Výtvarné techniky a dějiny umění pro maturitu

Maturitní zkouška z výtvarné výchovy se skládá z praktické a ústní části. Tato zkouška prověřuje nejen praktické dovednosti studentů, ale také jejich znalosti z dějin umění a metodiky výtvarné výchovy.

Praktická maturitní zkouška

Před samotnou zkouškou si student vylosuje dvě témata. Z těchto témat si vybere jedno, které bude následně vytvářet při maturitní zkoušce. Témata jsou vybírána s ohledem na probranou látku a techniky, které si studenti během čtyřletého studia prakticky vyzkoušeli a bývají inspirována často dějinami umění. Ve výtvarných pracích se maturanti například zaměří na dílo známého výtvarníka nebo dějinného období, využijí techniky vhodné pro práci s dětmi a podobně. Mezi losovanými tématy je vždy nějaká kresba a malba, grafika a prostorové vytváření.

Na vypracování úkolu praktické maturitní zkoušky má student čtyři hodiny. Svou práci student odevzdá i s písemnou přípravou, ve které popíše cíl své práce, použité pomůcky a materiál, postup práce a přidá krátké zhodnocení, jak je po dokončení s prací spokojen a co se mu zdařilo, co ho překvapilo a podobně. Odevzdáním přípravy student doloží, že podobnou přípravu bez problémů zvládá vytvořit i pro vlastní praxi ve škole a školce. Hotovou maturitní práci bodově ohodnotí jeho vyučující výtvarné výchovy společně s určenou komisí výtvarné výchovy.

Ukázka témat praktické maturitní zkoušky z výtvarné výchovy s metodikou:

  1. Hudební nástroj - trojrozměrný objekt z vybraného materiálu, výtvarně dále zpracovaný ve stylu tohoto materiálu. Na tento hudební nástroj bude možné hrát nebo alespoň vyluzovat zvuky. Je možná také originální úprava a výrazný zásah do již profesionálně zhotoveného hudebního nástroje.
  2. Plakát s hudebním motivem - xeroxová nebo počítačová grafika, je možné použít koláž, roláž, zmnožení, zvětšený detail atd.
  3. Kresba zátiší - studijní práce tužkou nebo uhlem na balící papír, formát A2.
  4. Malba - triptych - cyklus abstraktních maleb na jednotné téma inspirovaných Orfismem, formát A2 nebo čtverec z A1.
  5. Linoryt - inspirace oblíbenou básní, formát A5, dva tisky na A4, jeden z nich kolorovaný ve stylu Fauvismu.

Ústní maturitní zkouška

Před samotnou zkouškou si student vylosuje jedno z témat a na písemnou přípravu bude mít 15 minut. K dispozici bude mít desky s ukázkami architektury, obrazů a užitého umění v duchu vylosovaného výtvarného stylu. Prací s nimi by měl při maturitní zkoušce přesvědčit zkoušející o tom, že otázce rozumí a získané vědomosti umí uplatnit i na přiložených ukázkách vybraného světového a českého umění.

Každá otázka z dějin umění je doplněna otázkou z metodiky výtvarné výchovy. Co se týká samotného rozvržení ústní maturitní zkoušky, asi 2/3 času se absolvent věnuje vylosovanému tématu z dějin umění, 1/3 času tématu z metodiky.

komise hodnodící výtvarné práce

Maturitní témata z výtvarné výchovy

1. Architektura a hračka

Základní znaky architektury v jednotlivých historických obdobích od megalitických staveb po renesanci, charakteristika vybraných ukázek. Hračka - estetický vzhled a výchovný význam.

2. Malířství, sochařství a osobnost učitele

Obecná charakteristika malířství a sochařství jako základních druhů výtvarného umění, materiály a techniky. Osobnost učitele VV, spolupráce rodiny a školy v oblasti výtvarné výchovy.

3. Pravěk a dětský projev

Výtvarné projevy pravěku, typické znaky dětského naivního realismu.

