Lékařská psychologie a psychopatologie na 1. lékařské fakultě

Doktorský studijní program „Lékařská psychologie a psychopatologie“ na 1. lékařské fakultě se zabývá základním i aplikovaným výzkumem v oblasti biopsychosociálních vztahů. Toto studium navazuje na bohatou tradici výuky psychologicko-psychiatrických věd na fakultě, kterou představuje práce zakladatelů oboru, jakými byli Josef Riedel, Mihajlo Rostohar či Vladimír Vondráček.

Zaměření na biopsychosociální paradigma současné moderní medicíny, obohacené o ekologickou a environmentální dimenzi, reflektuje stávající stav poznání dosaženého v moderní vědě. Teoretickými východisky studijního programu jsou poznatkové systémy teoretických psychologických oborů, jako je vývojová psychologie a psychologie osobnosti, ale i oborů aplikovaných, zejména klinické a lékařské psychologie.

Psychiatrie a behaviorální vědy představují souhrn vědeckých disciplín, které se zabývají porozuměním lidské psychice i chování. Jedná se o přístupy nejen psychologické, ale i genetické, biochemické či fyziologické a jejich vzájemné ovlivňování.

Navrhované studium otevírá možnosti interdisciplinárního doktorského vzdělání nejen absolventům lékařských fakult, ale i absolventům jednooborového studia psychologie na filozofických fakultách a také některým absolventům příbuzných oborů.

Struktura a požadavky studia

Každý student musí během svého studia povinně absolvovat čtyři výukové kurzy: Lékařská psychologie a psychopatologie I - IV a zkoušku z angličtiny. V prvním ročníku je třeba složit zkoušky z předmětu Lékařská psychologie a psychopatologie I.

Dle Opatření děkana 2/2024 je povinná účast na Vědecké konferenci pro všechny studenty doktorského studia na 2. LF UK. Rozprava k tématu disertační práce probíhá formou kolokvia o projektu studenta a tématu jeho práce a je upravována požadavky oborové rady a příslušným opatřením děkana.

Aby student mohl vykonat Rozpravu, musí absolvovat předměty Lékařská psychologie I-IV a případně i další povinnosti rozvržené v individuálním studijním plánu. Dále musí student doložit publikace nebo potvrzení o přijetí publikace a také potvrzení o absolvování zahraniční stáže.

Zahraniční stáž lze ze závažných nebo významných důvodů nahradit účastí na mezinárodním kongresu nebo prokázáním jiné formy spolupráce se zahraničním odborným pracovištěm. Rozprava probíhá formou zkoušky před zasedajícími členy oborové rady, kde student prezentuje svůj projekt a výsledky jeho práce. Doporučená forma je prezentace v délce 15 minut.

Poté uchazeč prokazuje své znalosti dané problematiky v rámci odborné diskuse s členy oborové rady. Cílem kolokvia je ověření a uznání znalostí a dovedností, které jsou popsány v profilu absolventa.

Požadavky na absolventa

Absolvent je seznámen s pravidly vědecké práce, se zásadami práce v oblasti lékařské psychologie a psychopatologie včetně evidence-based medicíny a etických principů. Je schopen definovat vědecký problém, formulovat hypotézy a cíl výzkumné práce, získat potřebná literární i psychologicko-psychopatologická data a konfrontovat je s daty biomedicínskými.

Je seznámen s aktuálními výzkumnými tématy, trendy i experimentálními přístupy v interdisciplinární oblasti psychologických oborů a medicíny. Je připraven tyto znalosti využít k vývoji nových výzkumných projektů i diagnostických a terapeutických přístupů. Je připraven o této problematice komunikovat s odborníky a se specialisty z jiných odvětví.

Je schopen si poradit s otázkou financování výzkumu a možnostmi získat výzkumný grant. Má zkušenosti s interpretací výsledků jak verbálně, tak ve formě publikací.

Výzkum a publikace

Student musí splnit vydání minimálně dvou publikací k tématu disertace v časopisech s impakt faktorem (alespoň u jedné z nich musí být student první autor). Povinností studenta je osvojit si metodiky vědecké práce tak, aby byl po skončení studia schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech.

Interdisciplinární přístup a etické otázky

V současném světě čelí zdravotníci nejen profesním výzvám, ale také celé řadě etických, právních a dalších společenskovědních otázek. Výuka obsahuje témata z lékařské etiky, lékařské psychologie, sociologie a uvedení do humanitně a společenskovědní problematiky související s medicínou a zdravotnictvím.

Dále jsou ve výuce například představovány psychologické předpoklady a sociologické determinanty etického jednání, analyzovány iracionální motivy aktérů, představena filosofická kritika moderní vědy, ontogeneze lidské psychiky, psychosomatický přístup nebo práva pacientů a vstřícnost zdravotnického systému.

Příprava na přijímací pohovor

Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně a kontaktuje potenciálního školitele. Společně s ním konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci.

V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu oborové rady. Každý školitel musí být schválen oborovou radou. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen oborovou radou, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia.

Doporučená literatura

• Raboch, J., Zvolský, P.: Psychiatrie.
• Vymětal, J.: Lékařská psychologie.
• Vymětal, J. a kol.: Obecná psychoterapie.
• Baštecká, B. a kol. Klinická psychologie v praxi.
• Baštecká, B., Goldmann, P.: Základy klinické psychologie.
• Hort, V., Hrdlička, M., Kocourková, J., Malá, E.: Dětská a adolescenční psychiatrie.
• Kratochvíl, S.: Základy psychoterapie.
• Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví.
• Křivohlavý, J.: Psychologie nemoci.
• Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J: Dětská psychoterapie.
• Praško, J.: Úzkostné poruchy.
• Raboch, J., Pavlovský, P., Janotová, D.: Psychiatrie, minimum pro praxi.
• Raboch, J., Jirák, R., Paclt, I.: Psychofarmakologie pro praxi.
• Vymětal, J.: Úvod do psychoterapie.
• Vymětal,J. a kol.: Speciální psychoterapie (úzkost a strach).

tags: #sis #lekarska #psychologie #2lf