V prosinci 2019 byla zveřejněna analýza výsledků žáků v maturitních testech z matematiky. Jednotlivé úkoly představují přirozený kontext pro výsledky podúlohy 3.2. Obě úlohy ilustrují zásadní problém současné výuky matematiky.
V období od 4. do 11. května 2015 probíhaly na 1152 středních školách didaktické testy a písemné práce společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2015. Od 15. května mají ředitelé škol výsledky didaktických testů svých žáků zpřístupněny v informačním systému prostřednictvím výpisů výsledků didaktických testů společné části maturitní zkoušky. Souběžně probíhá hodnocení písemných prací. Výsledky písemných prací z českého jazyka a literatury sdělí ředitel školy maturantům vždy nejpozději do začátku ústních zkoušek příslušné třídy, nejpozději však do 29. května.
Jako v každém zkušebním období maturitní zkoušky, i letos prošly didaktické testy společné části maturitní zkoušky pečlivou kontrolou validačních komisí CZVV a nezávislé odborné komise MŠMT. Oba kontrolní orgány shledaly didaktické testy v souladu s platnými Katalogy požadavků k maturitní zkoušce. Testy i jednotlivé úlohy vykázaly dobré psychometrické parametry, ani jedna úloha nebyla identifkována jako invalidní. Úlohy v testech byly, dle závěrů komisí, jednoznačně formulovány a měly vždy jedno správné řešení. Náročnost didaktických testů odpovídala nárokům na maturanty stanoveným Katalogy požadavků. Maturitní zkouška bude pokračovat ústními zkouškami společné části maturitní zkoušky a zkouškami profilovými a potrvá až do 10. K didaktickým testům povinných zkoušek společné části se přihlásilo celkem 80 281 žáků, z toho 74 696 žáků v řádném termínu. Ke všem přihlášeným testům se dostavilo 70 002 maturantů, což odpovídá 87,2 % z celkového množství maturantů přihlášených k této dílčí zkoušce. Z přihlášených prvomaturantů (74 696) se ke všem didaktickým testům dostavilo 65 270 žáků, 12,6 % žáků tedy nekonalo alespoň jeden z přihlášených testů.
K didaktickému testu z českého jazyka se celkem dostavilo 66 985 maturantů, včetně těch, kteří test konali v opravném či náhradním termínu. Těch, kteří test absolvovali úspěšně je 61 877, což odpovídá 92,4% úspěšnosti u zkoušky. Neúspěšnost v didaktickém testu z českého jazyka je tak v letošním roce 7,6% - za všechny žáky. Mezi žáky nastupujícími letos k maturitě v řádném termínu neuspělo 6,5 % žáků z celkem 65 374 konajících.
Didaktický test z matematiky konalo letos celkem 21 968 žáků, z toho 19 298 byli „prvomaturanti“. Ti si letos matematiku volili o něco méně než v loňském roce - celkem se pro ni rozhodlo 30 % z nich, loni byl tento podíl o 6 procentních bodů vyšší. Neúspěšnost v didaktickém testu z matematiky je v letošním jarním zkušebním období celkem 30,1 % (odpovídá 6 604 žáků), v řádném termínu pak neuspělo 24,0 %, tj. 4 622 žáků.
Didaktického testu z anglického jazyka se zúčastnilo celkem 42 143 žáků, z toho 41 228 bylo v řádném termínu. Celkově neuspělo 7,4 %, v řádném termínu pak 6,3 %. Neúspěšnost prvomaturantů je o 1,9 procentní body vyšší než v loňském roce. V případě didaktického testu z německého jazyka pak uspělo 2 606 žáků, což odpovídá 77,4 % z 3 366 konajících zkoušku. V řádném termínu se této dílčí zkoušky zúčastnilo 3 139 žáků, a nezdarem skončila pro 19,8 % prvomaturantů. Francouzský jazyk se týkal celkem 139 maturantů a neúspěšnost u didaktického testu je 2,2 % (3 žáci). Didaktický test z ruského jazyka konalo 1 140 žáků (1 118 žáků v řádném termínu), přičemž 2,7 % (31 žáků) test nevykonalo úspěšně. U zkoušky ze španělského jazyka uspělo v didaktickém testu 130 žáků, což odpovídá 94,9 % těch, kteří zkoušku konali.
