Vysoká škola báňská původně sídlila ve starších objektech ve Slezské Ostravě a Moravské Ostravě. Roztříštěnost jednotlivých kateder, pracovišť a ústavů však byla pro školu limitující. Už na počátku 60. let 20. století se vedení VŠB intenzivně snažilo řešit neuspokojivou situaci rozrůstající se školy s budovami situovanými v různých místech Ostravy.
Umístění areálu školy do Nové Ostravy (rozuměj Poruby) bylo vymezeno územním plánem. Výstavba univerzitního areálu, který nahradil chatovou osadu, začala 22. dubna 1964. Úvodní projekt, který zahrnoval výstavbu školské části, byl schválen v roce 1966. Projekt zahrnoval objekty kateder, poslucháren i laboratoří, dále pak velké halové dílny a dominantu VŠB - Technické univerzity Ostrava: budovu rektorátu.
Stavba byla dokončena v roce 1973. V tomto roce se také tři fakulty VŠB, Hornická, Hutnická a Strojní, přestěhovaly do Poruby. Výstavba pokračovala i v 70. a 80. letech 20. století, v té době se areál rozšířil o další budovy vysokoškolských kolejí a objekt autoprovozu, postavena byla i nová menza, geologický pavilon a knihovna.
V novém tisíciletí kampus doplnila univerzitní aula, která rozšířila chybějící společenské a výukové prostory. Aulu v roce 2012 následovalo zahájení výstavby nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky a v roce 2014 doplnila kampus budova superpočítače.
Budova A - Rektorát
Budova A - Rektorát je hlavním objektem univerzitního areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava vystavěným v letech 1966-1973. Nad hlavním vstupem do budovy je umístěn reliéf Prométheus - Rozmach vědy, techniky a civilizace sochaře V. Gajdy, před budovou sousoší Lidé od sochaře O. V 1. podlaží budovy Rektorátu se nachází hlavní vrátnice, podatelna, pokladna, kartové centrum, kopírovací centrum, studijní oddělení FS, HGF a FMMI a zázemí technickohospodářských zaměstnanců univerzity.
V 2. podlaží je umístěna výstavní galerie, jejíž část je vyhrazena portrétům úspěšných studentů - sportovců univerzity, v její těsné blízkosti je umístěna galerie rektorů. Kromě bufetu a klidové části pro studenty se zde nachází děkanát HGF, FMMI a kanceláře dalších útvarů univerzity.
V 3. podlaží je umístěno zázemí vedení univerzity, nachází se zde kanceláře rektora, prorektorů, kvestora, personálního a právního útvaru a děkanát FS. V 4. - 11. podlaží budovy jsou situovány pracovny vedoucích a vědecko-pedagogických pracovníků jednotlivých kateder a institutů FS, FMMI a HGF. V suterénu budovy jsou umístěny pomocné a skladové místnosti, registratury jednotlivých pracovišť a celoškolská spisovna univerzity.
Budova C - Pavilon kruhových poslucháren
Jednopatrová budova pavilonu B vystavěna jako součást univerzitního areálu v letech 1966-1973. V 1. podlaží se nachází provozní místnosti a spojovací chodba mezi budovami A - Rektorátem a budovou C - pavilonem kruhových poslucháren, v 2. Budova C - Pavilon kruhových poslucháren patří k dominantním budovám univerzitního areálu.
V 1. podlaží budovy je umístěna vrátnice, bufet a prodejna papírenských potřeb, v 2. podlaží budovy se nachází pět poslucháren pro téměř 200 posluchačů, které jsou sestaveny do sbíhajících se segmentů sdružených v kruhové ploše, zázemí pro pedagogy a kancelář Studentské komory Akademického senátu VŠB-TUO. Budova C je s budovou A - Rektorátem spojena chodbou v suterénu a také traktem tzv. Třináctipatrové výškové budovy kolejí A a B, umístěné v areálu univerzitního kampusu VŠB-TUO v Ostravě-Porubě, patří k nejstarším ubytovacím zařízením porubských kolejí.
