Hlavním tématem této bakalářské práce je role Evropské unie při politickém vývoji Srbska a Kosova od operace Allied Force v roce 1999 po v současné době probíhající proces normalizace vztahů mezi oběma státy.
Struktura práce je rozdělena do celkem tří kapitol. První kapitola se zabývá konceptem moci v mezinárodních vztazích a dílem Josepha Nye, jenž představil koncept soft power. Druhá kapitola přibližuje vývoj vztahů mezi Srby a kosovskými Albánci od konce 2. světové války až do eskalace napětí mezi oběma etniky před vypuknutím války v Kosovu roku 1998. Třetí a hlavní kapitola práce identifikuje a analyzuje nástroje, které EU využívá k ovlivňování vývoje na západním Balkáně.
Tato bakalářská práce se zabývá tématem využití politické podmíněnosti Evropskou unií při přístupových rozhovorech se Srbskem. Formou případové studie se práce věnuje tématu vlivu vztahů mezi Srbskem a Kosovem na vstup Srbska do Evropské unie. Evropská unie využívá svého vlivu na Srbsko k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Evropská unie přikládá stabilizaci vztahů v regionu západního Balkánu velkou důležitost a to dokazuje i v rámci tohoto tématu. Evropská unie se pasovala do role moderátora normalizace těchto vztahů, kdy se snaží formou pobídek ovlivňovat rozhodování Srbska a docílit tak urovnání vztahů mezi těmito státy.
Vztahy mezi Srbskem a Kosovem, které bylo do roku 2008 jeho součástí, byly dlouhodobě komplikované. Ke zhoršení těchto vztahů však došlo po jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosovem.
Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, jehož bylo součástí. Tomu předcházel rozpad Jugoslávie a válka v Kosovu v devadesátých letech minulého století. Tématem této práce je budoucnost tohoto vztahu z hlediska jeho vysoké tendence k eskalaci. Za čtyři roky nezávislosti Kosova nedošlo, až na pár střetů, k žádné razantní eskalaci konfliktu. Cíl a přínos práce je jasný. Odpovědí na otázku, zda hrozí zhoršení vztahů mezi Kosovem a Srbskem, přispěje k lepšímu povědomí o tématu.
Práce zkoumá vývoj vztahů Srbska a Kosova po roce 2008, kdy Kosovo vyhlásilo nezávislost. V práci je shrnut historický přehled kosovského území, reakce mezinárodní scény na vývoj, který tyto státy prodělaly, na cestě od protestů a naprostého odmítnutí vyjednávání, přes normalizaci, až po společnou první dohodu a vyjednávání pro vstup do EU.
Bakalářská práce se zabývá politickými a vojenskými aspekty Kosovského konfliktu jako klíčového dějinného faktoru ovlivňujícího současné i budoucí dění na Balkánském poloostrově. Teoretická část práce se věnuje historii obou zemí, zahrnující jejich vazby k jugoslávskému státu a postupně narůstající etnické a politické napětí po rozpadu Jugoslávie. Hlavním bodem zájmu jsou události 90. let, včetně konfliktu v Kosovu, který vyvrcholil mezinárodní intervencí a bombardováním Jugoslávie v roce 1999. Následně se věnuje popisu a analýze současného vývoje vztahů mezi Kosovem a Srbskem ve snaze identifikovat příležitosti a potenciální hrozby pro další (mírový) vývoj v oblasti. Bakalářská práce se bude opírat také o názory vojáků, kteří byli nasazeni v rámci misí v Kosovu.
Cílem této práce je analyzovat chování Srbska během procesu normalizace těchto vztahů a zhodnotit vliv Evropské unie na tento proces. Práce využívá teorii mezinárodní socializace a hodnotí, který model této teorie je pro tento případ nejvhodnější.
Práce si klade za cíl analyzovat vztahy mezi srbskou menšinou v Kosovu, Kosovem, Srbskem v letech 2008 až 2013 za použití konceptu "Triadic Nexus" Rogerse Brubakera mezi národní menšinou, nacionalizujícím státem a externí národní domovinou. Koncept "Triadic Nexus" pak doplní další koncept "Quadratic Nexus" Davida Smitha, který do analýzy přidává roli mezinárodních aktérů, které bude představovat OSN a EU.
