Epidemie, které postihovaly České Budějovice v průběhu 19. století, byly stejně nebezpečnou nemocí, jakou byla cholera.
V roce 1832 si ve městě a na předměstích vyžádala několik set mrtvých. Další epidemie trvala od dubna do října 1850; v některých dnech se konalo 4-7 pohřbů. Během řádění cholery od ledna do srpna 1855 zemřelo 75 lidí. Od léta 1866 se v Čechách šířila cholera, zavlečená sem pruskými vojáky. V září dorazila do Českých Budějovic, kde si do konce roku 1866 vyžádala 286 obětí na životech. Epidemie odezněla teprve v 1. pol. následujícího roku.
Největší novodobou epidemií se stala globální pandemie COVID-19, která se do Evropy rozšířila z Číny, kde byla poprvé identifiována koncem roku 2019. V Českých Budějovicích byl první případ potvrzen 11. března 2020. Epidemie byla neobvyklá svým rozsahem, trváním a přijatými opatřeními, které zahrnovaly plošné uzávěry - lockdowny, uzavření škol, omezení služeb a nouzový stav v celé zemi. Klíčovou roli v regionu sehrála Nemocnice České Budějovice a velkokapacitní očkovací centrum zřízené v areálu Výstaviště České Budějovice v pavilonu T1.
Byly označovány jako mor, i když charakter onemocnění mohl být různý. Epidemie se nevyhnuly ani Českým Budějovicím, neboť sem přicházelo mnoho cizích návštěvníků, kteří nákazu i nevědomky roznášeli. Zvýšená úmrtnost obyvatelstva vždy znamenala pohromu. Město se uzavřelo cizincům, vzájemný styk lidí byl omezen, klesala řemeslná výroba, vázl obchod.
Zprávy o morových epidemiích zaznamenávali místní kronikáři až od konce 15. století, a jistě ne všechny. Podle první dochované zmínky postihl České Budějovice mor (mření) od července do prosince 1495; údajně zemřelo 3 472 osob. Tak vysoký počet by znamenal vylidnění celého města, což poukazuje na značnou nadnesenost údaje. Snadná přenosnost nemoci vyvolala snahu nemocné lidi izolovat. Domy postižených měšťanů byly uzavřeny a vstup do nich omezen. Před Pražskou bránou byl postaven morový špitál, 1515 při něm vznikl špitální kostel Nejsvětější Trojice, při epidemii však jeho kapacita nestačila.
Další morové nebezpečí se objevilo v 2. pol. 1520, vrcholu dosáhlo na jaře 1521. Podle zpráv kronikářů si epidemie vyžádala 3 000 obětí. I tento odhad převyšoval skutečnost; odpovídající by byl patrně údaj kolem 500 zemřelých. Morovou epidemii 1584 zaznamenal kronikář s poznámkou, že se opakovala po tři podzimy. Pro nebezpečí nákazy podkomoří odmítl přijet k obnově městské rady a potvrdil ji jen písemně.
V roce 1613 se rozmohl mor v Praze a hrozilo nebezpečí, že se rozšíří i jinam. V Českých Budějovicích byl proto zrušen martinský výroční trh. Roku 1679 propukl mor v Dolních Rakousích a rozšířil se na Moravu i do Čech. Ještě v létě 1680 byly České Budějovice mimo nebezpečí, v červenci se zde zdržel císař Leopold I. Habsburský (1640-1705); mor pronikl do města v září. Nakažení byli přemístěni do lazaretu v Suchém Vrbném, jejich domy uzavřeny. Zdravé děti z nakažených domů byly soustředěny ve společném útulku, rekonvalescenti museli projít čtyřicetidenní karanténou. Mor vrcholil v říjnu a listopadu a pominul v lednu 1681.
Členové magistrátu nechtěli poškodit ekonomické zájmy města, a tak přítomnost morové nákazy dlouhodobě popírali. Jakmile se mor rozšířil do kapucínského kláštera (zemřelo šest duchovních a jeden laik), okolní obce a města (Hluboká, Třeboň) začaly od svých bran odhánět příchozí z Českých Budějovic. Teprve tehdy byla městská rada nucena přiznat, že město již není zcela zdravé.
