Magisterské studium ve studijním programu Geodézie a kartografie je dvouleté a je zakončeno titulem inženýr. Jedná se o prezenční studium v akademicky zaměřeném studijním programu.
Cílem studijního programu Geodézie a kartografie je výchova odborníků v oblasti geodézie, kartografie a geomatiky se znalostmi, které jim umožní plnohodnotné působení v oboru zeměměřictví.
Dvouleté magisterské studium programu Geodézie a kartografie je složeno ze skupiny povinných předmětů a dále z předmětů dvou specializací: Inženýrská geodézie a Geomatika.
Základem společné výuky jsou předměty zaměřené na teoretickou geodézii, kartografii a fotogrammetrii. Nechybí také předměty rozvíjející oblast katastru nemovitostí. Neopomenutelnou součástí je výuka v terénu z teoretické geodézie, či projektově zakončená výuka kartografie a fotogrammetrie. Ve společném základu tak teoretické předměty doplňuje prakticky orientovaná výuka, která je pro zeměměřickou praxi nezbytná.
Specializace
Inženýrská geodézie
Specializace Inženýrská geodézie rozvíjí zejména znalosti a dovednosti v oblasti využití geodézie ve výstavbě. Zařazeny jsou též předměty zahrnující moderní metody sběru dat a metody automatizace v geodézii. Důležitou součástí specializace je výuka v terénu z inženýrské geodézie.
Geomatika
Specializace Geomatika rozvíjí zejména oblast zpracování a analýzy prostorových dat v GIS, dále také informatickou podporu zpracování prostorových dat a statistické hodnocení výsledků. V této specializaci jsou též zařazeny povinně volitelné předměty zaměřené na úzce profilovaná témata s možností výběru pro studenty.
Státní závěrečné zkoušky a diplomová práce
Na Fakultě stavební ČVUT se konají magisterské státní zkoušky společně s obhajobou diplomové práce. Pro zkoušení ve studijním programu Geodézie a kartografie nejsou připraveny okruhy otázek. Členové komise zkouší studenta z všeobecného přehledu ve studovaném studijním programu s přihlédnutím k tématu diplomové práce.
Těžiště státní závěrečné zkoušky tvoří obhajoba diplomové práce, jejíž obhajoba trvá 30 minut, z toho maximálně 15 minut na prezentaci práce.
Podle nabídky kateder si studenti zvolí vedoucího diplomové práce na základě jím vypsaných témat diplomových prací. Diplomovou práci (dále jen DP) zadává katedra nejpozději první týden semestru, v němž má student Diplomovou práci zapsanou. Zadání podepisuje vedoucí katedry, vedoucí DP a student potvrzuje převzetí zadání.
DP se odevzdává ve dvou tištěných vyhotoveních a dále elektronicky do systému KOS. Bližší specifikaci požadavků na obsah může stanovit vedoucí katedry, která DP zadala. Odevzdání DP potvrzuje vedoucí DP do systému KOS.
Nejpozději 14 dní před termínem konání SZZ určí vedoucí katedry oponenta DP z řad odborníků z praxe nebo akademických pracovníků. Nejpozději 5 dní před obhajobou by měl mít student možnost přečtení posudku vedoucího práce a oponentského posudku včetně jejich klasifikace (v systému KOS).
Na titulní stránce bakalářských a magisterských prací je třeba vždy uvádět program a obor a tyto údaje musí souhlasit s údaji uvedenými na oficiální stránce Zadání. Mezi studenty kolují šablony (zřejmě platí pro word i latex), kde se uvádí pouze obor a v šabloně je uveden obor geodézie a kartografie (a chybí program). Je třeba důsledně uvádět program i obor a musí oba souhlasit s tím, co je napsáno v Zadání.
Komise pro SZZ může navrhnout zařazení diplomové práce do fakultní soutěže o nejlepší diplomovou práci FSv ČVUT, v oboru Geodézie a kartografie jde o cenu prof. Kořistky. Návrh je včetně zdůvodnění zapsán do informačního systému, práce musí být v systému zveřejněna. Návrh předává komise/katedra společně se Zápisem o SZZ na studijní oddělení včetně jednoho výtisku příslušné diplomové práce (DP možno předat dodatečně do 5ti dnů). Návrhy budou dále v rámci kategorie posuzovat komise jmenovaná proděkankou pro pedagogickou činnost z členů pedagogických rad oborů. Výběrová komise bude seznámena i s posudky práce -- vytiskne a komisi předá studijní oddělení.
