Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je klíčovou institucí v oblasti vědy a výzkumu v České republice. Její hlavní poslání spočívá v uskutečňování kvalitního vědeckého výzkumu a v podpoře rozvoje vědeckého poznání.
Historické kořeny a vývoj
Historie Akademie věd sahá až do 18. století. Nejstarší předchůdkyní AV ČR byla Královská česká společnost nauk, založená v roce 1784. Mezi její zakladatele patřili významní učenci jako Josef Dobrovský, Gelasius Dobner a Joseph Stepling. V 19. století si společnost udržovala dvojjazyčný charakter, což vedlo k úsilí o vznik čistě české akademie. Toto úsilí bylo korunováno založením České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v roce 1890.
Po vzniku Československé republiky došlo k dalším transformacím. V roce 1918 se Česká akademie věd a umění (ČAVU) otevřela i pro ženy, přičemž první členkou se stala spisovatelka Eliška Krásnohorská. Některé odborné útvary ČAVU se postupně transformovaly ve vědecké ústavy. V roce 1952 vznikla Československá akademie věd (ČSAV) jako vrcholná vědecká instituce, která sdružovala učenou společnost a výzkumná pracoviště. Navzdory ideologickým tlakům v období komunismu si ČSAV udržela tvůrčí potenciál a navázala kontakty se světovou vědeckou komunitou, což dokládá například Nobelova cena pro Jaroslava Heyrovského nebo světové uznání pro Otto Wichterleho za vynález kontaktních čoček.
Po rozpadu Československa v roce 1992 zanikla ČSAV a k 31. prosinci 1992 vznikla Akademie věd České republiky, která navázala na vědecký odkaz svých předchůdkyň.
Poslání a struktura Akademie věd ČR
Hlavním posláním Akademie věd ČR a jejích pracovišť je uskutečňovat kvalitní vědecký výzkum. Instituce je organizační složkou státu a je financována ze státního rozpočtu. Akademie věd zřizuje pracoviště jako veřejné výzkumné instituce. V současnosti spravuje 54 veřejných výzkumných institucí, z nichž dvě se zaměřují na výzkumnou infrastrukturu.
Vědecká pracoviště AV ČR se dělí do tří hlavních oblastí:
- Oblast věd o neživé přírodě
- Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
- Oblast humanitních a společenských věd
Výzkum pokrývá široké spektrum vědních oborů a je zaměřen na rozvoj na mezinárodní úrovni, přičemž respektuje aktuální potřeby české společnosti a kultury.
Organizační struktura a vedení
Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Sněm, který se schází dvakrát ročně a jehož funkční období je čtyři roky. V čele Akademie věd stojí předseda či předsedkyně, jmenovaní prezidentem republiky na návrh Sněmu. Současným předsedou Akademie věd ČR je prof. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D., který se své funkce ujal v březnu 2025 a bude ji vykonávat do roku 2029. Výkonným orgánem je Akademická rada, složená z předsedy, místopředsedů a dalších volených členů.
Sídlo a popularizační aktivity
Sídlem ústředí Akademie věd České republiky je historická budova v Praze na Starém Městě, Národní č.p. 1009/3. Tato novorenesanční budova, původně sídlo Spořitelny české, prošla složitým vývojem a stala se domovem pro vedení Akademie, její kancelář, Středisko společných činností a také Knihovnu Akademie věd ČR. Veřejnosti jsou zde k dispozici studovna, přednáškové sály a Galerie Věda a umění.
Akademie věd se aktivně věnuje popularizaci vědy a výzkumu prostřednictvím řady akcí:
- Vědecký festival Týden Akademie věd ČR
- Festival Týden mozku, zaměřený na neurovědy
- Veletrh vědy, největší vědecký veletrh v České republice
Tyto akce přibližují vědu a její výsledky široké veřejnosti a podporují zájem o vědecké poznání.
Významná pracoviště a oblasti výzkumu
Akademie věd ČR se věnuje výzkumu v mnoha klíčových oblastech. V oblasti věd o neživé přírodě se například zkoumají základní fyzikální zákony a jejich aplikace v interdisciplinárním výzkumu.
V oblasti věd o živé přírodě a chemických věd se navazuje na tradici významných českých chemiků a zkoumají se například klíčové procesy spojené s rakovinou, jako je horizontální přenos mitochondrií.
V oblasti humanitních a společenských věd se analyzují komplexní společenské procesy, zkoumají se české dějiny v mezinárodním kontextu, rozvíjí se literární věda, filozofie, slavistika, orientalistika a etnologie. Výzkum pokrývá široké spektrum témat od pravěkých lovců žraloků až po současné výzvy digitalizace a organizačních změn.
Mezi významná literární díla, která se věnují různým aspektům vědy a společnosti, patří například kniha "Pozoruhodný život kůže", "Právo na veřejný prostor", "Esence a alchymie: Dějiny parfému", "Čtení o Josefu Váchalovi" nebo "Stroj zvaný oceán".
Akademie věd ČR je dynamickou institucí, která se neustále rozvíjí a přispívá k rozvoji vědeckého poznání a k řešení společenských výzev.