Cílem programu Česko-německá studia (ČNS) je poskytnout obecné a odborné znalosti německy mluvících zemí a středoevropského kontextu.
Studium je zaměřeno na řadu oblastí včetně historie, politiky, ekonomiky, mezinárodních vztahů či kultury a jazykovědy.
Jako absolventi programu Česko-německá studia získáte dvojí diplom (tzv. double-degree), s nímž budete oprávněni užívat tituly Bc. a BA.
Základní parametry předmětů, které musíte během studia absolvovat, a další pravidla, která je nutná dodržovat najdete ve vyhláškách ředitele IMS.
Roční studentská výměna v rámci Česko-německých studií je finančně podporována mj. z prostředků programu Erasmus+.
Praktického a pravidelně aktualizovaného průvodce Česko-německými studii od prvních týdnů studia až po státnice najdete ke stažení zde.
Naposledy aktualizováno 1. 1. 2024.
Studijní pobyt v zahraničí
Neodmyslitelnou součástí studia je roční pobyt na Univerzitě Řezno (UR).
Sami si zvolíte, zda vyjedete během druhého, nebo třetího roku studia.
O svém záměru vyjet do Řezna v následujícím akademickém roce informujte garanta programu už v lednu předchozího akademického roku.
V této době se zároveň otevírá možnost podat si žádost o stipendium v rámci programu Erasmus+.
Bezodkladně po návratu ze studijního pobytu je nutné předložit vyplněný Protokol o splnění studijních povinností.
U povinných a povinně volitelných předmětů plněných v rámci modulů je třeba zapsat kódy a kredity dle Karolinky.
U ostatních předmětů, které spadají do kategorie volitelných, je třeba doplnit kromě německého také anglický a český název kurzu.
Uznané kreditní ohodnocení odpovídá UR.
Bakalářský seminář a práce
Bakalářský seminář pro Česko-německá studia budete navštěvovat buď ve druhém ročníku (pokud plánujete vyjet do Řezna ve třetím ročníku), nebo ve třetím ročníku (pokud jste již do Řezna vyjeli ve druhém ročníku).
Témata domácích prací (Hausarbeit) a bakalářské práce si volíte sami.
Návrhy témat a jejich povinné začlenění do modulů (jazykověda, literární věda, vědy o kultuře, politika a dějiny, právo a hospodářské dějiny) předkládáte ke schválení garantovi programu.
Platí pouze pro program ČNS!
Uzavření indexu a státní závěrečná zkouška (SZZk)
Termín pro uzavírání je vždy vyhlášen garantem oboru a musí proběhnout před konáním státní závěrečné zkoušky.
Pokud si chce student nechat uzavřít index po splnění všech studijních povinností a státní závěrečnou zkoušku se rozhodne skládat v pozdější době, kontaktuje garanta sám.
Pro uzavření indexu je třeba dodat následující formuláře a dokumenty - všechny vytištěné i elektronicky:
- výtisk splněných studijních povinností ze SISu,
- výtisk splněných studijních povinností z FlexNow,
- vyplněný formulář s přehledem předmětů rozdělených podle modulů (ve formátu Word),
- a) pro ročníky nástupu do 2016/2017 (včetně),
- b) pro ročníky nástupu od 2017/2018 (včetně),
- výkaz studijních povinností pro potřeby UR (ve formátu Word),
- a) pro ročníky nástupu do 2016/2017 (včetně),
- b) pro ročníky nástupu od 2017/2018 (včetně),
- žádost o vystavení diplomu na UR.
V případě, že uzavíráte index bezprostředně po příjezdu ze zahraničního studijního pobytu, je potřeba předložit vyplněný Protokol o splnění studijních povinností.
U povinných a povinně volitelných předmětů plněných v rámci modulů je třeba zapsat kódy a kredity dle Karolinky.
U ostatních předmětů, které spadají do kategorie volitelných je třeba doplnit kromě německého také anglický a český název kurzu.
Uznané kreditní ohodnocení odpovídá UR.
Státní závěrečná zkouška (SZZk) má podobu ústní zkoušky před komisí složenou zpravidla ze tří členů.
Termíny státních zkoušek se vypisují třikrát ročně: v zimním semestru na konci ledna / začátku února a v letním semestru v červnu nebo v září v obdobích předepsaných harmonogramem akademického roku.
Obhajoby tří písemných prací (tzv. Hausarbeit, bakalářská práce, diplomová práce) jsou součástí SZZk.
Termíny pro konání státních závěrečných zkoušek se řídí Harmonogramem akademického roku FSV UK a v každém akademickém roce probíhají tři řádné zkouškové termíny: v lednu, v červnu a v září.