Koleje A a B
Koleje A a B poskytují ubytování v celkem 21 patrech, 345 buňkách pro 1722 studentů. Jednu buňku tvoří dva pokoje, jeden dvoulůžkový a jeden třílůžkový. Tyto dva pokoje mají společné sociální zařízení a chodbičku s lednicí. Kuchyňka vybavená vařičem, rychlovarnými konvicemi a mikrovlnnou troubou je vždy společná pro celé patro. V budově B se také nachází dvě hotelová patra, která nabízí vyšší standard moderně vybaveného hotelu GARNI*** s kapacitou 83 lůžek.
Nová menza
Budova tak zvané Nové menzy byla postavena a uvedena do provozu v roce 1988 z důvodů nedostatečné kapacity původní menzy, která sloužila od konce roku 1968 v areálu kolejí VŠB v Ostravě-Porubě. Před budovou je umístěna pískovcová socha Tvář se slzou, kterou v roce 2007 vytvořil L. Řezníček. V budově menzy se kromě jídelny situované v 2. podlaží nachází také Snack Bar v 1. podlaží. Pro společenské události jsou k dispozici salonky v 1. a 3. podlaží.
Ústřední knihovna
V budově knihovny, dokončené v roce 1991, sídlí Ústřední knihovna VŠB-TUO. Knihovního fond ÚK VŠB-TUO představuje asi 380 tisíc knihovních jednotek). Část knižního fondu (především publikace vydané před rokem 1990) je umístěna ve skladištích knihovny. Většina knih, pořízených po roce 1990, je volně přístupná na regálech v odděleních ÚK VŠB-TUO přístupných veřejnosti.
Součástí knihovního fondu jsou také knihy a časopisy z původní rektorátní knihovny VŠB v Příbrami. Tento historický fond obsahuje staré tisky (knihy vydané do roku 1800 včetně). V budově NK je umístěno výpůjční oddělení a studovna. Knihovna zde má i sklady a kanceláře pracovníků, část prostor je využívána také pro výuku a potřeby fakult. V 1. podlaží budovy je umístěno výpůjční oddělení a studovna, za vrátnicí je prodejna skript. V hale v 2. podlaží budovy NK je tzv. Kioskový pavilon, který je ve správě CIT.
Budova technologického pavilonu CPIT
Budova technologického pavilonu CPIT byla postavena v letech 2007-2008 společně s budovou CPIT II (Centrum podpory inovací). Výzkumné energetické centrum vzniklo v roce 1999 na základě projektu Využití energetických zdrojů v rámci programu Posílení výzkumu na vysokých školách. Od roku 2002 je vysokoškolským ústavem. Náplní jeho činnosti je výzkum a vývoj zejména v oblasti spalování a zplyňování tuhých paliv, zejména biomasy, obecně oblast modernizace zařízení, efektivní energetiky a jejích environmentálních vlivů.
Další významnou činností je zkoušení kotlů a spalovacích zařízení a to jak ve vlastní zkušebně, tak u provozovatele. Součástí VEC je akreditovaná zkušební laboratoř č. 1166.3 pro měření tepelně-technických veličin. VEC využívá pro svou činnost tři budovy. VEC I vznikla zásadní rekonstrukcí objektu garáží. V současnosti slouží zejména jako sídlo vedoucích pracovníků. Ve zdejší učebně probíhá také pravidelná výuka a v zadní části objektu se nachází laboratoř a menší zkušebna s velínem, který je využíván jako operátorské stanoviště pro jednotku zplyňovače umístěnou na krytém dvorku. VEC II byla postavena v průběhu roku 2005 a její velkou část zaujímá zkušebna energetických zařízení.
Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI)
Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI) dříve žádné vlastní zázemí neměla, a tak byla její pracoviště rozmístěna v šestnácti různých objektech rozrůstajícího se porubského kampusu. Vedení univerzity a fakulty proto chtělo vytvořit atraktivní a moderní objekt, který bude komplexně řešený jak z pohledu exteriéru, tak z pohledu interiéru.
