Vzbudil jsem se dnes ve dvě hodiny ráno s nutkavou potřebou vyjádřit aktuálně vnímanou náladu ve společnosti uchopitelným, akademicky hodnověrným a srozumitelným způsobem.
Necelých 15 let jsem lektorem kurzu, firemního tréninku Stres & Resilience. Současně za pár měsíců „státnicuji“ z andragogiky, sociologie a psychologie. Proto jsem nemusel příliš dlouho přemýšlet, aby mi jako jedinečná trefa do černého přišla na mysl úžasná docentka Alena Petrová, která v nás na svých přednáškách psychologie zanechala opravdu hluboký dojem.
Vybavil jsem si existenciální frustraci, logoterapii (péče o smysl) a další klenoty V. E. Frankla, který je taktéž mým velkým oblíbencem. Zapátral jsem v prezentaci kurzu, skriptech, knihách a článek do kterého se za chviličku zakousnete byl na světě.
k autorce „pouze“ vybírám, třídím a cituji. Nyní si již vychutnejte výňatky z publikací doc. PhDr. Aleny Petrové, Ph.D., které jsou uvedeny v seznamu literatury pod článkem.
Smyslem článku je rozšířit, rozostřit nebo připomenout alternativy, jak je možné se také orientovat v aktuální, náročné době z pohledu vlastního vnímání a hledání individuálního smyslu života.
Bez ohledu na to, jakým podmínkám je podřízena naše psychika v průběhu vývoje, cítíme, že člověk je více než výsledek biologických, psychologických a sociálně-kulturních podmínek, více než souhra dědičnosti a prostředí.
S přibývajícím věkem je člověk určován stále více dalším faktorem, který nazýváme seberegulace. V podstatě jde o to, že bereme náš život do svých rukou, prosazujeme vědomě vlastní rozhodnutí, vytváříme si plány a jsme odpovědni sami za sebe. Vliv vloh a prostředí samozřejmě nemizí, ale stává se pouze relativnějším.
Viktor Emanuel Frankl a jeho pohled na smysl života
Jste přesvědčeni o tom, že si sami utváříte svůj život? Nebo věříte na osud? Pojďme si nyní povědět, jak vnímá smysl života a životní hodnoty známá osobnost v psychologii Viktor Emanuel Frankl.
- FRANKL, V. E. Lékařská péče o duši.
- FRANKL, V. E. Člověk hledá smysl. Praha: Jiří Kocourek, 1994.
Viktor Emanuel Frankl (1905-1997), známý filozof, psycholog a terapeut, považoval lidskou „vůli po smyslu“ za základní rys lidské bytosti. Určitě i vy sami jste si někdy položili otázky typu: Má smysl moje práce? Proč to vlastně dělám? Jak mě to uspokojuje?
Frankl byl za druhé světové války vězněn jako Žid v koncentračním táboře. V této těžké době poznal, že hrůzy lágrů přežili většinou ti, kteří měli nějaký smysl života. Došel k přesvědčení, že i v takovýchto beznadějných situacích je člověk schopen najít si „individuální smysl života“.
Každý jedinec sám sobě určuje, jak se podmínkám poddá anebo se jim postaví. Člověk nejenom existuje, ale má také možnost rozhodnout, čím bude v příštím okamžiku.
Logoterapie a existenciální frustrace
Frankl vytvořil své vlastní učení, svou vlastní metodu psychoterapie, kterou nazval logoterapií („logos“ zde značí „smysl“, therapeuót znamená starat se, pečovat).
Jak prožívá člověk ztrátu smyslu, tedy ztrátu některých životních hodnot? Víme, že ztráta smyslu bývá velmi bolestná, má ochromující účinek na náš život.
Frankl (1994) hovoří o tzv. existenciální frustraci. Jde o stav, kdy z nějakých důvodů dochází ke ztrátě životních hodnot. V duchovní oblasti dochází ke zhroucení vůle, svobody a odpovědnosti, člověk prožívá utrpení, které se promítá i do dalších oblastí života jedince.