4. Umění starověkého Egypta a organizace činností

Umění starověkého Egypta, organizace výtvarných činností, příklad z praxe.

5. Řecké umění a motivace

Řecké umění a jeho vývoj v architektuře a sochařství, motivace při výtvarné výchově, vznik a vývoj dětského výtvarného projevu.

6. Římské umění a modelování

Charakteristické znaky umění starověkého Říma, modelování podle věkových skupin, materiály a techniky.

7. Románský sloh a konstruování

Charakteristické znaky románského slohu, památky českého románského umění, plošné a prostorové vytváření, konstruování podle věkových skupin.

8. Vrcholná gotika a arteterapie

Umění vrcholné gotiky, gotická architektura, sochařství a malířství, památky u nás, arteterapie a relaxace ve výtvarné výchově.

9. Zobrazení lidské postavy a metodika

Zobrazení lidské postavy v jednotlivých historických obdobích - pravěk, Egypt, Řecko a Řím, gotika, renesance, manýrismus, baroko a jiné. Příprava učitele na výtvarnou činnost dětí, metodická stavba výtvarného zaměstnání.

10. Renesance a kreslení

Renesance jako umění nové doby, velcí umělci vrcholné renesance. Kreslení podle věkových stupňů, materiály, techniky.

11. Baroko a malování

Základní rysy baroka v architektuře, sochařství a malířství, české barokní umění. Úkoly malování podle věkových stupňů, materiály a techniky.

12. Klasicismus, empír, romantismus a tradice

Umění konce 18. a 1. poloviny 19. stol. - klasicismus, empír, romantismus a historizující slohy v architektuře. Využití ročních období, svátků a lidových tradic ve výtvarné výchově.

13. Realismus a materiály

Zobrazení skutečnosti ve tvorbě umělců 2. poloviny 19. stol - francouzský, ruský a český realismus, představitelé a díla. Práce dětí s různým materiálem, vybrané textilní techniky, možnosti práce s přírodninami.

14. Impresionismus a mateřská škola

Vznik a vývoj impresionismu a jeho přínos pro moderní umění, význam, úkoly a obsah výtvarné výchovy v mateřské škole, rozvoj tvořivosti, výtvarné typy.

15. Postimpresionismus a grafické typy

Postimpresionismus, hlavní vývojové tendence a představitelé. Vývoj grafických typů v kresbě dětí předškolního věku - člověk, zvíře, strom, dům, dopravní prostředky.

16. Secese a školní prostředí

Secese jako poslední univerzální výtvarný sloh, secese v Evropě, česká secese. Výstavy a nástěnky ve škole, jejich úprava, význam a úloha.

17. Moderní malířské směry a tvořivost

Moderní malířské směry 1. poloviny 20. stol. - fauvismus, expresionismus, kubismus a jeho fáze. Metody rozvoje tvořivosti, krize dětského výtvarného projevu.

18. Moderní malířské směry a interpretace

Moderní malířské směry 1. poloviny 20. století - futurismus, dadaismus, surrealismus. Interpretace výtvarného díla, práce s ilustrací, návštěvy výstav, vycházky za sochami a architekturou.

příklady kubistických maleb

19. Abstraktní malířství a keramika

Hlavní proudy v abstraktním malířství. Keramika - zásady práce s keramickou hlínou, druhy činností a způsoby zdobení podle věkových stupňů.

20. Umění po roce 1945 a hodnocení prací

Hlavní proudy ve vývoji světového výtvarného umění po r. 1945 - body-art, akční malba, pop-art, happening, fotorealismus, land art, op art, nová figurace. Formy a zásady hodnocení a ukládání dětských výtvarných prací.

21. Architektura a regionální umění

Základní znaky architektury v jednotlivých historických obdobích od baroka po postmodernu. Zajímavé výstavy a oblíbení výtvarníci vašeho regionu.