Ve městě panovala zvláštní situace. Lidé se na jedné straně báli moru, vyhýbali se ošetřujícím a zaopatřujícím osobám, avšak na druhé straně často přebývali pod jednou střechou s nemocnými a zcela bezohledně vycházeli z domu ven mezi ostatní zdravé obyvatele města. Báli se zavlečení nákazy do města odjinud, ale zároveň se jim nelíbilo, když se rušily trhy, důsledkem čehož řemeslníci nemohli prodávat své výrobky. Za poškození své osoby pokládali také zákaz provozovat živnosti nebo izolaci ve vlastním morem nakaženém nebo jen podezřelém domě.
Zastupitelé města nechtěli oficiálně přiznat, kolik lidí ve skutečnosti na mor zemřelo, a tak se v pramenech objevují rozdílné počty. Z protokolů městské rady vyplývá, že od července do prosince 1680 v Českých Budějovicích zemřelo 212 osob, z toho 136 na mor a zbývajících 76 přirozenou smrtí. Na základě místních matrik nelze vůbec poznat, že by město bylo napadeno nějakou epidemií (1679 - 69 zemřelých, 1680 - 106 zemřelých, 1681 - 67 zemřelých). Seznamy zemřelých na mor 1680, které na příkaz arcibiskupské konzistoře vypracovávali místní duchovní, v případě českobudějovického obyvatelstva vykazují 202 zemřelých (město 79, předměstí 102, Suché Vrbné 19, Mladé 2). V sousedním Rudolfově mělo na jejich základě moru podlehnout 36 osob.
Další morová epidemie hrozila městu 1713. Vystrašení obyvatelé učinili slib, že pořídí sochu Panně Marii Budějovické, ochrání-li je. Mor se naštěstí nerozšířil a město svůj slib splnilo. Spíše než morové epidemie způsobovaly rapidní snížení počtu místního obyvatelstva hladomory, které se zpravidla projevovaly na konci zimních a počátkem jarních měsíců (1719-1721, 1741-1742, 1771-1772).
Velkou epiedemii způsobila po skončení první světové války tzv.
Mgr. Vít RakušanVít Rakušan (2023)1. místopředseda vlády Petra FialyVe funkci:17. prosince 2021 - 15. prosince 202515. ministr vnitra ČRVe funkci:17. prosince 2021 - 15. prosince 2025Předseda vládyPetr FialaPředchůdceJan HamáčekNástupceLubomír Metnar5. předseda STANÚřadujícíVe funkci od:13. dubna 2019PředchůdcePetr Gazdík1. místopředseda STANVe funkci:16. dubna 2016 - 13. dubna 2019PředchůdcePetr GazdíkNástupceJan FarskýPoslanec Poslanecké sněmovny PČRÚřadujícíVe funkci od:21. října 2017Zastupitel Středočeského kraje(v letech 2016-2017 také 1. náměstek hejtmanky)Ve funkci:13. října 2012 - 15. října 2021Starosta města KolínVe funkci:9. listopadu 2010 - 24. června 2019PředchůdceJiří BuřičNástupceMichael KašparZastupitel města Kolín(v letech 2019-2022 také radní města)Ve funkci:16. října 2010 - 24. Narodil se do lékařské rodiny;[1] jeho otcem je bývalý senátor za ČSSD Jan Rakušan (* 1947), lékař, dlouholetý zastupitel a radní Kolína. Od roku 2000 podnikal v oblasti výuky cizích jazyků a tlumočení. Je podruhé ženatý, jeho stávající ženou se v září 2015 stala Marie Auerová, v říjnu roku 2017 se jim narodil syn Matěj, v dubnu 2020 syn Jonáš.[4] Z prvního manželství má Rakušan dceru Agátu. Od roku 2015 je členem hnutí STAN. Zastával pozici člena celostátního výboru a prvního místopředsedy středočeské krajské organizace. S Janem Farským při kampani hnutí Starostové a nezávislí do Poslanecké sněmovny v roce 2017 před bustou T.G. Na IX. republikovém sněmu STAN v Praze obhájil 25. března 2017 jakožto jediný kandidát post 1. místopředsedy hnutí, hlas mu dalo 133 ze 145 delegátů (tj. V komunálních volbách v roce 2018 byl celostátním lídrem hnutí STAN. V Kolíně s uskupením „Změna pro Kolín“ obhájil rekordní výsledek v roce 2014, obdrželi 62,82 % odevzdaných hlasů a získali dokonce 21 z 27 mandátů.[19] Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl zvolen starostou. Dne 13. dubna 2019 byl na X. republikovém sněmu STAN jediným kandidátem na předsedu hnutí, byl zvolen hned v prvním kole 93 % hlasů. Ve funkci předsedy tak vystřídal Petra Gazdíka, který se rozhodl neobhajovat.