Spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem je klíčová pro rozvoj inovací a posílení konkurenceschopnosti. Evropské operační programy hrají významnou roli v podpoře těchto propojení, a to zejména prostřednictvím programů jako je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Společnost MSR Engines využila dotační podporu spolupráce s Vysokým učením technickým v Brně (VUT) na matematickém výpočtu parametrů motoru s rotačním pístem. Tento projekt čerpal dotaci z programu Inovační vouchery z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). MSR Engines díky tomuto projektu pokračuje ve spolupráci s VUT i na dalších projektech, některé z nich jsou rovněž podpořeny evropskými dotacemi.
Cílem dotačního projektu byla příprava výroby nového prototypu motorové jednotky pro motorový surf. Nutnost inovace motoru způsobilo i zpřísnění emisních norem na klíčových trzích (např. v Japonsku a Kalifornii), které začnou platit od roku 2020. Ve fázi přípravy výroby bylo nutné provést matematický model výpočtu parametrů rotačního pístového motoru. Protože firma nedisponuje potřebnými znalostmi ani vybavením, které by tento model výpočtu umožnily, rozhodla se využít možnosti dotace z OP PIK pro spolupráci se strojí fakultou VÚT v Brně.
„Díky realizaci tzv. inovačního voucheru jsme si otestovali možnosti spolupráce s VUT na oficiální úrovni, ve které dále pokračujeme v rámci programu Partnerství znalostního transferu. Cílem je spolupráce na vývoji prototypu Wankelova motoru - zde se jedná o konstrukci a testování prototypu i měření reálných výkonnostních parametrů i emisí motoru,“ říká Jan Přenosil, konzultant v oblasti projektového řízení MSR Engines.
„Jsme rádi, že evropské dotace pomohly nastartovat spolupráci úspěšné firmy a univerzity. Propojení firem a akademické sféry má přímý dopad na zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, což je hlavním cílem OP PIK,“ uvádí Petr Kolář, ředitel Sekce rozvoje podnikatelského prostředí Agentury pro podnikání a inovace, která operační program administruje a pomáhá podnikatelům s procesem žádosti o dotace.
Projekt výpočtu parametrů rotačního pístového motoru MSR Engines čerpal podporu z Výzvy I programu Inovační vouchery z OP PIK. V této výzvě získalo podporu 354 projektů v hodnotě více než 72 milionů korun, proplaceno již bylo téměř 68 milionů.
Platforma pro výzkum orientovaný na Průmysl 4.0 a robotiku
Věda a výzkum patří vedle vzdělávání k poslání univerzit. Nejinak je tomu v případě VŠB - Technické univerzity Ostrava, která se do výzkumných projektů aktivně zapojuje. Obzvláště je to důležité v regionu Moravy a Slezska, který prochází restrukturalizací. Jeden z takových projektů z poslední doby se zabýval posílením mezioborového partnerství výzkumných organizací s podnikovou sférou.
„VŠB - Technická univerzita Ostrava v letech 2018 až 2022 řešila projekt s názvem Platforma pro výzkum orientovaný na Průmysl 4.0 a robotiku v ostravské aglomeraci financovaný Operačním programem Výzkum, vývoj a vzdělávání. Součástí projektového záměru bylo vytvořit síť výzkumných pracovišť pro společný mezioborový a mezisektorový výzkum spojující univerzitní prostředí a výrobní sféru. Cílem bylo zintenzivnit právě tuto dlouhodobou spolupráci. Vznikla tak nová partnerství výzkumných organizací s aplikační podnikovou sférou. A vedle toho se rozvíjela už ta fungující.
Průmysl 4.0 je označován za čtvrtou průmyslovou revoluci. Po robotizaci a automatizaci, kterou se vyznačovala třetí revoluce, nyní nastupuje digitalizace a kybernetické systémy. V samotném projektu byl velkým přínosem sdílení jedinečných znalostí a zkušeností zapojených subjektů. Tedy od výzkumných organizací k průmyslovým partnerům. A také naopak. Vědci tak zjišťovali, co podniky potřebují, a firmy se dozvídaly, co jim výzkumníci mohou v jednotlivých oblastech nabídnout. V tomto směru bylo velkým krokem právě vytvoření sítě pracovišť pro provádění společného výzkumu. Nově budované kapacity vytvořily základnu pro výzkum řídicích, informačních a komunikačních technologií orientovaných na Průmysl 4.0 a robotiku. V rámci něho je využívána unikátní přístrojová infrastruktura a softwarové prostředky, které umožnily zkoumání nových principů a ověřování konceptů v této oblasti. Neméně důležitým přínosem je mnohdy rovněž ekonomická úspora ve výrobních procesech. Získání těchto inovativních prostředků umožnily právě dotace z evropských fondů.
„Dvakrát ročně jsme měli evaluační workshopy, na kterých se scházeli zástupci obou sektorů - podniků a univerzity. Průběžně byly prezentovány výsledky a vznikaly návrhy pro další úlohy,“ popsal Petr Šimoník.