Bakalářské studium
Bakalářské studium ve studijním programu Geodézie a kartografie je tříleté. Jedná se o prezenční studium v akademicky zaměřeném studijním programu. Cílem studijního programu Geodézie a kartografie je výchova odborníků v oblasti geodézie a kartografie se znalostmi, které jim umožní plnohodnotné působení v oboru zeměměřictví. Tito odborníci se pak uplatní v geodetické praxi.
Tříleté bakalářské studium programu Geodézie a kartografie je složeno pouze z povinných předmětů. Studium je zaměřeno na zvládnutí základní problematiky geodézie a kartografie. Cílem studia je zvládnutí teoretických problémů geodézie a kartografie, které zahrnují matematiku, fyziku, teorii chyb či související informatické zajištění, a zároveň praktických geodetických činností. Nezbytnou součástí studijního plánu tak jsou i výuky v terénu.
Kromě klasické a teoretické geodézie je zařazena i problematika Katastru nemovitostí (předměty mapování, katastr nemovitostí, pozemkové úpravy), který je jedním z pilířů geodetické praxe.
Na Fakultě stavební ČVUT se konají bakalářské státní zkoušky odděleně od obhajoby bakalářské práce. Podle nabídky kateder si studenti zvolí vedoucího bakalářské práce na základě jím vypsaných témat bakalářských prací. Bakalářskou práci (dále jen BP) zadává katedra nejpozději první týden semestru, v němž má student Bakalářskou práci zapsanou. Zadání podepisuje vedoucí katedry, vedoucí BP a student potvrzuje převzetí zadání.
BP se odevzdává ve dvou tištěných vyhotoveních a dále elektronicky do systému KOS. Bližší specifikaci požadavků na obsah může stanovit vedoucí katedry, která BP zadala. Odevzdání BP potvrzuje vedoucí BP do systému KOS.
Nejpozději 14 dní před termínem konání SZZ určí vedoucí katedry oponenta BP z řad odborníků z praxe nebo akademických pracovníků. Obhajoba bakalářské práce se koná až po státních závěrečných zkouškách. Obhajoba bakalářské práce trvá 30 minut, z toho maximálně 15 minut na prezentaci práce.
Státní závěrečná zkouška bakalářského studia
Zkoušku organizuje katedra geomatiky. Bakalářská státní zkouška pokrývá okruhy:
- Informatika a GIS (skupina A)
- Kartografie, mapování a fotogrammetrie (skupina B)
Okruhy otázek pro bakalářské studium
Skupina A: Informatika a GIS
- Číselné soustavy, zobrazení celých čísel v počítači, dvojkový doplněk. Zobrazení čísel v pohyblivé řádové čárce, mantisa a exponent, přesnost zobrazení a numerické nepřesnosti při výpočtech, počítačové epsilon. Základní číselné datové typy.
- Relační databáze, normalizace relací, integritní omezení.
- Jazyk SQL, dotazy a výběry dat.
- Primární a cizí klíče v relačním modelu, spojování tabulek, kardinalita.
- Aktualizace dat v relačních databázích (operace INSERT, UPDATE a DELETE).
- Algoritmus, základní vlastnosti algoritmu, principy dekompozice (shora dolů, zdola nahoru).
- Základní datové typy, implicitní a explicitní přetypování. Přiřazovací příkaz a typové kontroly.
- Odvozené datové typy (seznam, zásobník, fronta, n-tice, set, slovník).
- Aritmetické, relační a logické operátory. Základní Booleovské funkce. Podmíněný příkaz, úplná a neúplná podmínka. Cykly a rekurze.
- Deklarace uživatelské funkce, skutečné a formální parametry, předávání parametrů hodnotou a odkazem.
- Paradigmata programování. Základní pojmy a principy objektového programování (zapouzdření, dědičnost, kompozice, polymorfismus).
