Rozhovor je cennou metodou sběru dat pro diplomovou práci, zejména pokud vás zajímá perspektiva konkrétní skupiny lidí na dané téma. Ať už se jedná o polostrukturovaný, strukturovaný či nestrukturovaný rozhovor, klíčem k úspěchu je důkladná příprava a pečlivé zpracování získaných dat.
Metoda rozhovoru je ideální volbou, pokud Vás zajímá, jak na zkoumaný jev nahlíží určitá skupina lidí, zpravidla ti, kteří jsou ve vztahu ke zkoumanému jevu aktéry. Výzkumná otázka může vypadat takto: „Jak nahlíží na regulační roli Evropské unie drobní podnikatelé ze sektoru potravinářství?“ nebo takto: „Jaké změny zaznamenaly prvorodičky s mentálně postiženým potomkem ve svém pohledu na rodičovství rok po porodu?“ V obou případech Vás zajímají perspektivy jedinců splňující určité vlastnosti. Dokážete-li mezi nimi najít jedince ochotné s Vámi vést nahrávaný rozhovor, metoda rozhovoru je ideální. Tyto jedince nazýváte respondenty Vašeho výzkumu.
Studenti nejčastěji volí polostrukturovaný rozhovor, který je v jistých ohledech velmi výhodný. Představuje pro ně jakousi zlatou střední cestu. Polostrukturovaný rozhovor se provádí s použitím scénáře, který obsahuje předem připravené otázky, anebo alespoň tematickou osnovu. Tazatel takto získává do jisté míry kontrolu nad průběhem rozhovoru. Platí, že míra kontroly je zde větší než u nestrukturovaného rozhovoru, kde je dáno pouze téma. Jakmile si začnete téma členit a uplatňovat toto členění v rozhovorech systematickým způsobem, rozhovor nabývá na strukturovanosti.
Typy rozhovorů
Rozlišujeme rozhovor podle míry jeho strukturovanosti:
- Strukturovaný rozhovor: Je vlastně mluvenou obdobou samostatného vyplňování kvantitativního dotazníku. U strukturovaného rozhovoru máme stejně jako u kvantitativního dotazníku předpokládané jednak otázky, jednak varianty odpovědí. Jedná se tedy o nástroj sběru dat založený na uzavřených otázkách. Odpovědí může být ano/ne, hodnota na škále. Strukturované rozhovory jsou oproti dotazníkovému šetření časově náročnější, avšak mohou vést k důvěryhodnějším odpovědím, nakolik jsou lidé více motivováni odpovědět upřímně a svědomitě, stojí-li před nimi milý, upravený a angažovaný tazatel, který jim navíc přesvědčivě ozřejmí smysl výzkumu.
- Polostrukturovaný rozhovor: Je vhodným nástrojem sběru dat, pokud je záměrem porovnávání perspektiv, ať už jednotlivců, nebo jednotlivců i skupin. „víme, že chceme srovnávat různé aktéry, skupiny či různá prostředí a strukturovanost rozhovorů nám pomůže při komparaci: budeme-li chtít porovnávat přístup brněnských strážníků s pražskými, jistě bude výhodné, jestliže budou provedené rozhovory obsahovat stejné tematické okruhy (případně i otázky).“ (Zandlová, 2019, s. 330)
- Nestrukturovaný rozhovor: Opakem rozhovoru strukturovaného. Předpokládané nejsou ani odpovědi, ani otázky, předpokládané je pouze téma (Ferjenčík, 2010). Téma vychází z obsahu výzkumné otázky, na niž chcete výzkumem odpovědět. Nestrukturovaný rozhovor upřednostníte vždy, když nemůžete nebo nechcete Vámi zkoumaný jev ohraničovat nějakou předem přijatou představou o tom, jak má vypadat.
Dále rozlišujeme rozhovor podle typu kontaktu (osobní rozhovor - tváří v tvář nebo s podporou technických prostředků - např. telefonický rozhovor) a podle počtu osob, se kterými je rozhovor realizován (individuální nebo skupinový).