Praha, 15. „Maturitu konalo více jak 80 tisíc žáků a neúspěšnost se pohybuje jako v letech pocovidových. loni. konalo 14,9 tisíce maturantů. Čistá neúspěšnost činila 12,4 %, a odpovídá tak výsledku z roku 2023. Anglický jazyk zůstává stabilní volbou většiny žáků. maturantů a test konalo 60,8 tisíce z nich. Mezi další cizí jazyky se i letos nejčastěji zařadila němčina. než 22 % neuspělo. Zájem o němčinu poprvé klesl pod 1 % celkového počtu maturantů. test konalo 334 z nich a neuspělo přes 8 %. Ministerstvo školství oceňuje zájem maturantů o podobu zkoušek a jejich spravedlivý průběh. k obtížnosti některých testů jsou vnímány jako legitimní projev občanské angažovanosti. podzimním termínu. Každý maturant má celkem tři pokusy ke složení zkoušky.
Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se letos odvolalo 2408 studentů. I když letos v testech neuspělo více studentů než loni, je počet odvolání nepatrně nižší. Údaje sdělilo České televizi ministerstvo školství po vypršení termínu, do kdy bylo možné odvolání podat. „Termín doručení byl v pondělí 4. června 2018 do podatelny ministerstva nebo na poštu. (…) Přišlo celkem 2408 žádostí,“ uvádí ministerstvo školství s tím, že až po vypršení termínu přišla ještě jedna žádost o přezkoumání výsledků didaktických testů. Oproti minulému roku, kdy přišlo 2480 stížností, počet žádostí mírně poklesl.
Podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) je úspěšnost odvolání velmi nízká, loni uspělo jen šest původně neúspěšných studentů. I když námitek mírně ubylo, výsledky jsou letos horší. „Zdá se, že zvýšená neúspěšnost se neodrazila na počtu žádostí o přezkum,“ komentuje bývalý ředitel CERMATu Jiří Zíka. Počty maturantů jsou podle něj stejné jako loni, liší se maximálně o stovky. Mění se ale předměty, na které si neúspěšní maturanti stěžují především. „Tam, kde bylo nejvíce žádostí, tedy v matematice, se snižuje počet maturantů. S tím se snižuje i počet žádostí. Částečně je však nahradila čeština a angličtina,“ poukazuje Zíka.
U testové části státních maturit musí studenti žádost o přezkoumání poslat na ministerstvo školství. Mají na to 20 dnů od konce období pro konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky. Maturanti většinou čekají až na zveřejnění výsledků, stěžovat si však mohou již dříve. Letos se před zveřejněním výsledků odvolalo 70 lidí. „Přímo po napsání se objeví pár žádostí, které se ale týkají organizačních záležitostí. Studenti tedy nejsou spokojeni s tím, co se dělo při realizaci zkoušky. Vadí jim třeba, že vrčela motorová pila, létala jim tam moucha nebo že někde brečelo dítě,“ řekl Zíka ČT na konci května.
K maturitním zkouškám se letos přihlásilo 69 318 středoškoláků. Maturity začaly 11. dubna slohem z češtiny. Testy se potom konaly od 2. do 9. května. V testech z matematiky letos propadlo 22,3 procenta studentů.
V prosinci 2019 byla zveřejněna analýza výsledků žáků v maturitních testech z matematiky. Jednotlivé úkoly představují přirozený kontext pro výsledky podúlohy 3.2. Obě úlohy ilustrují zásadní problém současné výuky matematiky.
