devět procent. Týká se to třeba úředníků samospráv, lidí v kultuře, nepedagogů ve školství či technických sil.

Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by zvýšení tarifů o devět procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní stálo 31,65 miliardy korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře.

Platy učitelů, ale i dalších pedagogických pracovníků od příštího roku čeká navýšení. Od příštího roku se zvednou platy učitelům, ale i např. asistentům pedagoga. Ve středu se na tom dohodly odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem. Pedagogickým pracovníkům od osmé platové třídy vzroste platový tarif o 7 %. Sem pak spadají pedagogové v mateřských, základních a středních školách. Ostatním, kteří se z hlediska platových tarifů nacházejí do sedmé platové třídy, se plat navýší o 2000 Kč. U těch se o přidání doposud nerozhodlo.

tags: #pridani #pedagogickym #pracovnikum