Příprava na rozhovor
Pokud už máte téma vaší diplomky a nestřílíte „naslepo“, víte už, jaký problém budete řešit. Musíte si ještě stanovit, jak tento problém budete řešit. Studenti tuto část práce zprvu hodně podceňují. Zapomínají na to, že píšou vědeckou práci. Základním předpokladem vědecké práce je, aby byl kdokoliv jiný schopen zopakovat a ověřit vaše postupy a dosažené výsledky. Při zpracování vědecké práce se používají vědecké metody. Pro každý vědní obor (i ten váš) existují standardizované postupy. Měli byste si stanovit cíle, co a od koho chcete zjistit a připravit pro rozhovor vhodné podmínky. Můžete si předem připravit formulace otázek či tématické okruhy, na které se budete ptát.
Užitečnými zdroji informací mohou být kromě žáků také ostatní učitelé a rodiče.
Klíčové kroky při práci s rozhovory
Rozhovor je jednou z možných metod sběru dat pro diplomovou práci. Pokud jste provedli rozhovor s někým, kdo je relevantní pro vaše téma, musíte ho zpracovat a citovat v souladu s akademickými pravidly. Zpracování rozhovoru zahrnuje následující kroky:
- Přepis rozhovoru: Přepište rozhovor do textové podoby. Můžete použít software pro rozpoznávání řeči nebo ručně přepsat nahrávku. Dodržujte pravidla interpunkce a gramatiky a zachovejte věrnost originálnímu obsahu.
- Analýza rozhovoru: Analyzujte rozhovor podle vaší metodologie. Můžete použít kvalitativní nebo kvantitativní metody, jako je obsahová analýza, diskurzivní analýza nebo statistická analýza. Identifikujte hlavní témata, vzory a závěry z rozhovoru.
- Citace rozhovoru: Citujte rozhovor v textu a v seznamu literatury. Použijte citační styl, který je požadovaný vaší fakultou nebo oborem. Obvykle se cituje jméno respondentu (nebo pseudonym), datum rozhovoru a typ média (např. osobní rozhovor, telefonický rozhovor).
Praktické tipy pro zpracování dat
Máme přepsané odpovědi od respondentů a máme radost - už jen získat odpovědi na své otázky je často úspěch. S radostí se chceme pustit do práce, a tak si k tomu sedneme. Jenže zjistíme, že je těžké v tom něco najít. Začínáme pochybovat o svém původním záměru a o tom, jestli to dokončíme. Nejste v tom sama. Ať už vás kupa papírů stresuje sebevíc, mějte na paměti svou základní výzkumnou otázku. Je to jako když víla v Petrovi Panovi říká: „Objev svou šťastnou myšlenku a pak budeš moci lítat.“ Neustále se vracejte k této otázce. Pamatujte, že odpovědi na své otázky dostanete pouze tehdy, když v mysli (nebo na papíře) udržíte svou základní otázku. Napište si ji na papír a nalepte na zeď, kde ji budete mít neustále na očích.
S rozhovory je třeba dál pracovat - podtrhávat, vymazávat, škrtat a přehazovat. Procházejte text a hledejte odpovědi, které se přímo vztahují k vašim otázkám. Když najdete odpověď, která odpovídá tomu, na co jste se ptali, podtrhněte si ji. To vám pomůže v orientaci v textu. Některé odpovědi mohou být v tuto chvíli nejasné nebo můžou zdát nesmyslné. Pokud se odpovědi nevztahují k vaší otázce, mohou vás zmást. Pokud si nejste jistá, zda vyřadit konkrétní odpovědi, uložte je pod názvem „vrátit se k nim později“. Někdy může pořadí vět nebo částí odpovědí ovlivnit jejich smysl. Některé informace se mohou opakovat, ale mohou být formulovány jinak. Lidé často vyjadřují stejné myšlenky různými slovy.
Toto je fáze, která nejvíce děsí - zkusit textové pasáže pojmenovat jedním slovem. Například nám respondent při rozhovoru při rozhovoru řekne: „Ráno se většinou jdu nasnídat a pak si vyčistím zuby.“ Této větě můžeme přiřadit kód „ranní návyky“. Můžeme tomu říkat kódování. Praktický dopad je ten, že kódy jsou dalším krokem, jak se v tom vyznat.
