Psychologický ústav Masarykovy univerzity v Brně nabízí širokou škálu psychodiagnostických metod, které jsou vyvinuty odborníky s důrazem na kvalitu a vědeckou podloženost. Tyto nástroje jsou určeny především pro profesionály, ale slouží také studentům a výzkumníkům.
Přehled a účel psychodiagnostických nástrojů
Cílem tvůrců je obohatit nabídku psychodiagnostických metod v České republice i v zahraničí kvalitními metodami, které jsou vystavěny na rozsáhlých výzkumných souborech respondentů. Slovník představuje informace o psychologických testových metodách, které mají potenciální uplatnění při řešení diagnostických zakázek v oborech psychologie práce, psychologie organizace a psychologie dopravy. Jde o unikátní soubor faktických údajů získaných z manuálů testových metod, odborných publikací, monografií a dalších nepublikovaných materiálů, prezentovaných standardizovanou, stručnou a přehlednou formou s uživatelsky přívětivým vyhledáváním. Předložené záznamy testy nehodnotí, poskytují ale souborné informace, které nejsou v obdobném rozsahu jinde dostupné. Mezi hlavní údaje patří zařazení testu, popis testu, normy, validita, reliabilita, forma dodání testu či podoba výstupní zprávy. Informace jsou určeny pro psychology v praxi, specialisty dalších oborů, kteří se v praxi setkávají s psychologickou diagnostikou, akademiky v oboru psychologie, ale také pro studenty psychologie a příbuzných oborů. Cílem slovníku je usnadnit jim práci při volbě testové diagnostiky na základě relevantních údajů, a to zejména pro výběr a rozvoj zaměstnanců, posuzování způsobilosti k řízení vozidel, predikci pracovní výkonnosti nebo analýzu organizačního prostředí. Zahrnuté testy z velké části reprezentují konstrukty klíčové pro jmenované obory, mezi jinými CHC teorii inteligence, Fleishmanovu taxonomii schopností, Pětifaktorovou teorii osobnosti, McClellandovu teorii motivace či Hollandův model RIASEC. Dostupné psychodiagnostické nástroje naleznete rovněž na stránkách Vydavatelství UP.
Psychodiagnostické nástroje, které vytvořili odborníci z naší katedry, jsou určeny především profesionálům z řad psychologů, psychiatrů, adiktologů a dalších.
Specifické diagnostické nástroje a jejich využití
Diagnostika exekutivních funkcí
Princip Hanojské věže byl upraven do podoby diagnostického nástroje, který je využíván v praxi v případě podezření na poruchy v oblasti exekutivních funkcí. Nástroj lze využít při diagnostice dětí, adolescentů, dospělých a seniorů. Test Hanojské věže splňuje přísné metodologické požadavky, které jsou na tento typ psychodiagnostických nástrojů kladeny, a samotná metoda vznikla na validizované teoretické základně. Populační normy vycházejí z výzkumných projektů, do nichž bylo zapojeno více než sedm set českých žen a mužů, kteří splňovali požadovaná kritéria, například nepřítomnost neurologických poruch či psychických a jiných onemocnění. Administrace Hanojské věže je jednoduchá a časově nenáročná. Diagnostický nástroj je využíván v klinické praxi (psychiatrické nemocnice a ambulance, psychologická pracoviště) při diagnostice exekutivních funkcí. Tento nástroj lze také využít pro výzkumné účely. Může být součástí jak standardizovaných, tak volně sestavených neuropsychologických baterií. Kompletní diagnostická metoda obsahuje testovou příručku (teoretický základ, psychometrické analýzy, popis testu, administrace a vyhodnocení a v neposlední řadě populační normy), 500 kusů záznamového archu a samotný testový aparát Hanojské věže v dřevěném provedení. Skládá se z pěti disků o různé velikosti, tří hrotů a základny. Vše lze uložit do dřevěné krabičky.
