Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (PřF MU) je významnou vzdělávací a výzkumnou institucí s bohatou historií a tradicí sahající až do počátků Masarykovy univerzity. Od svého založení prošla fakulta rozsáhlým vývojem, který se odrazil v proměnách studijních programů, organizační struktury i materiálního zázemí.
Historické kořeny a založení fakulty
Po vzniku Československa se zrodila myšlenka zřízení druhé české univerzity, která by sídlila na Moravě. Hlavními iniciátory byli Karel Engliš a František Weyr. Návrh, který byl schválen jako zákon č. 50, počítal s univerzitou v Brně se třemi fakultami: lékařskou, právnickou a filozofickou. Na základě zkušeností ze zahraničí byl navržen vznik samostatné přírodovědecké fakulty. První přednášky a praktika probíhaly v říjnu 1920 v posluchárnách mineralogie a geologie a v praktikách chemie na Vysokém učení technickém. Výuku zahájil svou přednáškou profesor Matyáš Lerch. Prvním děkanem pro školní rok 1920-1921 byl zvolen profesor PhDr. et PhMr. Bohumil Kužma. Fakultu v tomto roce navštěvovalo pouhých 9 posluchačů.
Podle zákona měla být výuka zahájena v roce 1921/1922. Byly pro ni vybrány budovy městského chudobince mezi ulicemi Kounicova, Veveří a Kotlářská. Zeměpisné a antropologické ústavy byly umístěny mimo fakultu, v budově bývalé obchodní akademie na ulici Kounicova 38. Ostatní budovy byly v průběhu dvaceti let adaptovány na výuku a k stávajícím pavilonům přibyl pouze v květnu 1931 pavilon analytické chemie. Ačkoli se zemská správa již v roce 1922 rozhodla vybudovat univerzitní areál na Kraví hoře, celá situace se nestačila, krom stavby právnické fakulty, vyřešit do počátku druhé světové války. Zamýšlený projekt výstavby nových fakultních budov byl realizován až kampusem v Bohunicích.
Budova zeměpisného a antropologického ústavu byla za války zcela zničena, náhradou dostala fakulta německou lidovou školu na Janáčkově náměstí. Budovy na Kotlářské ulici za války používala německá technika ke školským účelům a proto adaptace na výuku byla nejvhodnější. V letním semestru měla fakulta 528 posluchačů, ve školním roce 1945/46 již 718. Novým oborem bylo od 1. prosince 1945 dvouleté studium farmacie. Řada vyučujících měla podíl na vybudování pedagogické fakulty vzniklé v roce 1946 či pomáhali jiným univerzitám (Olomouc, Bratislava).
Pro výuku měla fakulta v roce 1946 celkem 17 ústavů: Matematika, Teoretická fyzika, Geografie, Astronomie, Experimentální fyzika, Teoretická a fyzikální chemie, Anorganická chemie, Analytická chemie, Organická chemie, Mineralogie a petrografie, Geologie, Zoologie, Antropologie, Všeobecná a systematická botanika, Fyziologie rostlin a mikrobiologie, Farmaceutická chemie, Farmaceutická botanika. V roce 1946 přibyl ústav biochemie.
Organizační a studijní změny v poválečném období
Zákonem č. 190/48 Sb. bylo k 28. únoru 1948 zřízeno Ministerstvo vysokých škol. Po sovětském vzoru byly v letech 1950-51 všechny ústavy nahrazeny katedrami jako nadstavbovými orgány. Studium astronomie bylo přesunuto do Prahy, astronomický ústav však fungoval i nadále. Od roku 1952 byly učitelské obory převedeny na pedagogickou fakultu, v roce 1956 bylo však učitelské studium v dvoupředmětných kombinacích znovu otevřeno.
V roce 1953 byla reforma školské soustavy, která zrušila tradiční tituly absolventů a stanovila délku studia jako pětileté. Od roku 1954 vydávala fakulta časopis Spisy Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, od roku 1955 probíhaly obhajoby kandidátských prací. Astronomický ústav se podílel na vybudování a zřízení observatoře na Kraví hoře.
V průběhu padesátých let se dále specializovala výuka a začaly vznikat nové obory a katedry. Na základě vládního nařízení č. 120/1960 byla Masarykova univerzita od 3. října 1960 přejmenována na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně. Ve školním roce 1960-1961 měla fakulta 140 pedagogů, z toho 13 profesorů a 14 docentů. Součástí byla dvě specializovaná pracoviště - laboratoř fyziky a laboratoř fyziologie a anatomie rostlin a dále externí katedra makromolekulární chemie při Ústavu makromolekulární chemie a katedra muzeologie pro filozofické a přírodovědné obory. Sloučením sbírky bakterií katedry mikrobiologie a mikroorganismů Mikrobiologického ústavu ČSAV vznikla Československá sbírka mikroorganismů.
Závěry XII. sjezdu KSČ, konaného v roce 1962, zdůraznily potřebu růstu počtu posluchačů přírodovědeckých (a technických) oborů. Veškeré učitelské obory měly být převedeny do Olomouce, tento záměr byl však v roce 1963 odmítnut.
Období po roce 1968 bylo poznamenáno stranickými prověrkami vyučujících, odstraněním liberalizace ve studiu a integrací kateder. V roce 1971 zemřel vedoucí katedry geologie a paleontologie doc. Jiří Tejkal a v témže roce zemřel doc. Miroslav Novotný z katedry mineralogie a petrografie. Ke zkvalitnění výuky vzniklo didaktické oddělení při katedře matematiky, kabinet didaktiky biologie a oddělení didaktiky chemie.
Ze 7 biologických kateder zůstaly v roce 1975 pouhé 3. V roce 1972 byla ke katedře fyziky pevných látek připojena laboratoř fyziky, ke katedře anorganické chemie pak v roce 1973 bylo připojeno oddělení radiochemie. Z kateder zoologie a antropologie, srovnávací fyziologie a obecné zoologie a hydrobiologické laboratoře vznikla jediná katedra biologie živočichů a člověka. V roce 1975 bylo na fakultě 13 profesorů, 35 docentů a 97 odborných asistentů.
Moderní zázemí a současnost fakulty
Fakulta sídlí v moderním univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích, který poskytuje špičkové laboratoře, přístrojové vybavení a inspirativní prostředí pro studium i výzkum. Katedry a ústavy fakulty nabízejí širokou škálu bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů v klíčových oblastech přírodních věd.
V současnosti jsou základními organizačními jednotkami fakulty ústavy v čele s ředitelem. Děkanát zajišťuje hospodářskou, správní a administrativní agendu. Dvoukomorový senát, tvořený komorou akademických pracovníků a komorou studentů, je samosprávným zastupitelským orgánem fakulty. V čele fakulty stojí děkan, který je odpovědný rektorovi univerzity.
PřF MU je výzkumně orientovanou fakultou, kde je výuka úzce propojena s aktuálním vědeckým bádáním i praktickými aplikacemi. Studenti se zapojují do reálných výzkumných projektů už během studia, a to jak v laboratořích, tak v terénu. Fakulta klade důraz na spolupráci s mezinárodními firmami.
Studijní programy zahrnují nejen specializované přírodovědné obory, ale také učitelství pro střední školy - například matematiku, fyziku, chemii, biologii a vědy o Zemi. Absolventi se uplatňují jak ve školství, na akademické půdě nebo ve specializovaných společnostech.
Fakulta nabízí širokou škálu studijních programů v oblastech jako:
- Biologie
- Chemie
- Fyzika
- Matematika
- Geografie
- Geologie
tags: #prirodovedecka #fakulta #pocet #laboratori #muni