Bakalářská práce je povinným předmětem všech bakalářských studijních programů/oborů. Obhajoba bakalářské práce je částí závěrečné státní zkoušky bakalářského studia. Práce je psána kultivovaným odborným jazykem bez pravopisných chyb, stylistických nedostatků a překlepů. Závazná pravidla pro využití AI v závěrečných pracích na PřF UK upravuje Opatření děkana č. 13/2023 (čl. 4 odst. 1. 2.). AI často halucinuje, jinými slovy lže a vymýšlí si. Vědecký článek prochází několikanásobnou kontrolou (editor časopisu, oponenti článku), data i závěry v nich publikované jsou proto důvěryhodné. AI nikdo nekontroluje. Když AI nenajde ve veřejných zdrojích informaci, na kterou se ptáte, tak si ji vymyslí a vyfabuluje k ní i neexistující citaci.
Náplň, náležitosti a formální úprava závěrečných prací se řídí Studijním a zkušebním řádem UK, studijními předpisy PřF, nařízením děkana, pokyny studijní proděkanky a garantů studijních oborů, příp. formální úpravou, odevzdáním a zveřejňováním závěrečných prací se řídí Opatřením děkana (OD 13/2023).
Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají elektronicky ve formátu PDF prostřednictvím SIS. Práce je psána v českém jazyce. Slovenští studenti mohou použít slovenštinu, ale je třeba v tomto případě požádat o schválení.
Volba tématu a školitele
Volba tématu bakalářské práce a vašeho školitele bude zřejmě odrážet vaši představu o vašem budoucím uplatnění, nebo alespoň představu o zaměření vaší budoucí diplomové práce. Bakalářská práce tak bude vaším prvním kontaktem s oborem vašeho budoucího magisterského studia a rovněž s laboratoří školitele vaší diplomové práce. Školitel, zvolíte-li dobře, investuje do vaší přípravy značné množství času a úsilí, a bude očekávat, že se mu investice "vrátí" v podobě vaší práce na tématu budoucí práce diplomové. To jsou dva dost dobré důvody, abyste téma a školitele hledali a vybírali zodpovědně, s dostatkem informací, a abyste se o ně zajímali s dostatečným předstihem. Brouzdejte po Pubmedu a zajímejte se, na jakém pracovišti lze vámi vybranou ideu realizovat, jaká je publikační úspěšnost vámi vybrané laboratoře, apod. Informujte se u svých služebně starších spolužáků.
Téma vaší bakalářské práce skutečně může, ale také nemusí souviset s tématem vaší práce diplomové. Vaše bakalářská, diplomová a případně doktorská práce mohou být zaměřeny rozdílně. Z dlouhodobého hlediska to pro vás bude spíše výhodou než handicapem. Pro svoji bakalářskou práci si jistě chcete vybrat téma, které vás něčím zaujme, které vás bude bavit, a bylo by škoda, kdyby tomu tak nebylo. Pokud dosud hledáte inspiraci, zkuste navštívit stránku "Věda a výzkum", kde se dozvíte, jaké projekty jsou na naší katedře řešeny. Informujte se rovněž v SISu, jaké bakalářské práce byly na katedře v minulosti zadány a jaká témata katedra nabízí.
Téma pro svoji bakalářskou práci můžete samozřejmě začít hledat již v prvním ročníku, s rozhodnutím však nepospíchejte, nechte si čas na to, abyste se o tématu i o oboru něco dozvěděli. Současně své rozhodnutí z výše uvedených důvodů zbytečně neodkládejte. Jaro druhého roku studia je optimální čas, kdy byste měli potenciálního školitele kontaktovat. Uvědomte si, že vlastní sepsání práce je jenom špičkou ledovce celého projektu. Získejte nejprve dostatek informací - seznamte se důkladně se všemi pokyny na stránkách biologické sekce. Věnujte pozornost pokynům a doporučením na webu katedry a periodicky se na stránky vracejte. Pokud si za školitele vyberete externího pracovníka, v tom případě se o tématu a formálních požadavcích na práci kladených poraďte s pracovníkem katedry.
