Vztah učitele k žákovi: Klíč k efektivnímu vzdělávání

Vztah učitele k žákovi je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících celkový proces vzdělávání. Tento článek se zaměřuje na etické aspekty tohoto vztahu a na to, jakým způsobem může učitel svým jednáním pozitivně či negativně ovlivnit sebeúctu a celkový rozvoj žáka.

Předchozí výzkum naznačil, že jedním z nejvíce nepříjemných prožitků žáka byla absence příležitosti k formování nezbytné sebeúcty. Vzpomínky studentů na školu ukázaly v tomto směru mnoho příkladů zraňujících poznámek učitelů. The present paper discusses the ethical aspects of the teacher-student relation. Previous research indicates that the most unpleasant experiences of students are related to the impossibility of forming the necessary self-esteem. Students' memories of the school showed many occasions on which teachers made offending remarks about them.

Vliv učitelova chování na žáka

Sociální interakce je proces, který je z valné části utvářen vzájemným jednáním, přičemž odezva každé osoby je v každém bodě silně ovlivněna tím, co právě řekl druhý. To platí především o škole: dobrý učitel s tím počítá a užívá slov na podporu vzájemného porozumění, nikoli jako bodnutí provokující zášť a konflikt. Tentýž projev vztahu učitele může být pro jednoho konkrétního žáka přijatelný, chápe ho jako projev porozumění, ale pro jiného žáka už může takový projev být vnímán jako méně příznivý, problematický.

Žáci vnímají rozdíl mezi způsobem práce ve výuce (tj. řízení) a způsobem, jak s nimi učitel komunikuje, zajímá se o ně, dává najevo radost ze společné práce (tj. vztah).

Charakteristiky pozitivního učitelského přístupu

Mezi pravidelně se opakující zjištění patřilo, že žáci ve škole stále preferují a nejvíce oceňují takové učitele, kteří vytvářejí ve výuce srozumitelnou strukturu, jasně stanovují pravidla, která důsledně dodržují, sdělují žákům, co od nich očekávají a také jejich hodnocení probíhá podle pochopitelných a předem známých kritérií.

Pozitivní učitel:

• Je trpělivý.
• Vyjadřuje porozumění každému žákovi.
• Má pochopení pro vztahy mezi žáky a situaci ve školní třídě.
• Používá individuální přístup.
• Je-li potřeba, umí žákům naslouchat.
• Bere vážně názory či náměty žáků.
• Má svou práci rád a dává to najevo.
• V jeho vyučovacích hodinách je příjemná atmosféra.
• S potěšením dává dobré známky.
• Často se s ním můžeme smát.
• Má smysl pro humor, umí legraci dělat i přijímat.
• Je vtipný.
• Projevuje o žáky opravdový zájem, snaží se je poznat.
• Je tolerantní, dovede dát žákovi „druhou šanci“.
• Věří ve zlepšení žáků, věří jejich schopnostem a dovednostem.
• Zadává takové úkoly, které žák může zvládnout.
• Dovede pomoci a opakovaně vysvětlit látku.
• Povídá si se žáky také o tématech, která se netýkají vyučovaného předmětu.
• Inovuje výuku, vymýšlí stále něco nového.
• Opravdu rozumí svému předmětu, zná zajímavosti a novinky.
• Ukládá zajímavé úkoly.
• Vyžaduje vlastní názor žáků.
• Podporuje spolupráci žáků v různých učebních úkolech.
• Dokáže si sjednat pořádek a navodit příjemné pracovní prostředí.
• Přísně hodnotí každý výkon, ale podle známých pravidel.
• Jeho vyučovací hodiny jsou různorodé.
• Dovede látku vysvětlit několika způsoby, aby tomu všichni rozuměli.
• Jeho vyučovací hodiny mají jasnou strukturu a cíl, v průběhu jedné vyučovací hodiny se mnoho naučíme.
• Je žáky respektován.

Charakteristiky negativního učitelského přístupu

Na druhé straně existují projevy učitelova chování, které mohou žákovi škodit:

• Dává poznámky, ukládá tresty.
• Křičí na žáky.
• Je nevyzpytatelný.
• Z jeho hodin mám strach, protože je v nich nepříjemná atmosféra.
• Často žáky kritizuje, ale neříká, jak co dělat správně.
• Občas používá nadávky či vulgární slova vůči žákům.
• Projevuje nadřazený postoj.
• Nezajímá se o názory žáků.
• Má své oblíbené žáky a chová se k nim jinak než k ostatním.
• Je náladový, má-li špatnou náladu, je nepříjemný.
• Dovede žáky zesměšňovat, ironizovat.
• Připomíná neúspěchy žáků či jejich chyby z dřívější doby.
• Spěchá na odpověď, nenechá žáka odpověď si rozmyslet.
• Dopustí-li se nějaké chyby sám, nepřizná ji.
• Prosazuje svou moc bez ohledu na žáka či situaci ve třídě.
• Je mu jedno, jak žáci zvládají řešení problémů mezi sebou, nechává to jen na nich.
• „Drbe“, vynáší informace o jednotlivých žácích ze třídy do třídy či ostatním učitelům.
• Zadává písemné či ústní zkoušení bez předchozího upozornění.
• Požaduje domácí úkoly, referáty apod.
• Nevšímá si, když při vyučování někdo vyrušuje.
• Známkuje někdy přísně a jindy mírně.
• V jeho vyučovacích hodinách je nuda.
• Zdá se, že se o svůj vyučovací předmět příliš nezajímá.
• Často řeší maličkosti, ale zásadní (podstatné) věci jen málokdy.
• Jeho vyučovací hodiny jsou stejné, mnoho se nemění.
• Nemají řád, jsou chaotické.
• Nesplníme-li zadaný úkol, nic se nestane.
• Občas nechává volnou práci v hodině a nestará se, jak ji skutečně naplníme.
• Neopravuje chyby žáků.
• Svoje rozhodnutí vysvětluje stanovisky vedení školy („schovává se za ředitele“).
• Často podlehne přáním žáků („nechá se ukecat“).
• „Nevidí“ taháky.
• Vyvolává jen ty, kteří se hlásí, ostatní žáci se nemusí snažit.
• Spokojí se s každým vysvětlením nesplněného úkolu.

Nástroje pro hodnocení vztahu učitel-žák

Autorky nástroje doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc., a PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dlouhodobě sledovaly vztahy učitelů a žáků a na základě pozorování, vyhodnocení charakteristik získaných od žáků a jejich expertního posouzení vyvinuly zmíněný dotazník. Tento evaluační nástroj zadávaný elektronicky je určen pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol. Manuál i pokyny k použití dotazníku si pečlivě projděte a nenechte se odradit počtem kroků (jsou nutné pro zabezpečení dat a softwarovou pomoc). Výsledek stojí za to.

Učitelé získají ze souhrnné evaluační zprávy zpětnou vazbu o svých silných stránkách ve stylu práce se žáky i o svých případných rezervách, jak je anonymně popisují jejich žáci - tedy přímo pohledem žáků. Dotazník je využitelný pro rozvoj pedagogických pracovníků. Ředitel školy může získat informaci, jak žáci vnímají konkrétního učitele nebo svého třídního učitele. Dotazník může být zadáván opakovaně po určitém časovém období (např. po roce) a lze tak sledovat, zda a jaký nastal vývoj ve vzájemných vztazích učitelů a žáků na základě předchozí intervence.

tags: #vztah #k #zakovi #pedagogika