Terorismus představuje významnou hrozbu národní i mezinárodní bezpečnosti a již několik let se stává velice diskutovaným tématem také v České republice. Tato publikace přináší hlubší vhled do problematiky terorismu v jeho rozmanitých dimenzích, které jsou obohaceny o rozhovory s českými odborníky. Publikace je dělena na dvě části. První část přináší teoretický pohled na vymezení terorismu, mezinárodní i národní dějiny fenoménu, motivace teroristů, psychologii terorismu, organizační aspekty terorismu a oblast boje proti terorismu na úrovni národní, evropské i globální. Druhá část obsahuje rozhovory s uznávanými českými odborníky.
Tato diplomová práce s názvem Právní instrumenty na poli boje proti mezinárodnímu terorismu, jež byla vytvořena na katedře ústavního práva a mezinárodního práva veřejného Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pod odborným vedením Prof. JUDr. Vladislava Davida, DrSc., Dr.h.c., se zaměřuje na problematiku terorismu.
Historický vývoj terorismu
Terorismus jakožto specifická forma politického násilí, jejímž cílem je ovlivnit společnost prostřednictvím strachu a zastrašování, má dlouhou historii. Jeho kořeny můžeme nalézt již ve starověkých textech, jako je Homérova Odyssea nebo Bible. V moderním pojetí, které se objevuje na konci 18. století, byl terorismus často spojován s politickou opozicí a bojem proti stávajícímu režimu. Dvacáté století se stalo svědkem eskalace teroristických aktivit, které nabraly na intenzitě po druhé světové válce, zejména v souvislosti s dekolonizačním hnutím a národně osvobozeneckými boji v Africe, Jižní Americe a na Středním východě.
V 60. letech 20. století dosáhl terorismus svého vrcholu a v následujících dvou desetiletích se výrazně internacionalizoval, s teroristickými skupinami často složenými z příslušníků více států. Od 80. let se pak terorismus stal globálním fenoménem, jehož projevy se neustále vyvíjejí.
Příčiny a charakteristiky terorismu
Transformaci terorismu do současné podoby ovlivnila řada faktorů. Zánik studené války a s ním spojená depolarizace a dekoncentrace moci vedly k nárůstu regionálních konfliktů, náboženského a etnického napětí. Dalším klíčovým prvkem je proces celosvětové globalizace, který může být teroristy vnímán jako nástroj amerického neokolonialismu. Vzhledem k neschopnosti postavit se hegemonovi vojenskou silou volí teroristické subjekty jiné prostředky, často na hranici mezinárodního práva. Rozvoj technologií rovněž zvyšuje možnosti teroristů, včetně jejich potenciálního zneužití.
Terorismus se vyznačuje použitím násilí, které je chladnokrevné a bezohledné. Jeho cílem je vyvolat strach a paniku, přičemž často zasahuje civilní obyvatelstvo. Na rozdíl od klasických vojenských střetnutí zde neplatí pravidla o vojenské či materiální převaze. Teroristické útoky jsou rychlé, překvapivé a děsivé, přičemž vojenská řešení se často ukazují jako neefektivní. Agrese a násilí pouze vyvolávají další agresi a násilí. Efektivnějšími prostředky pro předcházení a potírání terorismu se tak stávají předvídavost, opatrnost, tolerance, porozumění, dohoda a dialog.
Definice terorismu a mezinárodní právní rámec
Navzdory snahám mezinárodního společenství neexistuje v současnosti obecně závazná a všeobecně přijímaná definice terorismu. Ačkoliv se v nauce mezinárodního práva objevuje řada definic, žádná z dosavadních proti-teroristických úmluv ji legálně nevymezuje. Očekává se sice Komplexní úmluva o mezinárodním terorismu, avšak její přijetí se dlouhodobě ukazuje jako obtížné.
Mezinárodní prvek je klíčovým znakem, který odlišuje terorismus s mezinárodním prvkem od terorismu páchaného na vnitrostátní úrovni. Ten nastává například tehdy, když teroristický čin spáchá stát A na území státu B, nebo když pachatelé jednají, jsou organizováni či financováni na území jiného státu, než proti kterému byl útok proveden. Komplikovanější situace nastávají, když jsou přítomny dva nebo více mezinárodních prvků.
V oblasti boje proti terorismu byly na půdě OSN a Rady Evropy přijaty různé právní instrumenty. Tyto nástroje se liší ve svém zaměření a efektivitě. Právní normy zabývající se terorismem byly zpočátku zaměřeny na postihování pachatelů v rámci národních právních řádů. Později se objevily první normy týkající se extradice a v roce 1937 byla Francií iniciována Úmluva o mezinárodním předcházení a trestání terorismu.
Mezinárodní právo, boj proti terorismu a koncept prevence
Úloha médií v terorismu
Média se ukázala jako jedna z nejsilnějších zbraní teroristů. Díky rozvoji moderních technologií je možné přenášet živé vysílání z jedné části planety na druhou v reálném čase. To umožňuje teroristickým skupinám šířit svůj vzkaz a zasévat strach v globálním měřítku. Z domova tak můžeme sledovat události, které by jinak zůstaly omezeny na lokální úroveň.
Právní instrumenty v boji proti terorismu
Právní instrumenty pro potírání terorismu byly na půdě OSN přijaty až na konci 60. let. V současnosti existuje celá řada právních předpisů, které se zabývají rozborem a studiem nástrojů boje proti terorismu. Tyto nástroje jsou nezbytné pro efektivní prevenci a potírání teroristických hrozeb.
Smyslem práce je zhodnotit efektivitu, význam a přínos zkoumaných dokumentů na jedné straně a poukázat na hlavní nedostatky a slabá místa na straně druhé. V rámci studia těchto dokumentů bude využit empiricko-analytický přístup a také metody právní vědy. Komparativní metodou budou srovnávány instrumenty přijaté na půdě OSN a Rady Evropy.
Rozhovory s českými odborníky
Publikace obsahuje rozhovory s uznávanými českými odborníky, kteří poskytují cenný vhled do problematiky terorismu a boje proti němu. Tyto rozhovory obohacují teoretický pohled o praktické zkušenosti a názory expertů z praxe.
Na tomto místě bych rád poděkoval Prof. JUDr. Vladislavu Davidovi, DrSc., Dr.h.c. za odborné vedení mé práce, cenné rady a připomínky.
tags: #bakalarska #prace #upol #leona #eichlerova