Vedení Univerzity Karlovy (UK) se skládá z rektora a jeho prorektorů, kteří odpovídají za klíčové oblasti řízení univerzity. V novém týmu rektorky Mileny Králíčkové došlo k úpravám ve složení prorektorského sboru, nicméně důraz na rozvoj a kvalitu vzdělávání zůstává prioritou.
Jednou z klíčových pozic je prorektor pro doktorské studium. Tato role je zásadní pro další rozvoj vědeckého potenciálu univerzity a přípravu budoucích generací vědců a odborníků. V tomto článku se podíváme na zkušenosti a vize prorektorů, kteří se v minulosti i současnosti věnovali této oblasti.
Role prorektora pro doktorské studium a akademické kvalifikace
Prorektor pro doktorské studium a akademické kvalifikace má na starosti celkové směřování doktorského studia na Univerzitě Karlově. Mezi jeho hlavní úkoly patří zajištění vysoké kvality doktorských programů, podpora studentů v jejich akademickém a profesním růstu a také dohled nad procesem udělování akademických kvalifikací, jako je docentura a profesura.
Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., který v minulosti působil jako prorektor pro akademické kvalifikace, zdůrazňuje potřebu udržení vysoké úrovně při jmenování nových docentů a profesorů. Jeho vize zahrnuje posílení zastoupení žen v těchto řízeních a diskuzi s fakultami o případných úpravách kritérií, aby byla zajištěna jejich provázanost s kariérními řády.
V současném vedení UK tuto agendu zastupuje prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D., jehož cílem je rozvíjet a podporovat proces akreditací a hodnocení studijních programů s ohledem na udržení a rozvoj jejich kvality. Důležitou součástí jeho práce je i reforma a zkvalitnění doktorského studia.
Zkušenosti a vize jednotlivých prorektorů
Prorektoři Univerzity Karlovy přinášejí do vedení univerzity širokou škálu zkušeností z akademického, vědeckého i veřejného sektoru.
Prof. PhDr. Pavel Doleček, Ph.D., který byl v minulosti náměstkem ministra školství pro vysoké školství, vědu a výzkum, se zaměřuje na strategii a rozvoj. Jeho cílem je využít rozvojové příležitosti, připravit se na výzvy v Národním plánu obnovy a věnovat pozornost novým programům v kohezní politice. Důraz klade na sladění těchto aktivit se strategickými prioritami univerzity.
Prof. MUDr. Ladislav Krištoufek z FSV UK, prorektor pro vědu, se ve své akademické kariéře zaměřuje na kryptoměny a kryptoaktiva. V roce 2023 byl zařazen mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa v oblasti ekonomie a byznysu a v roce 2024 obdržel medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Prof. PhDr. Jan Polák ze 3. LF UK, prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávání, přináší zkušenosti z fakultního akademického senátu a pozice studijního proděkana. Jeho prioritou je zlepšení komunikace směrem k fakultám a reflexe vnitřního hodnocení vědecké a tvůrčí činnosti.
Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., emeritní děkan právnické fakulty, působil v minulosti i jako kancléř UK. Jako prorektor pro akademické kvalifikace se zaměřuje na udržení vysoké úrovně docentů a profesorů a posílení podílu žen v těchto řízeních.
Doc. RNDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., proděkanka Přírodovědecké fakulty UK, má devítiletou praxi v oblasti studijní problematiky a kvality výuky. Jejím cílem je naplňovat primární misi univerzity - šíření vzdělanosti a kritického myšlení, a to skrze synergii spokojeného pedagoga a nadšeného studenta.
Doc. MUDr. Martin Vlach, Ph.D., z MFF UK, který se zaměřuje na IT a digitalizaci, chce reformovat informační ekosystém univerzity do moderní a udržitelné podoby. Jeho vize zahrnuje budování strategie pro interoperabilní služby a nasazování technologií pro "data-driven university".
Prof. RNDr. Tomáš Skopal, z MFF UK, se jako nový prorektor pro IT a digitalizaci zaměřuje na reformu informačního ekosystému univerzity. Nabízí proaktivní přístup a otevřenou komunikaci v hledání řešení problémů souvisejících s informačními systémy.
Doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D., z FF UK, působil jako proděkan pro vnější vztahy a má zkušenosti s mezinárodní spoluprací a mobilitou.
Prof. MUDr. Martin Vrablík, Ph.D., zodpovídá za zahraniční záležitosti a mobilitu. Jeho cílem je navrátit fyzické výjezdy a příjezdy akademiků a studentů na úroveň před pandemií, případně je navýšit, a zároveň posilovat kombinované mobility.
Reforma doktorského studia
V březnu 2025 vstoupila v platnost novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. Klíčovou změnou je financování, kdy došlo k ústupu od per capita rozdělování prostředků a ke zvýšení minimálního příjmu studentů. Tato reforma má za cíl motivovat univerzity k selektivnějšímu výběru uchazečů a podpoře kvality.
Na Univerzitě Karlově se rozhodli zvýšit zaručený doktorský příjem pro studenty prezenčního studia. Cílem je vybírat kvalitní uchazeče s reálnou šancí dokončit doktorské studium, přinést nové poznatky a zvýšit svou kvalifikaci.
Reforma také klade důraz na spolupráci doktorských programů s komerčním sektorem a přípravu studentů na neakademické kariéry. Důležitou součástí je i podpora internacionalizace a otevřenosti, která je považována za jedinou cestu proti inbreedingu a entrenchmentu v akademickém prostředí.
Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., zdůrazňuje, že doktorát je kariérní rozhodnutí, které by mělo být součástí střednědobého plánu studenta. Je důležité mít dobrého školitele a diskutovat s ním o možnostech a výhledech.
V rámci reformy se řeší i otázky sladění pracovního, studijního a osobního života studentů, včetně problematiky mateřské a rodičovské dovolené pro studentky a započítávání studia do důchodu.
Cílem je vytvořit systém, který bude motivovat k efektivnímu fungování a podpoří rozvoj vědeckého potenciálu Univerzity Karlovy.