[23] V krajských volbách v roce 2020 kandidoval za hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde celé hnutí vyhrálo, a znovu obhájil post zastupitele. V listopadu 2021 se stal kandidátem hnutí STAN na post 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. V únoru 2023 vláda změnila podmínky pro legální migraci a zjednodušila zaměstnávaní cizinců ze zemí mimo EU. Podle Rakušana povinnost upravit institut tzv. Krátce po volbách jej hnutí STAN nominovalo na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR.[41][42][43][44] V prvním kole volby, které se konalo 16. ledna 2026 získal 84 hlasů a do funkce tak zvolen nebyl.[45][46][47] Ve druhém kole volby konaném ještě téhož měsíce získal jen 75 hlasů (nutno bylo získat 89, tj. Rakušan na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii, 16. V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „Mezinárodní společenství by se k tomu mělo vážně postavit. V květnu roku 2020 se ohradil v souvislosti s odstraněním sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6 vůči kritice předsedy KSČM Vojtěcha Filipa v jednom z ruských deníků. Filip zde kritizoval ono odstranění. Podle Rakušana překročil Filip únosnou mez. Obdobný problém vidí v posledních letech ve zjevném tlaku a vlivu Číny, které jsou také často skloňovány ve spojitosti se smrtí tehdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery[zdroj?]. Vít Rakušan je zastáncem myšlenky jednoduchého, moderního státu, který má především svým občanům sloužit, ne překážet. V roce 2022 čelilo hnutí STAN pod jeho vedením několika politickým aférám. Rakušan například dosadil do čela civilní rozvědky Petra Mlejnka, který byl v kontaktu s Michalem Redlem. Redl byl zadržen v rámci policejní akce Dozimetr.[60][61][62] Rakušan tvrdí, že Mlejnka mu doporučil například místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství. Kontroverzi vyvolala 28. října 2022 instalace na budově MV z iniciativy Víta Rakušana, s velkoformátovým vyobrazením Vladimíra Putina v pytli na mrtvoly. Akce byla kritizována jako rozšiřování nenávisti.[65] Iniciativa byla kritizována opozicí, i některými zástupci vládních stran.[66] Ruská média se vymezila proti hrozbě Putinovi[67] a na Víta Rakušana bylo podáno okolo deseti trestních oznámení.[68][69] Policie věc odložila, protože podle ní nešlo o podezření z trestného činu. V prosinci se poblíž Českého Brodu objevily podobizny Víta Rakušana ve vaku na mrtvoly. Záležitostí se zabývala policie pro podezření z výtržnictví.[70] Instalaci na budově MV visely do 13. V červenci 2023 Vít Rakušan prozradil utajované informace k možným sankcím na Rusa, vlastnícího majetek v ČR. V květnu 2023 navštívil středoafrickou Rwandu, kde se setkal se rwandským prezidentem Paulem Kagamem. V souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. prosince 2023 se objevily pochybnosti o zásahu policie.[82] Rakušan po útoku apeloval na občany, aby nešířili fámy a dezinformace,[83] ale pouze informace ověřené policií. Zároveň pochválil kvalitní prací Policie ČR.[84] Policie uvedla, že jelikož podezřelý (v souvislosti s vraždou v klánovickém lese) bydlel ve Středočeském kraji, chybělo jen pár dní k jeho dopadení.[85] V den útoku Rakušan prohlásil, že se útočník inspiroval podobným útokem v Rusku a měl azbukou psaný účet na Telegramu. V červnu 2024 byly v médiích zveřejněny nové informace, poukazující na postup policie při pátrání po pachateli.[88] Rozhodnutí nevyklidit budovu fakulty na náměstí Jana Palacha, chování ministra vnitra Rakušana i vedení policie kritizovali někteří přeživší a pozůstalí.[89][90] Dne 20. června 2024 obvinila matka jedné z obětí ministra vnitra Rakušana, policejního prezidenta Vondráška a šéfa pražské policie Matějčka ze lhaní a z nedostatku sebereflexe a vyzvala je k rezignaci.[91] Rakušan v červnu 2024 zhodnotil zásah policie na fakultě slovy: „uvědomme si, že do akce se postupně dostalo 240 lidí, kteří se snažili pročesávat celé centrum Prahy a moderními metodami zjistit, kde ten člověk je, šli po žhavé stopě. A já znovu říkám, že ze zpětného pohledu, když víme, kde ten pachatel byl, co se stalo, ale kdyby stejně tak byl v Celetné ulici, tak v této chvíli hodnotím zásah jako excelentní.