Tato bakalářská práce se zabývá českými fanoušky britského seriálu Sherlock. Kvalitativním výzkumem na základě osobních rozhovorů se snaží nastínit, jakou roli hraje sledování seriálů v životě čtrnácti fanoušků a jakou pozici mezi nimi zaujímá Sherlock.
Práce byla vytvořena nebo odevzdána 5. 5. a obhajoba proběhla 4. 6. 2015. Vedoucím práce byl Mgr. et Mgr. Marie Barešová a oponentem Mgr. HRČKOVÁ, Veronika.
Fenomén Sherlock
Tato bakalářská práce se zaměřuje na fenomén seriálu Sherlock mezi českými fanoušky. Využívá kvalitativní výzkum založený na osobních rozhovorech se čtrnácti fanoušky. Cílem práce je pochopit roli, kterou seriály hrají v životě těchto fanoušků, a specificky analyzovat pozici seriálu Sherlock v jejich zájmech.
Hlavní zdroj informací pro tuto práci byl získán prostřednictvím rozhovorů se čtrnácti fanoušky metodou kvalitativního výzkumu.
Práce Mgr. Veroniky Hrčkové s názvem "Fenomén Sherlock" byla online publikována v roce 2015 Univerzitou Masarykovou v Brně, Filozofickou fakultou.
Sherlock na BBC: Odkaz, fandom a kontroverze
Další práce Mgr. Veroniky Hrčkové
V kontextu akademických prací se objevuje i diplomová práce Mgr. Veroniky Hrčkové s názvem "Význam těla v české společnosti: Body image a generace středního věku". Tato práce, obhájená 8. 9. 2009 na Univerzitě Pardubice, Filozofické fakultě, se zabývá pojetím těla u příslušníků střední generace. V souladu s ideálem krásy západní společnosti se zaměřuje na fyzickou stránku těla, zejména na jeho vzhled. Stěžejní část práce zahrnuje kapitoly o body image, kráse, tloušťce, stárnutí a roli médií, skrze jejichž optiku je reflektováno vnímání těla "obyčejných" lidí.
Datum vytvoření / odevzdání této diplomové práce bylo 30. 6. 2009. Vedoucím práce byl Mgr. Petr Pabian, Th.D.
Citace práce zní: Hrčková, Monika. Význam těla v české společnosti: Body image a generace středního věku. Pardubice, 2009. diplomová práce (Mgr.). Univerzita Pardubice.
Je důležité poznamenat, že v poskytnutém textu se objevují také informace týkající se požadavků k bakalářské zkoušce z oboru Muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tyto informace jsou detailně rozepsány a zahrnují:
Požadavky k bakalářské zkoušce z Muzikologie (ak. rok 2019/2020 a dále)
Třetí ročník bakalářského studia je ukončen státní závěrečnou zkouškou (BSZZk). Podmínkou přístupu k BSZZk je splnění kreditního limitu pro tříleté bakalářské studium. Povinnou součástí BSZZk je obhajoba bakalářské práce v rozsahu minimálně 40 normostran (bez příloh a résumé).
Obhajoba bakalářské práce je veřejná a její termín je stanoven harmonogramem fakulty a katedry. Obhajoba trvá zpravidla 20-30 minut a probíhá před minimálně tříčlennou komisí.
Struktura a obsah bakalářské státní závěrečné zkoušky
Bakalářská státní závěrečná zkouška se skládá ze tří odděleně klasifikovaných součástí před komisí jmenovanou děkanem fakulty. Komise je nejméně tříčlenná.
- Dějiny hudby: Zahrnuje znalost dějin české a evropské hudby v celém rozsahu vývoje, charakteristiku etap, život a dílo hlavních představitelů, orientaci ve stylových, druhových a žánrových oblastech hudby.
- Teorie hudby: Požaduje se bezpečná znalost základních teoretických disciplín (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, základy instrumentace, čtení partitur) a schopnost jejich aplikace při analýze konkrétních hudebních útvarů.
- Metodologie hudební vědy a základy estetiky a systematická muzikologie: Student si vylosuje jednu otázku ze seznamu. Požaduje se bezpečná znalost předmětu a metod vědního oboru, jeho dějin a hlavních osobností, orientace v hlavních tématech a vývoji estetiky a obecné teorie umění. Pro systematickou muzikologii si student zvolí jednu z nabízených disciplín.
Obsah zkoušky z dějin hudby pokrývá široké spektrum od vývoje vícehlasé hudby do roku 1600, přes specifika vývoje hudby v českých zemích, italskou operu, vokální a instrumentální hudbu až po hudební klasicismus, vývoj hudby v českých zemích v 17. a 18. století, hlavní tendence vývoje hudby v 19. a 20. století, včetně české hudební moderny a avantgardy, a také přehled rocku a klíčové fenomény černošské popové a populární hudby.
Při zkoušce z teorie hudby má student prokázat schopnost orientace ve struktuře a charakteristiky "hudební řeči" vylosované skladby či skladebné části. Na analýzu navazuje rozprava o historické a pojmoslovné problematice hudební teorie.
Mezi doporučenou literaturu pro tyto zkoušky patří díla autorů jako např. Naďa Hrčková, Carl Dahlhaus, Alfred Einstein, Jan Trojan, a další významní muzikologové a historici hudby.
tags: #bakalarska #prave #hrckova