Škála mapování hodnot
Jedním ze stavebních kamenů každé společnosti jsou hodnoty, které se předávají z generace na generaci. Hodnotový systém se začíná utvářet od chvíle, kdy si batole začíná uvědomovat vlastní „já“, a vývoj tohoto systému probíhá po celý život jedince. Na počátku lidského života jsou hodnoty významně ovlivňovány primární rodinou, postupně na ně má vliv edukační proces včetně osobností pedagogů a v období adolescence to jsou hlavně vrstevnické skupiny, média, sociální sítě a autority. Adolescenti mají někdy větší či menší problém určovat, co jsou zdravé a co rizikové autority. V horším případě přejímají názory a hodnoty od lidí, kteří vystupují proti druhým lidem, skupinám, společnosti, ale i flóře a fauně, jsou tedy nositeli negativních hodnot. Brzké zachycení nevhodných hodnot a špatně strukturovaného hodnotového systému může přinést pozitivní dopad pro samotného jedince, ale i pro společnost. Adolescenti, kteří mají vysokou míru vnějších, vnitřních a vyšších hodnot, jsou přínosem pro společnost, věří v řád, dodržují tradice, záleží jim na každém jedinci, živočichu či rostlině a jsou důležitými členy společnosti. The Values Mapping Scale measures three groups of values. External values focus on the individual’s social environment and inquire whether the individual helps others and cares about the well-being of others. Internal values determine the extent to which the adolescent is responsible for his/her behaviour and actions, the perception of his/her own value for society, and confidence in his/her abilities and skills.
Dotazník sebepojetí (DOS)
Sebepojetí je komplexním souhrnem názorů na sebe samého. Skládá se z několika složek, kterými jsou například sebepoznání, sebehodnocení, sebepřijetí, sebeúcta a seberealizace. Na vývoj sebepojetí u člověka mají vliv vrozené a získané faktory a jejich vzájemná interakce. Z vnějších faktorů má významný vliv primární rodina, dále vrstevnické skupiny, interpersonální vztahy či vlastní chování jedince ve společnosti. Mezi vnitřní faktory se počítá například gender, osobnostní struktura, emoční ladění či temperament. The Self-Concept Questionnaire (“Dotazník sebepojetí” - DOS) provides information from a number of particular areas related to an individual (social adaptability, physical appearance, popularity in a group, etc.) that have a significant influence and formative effects on self-concept. Professionals (psychologists, psychiatrists) may use this method in clinical practice as well as consultancy. The questionnaire may also be implemented in research. It has been designed so as to determine the self-concept rate in adolescents (aged 15-20) and adults (aged 21-64). The questionnaire fulfils methodological requirements set for this type of diagnostic tools, and the method itself has been developed on a sufficient theoretical background. Population standards are based on a nationwide research involving several thousand Czech women and men. The Self-Concept Questionnaire is designed in both a full 36-question version and a shortened 18-question form suitable for instance for research purposes.
Dotazník sebepojetí (DOS) poskytuje informace z několika dílčích oblastí člověka (sociální přizpůsobivost, fyzický zjev, oblíbenost v kolektivu a další), které významně sebepojetí ovlivňují a formují. Metoda umožňuje identifikovat jedince, kteří mají nízkou míru sebepojetí, a určit, ve kterých oblastech má daný jedinec slabiny při srovnání s ostatními lidmi. Odborníci (psychologové, psychiatři) mohou tuto metodu využít jak v klinické, tak i poradenské oblasti. Dotazník má své uplatnění i ve výzkumných projektech. Dotazník byl zkonstruován pro zjišťování míry sebepojetí u adolescentů (15-20 let) a u dospělých jedinců (21-64 let).
Škála místa kontroly (locus of control)
The first comprehensive concept of locus of control was developed by Julian Rotter, who noted that the reinforcement of certain behaviour depends in part on attributing the outcome (reward or punishment) either to one’s own behaviour and efforts or to external forces. Locus of control is a one-dimensional construct, which distinguishes two types, namely internalists and externalists - the extremes of a single continuum. The internal/external locus of control matches the extent to which people expect that the consequences of their behaviour (for example rewards or punishments) be caused by their own behaviour or personal characteristics, or, in contrast, by other people, luck, chance or fate. Adolescent internalists are convinced of having control, are more active in relation to the environment, and possess adaptive coping strategies. They are also happier, more resilient to stressful situations, and perform better at school. Externalists view the outcome of their behaviour as not entirely dependent on their actions and abilities. They attribute reward and punishment primarily to external circumstances beyond their control - such as chance, other people's influence, luck or fate. They consider external forces, force majeure, authorities and so on to be responsible for what happens to them. The most effective intervention methods are those which target a highly specific group. We therefore believe that in terms of streamlining and increasing the professionalization of clinical psychologists, school psychologists, and psychologists working in educati...
