Interpretace kardiotokografie je zatížena subjektivním hodnocením, které může vést k významným rozdílům v posouzení fetálního stavu.
Tato bakalářská práce se proto věnuje vyhodnocení inter-hodnotitelské a intra-hodnotitelské variability. Byla zvolena forma kvantitativní observační studie.
Metody zpracování srdeční frekvence plodu
V této práci se zaměřujeme na vývoj metod pro úpravu vícenásobné srdeční frekvence plodu (fHR). Tyto metody mají potenciál snížit počet chybných závěrů, jako je například indikace k císařskému řezu, prováděných lékaři.
Pro tuto práci jsou použity dvě databáze: databáze porodu a databáze těhotenství. Databáze porodu obsahuje 12 záznamů vícenásobného břišního EKG (aEKG) s délkou 5 minut. Databáze těhotenství obsahuje 10 záznamů aEKG o délce 20 minut. Vzorkovací frekvence obou databází je 500 Hz.
Metoda 1 upravuje křivky vícenásobné srdeční frekvence plodu. Metoda 2 využívá již daná pravidla a aplikuje úpravu detekce R-peaků (R-means detection adjustment). V metodě 3 jsou kombinovány předchozí dvě metody s tím rozdílem, že se slučují vektory R-peaků namísto vektorů fHR.
Pro vyhodnocení R-peaků je použita přesnost detekce R-peaků podle parametrů přesnost (ACC), senzitivita (SE), prediktivní hodnota (PPV) a F1 skóre.
Pro vyhodnocení křivek fHR byl použit Bland-Altmanův graf, který porovnával jejich průměrnou hodnotu μ a hodnoty ±1,96σ.
Všechny výsledky jsou porovnávány s referenčním označením.
Výsledky a jejich interpretace
Ve většině případů vedla přesnost detekce k pozitivnímu zlepšení o řád ve srovnání s nedotčenou detekcí R-peaků.
Při hodnocení pomocí Bland-Altmanova grafu dopadla pro databázi porodu nejlépe metoda 1, neboť měla nejnižší průměrnou hodnotu μ ze všech záznamů. Pro hodnoty ±1,96σ si nejlépe vedla metoda 2.
Pro databázi těhotenství dopadly nejlépe průměrné hodnoty μ a ±1,96σ ze všech záznamů pro metodu 3. Metoda 1 pak dopadla nejlépe pro hodnotu průměru μ a metoda 2 pro hodnotu ±1,96σ pro všechny záznamy z obou databází.
Celkově nejlepší metodou je metoda 1.
Monitorování srdečního tonu plodu | Decelerace v časné, pozdní a variabilní porodnické péči v NCLEX
Porovnání variability srdeční frekvence v různých prostředích
Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí.
V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability).
Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace.
Výsledky porovnání prostředí
| Indikátor | Lesní prostředí | Laboratorní prostředí |
|---|---|---|
| Srdeční frekvence (tepů/min) | 92,5 | 79 |
| RMSSD (ms) | 21,5 | 34 |
| SD1 (%) | 29 | 30 |
| SD2 (%) | 71 | 71 |
| Stresový index | 16,5 | 10 |
| Index PNS | -1,835 | -0,95 |
| Index SNS | 2,63 | 0,965 |
Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři.
tags: #analyza #variability #srdecni #frekvence #plodu #davidikova