Doktorské studium na IMS FSV UK
Přijímací řízení pro akademický rok 2026/2027 bylo zahájeno.
Přihlášky do prezenční i kombinované formy studia lze podávat od 1. ledna do 30. dubna 2026.
Vítáme motivované uchazeče, předchozí akademická zkušenost je výhodou.
Předpokladem pro přijetí je dokončení magisterského studia.
K přihlášení musejí být poskytnuty následující dokumenty:
- online přihláška
- životopis
- teze disertační práce
Všechny dokumenty, které nejsou původně v češtině, slovenštině nebo angličtině, musejí být přeloženy do angličtiny.
Přijímací komise hodnotí kvalitu projektu po obsahové i formální stránce, schopnost uchazeče odůvodnit zvolené téma, jasně je vymezit a zasadit do širšího časového, věcného a badatelského kontextu.
Uchazeč musí přesvědčivě doložit, že téma je přínosem k dosavadnímu stavu bádání, tj. přináší nové empirické a teoretické poznatky nebo originální, dosud neuplatněné metodologické postupy apod.
Přijímací komise při hodnocení přihlíží i k případné dosavadní přednáškové a publikační činnosti uchazeče.
Doporučujeme kontaktovat předem vedoucího doktorského programu, prof. PhDr. Ing. **Smysla**.
Podmínky přijetí k doktorskému studiu
K doktorskému studiu v programu Moderní dějiny na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IMS FSV UK) mohou být přijati uchazeči, kteří řádně ukončili vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.
Povinnou součástí odborné kvalifikace uchazeče je znalost anglického jazyka, a to minimálně na úrovni B2.
Uchazeč musí podat přihlášku ke studiu nejpozději do 30. dubna 2026, a to elektronicky prostřednictvím studijního informačního systému.
Přílohou přihlášky musí být disertační projekt, strukturovaný životopis a doklad o znalosti anglického jazyka (mezinárodním osvědčením, výpisem ze studijního informačního systému, vysvědčením z jazykového kurzu apod.), případně dalších jazyků relevantních pro navrhovaný disertační výzkum.
Projekt disertační práce má rozsah max 10 normovaných stran (18 000 znaků včetně mezer, cca 3000 slov), je napsaný v češtině nebo angličtině a musí obsahovat následující části:
- Vymezení tématu disertační práce;
- Stručný rozbor stavu výzkumu;
- Výzkumné otázky, resp. hypotézy;
- Návrh výzkumného postupu, včetně uvažovaných metod a harmonogramu prací;
- Představení zvažovaných archivních pramenů, popř. dalších zdrojů a způsob práce s nimi;
- Standardně zpracovaný seznam v projektu citované literatury;
Uchazeči mohou svá témata předem konzultovat (písemně, resp. po dohodě ústně) s garantem doktorského studijního programu (prof. PhDr. Ing. Smysl).
Smyslem konzultace je především posoudit, nakolik jsou témata disertačních prací, zvažovaná uchazeči, v souladu s odborným zaměřením IMS FSV UK, případně s jeho aktuálními badatelskými úkoly.
Přijímací zkouška
Předpokladem pro přijetí je úspěšné vykonání přijímací zkoušky.
Přijímací řízení je dvoukolové a jeho účelem je posoudit kvalitu předkládaného projektu a jeho soulad s odborným zaměřením IMS FSV UK.
O výsledcích prvního kola přijímacího řízení budou uchazeči informováni do 18. května 2026.
Ke druhé, ústní části zkoušky, která se uskuteční v období od 8. do 19. června 2026, budou pozváni pouze ti uchazeči, jejichž disertační projekty dosáhnou hodnocení 16 a více bodů z 30 možných.
Přijímací komise v prvním kole hodnotí kvalitu projektu po obsahové i formální stránce, ve druhém kole potom schopnost uchazeče odůvodnit zvolené téma, jasně je vymezit a zasadit do širšího časového, věcného a badatelského kontextu.
Uchazeč musí přesvědčivě doložit, že téma je přínosem k dosavadnímu stavu bádání, tj. přináší nové empirické a teoretické poznatky nebo originální, dosud neuplatněné metodologické postupy apod.
Přijímací komise při hodnocení přihlíží i k případné dosavadní přednáškové a publikační činnosti uchazeče.
Část pohovoru ve druhém kole může probíhat v anglickém jazyce.
