Výběr střední školy a oboru studia je pro mladé lidi klíčovým krokem, který ovlivňuje jejich budoucí profesní i osobní život. V České republice však současný systém středního školství čelí několika zásadním problémům, které mají dopad na uplatnění absolventů na trhu práce, reprodukci sociálních nerovností a celkovou efektivitu vzdělávacího systému.
V České republice má jeden z nejvyšších podílů studia na středních odborných školách v rámci Evropské unie. Na odborné školy a učiliště míří 71 % žáků, zatímco průměr EU činí pouze 49 %. Všeobecné obory, jako jsou gymnázia a lycea, studuje pouhých 29 % žáků. Tento nepoměr se ještě prohloubil s nástupem silného demografického ročníku, což vedlo k nedostatku kapacit v gymnáziích a lyceích.
Data ukazují, že nabídka středních škol v Česku nefunguje ideálně. Existuje 231 různých oborů, ale pro dvě třetiny žactva stačí nejžádanějších 25 oborů. Do deseti nejpopulárnějších oborů, jako jsou gymnázia, informatika či obchodní akademie, míří 42 % uchazečů. Naopak, do zbývajících 206 oborů míří méně než jedno procento uchazečů, přestože dohromady tvoří třetinu všech přijatých. Toto množství oborů může být pro žactvo matoucí a zvyšuje míru taktického přihlašování.
Dalším významným problémem jsou regionální rozdíly ve vzdělávání. Ve velkých městech s vyšším socioekonomickým statusem rodin převažuje zájem o gymnázia. Naopak, v regionech s průměrně nižším socioekonomickým statusem je větší tendence k odbornému vzdělávání, zejména v učebních oborech. Tento trend je obzvláště silný v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde výrazně větší podíl studentstva míří na učiliště ve srovnání s Prahou.
Kvalita vzdělávání na středních školách se liší, což vede k tomu, že odborné školy jsou často vnímány jako druhá volba. To může vést k předčasným odchodům ze studia nebo ke změnám oborů, které prodlužují a prodražují vzdělávací proces. Okresy s větším počtem učilišť vykazují vyšší míru nedokončování a změn škol či oborů.
Samotná oborová soustava představuje obrovskou potíž. Počet oborů je příliš vysoký, což činí výběr nepřehledným a obory bývají příliš úzce zaměřené. Tato specializace vyžaduje od patnáctiletých studentů zásadní rozhodnutí, které může fatálně ovlivnit jejich budoucí kariéru. Navíc vede k velmi malému všeobecnému základu, což ztěžuje potenciální změnu oboru i nástup na vysokou školu.
Úzce specializované obory často nabízejí malé uplatnění na trhu práce. Neshoda mezi studovaným oborem a následným zaměstnáním dosahuje u odborných škol kolem 38 %. Absolventi často uvádějí, že práci v oboru nesehnali, nebo že práce nenabízí dostatečné mzdy či kvalitu.
Volba střední školy nakonec odráží a reprodukuje sociální nerovnosti. Na odborné školy častěji nastupuje žactvo s horším sociálním zázemím, což neodpovídá jejich vzdělávacím předpokladům. Toto může být způsobeno regionálními rozdíly, nižším počtem gymnázií a lyceí v znevýhodněných regionech, nižší aspirací na vzdělání nebo méně podnětným prostředím.
České školství by proto mělo navýšit podíl lyceí a gymnázií, zejména v regionech, kde jich je nedostatek. V okresu Liberec se například na gymnázium dostane jen kolem 10 % mladých lidí. Zvýšení počtu všeobecných oborů by mohlo pomoci znevýhodněným regionům v rozvoji.
Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude polovina žáků studovat všeobecně vzdělávací obory, což je v souladu s požadavky zaměstnavatelů, kteří preferují širší profesní znalosti. Všeobecný základ poskytne absolventům lepší pozici na trhu práce, rozvine klíčové kompetence a sníží nerovnosti mezi jednotlivými typy oborů.
Klíčové výzvy pro střední školství v České republice zahrnují:
- Navýšit kapacity oborů všeobecného vzdělávání - lyceí a gymnázií.
- Vytvořit méně specializovanou soustavu oborů středních škol.
- Umožnit mezioborovou prostupnost mezi školami.
- Rozvinout systém celoživotního profesního vzdělávání.
Problém s předčasnými odchody ze vzdělávání je také významný. Podle Eurostatu v roce 2020 nemělo v České republice dokončenou střední školu 7,6 % mladých lidí. Předčasné ukončení studia negativně ovlivňuje život mladého člověka a představuje zátěž pro státní rozpočet. Dosažení středního vzdělání s maturitou výrazně zvyšuje průměrné celoživotní pracovní příjmy.
V reakci na tyto problémy některé kraje zavádějí opatření. Jihomoravský kraj pracuje na posílení všeobecně vzdělávacích oborů, plánuje vybudování nového gymnázia a rozšíření lyceí. Kraj Vysočina chystá rozšíření kapacit gymnázií a lyceí.
Pro zlepšení situace je klíčová spolupráce všech zainteresovaných subjektů: škol, zaměstnavatelů, veřejné správy a poskytovatelů kariérového poradenství. Důležité je zaměřit se nejen na žáky, ale i na jejich rodiče a poskytovat jim kvalitní informace pro kariérové rozhodování.
Iniciativy jako ta ve Zlínském kraji, která se snaží vrátit prestiž strojírenským profesím, ukazují na potřebu propojení škol a firem. Cílem je ukázat studentům, že technické obory mají budoucnost a nabízejí zajímavou a dobře placenou kariéru.
Vysoký počet uchazečů o studium na gymnáziích v Praze v roce 2024, kdy se hlásilo 29,5 tisíce uchazečů, o tisíc více než v předchozím roce, s sebou nese i problémy s kapacitami. Praha nedokázala rozšířit kapacity svých čtyřletých gymnázií o jediné místo, navýšení obstarali soukromí zřizovatelé, jejichž školné se pohybuje mezi 60-100 tisíci korun ročně. Některé kraje, jako Moravskoslezský a Plzeňský, dokonce kapacity na veřejných gymnáziích zrušily.
Na soukromých školách je nižší poptávka po místech, což znamená vyšší šanci na přijetí. Zatímco pro přijetí na veřejné čtyřleté gymnázium v Praze byl loni v průměru potřeba percentil 88, na soukromé gymnázium stačil percentil 67. Rozdílná laťka je patrná zejména v krajích s vyšším podílem soukromých škol, jako jsou Moravskoslezský či Jihomoravský kraj.
Platforma DataPAQ.cz nabízí detailní informace o školách, počtu podaných přihlášek či úspěšnosti studentů, což pomáhá veřejnosti zorientovat se v nabídce a problémech českého středního školství.
Vzdělávání na středních školách v České republice čelí komplexním výzvám, které vyžadují systematická řešení pro zajištění spravedlivějšího přístupu ke kvalitnímu vzdělání a lepšího uplatnění absolventů na trhu práce.