Budova FEI má tvar písmene U a najdete v ní jak jednotlivé katedry, tak i děkanát, učebny, přednáškové sály i studijní oddělení. V krčku budovy se nachází lehké a těžké laboratoře. V podzemním podlaží se nachází garáže pro dvacet vozidel a je v nich prostor i pro jízdní kola. Pro studijní účely je studentům k dispozici i střecha, kde najdou fotovoltaické články, solární panely a jiné přenosové technologie. V pátém patře je krom jedné katedry také děkanát.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations
Budova Národního superpočítačového centra IT4Innovations byla dokončena v roce 2014, kompletně má být hotova v roce 2015. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je výzkumný ústav VŠB-TUO, který provozuje superpočítač a je nositelem excelentního výzkumu v oblasti IT, konkrétně v oblasti superpočítání (tzv. High Performance Computing) a zabudovaných systémů. Výzkum realizuje společně pět subjektů: VŠB-TU Ostrava, OU v Ostravě, SU v Opavě, VUT v Brně a ÚGN AV ČR.
Budova superpočítače má titanzinkový plášť, který má asociovat kovovou krabici na počítač. Po zprovoznění hlavního superpočítače bude objekt částečně vytápěn teplem vytvářeným právě tímto strojem. Objekt poskytne zázemí pro superpočítač a centrum vědeckých výpočtů. Hlavní superpočítač, který bude instalován v roce 2015, bude patřit mezi stovku nejvýkonnějších superpočítačů na světě.
Budova IET
Budova IET, dokončená v roce 2013, představuje nový moderní výzkumný pavilon, který je vybaven špičkovou experimentální technikou. Návrh unikátního polygonu nové generace, kterým je silně aplikační centrum transferu technologií s oporou o následnou robustní vědecko-výzkumnou kapacitu budovanou jako hlavní projekt CEET zaměřený na celý rozsah výzkumu vč. Ekonomická fakulta je nedílnou součástí VŠB - Technické univerzity Ostrava.
Ekonomická fakulta
V budově na Sokolské třídě sídlí od svého založení v roce 1977. Její současné prostory jsou nedůstojné, zastaralé a nesplňující požadavky na formy moderní výuky, proto vedení univerzity rozhodlo o dislokaci Ekonomické fakulty z centra města do porubského kampusu, kde do léta 2024 vyroste nová budova. Ta bude propojena se stávajícím objektem H.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava převzala do užívání novou budovu Ekonomické fakulty. Ta se tak přestěhuje z centra města do univerzitního kampusu v Porubě. První studenti tam však zamíří až se začátkem nového akademického roku, tedy v září. Nová budova v kampusu nabídne komfortní prostředí a také možnost propojit studijní programy napříč fakultami.
„V dnešní době globalizace, výpočetních technologií a informací je čím dál větší důraz kladen na ekonomické znalosti a jejich propojení s technickými věcmi,“ řekl k budoucímu fungování objektu proděkan Ekonomické fakulty VŠB - Technické univerzity Ostrava Petr Gurný.Budova v centru města, ve které fakulta fungovala, už dávno nevyhovuje dnešním požadavkům. „Standardy výuky už ta stará budova nějakou dobu nesplňovala, ať jde o akustiku, tepelný komfort, odhlučnění. Teď sedíme v krásné nové budově, krásném sále, který je specifický tím, že má různé akustické panely,“ pochvaluje si Gurný.
Společně s budovou vzniklo i více než dvě stě nových parkovacích míst, více než 170 z nich je v podzemních garážích. Nyní univerzita pracuje na kolaudaci objektu, poté ještě budou probíhat práce na jejím vybavení. „Všechny tyto věci by měly být hotové do konce června, poté budeme mít v červenci čas rychle přestěhovat fakultu z centra,“ vysvětlil proděkan.
„Celkové náklady stavby a na vybavení jsou podle aktuálního výpočtu na jedné miliardě a 120 milionech. Z toho 470 milionů nám ministerstvo školství poskytlo jako dotaci,“ sdělil Tomáš Bubeník z Útvaru investic a majetku VŠB - Technické univerzity Ostrava.
