Výzkum na Jihočeské univerzitě: Inovace a mezinárodní spolupráce

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se aktivně zapojuje do vědeckého výzkumu a inovací, přičemž klade důraz na mezinárodní spolupráci a sdílení znalostí. Univerzita se podílí na významných evropských konsorciích a spolupracuje s řadou mezinárodních partnerů, což jí zajišťuje přístup k nejmodernějším technologiím a metodám.

Díky tomu nabízí Jihočeská univerzita unikátní zázemí a služby pro širokou evropskou i celosvětovou vědeckou komunitu. Jako členka národních infrastruktur si univerzita upevňuje svou pozici v oblasti vědeckého výzkumu.

Významné infrastrukturní projekty

Jihočeská univerzita je koordinátorem výzkumné infrastruktury CENAKVA, která je od roku 2019 součástí Cestovní mapy v ČR. Tato infrastruktura představuje klíčový pilíř pro rozvoj výzkumu v oblasti akvakultury a vodních ekosystémů.

Univerzita je rovněž konsorciálním partnerem infrastruktury ELIXIR CZ. Tato účast umožňuje posilovat mezinárodní spolupráci, sdílení služeb a znalostí v oblasti bioinformatiky a datových věd.

Aktuální výzkumné směry a publikace

Výzkumné aktivity na Jihočeské univerzitě pokrývají široké spektrum oborů, jak dokládá seznam publikací z posledních let.

Imunologie a virologie

• Dlouhodobé imunitní změny po COVID-19 a vliv očkování BCG a latentních infekcí na závažnost onemocnění byly předmětem výzkumu (Bendíčková et al., 2025).
• Genotypová citlivost myší na virus klíšťové encefalitidy koreluje s rozdílnými reakcemi hostitele v periferních makrofázích a mozku (Beránková et al., 2025).
• Antivirová aktivita porfyrinů a porfyrinům podobných sloučenin proti viru klíšťové encefalitidy byla zkoumána s důrazem na blokování vstupu viru/fúze prostřednictvím destrukce virového obalu mediované fotosenzibilizací (Holoubek et al., 2023, 2024).
• Lidské neutralizační protilátky proti chladným lineárním epitopům a poddoméně 1 spike glykoproteinu SARS-CoV-2 byly identifikovány (Bianchini et al., 2023).
• Mechanismus plazmové sterilizace ozónem a UV-C proti SARS-CoV-2 byl prozkoumán pomocí atomové silové mikroskopie (Bae et al., 2024).
• Buněčný stres spouštěný virem klíšťové encefalitidy omezuje replikaci viru v myší makrofágové buněčné linii PMJ2-R (Beránková et al., 2023, 2024).
• Robustní produkce CXCL10/IP-10 a CCL5/RANTES indukovaná virem klíšťové encefalitidy v lidských mozkových pericytech navzdory slabé infekci byla popsána (Prančlová et al., 2024).
• Role lidských mikroglií v infekci virem klíšťové encefalitidy byla objasněna s pohledem na neurozánět a virovou patogenezi (Prančlová et al., 2024).
• Detekce RNA viru klíšťové encefalitidy ve vzorcích pacientů v různých stádiích infekce byla realizována (Kříha et al., 2025).
• Posílená RNAi neposkytuje účinnou vrozenou antivirovou imunitu u myší (Kulmann et al., 2025).

Parazitologie a mikrobiologie

• Epidemiologie Giardia intestinalis u nelidských primátů a jejich ošetřovatelů byla studována v českých zoologických zahradách (Brožová et al., 2025).
• Průzkum Blastocystis sp. a Dientamoeba fragilis u nelidských primátů a jejich ošetřovatelů v českých zoologických zahradách byl proveden (Šejnohová et al., 2024).
• Možnost přenosu Encephalitozoon cuniculi klíšťaty byla podpořena experimentálním šířením v klíšťových buněčných liniích (Sak et al., 2025).
• Klíšťová mikrosporidióza - klíšťata jako opomíjený zdroj lidských mikrosporidiálních infekcí - byla zkoumána (Sak et al., 2024).
• Encephalitozoon cuniculi mikrosporidia v mozkomíšním moku od imunokompetentních pacientů v České republice byla identifikována (Sak et al., 2024).
• Opportunistický prvok Giardia intestinalis se vyskytuje u lidí se zdravým střevem ve vyspělé zemi (Brožová et al., 2023).
• Potenciálně zoonotické parazity u chovaných orangutanů a polopřirozeně žijících mandrilů byla identifikována s fylogenetickým a morfologickým srovnáním (Nosková et al., 2023).
• Infekce lidského mozku více druhy Borrelia byla popsána (Golovchenko et al., 2023).
• Možnost přenosu lymské boreliózy komáry byla experimentálně vyloučena (Pekľanská et al., 2025).