“ Odmítl výzvy opozice k rezignaci, protože dle svých slov „za tuto šílenou tragédii je zodpovědný vrah. Poté, co byly v červnu 2024 v médiích zveřejněny nové informace z policejních dokumentů, se Rakušan odmítl vyjádřit k otázkám ze strany médií, které se týkaly nejasností a možných pochybení při pátraní po pachateli, a pouze uvedl, že nikdy netvrdil, že „postup policie je zcela v pořádku“. Poslanci hnutí STAN předložili s podporou Víta Rakušana kritizovaný návrh k zákonu Lex Ukrajina 7, který stanoví, že podmínkou pro získání českého občanství ruskými občany s dlouhodobým pobytem v Česku by nově mělo být vzdání se ruského občanství. Návrh byl v prosinci 2024 v Poslanecké sněmovně schválen poslanci vládní koalice.[95][96] U osob starších patnácti let bude také přerušeno vyřizování už podaných žádostí o české občanství. Podle kritiků se jedná o diskriminační opatření, které je založené na principu kolektivní viny. Rakušan kritiku odmítl se slovy, že „Dle zpráv všech našich tajných služeb, se bezpečnostní situace v Česku mění. Ruské aktivity pro nás představují jednoznačnou bezpečnostní hrozbu. Existuje značné riziko, že žadatelé o české občanství budou podrobeni přísné kontrole a na území Ruska jim bude hrozit zatčení. V dubnu 2025 se Vít Rakušan zastal policie, která nezabránila blokování Pochodu pro život.[102] Účastníci akce pořádané Hnutím pro Život měli projít centrem Prahy. Na trase se však střetli s odpůrci, kteří zablokovali Kaprovu ulici, čímž pochod nemohl pokračovat. Policie na místě zadržela 26 osob, které odmítli opustit trasu.[103] Rakušan posléze na sociálních sítích uvedl, že „celá akce proběhla i s velkou pomocí policie a jejího antikonfliktního týmu bez zranění, škod na majetku a výraznějšího narušení veřejného pořádku a že policie postupovala rozumně“, za což sklidil kritiku od některých poslanců či senátorů, mezi které patřili poslankyně Romana Bělohlávková či senátoři Zdeněk Hraba a Jiří Čunek.[104][105] Byl kritizován i z řad hnutí STAN. ↑ SOJKA, Michal. Ministr Rakušan: Děkuji všem, kteří se nechali naočkovat. Naše zdravotnictví [online]. nasezdravotnictvi.cz, 2022-02-21 [cit. 2024-11-25]. ↑ Rakušan ruší program, zemřela mu matka. Novinky.cz [online]. 2024-11-25 [cit. 2024-11-25]. ↑ Mgr. Bc. Vít Rakušan [online]. NašiPolitici.cz, 2015-12-18 [cit. 2016-01-05]. ↑ Foto: Gratulujeme! Starosta Kolína Vít Rakušan se oženil [online]. svoboda.info, 2015-09-19 [cit. 2016-01-05]. ↑ Gazdík vede STAN. Kritizoval, že se mladí neberou a žijí „na hromádce“. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-04-16 [cit. 2016-04-17]. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Kolín, Obec: Kolín, Kandidátní listina: Změna pro Kolín [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2016-01-05]. ↑ Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Kolína, konaného dne 09. 11. 2010 od 15:00 hodin ve velkém sále Městského společenského domu v Kolíně [online]. Město Kolín, 2010 [cit. 2016-01-05]. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Kolín, Obec: Kolín, Kandidátní listina: ZMĚNA pro KOLÍN [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2016-01-05]. ↑ Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Kolína, konaného dne 10. 11. 2014 od 15:00 hodin ve velkém sále Městského společenského domu v Kolíně [online]. Město Kolín, 2014-11-17 [cit. 2016-01-05]. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. - 13.10.2012, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Kandidátní listina: TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2012 [cit. 2016-01-05]. ↑ FOY, Henry. New Europe 100 - changemakers in central and eastern Europe. Financial Times [online]. 2016-11-15 [cit. 2018-01-14]. ↑ Představili jsme prvních šest kandidátů na hejtmany [online]. Starostové a nezávislí, 2015-12-08 [cit. 2016-01-05]. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. - 8.10.2016, Přednostní hlasy pro kandidáty, Kraj: Středočeský kraj, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-09]. ↑ Jaroslava Pokorná Jermanová byla zvolena hejtmankou Středočeského kraje, zastupitelé na úvodním jednání zvolili také nové náměstky a radní [online]. Středočeský kraj, 18. listopad 2016 [cit. 2025-05-06]. ↑ Zápis o průběhu 10. zasedání Zastupitelstva Středočeského kraje konaného dne 24. 10. 2017 v zasedacím sále KÚ, Zborovská 11, Praha [online]. Středočeský kraj, 2017-10-25 [cit. 2017-11-21]. ↑ Gazdík je staronovým šéfem STAN, dostal přes 93 procent hlasů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-25 [cit. 2017-03-25]. ↑ Kandidátku STAN ve Středočeském kraji povede kolínský starosta Vít Rakušan. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-08-02 [cit. 2017-08-06]. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. - 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Kolín, Obec: Kolín, Kandidátní listina: ZMĚNA PRO KOLÍN [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-23]. ↑ Rakušan rezignoval na funkci starosty Kolína, nahradil ho Kašpar. deník.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2019-06-24]. ↑ Vít Rakušan rezignoval na funkci kolínského radního. Zastupitelem města zůstane. Kolínský deník.cz [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-07-09]. ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. - 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Kolín, Obec: Kolín, Všechny kandidátní listiny [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-11-22]. ↑ Rakušana zvolili předsedou STAN a dali mu stan. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-04-14]. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. - 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-12]. ↑ Rakušan na sněmu STAN obhájil post předsedy hnutí, neměl protikandidáta. Místopředsedou zůstává Farský. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-08-31 [cit. 2021-09-06]. ↑ Rakušan uhájil vedení STAN s „kimovskou“ podporou. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-07-23 [cit. 2022-07-23]. ↑ Naši lidé pro vaši budoucnost, Středočeský kraj [online]. Piráti a Starostové, 2021 [cit. 2021-06-15]. ↑ Nejvíc preferenčních hlasů dostal Rakušan, ve sněmovně vedle sebe zasednou i bratři Okamurové. ČT 24 [online]. 2021-10-09. ↑ Změna v krajském zastupitelstvu: Víta Rakušana nahradí čáslavský starosta. Kolínský deník.cz [online]. 2021-10-20 [cit. 2021-11-09]. ↑ Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. ↑ Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-17]. ↑ Česká vláda zjednodušila zaměstnávaní cizinců. FocusOn.cz [online]. 2023-02-27. ↑ Svářeči z Indie či Filipín. Firmy v Česku nabírají pracovníky z různých koutů světa. iDNES.cz [online]. 2023-05-08. ↑ Česko se otevírá migrantům. Do firem přijdou tisíce Filipínců i Mongolů. Seznam Zprávy [online]. 2023-10-04. ↑ Vietnamské komunisty Česko hostilo v hotelu za dva miliony korun. Novinky.cz [online]. 2025-02-01. ↑ KOPECKÝ, Josef. Rakušan obhájil post šéfa STAN. Nebudeme spolupracovat s hnutí ANO, řekl. iDNES.cz [online]. 2025-05-17 [cit. 2025-05-17]. ↑ Středočeské STAN povede do voleb Vít Rakušan, dvojkou bude Věra Kovářová. e15.cz [online]. 2025-04-03 [cit. 2025-04-03]. ↑ ŠVEC, Kamil. ANALÝZA: Kroužkování míchalo kandidátkami. Stanjuru stálo mandát. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-05]. ↑ Rakušan se chystá na roli opozičníka. Chce procestovat republiku a opět přiblížit STAN regionům. iROZHLAS [online]. 2025-11-06 [cit. 2025-12-21]. ↑ ČAPKOVÁ, Tereza. Rakušan premiérem? Starostové staví proti Babišovi Kabinet budoucnosti. Ekonomický deník. 2026-01-15. Dostupné online [cit. ↑ Poslanci STAN chtějí, aby byl Rakušan místopředsedou Sněmovny. www.novinky.cz [online]. 2025-10-10 [cit. 2025-12-09]. ↑ Koalice nechce Rakušana...