Projekt Platforma pro výzkum orientovaný na Průmysl 4.0 a robotiku v ostravské aglomeraci měl pět výzkumných programů, které měly své jednotlivé badatelské cíle. Ty spoludefinovaly zapojené firmy. „Hlavní oblasti byly zaměřené na Velká data, Autonomní kolaborativní robotiku, Digitální dvojče, Umělou inteligenci a Senzorické systémy na bázi IoT (tzv. vzájemném propojení věcí, pozn. Týmy společně zjišťovaly konkrétní potřeby firem v jednotlivých segmentech. Z těch velkých se do spolupráce zapojily Siemens, Brose, Hella Autotechnik Nova, VOP, Fraunhofer, Moravskoslezské inovační centrum a Moravskoslezský automobilový klastr.
Reforma vysokého školství a propojení s průmyslem
Naše budoucnost je i nadále v průmyslu. My jsme a zůstaneme průmyslovou zemí. Budeme tedy muset projít náročnou reformou. Samozřejmě ty věci jsou nastartovány velmi zásadně. Ministryně Kopicová upozorňuje, že především vysoké školy musí dodávat kvalitní pracovní sílu pro průmysl.
Vysoké školy musí dodávat kvalitní pracovní sílu pro průmysl. Zahájila reforma vysokých škol. Máme společný strategický cíl, a to je v podstatě podpora přechodu české společnosti na znalostní společnost. Strategický cíl, který nás nutí taky k tomu, aby se prováděla reforma terciárního vzdělávání. Je potřeba změnit model řízení vysokých škol. Změna modelu řízení vysokých škol by měla přispět k větší vazbě na zaměstnavatele.
Další důležitou oblastí je financování univerzit státem. Z podnikatelského pohledu je absurdní situace, kdy financování není navázáno na kvalitu univerzity. Měl by být navázán na další projekty z operačních programů. Je potřeba tlačit na kvalitu.
V roce 2007 vysoké školy vyprodukovaly 2600 informatiků a požadavek byl na 4000. Prosperita České republiky závisí na spojení vzdělanosti a průmyslu. Nabídka vzdělávacího systému se ne úplně potkává s poptávkou u zaměstnavatelů. Po odeznění krize to opět bude jeden z největších problémů české ekonomiky. Česká republika je průmyslovou velmocí v rámci evropské sedmadvacítky.
„My samozřejmě nechceme, aby školy produkovaly jenom samé strojaře. Chceme jenom upozornit na to, že když budou děti chodit jen na humanitní obory, tak to bude problém i pro ně, bude se jim práce hledat špatně,“ uvedla zástupkyně firem.
„Řada firem ani neví, jaké mají univerzity možnosti, co se na nich dělá a čím by jim mohly být užitečné. Mě samotnou překvapilo, co všechno se na Masarykově univerzitě dělá. Přitom tady funguje Centrum pro transfer technologií, máte zajímavé projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo výzkumu toxických látek v prostředí. Univerzity jim přijdou nečitelné. Možnosti spolupráce byste měli víc propagovat,“ dodala.
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a Spolupráce škol a firem
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je jedním z klíčových nástrojů pro podporu propojení univerzit a firem. V rámci tohoto programu byly vyhlášeny výzvy zaměřené na podporu spolupráce.
Řídicí orgán OP TAK, Ministerstvo průmyslu a obchodu, rozhodl na základě převisu kvalitních projektů ve Výzvě Spolupráce škol a firem - výzva I o navýšení stávající alokace, tj. 300 mil. Kč, na 371 mil. Kč. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Agenturou pro podnikání a inovace vydává zpřesňující pokyny k výkladu podmínek při realizaci a udržitelnosti projektů podpořených v rámci Výzvy I - Spolupráce škol a firem. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 0,5 mil. Kč a maximálně do výše 10 mil. Kč. Nejzazší datum pro dokončení realizace projektů je 31. 8. 2025.
Vysoké školy se potýkají s nedostatkem financí na aplikovaný výzkum. Pro univerzity nyní není téměř žádný program, z něhož by mohly čerpat dotace. Program ALFA loni skončily projekty za zhruba 580 milionů korun, letos za dalších 506 milionů. Řešením nedostatku peněz by mohl být operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost spadající pod ministerstvo průmyslu, ale jeho podmínky jsou nastaveny tak, že je vysoké školy nemohou splnit. Situaci podle předsedy rady vysokých škol Fischera nemůže vyřešit ani program TRIO připravovaný ministerstvem průmyslu na spuštění v roce 2016.
Situace je kritická zejména pro vysoké školy, které mají vědecká centra financovaná z evropského programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Kreativní průmysly a jejich propojení s operačními programy
Problematika propojení univerzit a firem se netýká pouze tradičního průmyslu, ale i kreativních průmyslů. Tyto sektory mohou rovněž čerpat podporu z evropských fondů a operačních programů.