22. Kresba, grafika a životní prostředí

Kresba a grafika jako druhy výtvarného umění, používané materiály a techniky. Kolektivní a skupinové práce ve výtvarné výchově, grafické techniky a jejich využití při práci s dětmi, výchova dětí k péči o životní prostředí.

23. Funkcionalismus a architektura 20. století

Funkcionalismus a architektura 20. století.

Nejtěžší část kresby a malby - jak dokončit obraz (Výtvarné komentáře)

Retrospektivní tendence jako programové navázání na tradici. Minulost modelem pro současnost. Středověké historismy - program obnovy římské říše. Renesance jako historismus. Gotizující barok. Romantická nostalgie. Teorie historismu G. Sempera. Kritika historismu v moderním umění. Moderna jako éra muzeí.

Geografické paradigma kultury a jejích modelů. Národní školy a lokální umělecké tradice. Idea „národního umění“ na počátku 19. století. Primitivismus a exotismy v umění 18. a 19. století. Primitivismus v moderním umění - afinita konceptů (avantgarda a Orient, kubismus a africká kultura, primitivismus a návraty k lidovému umění). Postmoderní kritika eurocentrismu.

Ritualizace přírody u prvotních kultur. Vztah umění a přírody v antice a středověku. Pojetí krajiny a perspektiva v renesanci. Proměny chápání krajiny od baroka po romantismus - od krajinářství v malbě přes koncepci zahradní architektury a urbanistické zásahy do přírody. Naturfilozofie a apoteóza divoké přírody. Od „sítnicového“ impresionismu, přes organicky chápanou architekturu, po konceptuální land-art.

Věda, technologie a umění. Rozvoj vědy, nových technologií a umělecké konsekvence v umění 19. a 20. století. Darwinova evoluce a ztráta středu. Industrializace a počátky uměleckého průmyslu. Princip série a umění. Jedinečnost versus reprodukovatelnost: fotografie, multipl, typizovaná sériová architektura a design. Taylorismus, „hospodárná forma“ a funkcionalismus.

Umělec ve službách ideologie. Umělec ve službách ideologie (umění za římského císařství, církevní umění, renesanční mecenát a expanze politické moci, oslava „vůdce“ - pomníkové umění od Napoleona po Hitlera). Entartete Kunst a národně-socialistická kulturní politika: nacistická estetizace politiky a politizace estetiky. Socialistický realismus v umění a architektuře a totalitní moc. Zakázané umění v době studené války a normalizace. Současné angažované a politické umění: subverzní teorie a praxe.

Tělo a jeho zobrazení v umění. Proměny a tabuizace zobrazení nahoty a sexuality v dějinách umění: od Diskobola k Tělu Kristovu. Kanonizace tělesných proporcí, aneb hledání ideálu lidské krásy: tradice řeckého umění a opakované návraty k antickému modulu těla. Fetišizace ženského těla v moderním umění (dekadence, surrealismus, akční umění). Tělo jako objekt i aktér umění: Body art, aneb tělové umění. Genderová a feministická kritika vizuální reprezentace: kritické pohledy na zobrazení ženskosti a mužskosti v umění a populární kultuře od konce 60. let.

Utopie a horizonty umění. Horizonty, hranice, meze a jejich překračování v umění - utopie jako překračování omezených technických možností doby versus utopie jako principiální nerealizovatelnost. Sociální utopie - nové uspořádání společnosti vyjádřené uměleckými prostředky. Vývoj a proměna utopií od raného novověku (T. More), přes klasický věk utopií 18. a 19. stol. (E.-L. Boullé, R. Owen, Ch. Fourier), až po návrat utopií v druhé polovině 20. stol. (B. Fuller, Y. Friedman, Archigram). Metropolis, ideální (průmyslová) města, a jejich „realizace“ (Zlín). Experimentální umění, architektura, design. Technologické vize a sci-fi, cesty do Vesmíru. Umění, architektura a design ve virtuálním prostoru.

tags: #vytvarne #techniky #maturitni #otazky