- Principy GIS, jejich význam, využití. Zdroje dat pro GIS.
- Vektorová data v GIS, princip uložení, atributová data, datové modely, výhody, nevýhody.
- Rastrová data v GIS, princip uložení, prostorové a barevné rozlišení, výhody, nevýhody.
- Převod mezi rastrovými a vektorovými daty - vektorizace, rasterizace, převzorkování, skenování.
- Topologie a čistota vektorových dat, překryvné analýzy, prostorové operátory.
- Georeferencování, transformace rastrových dat, počty identických bodů.
- Metadata, normy a standardy v geoinformatice, INSPIRE.
- Mapová algebra, reklasifikace.
- Vzdálenostní analýzy, buffer, nákladové povrchy, nejlevnější cesty.
- Využití teorie grafů v GIS, síťové analýzy.
- Metody interpolace bodových dat (nejbližší soused, přirozený soused, IDW, spline, trend).
- Geostatistické metody v GIS, semivariogram, prostorová autokorelace, krigování.
- GIS na internetu, webové mapové služby.
- 3D data. Vektorové a rastrové digitální modely terénu. Morfometrické analýzy.
Skupina B: Kartografie, mapování a fotogrammetrie
- Referenční plochy v kartografii, souřadnicové soustavy, důležité křivky (loxodroma, ortodroma).
- Kartografická zobrazení a jejich klasifikace. Závislost délkového zkreslení na azimutu, podmínky konformity.
- Jednoduchá kuželová, válcová, a azimutální zobrazení. Křovákovo zobrazení a S-JTSK.
- Válcová zobrazení použitá na území ČR: Gaussovo zobrazení elipsoidu v poledníkových pásech, zobrazení UTM, Cassiniho zobrazení.
- Nepravá zobrazení, polyedrické aplikace. Volba, hodnocení a identifikace zobrazení.
- Historie a vývoj kartografie - naše nejstarší mapy, historická topografická mapování, naše národní atlasy.
- Jazyk mapy, mapové znaky, písmo na mapách, geografické názvosloví, reliéf a metody jeho interpretace.
- Závazná státní mapová díla středních měřítek - vojenské topografické mapy, Základní mapy ČR, ZABAGED, digitální modely území.
- Tematické mapy, metody tematické kartografie. Principy generalizace map. Základní a nadstavbové kompoziční prvky map.
- Teorie barev, barevné systémy. Historické i současné metody tisku map.
- Prvky vnitřní orientace a kalibrace, prvky vnější orientace - jejich určování.
- Jednosnímková fotogrammetrie, projektivní transformace, vzorce a počty vlícovacích bodů, vliv prostorového členění na tvorbu fotoplánu.
- Průseková fotogrammetrie historická a dnešní.
- Stereofotogrammetrie - základní vztahy u normálního případu, přesnost stereofotogrammetrie v prostorové složce.
- Tvorba ortofota - data, znalost veličin, rozdíl ortofota a fotoplánu.
- Zjišťování průběhu hranic při novém mapování a při zaměření obvodů pozemkové úpravy (rozdíly, dokumentace).
- Etapy a průběh zpracování obnovy katastrálního operátu novým mapováním.
- Postup zpracování obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav, řešené a neřešené pozemky.
- Struktura a správa geodetických bodů státních bodových polí, revize a doplnění podrobného polohového bodového pole.
- Digitální technická mapa (obsah, správa, aktualizace).
- Katastr nemovitostí od roku 1993 (základní ustanovení právních předpisů, obsah a předmět katastru), katastrální operát, formy a obsah katastrální mapy.
- Geometrický plán (účel, obsah, forma, ověření, potvrzení). Zeměměřické činnosti při vyhotovení geometrického plánu (podklady, měření).
- Záznam podrobného měření změn, neměřický záznam (účel, obsah, náležitosti, přílohy, forma).
- Revize údajů katastru, oprava chyby v katastrálním operátu (podklady, postup), zpřesnění hranice (mezní odchylky, postup zápisu do katastru).
- Vytyčování hranic pozemků (podklady, součinnost s vlastníky, dokumentace).