Historické kořeny a přesun do Ostravy
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB - TUO) navazuje na činnost Báňské akademie (pozdější Vysoké školy báňské) v Příbrami. V roce 1849 byla v Příbrami založena Báňská akademie, která byla v roce 1945 dekretem presidenta Beneše (již jako Vysoká škola báňská) přesunuta z Příbrami do Ostravy. Výuka byla v Ostravě zahájena 7. října 1945. Vyučovalo se za obtížných podmínek v sedmi objektech rozptýlených po celém městě.
Rozvoj strojírenství v regionu si vynutil vznik příslušných vysokoškolských oborů. V severomoravském regionu z tohoto důvodu vznikla Vysoká škola strojní v Ostravě se sídlem v Brušperku (zřízená k 1. 9. 1950). Po jednoleté samostatné činnosti byla Vysoká škola strojní připojena k Vysoké škole báňské v Ostravě jako Fakulta báňského strojnictví. Od roku 1951 byla VŠB členěna na fakulty hornickou, hutnickou a báňského strojnictví. Od roku 1953 bylo již součástí VŠB pět fakult (přibyly fakulty geologicko-důlně měřičská a ekonomického inženýrství).
Ukázalo se však, že toto členění není příliš vhodné. Proto byl od roku 1959 počet fakult zredukován na tři: hornicko-geologickou, hutnickou a Fakultu báňského strojírenství. Fakulta ekonomického inženýrství byla zrušena. S rostoucími nároky na řízení školy se rozšiřoval i její správní aparát, takže přestala vyhovovat původní budova rektorátu (ve vile u Nové radnice) a ten byl nejdříve přemístěn do budovy na tehdejším Rašínově náměstí v Moravské Ostravě (dnes místo, na kterém stojí budova č. p. 1393 na Českobratrské ulici) a poté do domu na Sokolské ulici 3 a následně do objektu bývalého kláštera na Dvořákově ulici (od 70. let zde sídlil rektorát Pedagogické fakulty v Ostravě (dnes sídlo Ostravské univerzity ), odkud se v polovině 70. let přemístil do vysokoškolského areálu v Porubě. Počet objektů VŠB rozmístěných po celém území Ostravy dosáhl v roce 1955 sedmnácti.
Výstavba univerzitního areálu v Porubě
Od 60. let 20. začal být budován nový vysokoškolský areál v Porubě, zahrnující v první fázi menzu a koleje. V polovině 60. let 20. Na konci 60. let 20. století se vyučující i studenti VŠB aktivně zapojili do obrodného procesu tzv. Pražského jara. Po zahájení okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. 8. 1968 se účastnili demonstrací a dalších forem protestů. Po sebeupálení Jana Palacha vedl 20. 1. Následná normalizace zasáhla rovněž do života školy. 95 pedagogů (cca 20 %) muselo opustit svá místa. Další byli přeřazeni mimo pedagogickou činnost, zastaveno jim bylo jmenovací řízení, kariérní postup apod. Rektor B.
Rozvoj školy však, přes jistá režimní omezení, pokračoval dále. V roce 1968 byla Fakulta báňského strojnictví přeměněna na Fakultu strojní a v roce 1977 došlo k dalšímu přejmenování na Fakultu strojní a elektrotechnickou. Dále rostl počet studentů. Např. v letech 1970 až 1983 se zvýšil téměř trojnásobně z 3702 na 10 116. Od 1. dubna 1977 působila na VŠB Ekonomická fakulta. Dostavěly se další tři objekty kolejí v Porubě a Báňská měřící základna. Rovněž byla zahájena výstavba geologického pavilonu, nové menzy a připravena výstavba ústřední knihovny VŠB. Roku 1988 dokončen geologický pavilon a v roce 1989 byla otevřena nová menza v Porubě. V listopadu 1989 se studenti Vysoké školy báňské zapojili do protirežimních protestů.
