Vzdělávání vysokoškolských pedagogů a pedagogických pracovníků

Vysokoškolské vzdělávání pedagogů je klíčové pro zajištění kvalitní výuky a rozvoj dovedností studentů. V České republice existuje řada akreditovaných vzdělávacích programů, které se zaměřují na přípravu a další vzdělávání pedagogických pracovníků na různých úrovních školského systému.

Kvalifikační předpoklady a vzdělávací programy

Kvalifikační požadavky na jednotlivé profese vycházejí z příslušných resortních předpisů. Obvyklé vzdělání pro pedagogické pracovníky je vysokoškolské magisterské.

Asistent pedagoga

Asistent pedagoga poskytuje podporu dětem, žákům nebo studentům se speciálními vzdělávacími potřebami. Požadovaná kvalifikace zahrnuje vysokoškolské vzdělání v oblasti pedagogických nebo psychologických věd, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou v pedagogickém oboru, případně středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru doplněné studiem pedagogiky.

Kvalifikační studium realizované v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) je určeno všem zájemcům, kteří vykonávají nebo mají zájem vykonávat funkci asistenta pedagoga a mají úspěšně ukončené minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou. Absolventi tohoto studia získají kvalifikaci asistenta pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace.

Vzdělávací program je akreditován v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 317/2005 Sb. Studium je určeno pro zájemce o získání odborné kvalifikace pro výkon pracovní pozice asistenta pedagoga.

Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích, může mít kromě výše uvedeného i střední vzdělání s výučním listem doplněné studiem pedagogiky, střední vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistentů pedagoga, nebo střední vzdělání doplněné studiem pedagogiky či studiem pro asistenty pedagoga.

Učitelé mateřských škol

Přípravné vzdělávání učitelů mateřských škol se na středních školách realizuje ve čtyřletém oboru vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika. Celková délka přípravy činí 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy a 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou. Odborná praxe v rozsahu 10 týdnů a pravidelná učební praxe jsou povinnou součástí.

Na vyšších odborných školách je celková délka vzdělávání 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou a 3 roky vyšší odborné školy. Výuka musí zahrnovat praktickou přípravu a odbornou praxi.

Kvalifikaci učitele mateřské školy lze získat i vysokoškolským studiem v bakalářském studijním programu, které trvá 3 roky. Studijní plány zahrnují průběžnou praxi a souvislou praxi v rozsahu několika týdnů. Podle Rámcových požadavků na studijní programy má praxe mít rozsah alespoň 13 % studia, tj. minimálně 24 kreditů. Minimální počet vyučovacích hodin přímé pedagogické činnosti je 192, z nichž 96 musí student vyučovat samostatně nebo v tandemu.

Od roku 2012 lze získat kvalifikaci učitele mateřské školy studiem k rozšíření odborné kvalifikace v programu celoživotního vzdělávání na vysokých školách. V lesních mateřských školách s více než 8 dětmi je vyžadován souběžný nepedagogický pracovník.

Učitelé 1. stupně základních škol

Odpovědnost za studium učitelství 1. stupně základní školy mají výhradně pedagogické fakulty. Studium je magisterské, obvykle v délce 5 let. Absolventi získávají aprobaci pro výuku všech předmětů vyučovaných na 1. stupni ZŠ.

Typická délka přípravy zahrnuje 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou a 4 až 5 let magisterského studia na pedagogické fakultě. Charakter a rozsah pedagogické praxe se liší, ale podle Rámcových požadavků má mít rozsah alespoň 10 % studia, tj. minimálně 30 kreditů. Minimální počet vyučovacích hodin přímé pedagogické činnosti je 240, z nichž 120 musí student vyučovat samostatně nebo v tandemu.

Učitelé 2. stupně základních škol a středních škol

Pro učitele ostatních vzdělávacích úrovní může být aprobace víceoborová (nejčastěji dvoupředmětová) nebo jednooborová. Způsobilost vyučovat další předmět lze získat studiem k rozšíření odborné kvalifikace v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce nejméně 250 vyučovacích hodin.

Absolventi magisterských studijních programů jiného než učitelského zaměření a doplňujícího pedagogického studia získají odbornou kvalifikaci učitele 2. stupně ZŠ a SŠ.

Od roku 2024 je nově zavedena možnost akreditovat učitelské studijní programy jako nedělené pětileté magisterské studijní programy pro učitelství 2. stupně ZŠ a všeobecně-vzdělávacích předmětů pro střední školy. Tato změna vyžaduje praxi v rozsahu více než 30 kreditů, realizovanou mj. formou klinického roku nebo dvou klinických semestrů. Klinický rok znamená praxi v jedné škole minimálně dva dny v týdnu po dobu jednoho školního roku, s minimálně 90 hodinami samostatného učení nebo učení v páru.