Průměrná úspěšnost celého testu byla 59,0 %. V této úloze (5) získali žáci 66,1 % disponibilních bodů. V podúloze 3.2 je obrovský rozdíl. Ačkoli jde o naprosté základy (úloha byla zařazena jako tzv. obrazem na číselné ose), v této úloze se žákům dařilo méně než v úlohách vyžadujících složitější přístup, jako je například řešení kvadratické rovnice.
Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1. Ovšem ví, že v průměru se může ztratit leccos. Zjistit, jak si vedli žáci v dalších úlohách, žáci z každé skupiny uspěli, případně neuspěli, se z dat ovšem zjistit nedají.
Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1. Ovšem ví, že v průměru se může ztratit leccos. Zjistit, jak si vedli žáci v dalších úlohách, žáci z každé skupiny uspěli, případně neuspěli, se z dat ovšem zjistit nedají.
O povinné maturitě - má-li být kvalitní - zásadní význam. Anonymizovaná prvotní data už samozřejmě nejsou určena široké veřejnosti. Ale může Cermat informovat veřejnost „lidsky čitelným způsobem“ o každé testové úloze. Pokud bychom loňské bodování použili na letošní výsledky, nebylo by propadlíků šest tisíc, ale odhadem přes osm tisíc. Pro laika může být ta debata poněkud nepřehledná, ale základní otázka je jednoduchá. Kdo v takovém případě může rozhodnout o tom, jestli propadne, nebo nepropadne u maturity o tisíce lidí víc? O tom totiž nerozhodují svými kvalitami maturanti. A tady to začíná být zajímavé. Na přímý dotaz, jestli existuje pokyn ministerstva školství, jak obtížné mají být letos maturitní testy, jsem dostal od tiskové mluvčí odpověď, že žádný takový příkaz nebyl vydán. A ředitel Cermatu tvrdí, že žádný, ani interní předpis nestanovuje, jakým způsobem mají být úlohy bodovány. K podobným změnám podle něj došlo v minulosti už mnohokrát. A o bodování jednotlivých úloh navíc nerozhoduje on, ale jejich autoři. Víme, kdo jsou ti lidé? Ne. Jejich jména se… nezveřejňují. Čtyři z pěti úloh, kde došlo ke změně, mají stejný formát (rozhodujete se u jednotlivých položek mezi ANO - NE) a tedy i stejný způsob bodování. Takže buď ty úlohy měly různé autory a ti se letos jaksi zázrakem shodli, že budou v bodování benevolentnější - nebo mají jednoho autora, který se jen tak z rozmaru rozhodl, že jeho úlohy budou tentokrát docela snadná tipovačka.
A jak to asi v Cermatu probíhá? Přijdou ty úlohy poštou včetně návrhu bodování a na místě to prostě někdo nějak poskládá podle maturitního katalogu? Nebo se sejdou všichni autoři u jednoho stolu, a když se mluví o hodnocení, pan Zíka si zacpe uši, protože do toho, jak se bude test hodnotit, ve skutečnosti nemluví? Nebo do toho přece jen trošičku mluví, a když to vypadá, že test je letos o dost těžší, malinko to hodnocení „pošteluje“, aby celkové grafy hezky vyšly? Vážně nikomu nevadí, jakou komedii tu veřejně hrajeme? Oldřich Botlík to výstižně přirovnal k maratonu, který jeden rok měří čtyřicet dva kilometrů, druhý o dva míň, nebo víc - ale my pořád smrtelně vážně debatujeme o tom, kdo ho zvládl, či nezvládl pod tři hodiny. Skutečně o vzdělávací politice a osudech tisíců maturantů rozhoduje ředitel Cermatu, nebo dokonce jakýsi anonymní tvůrce konkrétní úlohy? Oni jsou těmi, kdo vytvářejí vzdělávací politiku státu? Opravdu to považujeme za normální? Soudě podle nulové reakce ministryně a ostatních politiků nejspíš ano.
