Absolventi a absolventky doktorského programu Politologie na Univerzitě Hradec Králové (UHK) získávají znalosti a dovednosti umožňující jednak samostatnou vědeckou a tvůrčí činnost s cílem rozšířit a prohloubit současný stav poznání a jednak přenos těchto poznatků do praxe.
Díky získaným obecným znalostem a dovednostem naši absolventi/tky rozumějí podstatě politiky a její roli v pozdně moderní společnosti, a dále mají komparativní povědomí o politických systémech a zdrojích mocenské dynamiky. Získávají také přehled o normativních, institucionálních i empirických předpokladech demokratického vládnutí a podmínkách jeho legitimacy, a to na pozadí autoritářských a šířeji nedemokratických výzev, jež se v různě vyhrocených podobách objevují jak v euroamerickém, tak v právě v latinskoamerickém a africkém prostoru.
Dovedou analyzovat chronické i akutní problémy postihující demokratické společnosti a navrhovat jejich řešení, mimo jiné na základě znalosti typických problematických případů.
Uplatnění nacházejí naši absolventi/tky v akademické sféře i v dalších typech vzdělávacích institucí, ve státní sféře (včetně ministerstev s agendou orientovanou na regiony Latinské Ameriky a Afriky), nebo v oblasti politického managementu a poradenství. Dále jde o hromadné sdělovací prostředky a obecněji občanskou společnost (politické strany, nevládní organizace…). Významnou oblastí uplatnění je diplomacie či další zahraniční nebo domácí instituce pravidelně vyhledávající expertní stanoviska, stejně jako podnikatelské subjekty poptávající odborníky a odbornice na jmenované regiony.
Přijímací řízení
Přijímací řízení má formu ústního pohovoru s fakultní přijímací a zkušební komisí. Uchazeč/ka doručí společně s dalšími povinnými přílohami také písemný návrh výzkumného projektu disertační práce (v rozsahu 5-10 normostran), který by měl obsahovat vymezení tématu a cílů práce plus zdůvodnění jejich vědecké a společenské relevance, teoretický rámec, předběžnou strukturu, metody/techniky zpracování a seznam relevantní odborné literatury k danému tématu.
Důležitou součástí přijímacího ústního pohovoru je diskuse o celkovém záměru výzkumných aktivit a obecně motivacích a předpokladech k doktorskému studiu.
Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu. Přijímací řízení je hodnoceno body. Maximální počet bodů, které uchazeč může v rámci přijímacího řízení získat, je 100. Z toho maximálně 90 bodů lze získat z přijímací zkoušky, dalších max. 10 bodů lze získat v rámci FFree indexu.
Body v rámci FFree indexu získá pouze uchazeč, který se do FFree indexu řádně zaregistruje prostřednictvím webového portálu www.uhk.cz/ffreeindex. Registrace je možná průběžně, nejpozději však 4. května 2026. Kredity se uchazeči udělují za účast na akcích v období, v němž byl v rámci FFree indexu 2025/2026 zaregistrován. Zohledněny budou kredity získané do 4. května 2026. Počet bodů přidělených uchazeči pro přijímací řízení se bude odvíjet od počtu získaných kreditů v rámci FFree indexu dle převodní škály odvozené od maximálního počtu kreditů. Uchazeč s maximálním počtem nasbíraných kreditů získává z FFree indexu 10 bodů. Uchazeč, který získal alespoň jeden kredit, získává 1 bod.
O prominutí přijímací zkoušky může požádat uchazeč, který podá v řádném termínu (do 4. května 2026) spolu s žádostí o prominutí přijímací zkoušky potvrzení, že během svého studia na střední škole nebo víceletém gymnáziu byl účastníkem okresního či krajského kola středoškolské odborné činnosti (SOČ), přičemž téma odborné práce (které musí být rovněž doloženo) se dotýká oblasti zájmu politologie (zejména se jedná o práce soutěžící v rámci oborů: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času, 16. Historie a 17. V případě, že uchazeč splňuje tyto podmínky a v požadovaném termínu nárok na prominutí přijímací zkoušky doloží, získává 90 bodů.
Uchazeč musí disponovat obecnými předpoklady ke studiu. Pro úspěšné zvládnutí studia je třeba, aby do něj uchazeč vstupoval se středoškolskými znalostmi společenskovědních oborů, moderních dějin a přehledem o politickém a společenském dění. Je třeba popsat vývoj politického myšlení od Antiky do konce 19. st. a orientovat se ve světové historii 20. st. a české historii 20. století.
Oblasti výzkumu a odborníci
Katedra politologie FF UHK se může pochlubit širokým spektrem odborníků s rozmanitými výzkumnými zájmy:
- Milan Hrubeš se zaměřuje na výzkum sociálních hnutí, analýzu politiky (policy) a analýzu politického jazyka.
- Stanislav Myšička, Ph.D. je odborným asistentem na Katedře politologie FF UHK. Jeho odborný zájem zahrnuje čínskou moderní historii, čínskou zahraniční politiku, mezinárodní vztahy v Asii a dějiny politického myšlení. Ve svém stávajícím výzkumu se věnuje budoucnosti americko-čínských vztahů, dlouhodobému charakteru čínského použití síly v mezinárodních vztazích a politickou rolí náboženství v čínské politice a společnosti.