Na severu a jihovýchodě Kosova žije velká komunita Srbů, která neuznala nezávislost Kosova v roce 2008. V letech 2008 až 2013 se kosovské úřady pokoušely integrovat tuto srbskou menšinu do kosovské společnosti, často však neúspěšně. Kosovští Srbové udržovali vztahy se Srbskem, mj. i díky srbským paralelním institucím v Kosovu. Postavení srbské menšiny v Kosovu je analyzováno skrz právní rámec a (ne)integraci v kosovských administrativních a politických institucích. Tato analýza by měla zodpovědět otázku, zda je srbská menšina ze strany kosovských úřadů perzekuována nebo ne. Na základě integrace srbské menšiny v srbských institucích, jak politických, tak administrativních, práce ukazuje, jak velký problém představují srbské paralelní instituce pro začlenění srbské menšiny v Kosovu.
Vztahy mezi Srbskem a Kosovem od roku 2013 do roku 2024 se vyvíjely a prohloubilo se napětí mezi oběma aktéry. Proces normalizace vztahů mezi oběma státy však stále pokračuje a cílem je napětí maximalizovat a maximalizovat šanci na dosažení vzájemné dohody.
Klíčové nástroje EU v procesu normalizace:
- Politická podmíněnost v přístupových rozhovorech.
- Moderování dialogu mezi Bělehradem a Prištinou.
- Poskytování pobídek pro dosažení dohody.
Vztahy mezi Srbskem a Kosovem od roku 2013 do roku 2024. Prohloubilo napětí mezi oběma aktéry. Cílem je napětí maximalizovat a maximalizovat šanci na dosažení vzájemné dohody.
Literatura:
- WELLER, M. Contested statehood: Kosovo's struggle for independence. Oxford: Oxford University Press, 2009.
- KER-LINDSAY, James. Kosovo: the diplomacy of intervention. London: I.B. Tauris, 2012.
- HEHIR, Aidan. The conflict in Northern Ireland: causes, consequences, and lessons for the future. London: Bloomsbury Academic, 2011.
- VERDIRAME, Guglielmo. The UN and Human Rights: Who Guards the Guardians? London: King's College London, 2011.
- JUDAH, Tim. Kosovo: what everyone needs to know. Oxford: Oxford University Press, 2008.
- DEDA, I. The normalization agreements between Kosovo and Serbia. In Anton Bebler. “Frozen conflicts" in Europe. 1st ed. Verlag Barbara Budrich, 2015.
- BIEBER, Florian. The Serbia-Kosovo Agreements: An eu Success Story? Review of Central and East European Law. Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2015.
- BERG, Eiki a Shpend KURSANI. De facto states and land-for-peace agreements: Territory and recognition at odds? New York: Routledge, 2022.
- AXYONOVA, V; AMP a A GAWRICH. Conceptualizing normalisation in interna-tional organisations’ responses to secessionist conflicts: Insights from Eastern and South-Eastern Europe.
- AXYONOVA, V; AMP a A KARTSONAKI. The European Union’s normalisation policies for Kosovo: contributing to a durable peace?
- DELAUNEY, G. Kosovo-Serbia talks: Why land swap could bridge divide.
- GADZO, M. Kosovo to start trial for Banjska attack by Serb group: Why it matters.
- HSIEH, H F; AMP a S E SHANNON. Three approaches to qualitative content analysis. Qualitative Health Research.
- KRASNIQI, G. Foreign policy as a constitutive element of statehood and statehood prerogative: The case of Kosovo.
- MINAKOV, M. On the extreme periphery. The status of post-soviet Non-recognised states in the world- system. The Ideology and Politics Journal. Kyjev, 2019.
- BELL, Andrew. Etnické čistky: Bosna, Kypr, Karabach, Kosovo, Palestina, bývalý Sovětský svaz, Rwanda a Burundi, Sri Lanka, Transylvánie, Ulster. Praha: Práh, 2003.
- GIRGLE, Patrik. Kosovo. Stručná historie státu.
- PELIKÁN, Jan, TEJCHMAN, Miroslav. Dějiny Jugoslávie (1918 - 1991). Praha:Karolinum, 1994.
- PELIKÁN, Jan et al. Dějiny Srbska. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2013.
- SUMMERS, James. Kosovo, a precedent?: the Declaration of Independence, the advisory opinion and implications for statehood, self-determination and minority rights. Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2011.
- STÝSKALÍKOVÁ, Věra - SMEKAL, Hubert (eds.): Zahraniční a bezpečnostní politika Slovinska, Chorvatska, Rumunska a vývoj bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2005.
- ŠTÉPÁNEK, Václav. Jugoslávie - Srbsko - Kosovo, Kosovská otázka ve 20. století. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2011.