MATURITA | realita maturit, jak probíhá maturita? je opravdu tak těžká?
Vydáno: 20. 05. 2015. V období od 4. do 11. května 2015 probíhaly na 1152 středních školách didaktické testy a písemné práce společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2015. Od 15. května mají ředitelé škol výsledky didaktických testů svých žáků zpřístupněny v informačním systému prostřednictvím výpisů výsledků didaktických testů společné části maturitní zkoušky. Souběžně probíhá hodnocení písemných prací. Výsledky písemných prací z českého jazyka a literatury sdělí ředitel školy maturantům vždy nejpozději do začátku ústních zkoušek příslušné třídy, nejpozději však do 29. května.
K didaktickým testům povinných zkoušek společné části se přihlásilo celkem 80 281 žáků, z toho 74 696 žáků v řádném termínu. Ke všem přihlášeným testům se dostavilo 70 002 maturantů, což odpovídá 87,2 % z celkového množství maturantů přihlášených k této dílčí zkoušce. Z přihlášených prvomaturantů (74 696) se ke všem didaktickým testům dostavilo 65 270 žáků, 12,6 % žáků tedy nekonalo alespoň jeden z přihlášených testů.
K didaktickému testu z českého jazyka se celkem dostavilo 66 985 maturantů, včetně těch, kteří test konali v opravném či náhradním termínu. Těch, kteří test absolvovali úspěšně je 61 877, což odpovídá 92,4% úspěšnosti u zkoušky. Neúspěšnost v didaktickém testu z českého jazyka je tak v letošním roce 7,6% - za všechny žáky. Mezi žáky nastupujícími letos k maturitě v řádném termínu neuspělo 6,5 % žáků z celkem 65 374 konajících.
Didaktický test z matematiky konalo letos celkem 21 968 žáků, z toho 19 298 byli „prvomaturanti“. Ti si letos matematiku volili o něco méně než v loňském roce - celkem se pro ni rozhodlo 30 % z nich, loni byl tento podíl o 6 procentních bodů vyšší. Neúspěšnost v didaktickém testu z matematiky je v letošním jarním zkušebním období celkem 30,1 % (odpovídá 6 604 žáků), v řádném termínu pak neuspělo 24,0 %, tj. 4 622 žáků.
Didaktického testu z anglického jazyka se zúčastnilo celkem 42 143 žáků, z toho 41 228 bylo v řádném termínu. Celkově neuspělo 7,4 %, v řádném termínu pak 6,3 %. Neúspěšnost prvomaturantů je o 1,9 procentní body vyšší než v loňském roce. V případě didaktického testu z německého jazyka pak uspělo 2 606 žáků, což odpovídá 77,4 % z 3 366 konajících zkoušku. V řádném termínu se této dílčí zkoušky zúčastnilo 3 139 žáků, a nezdarem skončila pro 19,8 % prvomaturantů. Francouzský jazyk se týkal celkem 139 maturantů a neúspěšnost u didaktického testu je 2,2 % (3 žáci). Didaktický test z ruského jazyka konalo 1 140 žáků (1 118 žáků v řádném termínu), přičemž 2,7 % (31 žáků) test nevykonalo úspěšně. U zkoušky ze španělského jazyka uspělo v didaktickém testu 130 žáků, což odpovídá 94,9 % těch, kteří zkoušku konali.
Praha, 15. „Maturitu konalo více jak 80 tisíc žáků a neúspěšnost se pohybuje jako v letech pocovidových. loni. konalo 14,9 tisíce maturantů. Čistá neúspěšnost činila 12,4 %, a odpovídá tak výsledku z roku 2023. Anglický jazyk zůstává stabilní volbou většiny žáků. maturantů a test konalo 60,8 tisíce z nich. Mezi další cizí jazyky se i letos nejčastěji zařadila němčina. než 22 % neuspělo. Zájem o němčinu poprvé klesl pod 1 % celkového počtu maturantů. test konalo 334 z nich a neuspělo přes 8 %. Ministerstvo školství oceňuje zájem maturantů o podobu zkoušek a jejich spravedlivý průběh. k obtížnosti některých testů jsou vnímány jako legitimní projev občanské angažovanosti. podzimním termínu. Každý maturant má celkem tři pokusy ke složení zkoušky.
Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se letos odvolalo 2408 studentů. I když letos v testech neuspělo více studentů než loni, je počet odvolání nepatrně nižší. Údaje sdělilo České televizi ministerstvo školství po vypršení termínu, do kdy bylo možné odvolání podat. „Termín doručení byl v pondělí 4. června 2018 do podatelny ministerstva nebo na poštu. (…) Přišlo celkem 2408 žádostí,“ uvádí ministerstvo školství s tím, že až po vypršení termínu přišla ještě jedna žádost o přezkoumání výsledků didaktických testů. Oproti minulému roku, kdy přišlo 2480 stížností, počet žádostí mírně poklesl.
Podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) je úspěšnost odvolání velmi nízká, loni uspělo jen šest původně neúspěšných studentů. I když námitek mírně ubylo, výsledky jsou letos horší. „Zdá se, že zvýšená neúspěšnost se neodrazila na počtu žádostí o přezkum,“ komentuje bývalý ředitel CERMATu Jiří Zíka. Počty maturantů jsou podle něj stejné jako loni, liší se maximálně o stovky. Mění se ale předměty, na které si neúspěšní maturanti stěžují především. „Tam, kde bylo nejvíce žádostí, tedy v matematice, se snižuje počet maturantů. S tím se snižuje i počet žádostí. Částečně je však nahradila čeština a angličtina,“ poukazuje Zíka.
U testové části státních maturit musí studenti žádost o přezkoumání poslat na ministerstvo školství. Mají na to 20 dnů od konce období pro konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky. Maturanti většinou čekají až na zveřejnění výsledků, stěžovat si však mohou již dříve. Letos se před zveřejněním výsledků odvolalo 70 lidí. „Přímo po napsání se objeví pár žádostí, které se ale týkají organizačních záležitostí. Studenti tedy nejsou spokojeni s tím, co se dělo při realizaci zkoušky. Vadí jim třeba, že vrčela motorová pila, létala jim tam moucha nebo že někde brečelo dítě,“ řekl Zíka ČT na konci května.
K maturitním zkouškám se letos přihlásilo 69 318 středoškoláků. Maturity začaly 11. dubna slohem z češtiny. Testy se potom konaly od 2. do 9. května. V testech z matematiky letos propadlo 22,3 procenta studentů.
Celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. Průměrná úspěšnost celého testu byla 59,0 %. V této úloze (5) získali žáci 66,1 % disponibilních bodů. V podúloze 3.2 je obrovský rozdíl. Obě úlohy ilustrují zásadní problém současné výuky matematiky. Ačkoli jde o naprosté základy (úloha byla zařazena jako tzv. obrazem na číselné ose), v této úloze se žákům dařilo méně než v úlohách vyžadujících složitější přístup, jako je například řešení kvadratické rovnice. A potom nejspíš zase brzy zapomenou. Poradit se zlomkem 5/7, jsou v koncích. Přístup vyžadující porozumění.
Tím jsme se konečně dostali k prvotním datům. Od žáků, kteří si poradili s kvadratickou rovnicí (úloha 5 - je jich mnohem víc), od žáků, kteří si poradili se zlomkem 5/7 (úloha 3), máme smůlu - v analýze nejsou a z dat se získat nedají. Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1.
Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1.
