Dotaz „Jak se stát záchranářem“ je jeden z nejčastějších, se kterými se v souvislosti se záchrankou setkávám.
Studijní programy a vzdělání
Program byl vytvořen Asociací ředitelů středních zdravotnických škol Čech, Moravy a Slezska v rámci projektu Příprava vzdělávacích programů vyšší odborné školy zdravotnické.
Splňuje vysoké požadavky EU a je platný pro všechny školy.
Studijní obor Diplomovaný zdravotnický záchranář připravuje absolventy vyšších odborných zdravotnických škol pro činnost v oblasti neodkladné péče, jmenovitě v systému zdravotnické záchranné služby a pro činnost v jiných typech záchranných služeb souvisejících s poskytováním zdravotnické odborné první pomoci (horská, báňská, vodní apod.).
Připravuje absolventy pro řešení život zachraňujících zákroků, k organizaci řešení hromadných neštěstí a v rámci kompetencí k rozhodování o naléhavosti poskytování neodkladné péče.
Studium v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář je tříleté a ukončuje se absolutoriem.
Organizace studia vychází z vyšší mentální úrovně žáků - absolventů středních škol.
Při studiu je kladen důraz na samostatnější získávání vědomostí a dovedností, využívání informační soustavy zdravotnictví a na praktické vyučování realizované v učebnách školy i ve zdravotnických zařízeních.
Tříleté studium bakalářského programu Zdravotnické záchranářství (dříve studijní obor Zdravotnický záchranář) je zaměřeno na získávání teoretických i praktických znalostí, které jsou základem potřebným pro poskytování neodkladné zdravotní péče.
Studium připravuje vysokoškolsky kvalifikované odborníky pro specifika neodkladné péče při individuálním i hromadném postižení, schopného účinně spolupracovat se všemi složkami v rámci integrovaného záchranného systému a zlepšit informovanost laické veřejnosti o postupech sloužících k záchraně života.
Studium je realizováno v prezenční i kombinované formě.
Standardní doba studia je 3 roky a zahrnuje přímou výuku, přednášky, cvičení, odborná soustředění, odbornou praxi (kontaktní hodiny) a nepřímou výuku, samostudium (nekontaktní hodiny).
Odborná praxe je v rozmezí 1800 hodin.
Absolvent bakalářského studia ve studijním programu Zdravotnické záchranářství je samostatným odborným zdravotnickým pracovníkem v oblastech neodkladné péče v systému zdravotnické záchranné služby a v dalších typech záchranných služeb souvisejících s poskytováním zdravotnické odborné první pomoci, přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu.
Vykonává činnosti zdravotnického pracovníka (zdravotnického záchranáře) s odbornou způsobilostí podle vyhlášky č. 55/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů § 3 odst.
Název studijního programu: ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANÁŘSTVÍ
Kód studijního programu: B0913P360028
Forma studia: prezenční, kombinovaná
Délka studia: 3 roky
Zakončení studia: Státní závěrečná zkouška
Titul: Bakalář (Bc.)
Podmínkou pro účast v přijímacím řízení je středoškolské vzdělání zakončené maturitou a vyplnění elektronické přihlášky.
Pravidla pro přijetí ke studiu jsou stanovena pro každý akademický rok směrnicí rektorky Vysoké školy zdravotnické.
Přijímací zkouška pro uchazeče o prezenční formu studia se skládá formou písemného testu, který je zaměřen na znalosti z biologie člověka a psychologie na středoškolské úrovni a talentové zkoušky, kde jsou prověřovány plavecké dovednosti.
Zájemci o kombinovanou formu studia skládají pouze talentovou zkoušku.
Absolventi vyšších odborných zdravotnických škol (diplomovaný zdravotnický záchranář) jsou přijímáni bez písemného testu, skládají pouze talentovou zkoušku.
Po úspěšném splnění rozdílových zkoušek a podmínek Vysoké školy zdravotnické mohou začít studium.
AGEL Vyšší odborná škola zdravotnická v Ostravě a Českém Těšíně reaguje na rostoucí zájem o studium zdravotnických oborů formou dálkového studia.
Již v září tohoto roku mohou studenti nastoupit na kombinovanou formu studia, která bude otevřena na pracovištích v Ostravě, Českém Těšíně a Přerově.
Obor Diplomovaná všeobecná sestra v kombinované formě znamená celkem tři a půlleté studium rozdělené do zimních a letních období.
Studenty čeká 2 360 hodin praxe, která se vykonává v síti nemocničních zařízeních skupiny AGEL.
Dálková forma studia vychází studentům vstříc, proto během celého studia nabízí 1 537 hodin samostudia a pouhých 797 kontaktních hodin.
„Absolventům zdravotnických oborů Zdravotnický asistent, Praktická sestra, Porodní asistentka nebo Zdravotnický záchranář pracujících na lůžkových odděleních zdravotnických zařízení je část praxe započítána dle výše pracovního úvazku. Studenti se tak nemusí bát, že byli po pracovní stránce přetíženi,“ popisuje zástupkyně ředitele Mgr.