Dříve než začnete se sepisováním, musíte ve zvolené problematice získat dostatečný přehled, nastudovat literaturu, která má být předmětem pojednání. Postupně by měla vzniknout „pointa“ vašeho sdělení - neměli byste začít s psaním dokud ji nebudete znát. Buďte původní, nepište jinými slovy o tom, o čem již existuje řada jiných rešerší. Na vypracování práce tedy budete potřebovat dostatek času.
Struktura a obsah bakalářské práce
Bakalářská práce může mít charakter i čistě rešeršní práce, v takovém případě se však musí jednat o kritickou rešerši s autorským shrnutím a diskusí metodických nebo faktických poznatků. Veškeré informace, přebírané od jiných autorů, musí být řádně citovány. Zásadní podmínkou je, aby použitý citační styl byl konzistentní v celé práci. Při citaci je nutné uvést platný a přesný odkaz na původní zdroj, který umožní jeho dohledání a lokalizaci např. metamorfóza v barrandienském proterozoiku má kadomské (Kettner, 1917; Dudek a Fediuk, 1955) nebo variské stáří (Urban a Dallmeyer, 1998), příp. Cháb (1986) navrhl koncept příkrovové stavby Jeseníků.
Kvalifikační práce je samostatným a nezávislým dílem uchazeče. Její části jsou založeny na nových původních pozorováních, datech a laboratorních měřeních, ale kredit musí být dán i předchozím výsledkům v daném problému a území. V části původních výsledků je potřeba oddělit data a fakta od autorových interpretací a hypotéz, které mohou být subjektivní a také odrážet stav poznání v oboru. Části metodologické a výsledky musí být reprodukovatelné. Kompilační části nepředstavují odstavcový, nesourodý nebo popisný výtah z předchozích článků, ale propojený text pisatele, kterým vlastním stylem a v uceleném obraze čtenáře problémem provede, a shrne hlavní předchozí poznatky i otevřené otázky.
Práce musí obsahovat tyto oddíly: abstrakt (max. 2000 slov, v češtině/slovenštině a angličtině), klíčová slova (5-10, v češtině/slovenštině a angličtině), úvod, vlastní literární přehled (hlavní - nejobsáhlejší část bakalářské práce), přehled použité literatury.
Abstrakt
Abstrakt o délce 300-600 slov stručným a výstižným způsobem informuje čtenáře o vědecké otázce, hlavních výsledcích a jejich implikacích. Současně slouží k tomu, aby čtenář rychle získal přehled, zda ve vlastní práci najde informaci, kterou hledá. Abstrakt není soupisem postupu a metod, ani nenahrazuje úvod nebo popis smyslu práce. V abstraktu je třeba oddělit faktickou část (terénní pozorování, analytická data, fakta) od interpretací a hypotéz, které závisí na autorovi i stavu poznání v oboru.
Úvod
Úvod práce má trojí význam: (1) stručným ale atraktivním způsobem seznámit čtenáře s tématem a přesvědčit ho o jeho vědeckém významu a smyslu, (2) podat kritický, avšak souvislý přehled dosavadních poznatků, jejich současný význam, a formulovat myšlenku pro nový výzkum, a (3) specifikovat, jak byl problém řešen, tj. v jakém logickém sledu proběhly terénní a analytické práce, jakož i zpracování dat.
Ve vědeckých monografiích a závěrečných pracích, na rozdíl od vědeckých článků, je účelné podat obsáhlý přehled dosavadních výzkumů a poznatků o daném tématu, příp. území. Text by neměl mít podobu nesouvisejících odstavců, které připomínají, že autor postupoval od jednoho článku k druhému a přepisoval jejich stručný výtah. Naopak celá pasáž by měla být souvislým projevem pisatele, který má již celkový přehled o problematice, a chce ji od výchozích poznatků až k dnešnímu stavu postupně a do hloubky čtenáři přiblížit.