O povinné maturitě - má-li být kvalitní - zásadní význam. Anonymizovaná prvotní data už samozřejmě nejsou určena široké veřejnosti. Ale může Cermat informovat veřejnost „lidsky čitelným způsobem“ o každé testové úloze. Pokud bychom loňské bodování použili na letošní výsledky, nebylo by propadlíků šest tisíc, ale odhadem přes osm tisíc. Pro laika může být ta debata poněkud nepřehledná, ale základní otázka je jednoduchá. Kdo v takovém případě může rozhodnout o tom, jestli propadne, nebo nepropadne u maturity o tisíce lidí víc? O tom totiž nerozhodují svými kvalitami maturanti. A tady to začíná být zajímavé. Na přímý dotaz, jestli existuje pokyn ministerstva školství, jak obtížné mají být letos maturitní testy, jsem dostal od tiskové mluvčí odpověď, že žádný takový příkaz nebyl vydán. A ředitel Cermatu tvrdí, že žádný, ani interní předpis nestanovuje, jakým způsobem mají být úlohy bodovány. K podobným změnám podle něj došlo v minulosti už mnohokrát. A o bodování jednotlivých úloh navíc nerozhoduje on, ale jejich autoři. Víme, kdo jsou ti lidé? Ne. Jejich jména se… nezveřejňují. Čtyři z pěti úloh, kde došlo ke změně, mají stejný formát (rozhodujete se u jednotlivých položek mezi ANO - NE) a tedy i stejný způsob bodování. Takže buď ty úlohy měly různé autory a ti se letos jaksi zázrakem shodli, že budou v bodování benevolentnější - nebo mají jednoho autora, který se jen tak z rozmaru rozhodl, že jeho úlohy budou tentokrát docela snadná tipovačka.
A jak to asi v Cermatu probíhá? Přijdou ty úlohy poštou včetně návrhu bodování a na místě to prostě někdo nějak poskládá podle maturitního katalogu? Nebo se sejdou všichni autoři u jednoho stolu, a když se mluví o hodnocení, pan Zíka si zacpe uši, protože do toho, jak se bude test hodnotit, ve skutečnosti nemluví? Nebo do toho přece jen trošičku mluví, a když to vypadá, že test je letos o dost těžší, malinko to hodnocení „pošteluje“, aby celkové grafy hezky vyšly? Vážně nikomu nevadí, jakou komedii tu veřejně hrajeme? Oldřich Botlík to výstižně přirovnal k maratonu, který jeden rok měří čtyřicet dva kilometrů, druhý o dva míň, nebo víc - ale my pořád smrtelně vážně debatujeme o tom, kdo ho zvládl, či nezvládl pod tři hodiny. Skutečně o vzdělávací politice a osudech tisíců maturantů rozhoduje ředitel Cermatu, nebo dokonce jakýsi anonymní tvůrce konkrétní úlohy? Oni jsou těmi, kdo vytvářejí vzdělávací politiku státu? Opravdu to považujeme za normální? Soudě podle nulové reakce ministryně a ostatních politiků nejspíš ano.
V prosinci 2019 byla zveřejněna analýza výsledků žáků v maturitních testech z matematiky. Jednotlivé úkoly představují přirozený kontext pro výsledky podúlohy 3.2. Obě úlohy ilustrují zásadní problém současné výuky matematiky.
V této úloze (5) získali žáci 66,1 % disponibilních bodů. V podúloze 3.2 je obrovský rozdíl. Ačkoli jde o naprosté základy (úloha byla zařazena jako tzv. obrazem na číselné ose), v této úloze se žákům dařilo méně než v úlohách vyžadujících složitější přístup, jako je například řešení kvadratické rovnice. A potom nejspíš zase brzy zapomenou. Poradit se zlomkem 5/7, jsou v koncích. Přístup vyžadující porozumění.
Z prvotních dat. Od žáků, kteří si poradili s kvadratickou rovnicí (úloha 5 - je jich mnohem víc), od žáků, kteří si poradili se zlomkem 5/7 (úloha 3), máme smůlu - v analýze nejsou a z dat se získat nedají. Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1.
Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1.