První ucelenější koncept místa kontroly, respektive locus of control, rozpracoval Julian Rotter, který si všiml, že posílení určitého chování závisí z určité části na tom, zda jedinec přisuzuje výsledek (odměnu či trest) vlastnímu chování a úsilí, nebo vnějším silám. Koncept místa kontroly je jednodimenzionální konstrukt, který rozlišuje dva typy, a to internalisty a externalisty, které se nacházejí na koncích jednoho kontinua. Interní/externí místo kontroly odpovídá tomu, do jaké míry jedinec očekává, že budou následky jeho chování (např. odměny nebo tresty), kterých se mu dostává, podmíněny jeho vlastním chováním nebo osobními charakteristikami, či zda jsou naopak dány mocí jiných lidí, štěstím, náhodou nebo osudem. Pokud je dospívající internalistou, je přesvědčen o vlastním vlivu, je aktivnější ve vztahu k prostředí, jsou u něj rozvinuty adaptivní copingové strategie, dále je spokojenější, lépe zvládá zátěžové situace a daří se mu ve škole. Externalisté vnímají posílení, kterého se jim dostává po jejich chování, jako ne zcela závislé na svém jednání a schopnostech. Odměnu a trest tedy přičítají především vnějším okolnostem, které nemohou ovlivnit - např. náhodě, moci jiných lidí, štěstí nebo osudu. Vnější síly, vyšší moc, autority atd. považují za zodpovědné za to, co se jim v životě děje. Je prokázáno, že nejefektivnějšími intervenčními metodami jsou takové metody, které jsou zacíleny na úzce vymezenou skupinu. Proto se domníváme, že z hlediska zefektivnění a zvýšení profesionalizace práce klinických psychologů, školních psychologů a psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách, ve střediscích výchovné péče, v dětských domovech či v diagnostických ústavech má koncept locus of control potenciál být vhodným východiskem pro práci s cílovou skupinou dospívajících z těchto zařízení, neboť lze předpokládat možnost ovlivnění locus of control intervenčními postupy. Testový komplet pro diagnostiku místa kontroly (locus of control) obsahuje testovou příručku, podnětový materiál a vyhodnocovací šablonu. Škála místa kontroly Zemanové a Dolejše je určena pro psychology (klinické, školní a další), adiktology, speciální pedagogy a odborníky obeznámené s problematikou metodologie a psychologické diagnostiky (psychiatři, psychoterapeutové a další). Škála je vhodná pro diagnostiku adolescentů ve věku 11-19 let. Příručka obsahuje teoretické ukotvení místa kontroly, metodologicko-statistický background škály, jakož i informace o způsobu zadávání a vyhodnocování této metody. Nedílnou součástí jsou i populační normy pro vybrané skupiny adolescentů. Škála místa kontroly Zemanové a Dolejše byla testována v národní studii a v několika regionálních studiích, které potvrdily kvalitu tohoto nástroje jak po stránce teoretického ukotvení, tak i po stránce metodologické a statistické.
Dostupnost metod a prostor pro diagnostiku
Kabinet diagnostických metod je umístěn v Zasedací místnosti psychologie (místnost 2.63). V kabinetu jsou uloženy psychodiagnostické metody, které mohou být nepostradatelné v určité fázi studia nebo při realizaci vlastního výzkumného projektu. Chcete-li navštívit KDM, podívejte se na jeho Výpůjční dobu. Jde o Google Kalendář, kde najdete výpůjční dobu jako události označené "KDM". Ostatní události v kalendáři (schůzky zaměstnanců) nepatří ke KDM a nelze je využít pro návštěvu KDM. V Seznamu metod naleznete list "obsah", který nabízí přehled metod k nahlédnutí/vypůjčení. Ve sloupci "Zapůjčeno komu" si lze ověřit, zda je metoda momentálně k dispozici. K dispozici je rovněž "vyšetřovna" neboli "SST Room" v místnosti 2.53, kterou je možné dopředu si rezervovat.
Případová studie klinického příkladu KBT: První sezení s klientem s příznaky deprese (model KBT)
Z hodnocení odborníků v praxi vybíráme: „Škály depresivity, úzkostnosti, impulzivity i dotazník sebepojetí se mi opravdu osvědčil! Působím jako školní psycholog na ZŠ i v soukromé poradenské praxi se zaměřením na vzdělávání/učení a musím říct, že především ve škole by to bez Vašich nástrojů bylo o dost méně efektivní. S tím, kolik přibylo dětí a adolescentů s psychickými obtížemi v posledních letech, je nutné mít možnost poměrně rychle zhodnotit míru závažnosti problému a k tomu Vaše nástroje slouží ideálně. Každý den mi v práci pomáhají - věřím - dělat o trochu lepší rozhodnutí a posunout vše směrem ke konstruktivnímu řešení pro děti. Uživatelsky super, oceňuji rychlé vyhodnocení i styl sepsání příručky, cenovou dostupnost pro školy.
tags: #seznam #diagnostickych #metod #muni #psychologicky #ustav