Literární přehled
Pokud je součástí práce terénní výzkum nebo jsou použity přírodní vzorky, tato část přibližuje čtenáři geologické poměry území, kde probíhal výzkum. Musí být uvedeny všechny podstatné informace o celkově stavbě, vztazích jednotek, jejich stáří, litologii, příp. původu.
Metodika popisuje protokol zpracování a analýz vzorků včetně použitých přístrojů, nastavení, standardů, příp. přesnosti a detekčních limitů. V pracích, kde se uvádějí chyby měření (např. geochronologické údaje, jiná analytická měření) je potřeba uvést, jak byly počítány (např. Tato část obsahuje výsledky a pozorování, které zároveň tvoří jádro práce. Uvádí se sem všechna pozorování, terénní měření, fotodokumentace, laboratorní analytické výsledky, výpočty, výsledky numerických modelů. Kapitoly geologické poměry, metodika a výsledky musí být vždy stylizovány tak, aby budoucí čtenář měl možnost přesně celý postup zopakovat a získat shodné výsledky a pozorování (ověřitelnost výsledků).
V této části je diskutován význam a interpretace výsledků a pozorování, tj. probírány a vysvětleny příčiny a souvislosti získaných pozorování, představovány různé existující modely a shrnující interpretace. Zároveň je diskutován stupeň shody s existujícími modely a možné vysvětlení zjištěných rozdílů. Tato část přirozeně ukazuje hloubku znalostí a schopnost interpretace pisatele i stupeň poznání daného problému. Účelem každé vědecké práce je zasazení výsledků do širšího kontextu, příp. jejich využití v řešení souvisejících problémů nebo v příbuzných oborech. V implikacích jsou diskutována a sumarizována získaná data v širokých, často genetických nebo geodynamických souvislostech a vysvětleny případné důsledky pro další disciplíny. Např.
Bakalářská práce může mít charakter i čistě rešeršní práce, v takovém případě se však musí jednat o kritickou rešerši s autorským shrnutím a diskusí metodických nebo faktických poznatků. Literární rešerše má odhalit, co je o zpracovávaném problému známo a nastínit, jaké skutečnosti dosud známy nejsou a zaslouží si další studium. Má ale rovněž prezentovat vlastní názor a kritické zhodnocení, případně nastolit možné směry budoucího studia (zejména u témat se vztahem k budoucí diplomové práci). Předmětem literární rešerše by mělo být téma natolik úzké, aby je autor byl schopen obsáhnout a diskutovat při obhajobě.
Jako BP není přijatelný text, ve kterém jsou pouze přejímány poznatky z učebnic, populárních časopisů či další médií určených laické veřejnosti. Před tím, než literární rešerši začnete, přesvědčte se, že již neexistuje; Váš pohled na problematiku či Vaše pojednání problému by měly být původní. Shrnutí výzkumné problematiky laboratoře školitele. Téma pokrývající celou kapitolu v učebnici. Literární přehled budoucí diplomové práce (pozdější použití BP jako literárního úvodu DP je autoplagiátem, a jako takové je nepřípustné).
Formální úprava
Formální úprava a vzhled práce odpovídá zvyklostem v odborných monografiích a vědeckých publikacích v daném oboru. Ústav petrologie a strukturní geologie využívá podrobnější specifikace stylu formátování viz. ukázka v přiloženém souboru (Format_bc_dipl_prace_UPSG.pdf) a popisu níže. Pro závěrečné formátování práce rovněž nabízíme využití šablony latex (O.