Transformace a rozvoj po roce 1989
V roce 1991 byla založena Fakulta elektrotechniky a informatiky. Původní název Vysoká škola báňská v Ostravě škola změnila k 1. lednu 1995 na Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. V roce 2015 bylo zprovozněno Národní superpočítačové centrum (superpočítač Salomon byl v té době 40. Ekonomická fakulta (zal. Fakulta stavební (zal. Fakulta strojní (zal. Fakulta elektrotechniky a informatiky (zal. Hornicko-geologická fakulta (zal. Fakulta materiálově-technologická (zal. Fakulta bezpečnostního inženýrství (zal. 20. 11. 1989První demonstrace v Ostravě proti zásahu na Národní třídě v Praze 17. 11. 20. 1. 21. 8. 1968Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. 30. 3. 17. 10.
Změna tradičního názvu Hutnické fakulty na Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství v roce 1991 souvisela s její novou koncepcí a zaměřením vědecko-pedagogické činnosti do oblasti materiálových věd. Ve stejném roce došlo k rozdělení Fakulty strojní a elektrotechnické na samostatnou fakultu strojní a elektrotechnickou (od roku 1993 Fakulta elektrotechniky a informatiky). V roce 1994 byl tradiční historický název školy doplněn na VŠB - Technická univerzita Ostrava.
Dlouholetá tradice výuky oborů v oblasti stavitelství a geotechniky se stala základem pro zřízení samostatné Fakulty stavební v roce 1997. Více než třicetiletý rozvoj oboru technika požární ochrany a bezpečnost v průmyslu spolu s požadavky praxe na přípravu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti bezpečnostního inženýrství zapříčinil vznik Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002.
V roce 2006 byla otevřena Nová aula, čímž škola získala vlastní reprezentativní prostory pro pořádání slavnostních shromáždění, promocí, odborných konferencí a kulturních akcí. Vzrůstající zájem ze strany studentů o moderní technologie v oblasti informačních a telekomunikačních technologií společně s nedostatkem prostor pro kvalitní rozvoj výuky bezprostředně spojené s výzkumem vedl k výstavbě nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, jež byla otevřena v roce 2013. Se vznikem dalších odborných pracovišť bylo v rámci univerzitního kampusu v Ostravě-Porubě vybudováno kvalitní zázemí odpovídající jejich potřebám.
Svou úspěšnou vědeckou činnost zde vyvíjí specializovaná pracoviště Výzkumné energetické centrum, Centrum nanotechnologií, Centrum ENET (Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie) a Institut environmentálních technologií, které dohromady tvoří vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií. Na základě dlouholetých vědecko-výzkumných aktivit v oblasti informačních technologií vzniklo v roce 2015 Národní superpočítačové centrum IT4Innovations. Škola provozuje dva superpočítače: Barboru (zprovozněný na podzim 2019) a Karolinu (2021, tehdy nejvýkonnější superpočítač v ČR, v roce 2024 112. V roce 2021 byla v kampusu VŠB-TUO zahájena výstavba nové budovy Ekonomické fakulty a dále objektu Centra energetických a environmentálních technologií. V září 2024 byla budova otevřena a byl v ní zahájen nový akademický rok.
Budoucnost kampusu
Rozvoj kampusu VŠB-TUO ale nekončí ani výstavbou budovy ekonomické fakulty. Ještě letos bude dokončena unikátní budova Centra energetických a Environmentálních Technologií - explorer. Do vzdálenější budoucnosti kampusu pak můžete nahlédnout v tzv. Generelu rozvoje. Ten není návrhem konkrétních staveb, ale zabývá se rozvojem areálu univerzity v úrovni urbanistické koncepce. Pokud chcete kampus VŠB-TUO poznat blíže, můžete jej navštívit virtuálně, přijít k nám na příjemnou procházku, nebo nás navštívit na některé z akcí, které najdete na našem webu. Účastníme se veletrhů Gaudeamus v Brně, Praze i Bratislavě a 26. a 27. ledna 2024 vás s radostí přivítáme na Dnech otevřených dveří VŠB-TUO.