Zoologie a evoluční biologie

• Genomové sekvence čtyř druhů rodu Ixodes rozšiřují chápání evoluce klíšťat (de Araujo et al., 2025).
• IxsS7, nový biomarker pro expozici kousnutí klíštětem Ixodes scapularis u lidí, byl popsán (Kelly et al., 2025).
• Ixochymostatin, protein z rodu Ixodes scapularis podobný inhibitoru chymotrypsinu (TIL), inhibuje chymázu a narušuje vaskulární propustnost (Martins et al., 2025).
• Iripin-1, nový protizánětlivý serinový proteázový inhibitor z klíšťat, inhibuje nábor leukocytů in vivo a mění hladiny chemokinů a adhezních molekul (Chlastáková et al., 2023).
• Konformační přechod serinového proteázového inhibitoru Iripin-4 z klíštěte Ixodes ricinus byl charakterizován (Kaščáková et al., 2023).
• Proteázou vázaná struktura Ricistatinu poskytuje vhled do mechanismu účinku cystatinů z klíšťat v savčím hostiteli (Martins et al., 2023).
• Alergické reakce na složky klíštěcí sliny v modelu zeber danio byly zkoumány (Contreras et al., 2023).
• Dlouhověkost termitích králů a královen je spojena s extranukleární lokalizací telomerázy v somatických orgánech a kmenově specifickou expresí jejích izoforem (Pangrácová et al., 2025).
• Obranné žlázy u Stylotermitidae (Blattodea, Isoptera) byly popsány (Thakur et al., 2024).

Botanika a ekologie

• Klimatické oteplování podporuje růst himalájských alpínských polštářovitých rostlin, ale ohrožuje jejich přežití zvýšeným extrémním sněžením (Jandová et al., 2025).
• Objev nostatinu A, proteusinu obsahujícího azol s výraznou cytostatickou a pro-apoptotickou aktivitou, byl oznámen (Delawská et al., 2025).
• Cyanochelin B, siderofor produkovaný sinicí s fotolytickými vlastnostmi, který neguje železnou monopolizaci v UV světle, byl popsán (Delawská et al., 2025).

Zoologie a entomologie

• Sezónní změny v ultrastruktuře a genové expresi v tukovém těle dělnic včely medonosné byly popsány (Brejcha et al., 2023).
• Melitin - hlavní toxin včelího jedu - je také produkován v tukovém těle včely medonosné (Hejníková et al., 2024).
• Eliminace určitých aktivit včelího jedu adipokinetickým hormonem byla zkoumána (Černý et al., 2025).
• Modulace odezvy na jed lumkovitých vosiček adipokinetickým hormonem u Drosophila melanogaster byla popsána (Černý et al., 2024).
• Komplexní genová analýza třívrstevného kokonu bource sametového, Hyalophora cecropia, byla provedena (Rouhová et al., 2024).
• Komplexní analýza hedvábných proteinů a kompartmentů žláz u Limnephilus lunatus, chrostíka vytvářejícího schránky, byla provedena (Rouhová et al., 2024).
• Absence sekvencí fibroinu H a významná divergence v homologu fibroinu L u Neomicropteryx cornuta (Micropterigidae) hedvábí byla zjištěna (Imada et al., 2025).
• Identifikace hedvábných složek u bource bombycidního druhu Andraca theae (Endromidae) odhalila tři podjednotky fibroinu podobné těm u Bombycidae a Sphingidae (Kmet et al., 2023).
• Vývojové změny v komplexu endokrinních žláz komára Aedes aegypti byly popsány (Rouhová et al., 2025).
• Experimentální důkazy vylučující komáry jako vektory Lymské boreliózy byly předloženy (Pekľanská et al., 2025).

Biotechnologie a materiálové vědy

• Ag-Cu nanoarchitektura pro zesílenou LSPR absorpci s ohledem na drsnost povrchu a interakce v blízkém poli byla studována (Kumar et al., 2025).
• Řízené funkcionální znečištění plasmonického AgNPs/C:H:N:O nanokompozitu pro citlivou a selektivní detekci bylo popsáno (Kumar et al., 2025).
• Cu/Ag bimetalické nanočástice produkované válcovým post-magnetronovým zdrojem plynové agregace jako nový galvanický korozní materiál s antibakteriálním účinkem byly popsány (Khomiakova et al., 2023).

Onkologie a imunoterapie

• Neoadjuvantní intratumorální MBT(A) imunoterapie předchází vzdáleným metastázám a recidivám u myších modelů (Uher et al., 2025).
• Role B buněk v intratumorální MBTA imunoterapii myšího modelu feochromocytomu byla popsána (Uher et al., 2025).
• Imunitní podpis feochromocytomu a paragangliomu v kontextu neuroendokrinních neoplazií spojených s prognózou byl zkoumán (Ghosal et al., 2022).
• Kombinace imunoterapie a inhibitoru metabolismu glutaminu představuje účinnou terapeutickou strategii pro pokročilé a metastatické myší pankreatické adenokarcinomy (Frejlachová et al., 2023).
• Vakcína rWTC-MBTA vyvolává silné adaptační imunitní odpovědi proti glioblastomům prostřednictvím dynamické aktivace dendritických buněk (Wang et al., 2024).

Další výzkumné oblasti

• Změny v parametrech souvisejících s glukózou podle rozmezí koncentrací LDL-cholesterolu u nediabetických pacientů byly zkoumány (Kron et al., 2025).
• Vliv společníků psů, životního stylu a Blastocystis sp. na utváření lidského střevního mikrobiomu byl analyzován (Pavlíčková et al., 2025).
• Morfologické změny v tukovém těle včely medonosné v závislosti na ročním období byly popsány (Brejcha et al., 2023).
• Morbidity na COVID-19 u nižších versus vyšších příjmových skupin zdůrazňují potřebu obnovit ztracenou biodiverzitu eukaryotických symbiontů (Parker et al., 2023).

Tato široká škála výzkumných aktivit demonstruje komplexní přístup Jihočeské univerzity k řešení současných vědeckých výzev a její snahu o přispění k pokroku v různých oblastech vědy.

tags: #cpat #byzkum #jihoceska #univerzita