O povinné maturitě - má-li být kvalitní - zásadní význam. Anonymizovaná prvotní data už samozřejmě nejsou určena široké veřejnosti. Ale může Cermat informovat veřejnost „lidsky čitelným způsobem“ o každé testové úloze. Pokud bychom loňské bodování použili na letošní výsledky, nebylo by propadlíků šest tisíc, ale odhadem přes osm tisíc. Pro laika může být ta debata poněkud nepřehledná, ale základní otázka je jednoduchá. Kdo v takovém případě může rozhodnout o tom, jestli propadne, nebo nepropadne u maturity o tisíce lidí víc? O tom totiž nerozhodují svými kvalitami maturanti. A tady to začíná být zajímavé. Na přímý dotaz, jestli existuje pokyn ministerstva školství, jak obtížné mají být letos maturitní testy, jsem dostal od tiskové mluvčí odpověď, že žádný takový příkaz nebyl vydán. A ředitel Cermatu tvrdí, že žádný, ani interní předpis nestanovuje, jakým způsobem mají být úlohy bodovány. K podobným změnám podle něj došlo v minulosti už mnohokrát. A o bodování jednotlivých úloh navíc nerozhoduje on, ale jejich autoři. Víme, kdo jsou ti lidé? Ne. Jejich jména se… nezveřejňují. Čtyři z pěti úloh, kde došlo ke změně, mají stejný formát (rozhodujete se u jednotlivých položek mezi ANO - NE) a tedy i stejný způsob bodování. Takže buď ty úlohy měly různé autory a ti se letos jaksi zázrakem shodli, že budou v bodování benevolentnější - nebo mají jednoho autora, který se jen tak z rozmaru rozhodl, že jeho úlohy budou tentokrát docela snadná tipovačka.
A jak to asi v Cermatu probíhá? Přijdou ty úlohy poštou včetně návrhu bodování a na místě to prostě někdo nějak poskládá podle maturitního katalogu? Nebo se sejdou všichni autoři u jednoho stolu, a když se mluví o hodnocení, pan Zíka si zacpe uši, protože do toho, jak se bude test hodnotit, ve skutečnosti nemluví? Nebo do toho přece jen trošičku mluví, a když to vypadá, že test je letos o dost těžší, malinko to hodnocení „pošteluje“, aby celkové grafy hezky vyšly? Vážně nikomu nevadí, jakou komedii tu veřejně hrajeme? Oldřich Botlík to výstižně přirovnal k maratonu, který jeden rok měří čtyřicet dva kilometrů, druhý o dva míň, nebo víc - ale my pořád smrtelně vážně debatujeme o tom, kdo ho zvládl, či nezvládl pod tři hodiny. Skutečně o vzdělávací politice a osudech tisíců maturantů rozhoduje ředitel Cermatu, nebo dokonce jakýsi anonymní tvůrce konkrétní úlohy? Oni jsou těmi, kdo vytvářejí vzdělávací politiku státu? Opravdu to považujeme za normální? Soudě podle nulové reakce ministryně a ostatních politiků nejspíš ano.
V prosinci 2019 byla zveřejněna analýza výsledků žáků v maturitních testech z matematiky. Jednotlivé úkoly představují přirozený kontext pro výsledky podúlohy 3.2. Obě úlohy ilustrují zásadní problém současné výuky matematiky.
Průměrná úspěšnost celého testu byla 59,0 %. V této úloze (5) získali žáci 66,1 % disponibilních bodů. V podúloze 3.2 je obrovský rozdíl. Ačkoli jde o naprosté základy (úloha byla zařazena jako tzv. obrazem na číselné ose), v této úloze se žákům dařilo méně než v úlohách vyžadujících složitější přístup, jako je například řešení kvadratické rovnice. A potom nejspíš zase brzy zapomenou. Poradit se zlomkem 5/7, jsou v koncích. Přístup vyžadující porozumění.