Nemoci, které navždy změnily lidstvo - Dan Kwartler
Vít Rakušan se narodil do lékařské rodiny;[1] jeho otcem je bývalý senátor za ČSSD Jan Rakušan (* 1947), lékař, dlouholetý zastupitel a radní Kolína.
Od roku 2000 podnikal v oblasti výuky cizích jazyků a tlumočení. Je podruhé ženatý, jeho stávající ženou se v září 2015 stala Marie Auerová, v říjnu roku 2017 se jim narodil syn Matěj, v dubnu 2020 syn Jonáš.[4] Z prvního manželství má Rakušan dceru Agátu.
Od roku 2015 je členem hnutí STAN. Zastával pozici člena celostátního výboru a prvního místopředsedy středočeské krajské organizace. S Janem Farským při kampani hnutí Starostové a nezávislí do Poslanecké sněmovny v roce 2017 před bustou T.G. Na IX. republikovém sněmu STAN v Praze obhájil 25. března 2017 jakožto jediný kandidát post 1. místopředsedy hnutí, hlas mu dalo 133 ze 145 delegátů (tj. V komunálních volbách v roce 2018 byl celostátním lídrem hnutí STAN. V Kolíně s uskupením „Změna pro Kolín“ obhájil rekordní výsledek v roce 2014, obdrželi 62,82 % odevzdaných hlasů a získali dokonce 21 z 27 mandátů.[19] Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl zvolen starostou. Dne 13. dubna 2019 byl na X. republikovém sněmu STAN jediným kandidátem na předsedu hnutí, byl zvolen hned v prvním kole 93 % hlasů. Ve funkci předsedy tak vystřídal Petra Gazdíka, který se rozhodl neobhajovat.[23] V krajských volbách v roce 2020 kandidoval za hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde celé hnutí vyhrálo, a znovu obhájil post zastupitele. V listopadu 2021 se stal kandidátem hnutí STAN na post 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. V únoru 2023 vláda změnila podmínky pro legální migraci a zjednodušila zaměstnávaní cizinců ze zemí mimo EU. Podle Rakušana povinnost upravit institut tzv. Krátce po volbách jej hnutí STAN nominovalo na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR.[41][42][43][44] V prvním kole volby, které se konalo 16. ledna 2026 získal 84 hlasů a do funkce tak zvolen nebyl.[45][46][47] Ve druhém kole volby konaném ještě téhož měsíce získal jen 75 hlasů (nutno bylo získat 89, tj.
Rakušan na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii, 16. V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „Mezinárodní společenství by se k tomu mělo vážně postavit. V květnu roku 2020 se ohradil v souvislosti s odstraněním sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6 vůči kritice předsedy KSČM Vojtěcha Filipa v jednom z ruských deníků. Filip zde kritizoval ono odstranění. Podle Rakušana překročil Filip únosnou mez. Obdobný problém vidí v posledních letech ve zjevném tlaku a vlivu Číny, které jsou také často skloňovány ve spojitosti se smrtí tehdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery[zdroj?].
Vít Rakušan je zastáncem myšlenky jednoduchého, moderního státu, který má především svým občanům sloužit, ne překážet. V roce 2022 čelilo hnutí STAN pod jeho vedením několika politickým aférám. Rakušan například dosadil do čela civilní rozvědky Petra Mlejnka, který byl v kontaktu s Michalem Redlem. Redl byl zadržen v rámci policejní akce Dozimetr.[60][61][62] Rakušan tvrdí, že Mlejnka mu doporučil například místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství.
Kontroverzi vyvolala 28. října 2022 instalace na budově MV z iniciativy Víta Rakušana, s velkoformátovým vyobrazením Vladimíra Putina v pytli na mrtvoly. Akce byla kritizována jako rozšiřování nenávisti.[65] Iniciativa byla kritizována opozicí, i některými zástupci vládních stran.[66] Ruská média se vymezila proti hrozbě Putinovi[67] a na Víta Rakušana bylo podáno okolo deseti trestních oznámení.[68][69] Policie věc odložila, protože podle ní nešlo o podezření z trestného činu. V prosinci se poblíž Českého Brodu objevily podobizny Víta Rakušana ve vaku na mrtvoly. Záležitostí se zabývala policie pro podezření z výtržnictví.[70] Instalaci na budově MV visely do 13. V červenci 2023 Vít Rakušan prozradil utajované informace k možným sankcím na Rusa, vlastnícího majetek v ČR. V květnu 2023 navštívil středoafrickou Rwandu, kde se setkal se rwandským prezidentem Paulem Kagamem.
V souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. prosince 2023 se objevily pochybnosti o zásahu policie.[82] Rakušan po útoku apeloval na občany, aby nešířili fámy a dezinformace,[83] ale pouze informace ověřené policií. Zároveň pochválil kvalitní prací Policie ČR.[84] Policie uvedla, že jelikož podezřelý (v souvislosti s vraždou v klánovickém lese) bydlel ve Středočeském kraji, chybělo jen pár dní k jeho dopadení.[85] V den útoku Rakušan prohlásil, že se útočník inspiroval podobným útokem v Rusku a měl azbukou psaný účet na Telegramu. V červnu 2024 byly v médiích zveřejněny nové informace, poukazující na postup policie při pátrání po pachateli.[88] Rozhodnutí nevyklidit budovu fakulty na náměstí Jana Palacha, chování ministra vnitra Rakušana i vedení policie kritizovali někteří přeživší a pozůstalí.[89][90] Dne 20. června 2024 obvinila matka jedné z obětí ministra vnitra Rakušana, policejního prezidenta Vondráška a šéfa pražské policie Matějčka ze lhaní a z nedostatku sebereflexe a vyzvala je k rezignaci.[91] Rakušan v červnu 2024 zhodnotil zásah policie na fakultě slovy: „uvědomme si, že do akce se postupně dostalo 240 lidí, kteří se snažili pročesávat celé centrum Prahy a moderními metodami zjistit, kde ten člověk je, šli po žhavé stopě. A já znovu říkám, že ze zpětného pohledu, když víme, kde ten pachatel byl, co se stalo, ale kdyby stejně tak byl v Celetné ulici, tak v této chvíli hodnotím zásah jako excelentní.“ Odmítl výzvy opozice k rezignaci, protože dle svých slov „za tuto šílenou tragédii je zodpovědný vrah. Poté, co byly v červnu 2024 v médiích zveřejněny nové informace z policejních dokumentů, se Rakušan odmítl vyjádřit k otázkám ze strany médií, které se týkaly nejasností a možných pochybení při pátraní po pachateli, a pouze uvedl, že nikdy netvrdil, že „postup policie je zcela v pořádku“.
Poslanci hnutí STAN předložili s podporou Víta Rakušana kritizovaný návrh k zákonu Lex Ukrajina 7, který stanoví, že podmínkou pro získání českého občanství ruskými občany s dlouhodobým pobytem v Česku by nově mělo být vzdání se ruského občanství. Návrh byl v prosinci 2024 v Poslanecké sněmovně schválen poslanci vládní koalice.[95][96] U osob starších patnácti let bude také přerušeno vyřizování už podaných žádostí o české občanství. Podle kritiků se jedná o diskriminační opatření, které je založené na principu kolektivní viny. Rakušan kritiku odmítl se slovy, že „Dle zpráv všech našich tajných služeb, se bezpečnostní situace v Česku mění. Ruské aktivity pro nás představují jednoznačnou bezpečnostní hrozbu. Existuje značné riziko, že žadatelé o české občanství budou podrobeni přísné kontrole a na území Ruska jim bude hrozit zatčení. V dubnu 2025 se Vít Rakušan zastal policie, která nezabránila blokování Pochodu pro život.[102] Účastníci akce pořádané Hnutím pro Život měli projít centrem Prahy. Na trase se však střetli s odpůrci, kteří zablokovali Kaprovu ulici, čímž pochod nemohl pokračovat. Policie na místě zadržela 26 osob, které odmítli opustit trasu.[103] Rakušan posléze na sociálních sítích uvedl, že „celá akce proběhla i s velkou pomocí policie a jejího antikonfliktního týmu bez zranění, škod na majetku a výraznějšího narušení veřejného pořádku a že policie postupovala rozumně“, za což sklidil kritiku od některých poslanců či senátorů, mezi které patřili poslankyně Romana Bělohlávková či senátoři Zdeněk Hraba a Jiří Čunek.[104][105] Byl kritizován i z řad hnutí STAN.