Například může dojít k poruchám funkcí lidského organismu (poruchy spánku, sexuality, příjmu potravy apod.) a osobnosti (úzkosti, deprese, nutkavé negativní myšlenky apod.).
Podle Frankla vzniká při existenciální frustraci v člověku tzv. existenciální vakuum. Toto vakuum - analogicky vakuu fyzikálnímu - si vynucuje zaplnění. Například přehnanou zaměřeností na sebe, na své utrpení, přehnanou vázaností na výkon, chorobnou závislostí na druhých, alkoholem, drogami, zvýšeným soupeřením, agresivitou, úzkostí, izolací od světa apod.
Základní lidské potřeby a hledání smyslu
Potřeba „mít nějaký cíl“. Znamená to, že potřebujeme o něco usilovat do budoucnosti. Můžeme usilovat o hmotné statky, dobré zaměstnání, o založení rodiny a děti. Můžeme ale usilovat i o pocitové naplnění, jako je štěstí, hrdost, spokojenost, vnitřní harmonie.
Potřeba mít svou hodnotu. Potřeba cítit svou efektivitu a účinnost. Potřeba vnímat sebe - cenu. Jde o vytvoření či hledání základu pro pozitivní pocit z našeho života.
I když je hledání smyslu v životě pro člověka přirozené a typické, jedná se o nelehký úkol. Člověk je v podstatě celý život „na cestě“ a rozhoduje se, kam a jak jít dál. Často se stává, že se na této cestě dočasně zmýlí, zaplete, podlehne přitažlivosti pseudosmyslů.
Viktor Frankl: Logoterapie a hledání smyslu člověkem
Autenticita a zodpovědnost na cestě k cíli
Fanatický postoj - ignoruje druhé, silná netolerance k jiným, nedostatek sebekritického pohledu či náhledu, touha získat moc, rozhodovat, řídit, ovládat druhé, manipulace jinými, pohrdání lidskými slabostmi (jako např.
Ta jediná správná cesta, existenciální cesta, souvisí s reálným pohledem na vlastní život a všechny možnosti, které nabízí. Není to však vůbec cesta jednoduchá. Člověk neustále volí ze sféry možností a přetahuje je do oblasti své reality. Přijímá rozhodnutí a nese si za ně odpovědnost (i nic nezvolit je volba).
Člověk sám volí, komu a čemu věnuje to nejcennější - svůj životní čas. Konečnost lidského života mu smysl nebere, ale naopak dává. Kdybychom byli nesmrtelní, můžeme donekonečna začínat znovu a stále něco zkoušet.
Představitelé psychologie existence se shodují v přesvědčení, že v každé životní situaci je obsažen smysl, jen ho někdy nejsme schopni hned najít. Orgánem smyslu je svědomí.
Naše cesta životem je jedinečná a existenciální se stává, když jsme v dané chvíli autentičtí, otevíráme se sobě i jiným, něco nás osoví, nadchne, přitáhne, někomu pomůžeme sdílet starost, slevíme ze svého pohodlí apod.
Nejschůdnější cestou k nalezení smyslu života bývá odklon od zaměření se na sebe a svůj prospěch. překážky na cestě k cíli brát jako výzvu svým schopnostem, zdravá nespokojenost s tím, co je v kontextu toho, co by mohlo být tzv.
Závěrem patří můj srdečný dík docentce Aleně Petrové, kterou jsem si zde dovolil citovat, za neuvěřitelně inspirující, trpělivé, obohacující, originální a poutavé přednášky.
Seznam literatury
- Petrová, A.. K problematice psychologie existence. Olomouc: Votobia, 2005.
- Plevová, I., & Petrová, A. (2012). Obecná psychologie.
- Petrová, A. Vybrané kapitoly z psychologie osobnosti. Agentura Gevak s.r.o., 2013.
- Frankl, V. E. (2006). A přesto říci životu ano: psycholog prožívá koncentrační tábor (3. vyd).
- Frankl, V. E. (c2006). Lékařská péče o duši: základy logoterapie a existenciální analýzy (2006 ed., přeložil Vladimír JOCHMANN).