Nová úprava Rámcových požadavků (účinná od dubna 2024) zavádí více praxe do studia učitelství. Studenti jsou povinni strávit minimálně 240 vyučovacích hodin praktickou výukou žáků, z nichž alespoň 80 hodin je věnováno samostatnému učení nebo učení v tandemu. Tato praxe musí být řízená a reflektovaná.

Studium je určeno zájemcům, kteří nemají pedagogické vzdělání a chtějí pracovat jako pedagogičtí pracovníci. Pro zájemce s ukončeným středoškolským vzděláním je vhodné studium pro vychovatele a studium pro učitele odborných předmětů a praktického vyučování na středních školách. Zájemci s vysokoškolským vzděláním, kteří mají zájem o tzv. pedagogické minimum, by měli absolvovat studium pedagogiky pro učitele 2. stupně ZŠ a SŠ.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků

Programy celoživotního vzdělávání (CŽV) jsou určeny pro pedagogy, kteří si chtějí rozšířit svou kvalifikaci. Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů v souladu s § 6 odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 317/2005 Sb. vede k rozšíření odborné kvalifikace a způsobilosti vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném stupni školy.

Vzdělávací programy jsou akreditovány v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 317/2005 Sb. Studium je určeno zájemcům, kteří již mají pedagogické vzdělání a chtějí si rozšířit svou kvalifikaci, nebo zájemcům, kteří chtějí v rámci svého povolání vykonávat pracovní pozici, k jejímuž výkonu je nezbytné splnění konkrétních kvalifikačních předpokladů.

Praxe v rámci těchto studií trvá obvykle 28 hodin celkem a zahrnuje náslech (4 hodiny), vlastní praxi (20 hodin) a reflexi praxe v podobě on-line synchronní výuky (4 hodiny). Způsob kontroly praxe zahrnuje potvrzení od provázejícího učitele nebo ředitele školy a deník z praxe.

Vysoké školy nabízejí řadu workshopů a kurzů zaměřených na rozvoj pedagogických dovedností akademických pracovníků. Tyto programy se soustředí na klíčové aspekty výuky, jako je plánování lekcí, aktivní učení, formativní hodnocení, zpětná vazba, hodnocení studentů, kooperativní učení, vedení zkoušek, práce s diverzitou studentů, reflexe výuky a rozvoj profesních kompetencí.

Legislativní rámec a nové požadavky

Vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky jsou akreditovány v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a souvisejícími vyhláškami. Od 1. ledna 2024 vstupuje v účinnost ustanovení zákona, které zakotvuje adaptační období začínajícího učitele, během kterého mu ředitel školy určí uvádějícího učitele pro metodické vedení.

Od roku 2024 je součástí Rámcových požadavků na studijní programy rovněž požadavek, aby programy pro budoucí učitele byly v souladu s Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství. Tento rámec, představený Ministerstvem školství, definuje standardy profesních kompetencí, kterých by měli začínající učitelé dosahovat. Obsahuje 18 profesních kompetencí rozdělených do šesti oblastí, jako je vyučovaný obor, plánování a reflexe výuky, prostředí pro učení, zpětná vazba a hodnocení, profesní spolupráce a profesní sebepojetí.

Příklady vzdělávacích akcí pro vysokoškolské pedagogy

Vysoké školy nabízejí širokou škálu vzdělávacích akcí pro své pedagogy. Mezi ně patří například:

• Workshopy zaměřené na klíčovou roli zpětné vazby ve vysokoškolské výuce.
• Programy na rozvoj dovedností pro řešení komplexních problémů pomocí aktivního učení.
• Workshopy o designu hodnocení, které formuje spolupráci a učení studentů v rámci skupinových aktivit.
• Semináře o efektivním vzdělávání, které podporují dlouhodobé uchování znalostí a hluboké porozumění.
• Kurzy zaměřené na klíčové aspekty plánování výuky, včetně definování výsledků učení a výběru vhodných aktivit.
• Workshopy pro rozvoj pedagogické praxe prostřednictvím reflexe.
• Programy na strategii kooperativního učení, které klade důraz na skupinovou spolupráci.
• Workshopy o převrácené výuce (flipped learning).
• Programy zaměřené na psychologické a pedagogické aspekty studentské diverzity ve výuce na VŠ.
• Webináře na tvorbu a ověřování výsledků učení podle Bloomovy taxonomie.
• Workshopy sdílející zkušenosti se zaváděním studentských portfolií.
• Programy na strategie vedení studujících k odpovědnosti a samostatnosti.

Tyto akce jsou navrženy tak, aby podpořily rozvoj pedagogických dovedností akademických pracovníků a přispěly ke zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání.

tags: #vzdelavani #vysokoskolskych #pedagogu