Kritéria pro hodnocení přijímací zkoušky:
- 1. kolo:
- Kvalita předloženého projektu, jeho výzkumná relevance a soulad s výzkumným zaměřením IMS FSV UK (max. 30 bodů)
- 2. kolo:
- Originalita zvoleného tématu (max. 20 bodů)
- Schopnost odůvodnění tématu a jeho zasazení do aktuálního stavu bádání (max. 30 bodů)
- Realizovatelnost projektu v daném čase s ohledem na dostupnost pramenů a metodologické, finanční a organizační podmínky (max. 10 bodů)
- Dosavadní výzkumná, přednášková nebo publikační činnost (max. 20 bodů)
Magisterské studium Teritoriální studia
Magisterský studijní program Teritoriální studia (NP_TS) se soustřeďuje na kulturně-historická, politicko-právní, mezinárodně-vztahová a socioekonomická témata moderních dějin a současnosti Severní Ameriky, Evropy a Eurasie.
Obor je rozdělen na šest specializací: Balkánská a středoevropská studia (BAS), Evropská studia (ESA), Německá a rakouská studia (NRS), Ruská a eurasijská studia (RES), Severoamerická studia (SAS) a Západoevropská studia (ZES).
Všichni studenti bez ohledu na specializaci absolvují povinné předměty společného základu, v rámci svých specializací si zapisují a absolvují předměty povinné a povinně volitelné a také si bez ohledu na specializaci mohou zapisovat povinně volitelné předměty z ostatních specializací.
Informace k organizaci studia naleznete ve vyhláškách ředitele IMS pro organizaci studia v ZS či LS (vždy pro vybraný rok).
Rigorózní řízení
Přihlášku k rigoróznímu řízení si můžete podat kdykoliv během celého roku.
Součástí přihlášky jsou teze rigorózní práce.
Přihláška se podává na podatelnu FSV UK, Smetanovo nábř. 6, 110 01 Praha 1, budova Hollar.
K přihlášce je nutné přiložit úředně ověřenou kopii diplomu a dodatku k diplomu.
Absolventi FSV UK k přihlášce nemusí dokládat ověřenou kopii diplomu.
Rigorózní práce se odevzdávají v tištěné podobě na podatelnu FSV UK, Smetanovo nábř. 6, budova Hollar + elektronicky v SIS (PDF/A formát) spolu s abstrakty v českém a anglickém jazyce.
Nemáte-li přihlašovací údaje do SIS, získáte je ve výdejních centrech UK.
Účastníci rigorózního řízení mají právo za poplatek na kartičku externího uživatele, aby měli přístup do SIS a také do knihovny.
Je nutné navštívit výdejní centrum UK.
Dle Pravidel pro organizaci státní rigorózní zkoušky na FSV nelze diplomovou práci ani její podstatnou část již použít, pokud byla využita k získání jiného akademického titulu.
Nejbližší termín zkoušky bude v říjnu 2026 (termíny budou upřesněny dle harmonogramu).
Přihlášku podejte do 7. 7. 2026, rigorózní práci je nutné odevzdat nejpozději do 15. 8. 2026.
Uznání diplomové práce jako rigorózní práce
Lze uznat diplomovou práci jako práci rigorózní?
Ano, je to možné.
V takovém případě se podává vyplněná přihláška, kde je zaškrtnuta žádost o uznání diplomové práce jako práce rigorózní (teze se nevyplňují).
Obhájená diplomová práce může (nebo nemusí) být komisí uznána jako rigorózní práce.
Důležité je dbát na to, že dle čl. 4, odst. 1 Pravidel pro organizaci státní rigorózní zkoušky na FSV UK musí mít práce rozsah minimálně 80 normostran (normostrana je definována počtem 1800 znaků s mezerami na stranu) bez abstraktu, příloh a seznamu literatury.
Dále je nutné dbát na interní pravidla jednotlivých kateder pro uznávání diplomových prací za práce rigorózní.
V případě uznání diplomové práce jako práce rigorózní se práce již znovu neobhajuje a probíhá jen ústní část rigorózní zkoušky.
Uznání disertační práce a SDZ jako rigorózní práce
Mohou se k rigoróznímu řízení přihlásit absolventi doktorského studia?
Ano.
Absolventi doktorského studia, kteří získali akademický titul magistr, si mohou požádat o uznání disertační práce jako práce rigorózní a zároveň o uznání státní doktorské zkoušky jako ústní části rigorózní zkoušky.
Uchazeči podávají přihlášku, ve které uvedou, že žádají o uznání disertační práce a SDZ.
Platí pro obory, ve kterém získali titul magistr a pouze pro akreditované obory.
Téma disertační práce a její obsah musí odpovídat oboru, který uchazeč absolvoval v magisterském studiu a v rámci něhož se na SRZ hlásí.
V případě, že diplom Ph.D. nebyl prozatím vydán, přiloží k přihlášce originál potvrzení o absolvování státní doktorské zkoušky a obhajoby dizertační práce a diplom doloží v nejbližším možném termínu.