Práce má formát A4 s přiměřeným okrajem (2.0-2.5 cm). Úvodní pasáže (např. Abstrakt, Předmluva, Poděkování, Obsah) se nečíslují. Číslování kapitol začíná až vlastní prací za obsahem (obvykle 1. Číslování stránek začíná za obsahem (tj. úvod je na straně číslo 1). V práci se odlišné fonty, příp. velikosti písma používají pro následující objekty: normální text, popisky obrázků, nadpisy tabulek, obsah tabulek a vysvětlivky tabulek.
Cizojazyčná slova a výrazy v textu (např. anglické nebo latinské - in situ, sensu stricto, vs., atd.) se píší kurzívou. Formátování písma včetně odsazení a zarovnání odstavců musí být v celé práci jednotné, a doporučuje se metrický systém (např. Myšlenky a data, která patří jiným autorům, se opatří citací, např. metamorfóza v barrandienském proterozoiku má kadomské (Kettner, 1917; Dudek a Fediuk, 1955) nebo variské stáří (Urban a Dallmeyer, 1998), příp. Cháb (1986) navrhl koncept příkrovové stavby Jeseníků. Citace tří a více spoluatorů se uvádějí zkratkou et al. namísto spolautorů (např. Fousek et al.
Na každý obrázek a tabulku musí být v textu aspoň jeden odkaz. Psaní regionálních názvů upravují u geografických názvů Pravidla českého pravopisu, u geologických jednotek se v češtině píší malá písmena (např. vírský zlom, tepelské krystalinikum, poběžovický pluton atd.). Dobrým příkladem pro způsob psaní geologických názvů je kniha I. Chlupáče: Geologická minulost České republiky. V anglickém jazyce upravuje psaní stratigrafických termínů a jednotek, případně horninových komplexů publikace International Stratigraphic Guide. V angličtině se názvy regionálních jednotek píší s počátečním velkým písmenem (např. Zkratky pro světové strany se v češtině píší u přídavných jmen a příslovcí malým písmem s tečkou (např. lom 1 km jv. od Lhoty, v sz. pokračování), u podstatných jmen pak velkým písmem a bez tečky (např.
Číselné údaje se v českém jazyce píší s desetinnou čárkou, zatímco v angličtině s desetinnou tečkou, jednotně v textu, tabulkách i diagramech. Používání desetinných teček v českém textu je přípustné, musí být ale v celé práci jednotné. Mezi hodnotou a jednotkou je povinná mezera (např. 5 km sz. od Klatov, 723 °C). Jedinou výjimkou jsou úhlové míry, které se píší společně s hodnotou bez mezery (např. 50° 14’ 51“, 127/36°)
Zkratky pro hmotnostní a molární procenta nejsou v angličtině ustálené, časté verze jsou wt. % nebo wt%, mol. % nebo mol%). V angličtině je „mole“ úplným zněním, zatímco „mol“ zkratkou (např. mole fraction of grossular is 0.26, molar volume V = 2.41 cm3mol-1). Všechny fyzikální a chemické proměnné i indexy se píší kurzívou. Pro symboly teploty a tlaku, pokud se používají ve významu fyzikální veličiny nebo proměnné, se také používá kurzíva (např. „za metamorfních podmínek T = 620 °C a P = 8.3 kbar“). Pokud je symbol použit pouze ve slovních zkratkách, pak se uvádí standardním písmem (např.
Vzorce, rovnice a chemické reakce se uvádějí na samostatném řádku. Mohou začínat vlevo a nebo jsou na řádku centrované. Většina odborných časopisů a vydavatelství používá číslování rovnic, které se uvádí v kulatých závorkách na pravém okraji řádku. Na konci rovnice může být čárka nebo tečka, následující text musí odpovídajícím způsobem navazovat.
Tabulky a obrázky
Tabulky mají stručný nadpis bez tečky na konci. Vlastní tabulka nemá svislé rámování, pouze vybrané vodorovné linky, které mohou být na horní a dolní hraně tučné (např. 1 pt) a uvnitř tabulky tenké (např. 0.5 pt). Tabulky se číslují v celé práci průběžně (Tab. 1, 2, 3).