Institut umění se zabýval i identitou České republiky. K našim národním rysům patří nízké sebevědomí, malá otevřenost a také kopírování cizích vzorů. Všechno ironizujeme, typické je pro Čechy švejkovství. Nejsme schopni pompy, nadhledu a okázalosti, jako třeba v sousedním Polsku. Přijde mi také, že když má někdo v zahraničí úspěch, moc si toho nevážíme. Místo abychom tam upřeli podporu a pracovali s tím. Měli bychom navázat na tradici a spojit ji s inovací. Dříve jsme byli dobří v loutkářství či animovaných filmech, ale dnes se tato oblast nepodporuje a nejsme v ní konkurenceschopní. Když si uvědomíte, co znamenal animovaný film v zahraničí pro Českou republiku! Třeba Maxipsa Fíka znali i ve Skandinávii.
Inspirativní mohou být skandinávské státy. Finsko si třeba jednu chvíli řeklo, že je slavná finská architektura, i když tomu tak ani nebylo. Vydali katalogy, zaměřili se na to a finská architektura a design jsou dnes proslulý pojem. Švédové zase jeden rok masívně podpořili literaturu.
Eva Žáková absolvovala katedru knihovnictví a vědeckých informací na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2001 je vedoucí České kanceláře programu EU Culture a od roku 2005 vedoucí oddělení Institutu umění IDU (Institut umění - Divadelní ústav). Byla odpovědná za obsahovou přípravu Fóra pro kreativní Evropu (2009). Od roku 2013 je hlavní řešitelkou projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015) podpořeného Ministerstvem kultury v rámci programu aplikovaného výzkumu Národní a kulturní identita.
Rozumný investor: Představení projektu k úspěšnému dlouhodobému investování do podniků (akcií)
Budování kooperačních vztahů mezi akademickou a komerční sférou
Masarykova univerzita se loni stala členem Svazu průmyslu a dopravy ČR, čímž se navázalo na dřívější neformální spolupráci. Spolupráce se jednoznačně zintenzivnila, byť k ideálu máme daleko. Firmy nabízejí různé stáže či možnost psaní bakalářských či diplomových prací, aby co nejdříve navázaly vztah se svými možnými budoucími pracovníky.
Na poli výzkumu a vývoje spolu firmy a univerzity více komunikují. Obrousily se dřívější ostřejší hrany konfrontace mezi Svazem průmyslu a Akademií věd, je to ku prospěchu věci. Chvályhodná je snaha státu zvýhodnit společné projekty firem a výzkumných organizací, mluvím o programech podpory TAČR a MPO.
ČR má sice srovnatelnou státní podporu výzkumu a vědy jako starší členové EU, ale velmi málo peněz do této oblasti putuje ze soukromých investic. Současně taky podíl aplikovaných výsledků je nízký a situace se zlepšuje jen pomalu. Sice se o ní diskutuje, ale konkrétní nástroje jako například TAČR, nebo programy MPO nejsou ideální. A tak bohužel naše vědecké výsledky nemají na společnost prostřednictvím firem takový přímý dopad, jaký by bylo záhodno. A zpětně firmy nevidí smysl v konkrétní podpoře.
Předpokládá se, že se spolupráce bude prohlubovat. Vzhledem k velkým investicím z evropských fondů do výzkumu a vývoje a do vybudování nových špičkových kapacit přišly univerzity s určitou nabídkou služeb pro firmy. Tato nová centra bude ovšem třeba udržet a opřít je o soukromé prostředky. Takže univerzity musí firmám více ukazovat, co nabízejí, a oslovovat tím i malé a střední firmy.
„Děláme všechno pro to, aby se situace změnila. Posilujeme tuto věc ve strategických dokumentech a hledáme další cesty jak zvýšit podíl aplikovaných výsledků. Jak vybudovat kooperační vztah mezi akademickou a komerční sférou. Naše okolní prostředí vypadá, že aplikace vědy podporuje, ale v praxi je zde řada omezení. Vezměte si například operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Poslední půlrok velmi intenzivně věnuji tomu, aby podmínky pro univerzity byly realistické. Za nerealistické totiž považuji to, že je na výzkumné organizace nahlíženo jako na velké podniky, po kterých je požadována vysoká finanční spoluúčast. A jestliže jsou podmínky nastaveny tak, že univerzity jedním hlasem říkají, že se podílet nemohou, tak je to špatně. Spolupráce mezi firmami a vědci nemůže nastat a cíle nebudou splněny. A to je škoda, protože já věřím, že přesně v tomto leží budoucnost,“ uvedla prorektorka MU pro rozvoj doc. Markéta Pitrová.
Členství univerzity ve Svazu průmyslu a dopravy ČR nebylo náhodné, bylo výsledkem dlouhodobějšího partnerství, od něhož si slibujeme překonávání bariér spolupráce průmyslové a akademické sféry. V minulém roce proběhl pod znamením Roku průmyslu a technického vzdělávání společná expozice pod názvem Průmyslový ostrov. Centrum transferu technologií Masarykovy univerzity bylo její součástí, což bylo velmi oceněno.