Z prvotních dat. Od žáků, kteří si poradili s kvadratickou rovnicí (úloha 5 - je jich mnohem víc), od žáků, kteří si poradili se zlomkem 5/7 (úloha 3), máme smůlu - v analýze nejsou a z dat se získat nedají. Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1.
Práci s těmito informacemi neusnadňuje veřejnosti nic. Nelze dohledat v klíči správných odpovědí, která položka je správná. V datech určitě má, ale vypustil ji. Bývá problém se na tom shodnout, toho, co přesně každá úloha zjišťuje a proč je to důležité. Některé jiné informace nemá veřejnost ani ministr. Cermat jinak nezveřejňuje vůbec. Zveřejňuje pouze celkové výsledky gymnázií a lyceí odděluje. V analýze nejsou a z dat se získat nedají výsledky za podúlohu 3.1.
O povinné maturitě - má-li být kvalitní - zásadní význam. Anonymizovaná prvotní data už samozřejmě nejsou určena široké veřejnosti. Ale může Cermat informovat veřejnost „lidsky čitelným způsobem“ o každé testové úloze. Pokud bychom loňské bodování použili na letošní výsledky, nebylo by propadlíků šest tisíc, ale odhadem přes osm tisíc. Pro laika může být ta debata poněkud nepřehledná, ale základní otázka je jednoduchá. Kdo v takovém případě může rozhodnout o tom, jestli propadne, nebo nepropadne u maturity o tisíce lidí víc? O tom totiž nerozhodují svými kvalitami maturanti. A tady to začíná být zajímavé. Na přímý dotaz, jestli existuje pokyn ministerstva školství, jak obtížné mají být letos maturitní testy, jsem dostal od tiskové mluvčí odpověď, že žádný takový příkaz nebyl vydán. A ředitel Cermatu tvrdí, že žádný, ani interní předpis nestanovuje, jakým způsobem mají být úlohy bodovány. K podobným změnám podle něj došlo v minulosti už mnohokrát. A o bodování jednotlivých úloh navíc nerozhoduje on, ale jejich autoři. Víme, kdo jsou ti lidé? Ne. Jejich jména se… nezveřejňují. Čtyři z pěti úloh, kde došlo ke změně, mají stejný formát (rozhodujete se u jednotlivých položek mezi ANO - NE) a tedy i stejný způsob bodování. Takže buď ty úlohy měly různé autory a ti se letos jaksi zázrakem shodli, že budou v bodování benevolentnější - nebo mají jednoho autora, který se jen tak z rozmaru rozhodl, že jeho úlohy budou tentokrát docela snadná tipovačka.
A jak to asi v Cermatu probíhá? Přijdou ty úlohy poštou včetně návrhu bodování a na místě to prostě někdo nějak poskládá podle maturitního katalogu? Nebo se sejdou všichni autoři u jednoho stolu, a když se mluví o hodnocení, pan Zíka si zacpe uši, protože do toho, jak se bude test hodnotit, ve skutečnosti nemluví? Nebo do toho přece jen trošičku mluví, a když to vypadá, že test je letos o dost těžší, malinko to hodnocení „pošteluje“, aby celkové grafy hezky vyšly? Vážně nikomu nevadí, jakou komedii tu veřejně hrajeme? Oldřich Botlík to výstižně přirovnal k maratonu, který jeden rok měří čtyřicet dva kilometrů, druhý o dva míň, nebo víc - ale my pořád smrtelně vážně debatujeme o tom, kdo ho zvládl, či nezvládl pod tři hodiny. Skutečně o vzdělávací politice a osudech tisíců maturantů rozhoduje ředitel Cermatu, nebo dokonce jakýsi anonymní tvůrce konkrétní úlohy? Oni jsou těmi, kdo vytvářejí vzdělávací politiku státu? Opravdu to považujeme za normální? Soudě podle nulové reakce ministryně a ostatních politiků nejspíš ano.