Obrázky zahrnují především fotografie a přístrojové snímky nebo diagramy a čárové kresby. Popisek obrázku (figure caption) se uvádí pod obrázkem. Obrázky se číslují v celé práci průběžně (Obr. 1, 2, 3). Dílčí obrázky v sadě se označují (a), (b), (c) v kulatých závorkách, a příslušně citují v textu (např. Obr. 5b, 7c).
Terénní a laboratorní fotografie musí mít potřebný kontrast. Dodatečné kresby, které ilustrují geologické jevy, jsou voleny s vhodným kontrastem a např. čárkovaně, aby příliš nezakrývaly vlastní snímek. Výchozové fotografie musí mít vhodné měřítko, pokud se používají kladiva, nože, kryty aparátů, mince apod., je dobrým zvykem udat jejich délku nebo průměr v popisce obrázku. Dále by tyto fotografie měly mít vyznačenou geografickou orientaci řezu (např.
Diagramy a čárové kresby musí mít jasné a zřetelné popisy os a odpovídající velikost symbolů. Šířka obrázku 50-100 % šířky stránky. Není možné používat vlasový obrys čar, ale nejmenší tloušťku 0.15 mm. Obvyklé tloušťky čar jsou v rozmezí 0.25 až 0.6 mm. Nejmenší dovolená velikost písma je 2 mm.
Citace a literatura
Formátování citací se liší podle kategorie: (1) článek v odborném časopise, (2) kapitola v monografii s editorem, a (3) odborná kniha nebo kvalifikační práce. (1) Culshaw, N., Beaumont, C., Jamieson, R. A., 2006. The orogenic superstructure-infrastructure concept: revisited, quantified, and revived. (2) Campbell, R., 1970. Structural and metamorphic transitions from infrastructure to suprastructure, Cariboo Mountains, British Columbia. Structure of the southern Canadian Cordillera. Edited by Wheeler JO. (3) Bowen N. L., 1928. The Evolution of Igneous Rocks.
Seznam literatury se řadí abecedně podle prvního autora. U prací stejného prvního autora se nejprve uvádí jeho práce, kde je jediným autorem v chronologickém pořadí, následují práce s druhým autorem řazené abecedně podle druhého příjmení, a posléze práce v kolektivu tří a více autorů řazené chronologicky.
Citace zdrojů: Proč a jak to udělat
Odevzdání práce
Práce se od AR 2023/24 odevzdává pouze elektronicky (jako PDF soubor prostřednictvím SIS), a to i v případě žádosti o odložené zveřejnění (Opatření děkana 13/2023). Témata bakalářských prací spolu uvedením školitele a případně konzultanta musí být uvedeny v SIS. Zde je také možné vybírat z nezadaných vypsaných témat. Pokud má externí učitel Katedry experimentální biologie rostlin zájem o zadání tématu diplomové či bakalářské práce, nechť zkontroluje platnost svého hesla pro vstup do SIS.
Informace pro externí školitele: Školitelé bakalářských prací z externích ústavů si přizvou jako konzultanta práce člena katedry, aby bylo zajištěno, že budou splněny všechny požadavky na práci kladené. Školitel bakalářské práce navrhne oponenta bakalářské práce, který mu předběžně oponováním odsouhlasí, minimálně týden před termínem odevzdání bakalářské práce Dr. Vedoucí katedry, v případném zastoupení Dr.
Obhajoby se konají v jarním a v podzimním termínu, termín odevzdání práce je začátkem dubna a v půli srpna (aktuální informace v harmonogramu akademického roka a na webu biologické sekce). Obhajoba předchází státní zkoušce. Oba termíny jsou si ze zákona rovny, odložením obhajoby na podzim se však v případě neúspěchu u obhajoby či druhé části státní zkoušky octnete v situaci, kdy nebudete moci na podzim nastoupit do magisterského studia. V případě neúspěchu v jarním termínu máte podzimní v záloze.