Terénní poznámky jsou důležité. Někdy se totiž stává, že při nejlepší vůli nám respondenti neodpoví nebo jejich odpovědi jsou zkreslené. Když si ale víme o důležitosti terénních poznámek, a těmto poznámkám věnujeme pozornost, získáme lépe vypovídající obrázek, co je opravdu důležité.
Tento proces je cyklický - neustále se vracejte k datům, analyzujte je, upravujte a zpřesňujte, dokud nebudete mít odpovědi na své otázky.
jak přepisovat rozhovory
Formulace otázek
Dávejte si pozor na sugestivnost čili návodnost Vašeho tázání. Zdrojem dat je respondent, ne Vy. Třebaže to může znít nelichotivě, Vy jste z povahy své role jakousi obdobou měřícího přístroje. Rovněž je proto nepřijatelné skákat respondentovi do řeči a dopovídat za něj jím načaté myšlenky. Přijatelné jsou naopak tzv. sondážní otázky jako „A jak to bylo dál?“ či „Vzpomenete si na nějaký nedávný příklad z praxe?“.
Správně formulovaná otázka by měla:
- Být jasná a srozumitelná.
- Nesmět se současně ptát na dvě věci.
- Neměla by obsahovat nesrozumitelné nebo nespisovné termíny.
- Neměla by být formulovaná příliš široce (všeobecně o všem a konkrétně o ničem).
- Nesmět navádět k sociálně žádoucím odpovědím.
Jestliže nechcete, aby byl rozhovor prkenný a robotický, jistě ho nemůžete provádět s tím, že budete mít ve své vědomé mysli všechny řečené zásady, pravidla a rady. Rozhovor musí být co nejpřirozenější. Proto se nebojte občasných chyb.
Struktura diplomové práce a role rozhovoru
Diplomová práce je komplexní a rozsáhlý projekt, který vyžaduje systematický přístup a důkladnou přípravu. Metodologická část je velmi důležitá, protože definuje způsob, jakým bude výzkum realizován. Student by měl podrobně vysvětlit, jaké metody použije pro sběr a analýzu dat. Pokud chcete rozhovorem sbírat kvalitativní data (např. právě polostrukturovaným rozhovorem), nezakládejte ho na uzavřených otázkách. Zajímá Vás kupříkladu, jakým způsobem se respondenti vypořádávají v náročných pracovních situacích se stresem? Pak se neptejte na otázky typu „Používáte při výkonu zaměstnání nějaké techniky na zvládání stresu?“ ale spíše: „Jaké techniky na zvládání stresu při výkonu zaměstnání používáte?“
Zdroje a citace
Zdroje, které použijeme při psaní diplomové práce, hrají zásadní roli při podpoře argumentace, prezentování faktů a vytváření spojení mezi výzkumem a stávajícími teoriemi. Na základě akademických norem (např. APA, MLA, Chicago Style) je důležité správně citovat všechny použité publikace, knihy, vědecké články, internetové zdroje a další materiály. Důležité je dodržovat konkrétní citovací styl podle požadavků školy nebo fakultního předpisu.
Obhajoba a zpětná vazba
Po dokončení diplomové práce a její obhajobě vám může být poskytnuta zpětná vazba od vedoucího práce nebo komise. Tato zpětná vazba je cenná pro další zlepšení vašich dovedností a případné opravy, které by se mohly uskutečnit v dalších fázích výzkumu. Zohlednění zpětné vazby pomáhá nejen zvýšit kvalitu vaší práce, ale také získat větší pochopení o tom, jak lze vaše práci vylepšit v budoucnosti. Analýza kritiky: Zvažte každou poznámku nebo kritiku, kterou obdržíte. Diskuse s mentorem: Máte-li jakékoli pochybnosti ohledně zpětné vazby, konzultujte to se svým vedoucím práce.
Konzultujte s vedoucím práce: Pravidelná komunikace s vedoucím diplomové práce je klíčová.
Buďte trpěliví: Psaní diplomové práce může být náročný a časově náročný proces.