- Tereza Němečková se dlouhodobě zabývá vývojem světové ekonomiky a zejména vývojem rozvojových ekonomik. Ve svém výzkumu se zaměřuje na africký region a otázky spojené s postavením Afriky v mezinárodním obchodě, s ekonomickými a rozvojovými vztahy Evropy a Afriky a v poslední době také otázkou dopadů tzv. Zelené dohody pro Evropu na Afriku, resp. tzv. novým bojem o Afriku spojeným s hledáním zdrojů pro globální zelenou transformaci a měnící se geopolitickou a geoekonomickou situaci afrických zdrojů.
- Stephanie Rudwick je interdisciplinární vědecká pracovnice, která provádí rozsáhlý etnografický výzkum v Jižní Africe. Její primární zájmy jsou v jazyce, etnicitě, genderu a sociální nespravedlnosti, o nichž publikuje v celé šíři i mezinárodně.
- Michal Zourek se věnuje moderním dějinám Latinské Ameriky, jakož i aktuálním problémům Argentiny, Uruguaye a Chile.
- Jan Prouza, Ph.D. je odborným asistentem na Katedře politologie FF UHK, kde se ve své výuce, výzkumu a publikacích věnuje zejména problematice mezinárodních vztahů, vnitrostátních konfliktů a politických systémů v subsaharské Africe.
- Pavlína Springerová se zabývá latinskoamerickou (a to jak vnitřní tak mezinárodní) politikou se zaměřením na andské země, především Bolívii.
- Mgr. et Mgr. Lenka Špičanová, Ph.D. působí jako odborná asistentka na Katedře politologie FF UHK. Zaměřuje se na geopolitiku, bezpečnost a řešení konfliktů v mezinárodních vztazích.
- Petra Vodová se věnuje výzkumu koaličního vládnutí - zaměřuje se na analýzu plnění programových slibů vládních stran a na problematiku kariér vládních ministrů. V oblasti výzkumu se věnuje problematice sociálních hnutí v kontextu Latinské Ameriky.
- Sylvie Bláhová získala doktorát z politologie na Masarykově univerzitě a doktorát z filosofie na FINO. Odborně se zaměřuje na politickou teorii a filosofii.
- Alberto Lioy získal titul Ph.D. v oboru politologie z University of Oregon. V současné době je postdoktorandským výzkumníkem v oboru latinskoamerická politika na Univerzitě Hradec Králové.
- Jakub Novák má semestrální zkušenost s pobytem a studiem v západní Africe (Ghana), kde dokončoval svoji diplomovou práci s názvem Homosexualita v západní Africe: tradiční tabu?
V oblasti současné politické filosofie, zejména normativních aspektů liberální demokracie, se specializuje jeden z odborníků. Jeho zájmy zahrnují mj.: veřejný rozum a liberalismus, zdroje politické autority a legitimity, dělbu moci v demokratické teorii, modely demokracie, teorii politické reprezentace, možnosti a limity kosmopolitního vládnutí, teorie globální spravedlnosti nebo metodologii politické filosofie. Je autorem či spoluautorem několika monografií v českém i anglickém jazyce, publikuje v mezinárodním i českém odborném tisku.
Předmětem výzkumu je stav a úroveň dodržování lidských práv v Africe, a to zejména s ohledem na sexuální menšiny, LGBTQ komunitu apod.
Další oblasti zájmu zahrnují politické strany a volby se zvláštním důrazem na radikální změny v chování voličů. V této práci se zabývá hlasováním, internetovou politikou, volebním autoritářstvím v komparativní perspektivě Evropy a Latinské Ameriky.
Pavlína Springerová se dále specializuje na španělskou politiku. Je autorkou (či spoluautorkou) několika monografií a řady článků publikovaných v prestižních zahraničních časopisech (např. European Review of Latin American and Caribbean Studies), byla též řešitelkou grantu GAČR s názvem Výstupy sociálních hnutí a dynamika těchto hnutí (Bolívie, Peru a Ekvádor).
Lenka Špičanová se věnuje zejména nedemokratickým a hybridním režimům, etnickým konfliktům a v prostoru Latinské Ameriky také teritoriálním a hraničním sporům.
Petra Vodová se ve svém výzkumu zaměřuje na hnutí původních obyvatel v andském regionu. Mezi její klíčová témata se řadí problematika extraktivismu a institucionalizace indigeního hnutí.
Sylvie Bláhová se ve svém výzkumu věnuje především tématům liberální politické teorie, veřejného rozumu, pluralismu a diverzity, respektu, identity a politickým emocím.
Michal Zourek je autorem několika monografií. Své studie publikoval ve významných oborových časopisech (Cold War History, Historia Crítica, Bulletin of Latin American Research, Ayer) či nakladatelstvích (Routledge, University Press of Florida, Banda Oriental Ediciones).
Klíčová literatura
Mezi doporučenou literaturu pro studium politologie patří:
- Heywood, A., & Laing, M. 2025. Politics (Sixth edition).
- Dočekalová, Pavla a Švec, Kamil a kol. 2009. Úvod do politologie.
- Ballestrem, Karl, Otmann, Hennig. 1993. Politická filosofie 20. století.
- Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2.
- Nebo jiná učebnice úvodu do politologie (např. Cabada a kol.).
Dotazy k oboru Politologie směřujte na doc. Mgr. Pavla Dufeka, Ph.D. (DRPOLI_P, do 15. 2.) nebo na Mgr. (BPOLI-P, do 27. 2.).
tags: #uhk #politologie #studini #referentka #kontakt