„Pro školní rok 2021/2022 plánujeme přijmout celkem 10 studentů v kombinované formě v Ostravě a v Českém Těšíně. Studium je určeno pro absolventy jakékoliv střední školy, kteří úspěšně složili maturitní zkoušku a splňují zdravotní kritéria,“ říká garant AGEL Vyšší odborné školy zdravotnické Mgr.
Studium oboru Diplomovaná všeobecná sestra je ukončeno absolutoriem, jehož součástí je absolventská práce a její obhajoba, zkouškou z cizího jazyka, ošetřovatelství v klinických oborech, ošetřovatelství a zkouškou z humanitního oboru.
Absolvent oboru Diplomovaná všeobecná sestra je oprávněn užívat titul diplomovaný specialista (DiS) psaný za jménem.
Z důvodu rostoucího zájmu o studium bude v září tohoto roku otevřena nová pobočka AGEL Vyšší odborné školy zdravotnické v samotném centru Přerova.
„První studenti zahájí výuku 1. září v prostorách nově rekonstruované budovy bývalé střední zdravotnické školy. Plánujeme otevřít obory Diplomovaná všeobecná sestra v denní i kombinované formě. Celková kapacita přerovské pobočky činní celkem 40 studentů,“ zmiňuje Mgr.
Zájemci o studium na VOŠ v Ostravě, Českém Těšíně nebo Přerově mohou své přihlášky podávat až do 31. května.
Hlásit se mohou na studijní obor Diplomovaná všeobecná sestra v kombinované, ale i denní formě.
Praxe a náplň práce
Student se naučí pracovat v týmu vedeném lékařem, poskytovat zdravotní péči bez přímého vedení nebo odborného dohledu v rozsahu působnosti stanovené zákonem o nelékařských zdravotnických povoláních, organizovat a řešit následky hromadných neštěstí, rozhodovat o naléhavosti poskytování neodkladné péče, podílet se na ochraně veřejného zdraví, vést jednotlivce, rodiny i skupiny k péči o zdraví.
Naučí se provádět urgentní ošetřovatelské zásahy na základě vlastního posouzení a rozhodnutí a v souladu s diagnózou a pokynem lékaře, efektivně spolupracovat s operačním střediskem při výjezdu posádky rychlé zdravotnické pomoci bez dohledu lékaře, využívat radiofonního spojení s lékařem, zajišťovat bezpečné naložení a správné polohování pacienta během převozu, sledovat stav pacienta, provádět krytí ran, popálenin, stavět krvácení a znehybnit zlomeniny.
Pokud bylo studium oboru „zdravotnický záchranář“ ukončeno po 1.9.2017, musí uchazeč absolvovat praxi na oddělení intenzivní péče (ARO/JIP) nebo na urgentním příjmu v rozsahu nejméně 0,5 úvazku a trvání nejméně 1 rok.
Významnou změnou pro zdravotnické záchranáře je rozšíření možností, jak splnit povinnou roční praxi potřebnou k výkonu povolání bez odborného dohledu.
Dosud bylo nutné absolvovat tuto praxi v alespoň polovičním úvazku pouze v akutní intenzivní lůžkové péči, včetně urgentního příjmu.
Nově bude možné tuto podmínku splnit také při poskytování přednemocniční neodkladné péče pod odborným dohledem u zdravotnické záchranné služby.
Každý absolvent by se měl trvale a soustavně se vzdělávat v oboru tak, aby jeho znalosti a dovednosti odpovídaly aktuálním požadavkům a novým vědeckým poznatkům.
Absolventi se mohou dále vzdělávat ve specializačním studiu organizovaném v resortu zdravotnictví.
Výuka v jednotlivých ročnících je organizována v zimních a letních obdobích.
Jednotlivá období mohou být členěna do bloků s danou náplní pro stanovené povinné, popřípadě i nepovinné vyučovací předměty.
K ověření získaných znalostí žáků využívají vyučující formy stanovené klasifikačním řádem a učebním plánem zkouška, klasifikovaný zápočet, zápočet).
Uplatnění absolventů
Absolvent se uplatní na pracovištích rychlé zdravotnické pomoci i v jiných typech záchranných služeb (horská, báňská, vodní aj.) poskytujících zdravotnickou odbornou první pomoc, ve všech složkách integrovaného záchranného systému, v nemocnicích na odděleních urgentního příjmu a anesteziologicko-resuscitačních.
Absolvent bakalářského studia ve studijním programu Zdravotnické záchranářství je samostatným odborným zdravotnickým pracovníkem v oblastech neodkladné péče v systému zdravotnické záchranné služby a v dalších typech záchranných služeb souvisejících s poskytováním zdravotnické odborné první pomoci, přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu.
Kvalifikační předpoklady a legislativa
VŠ vzdělání - lékařská fakulta a specializovaná způsobilost („atestace“) v oboru urgentní medicína, anesteziologie a resuscitace, anesteziologie a intenzívní medicína, chirurgie, vnitřní lékařství, kardiologie, neurologie, traumatologie, dětské lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost;
Za určitých okolností (pokud je v podmínkách dané záchranné služby možné zajistit tzv.
Jakékoliv středoškolské vzdělání (maturita, výuční list) + certifikovaný kurz řidiče ZZS (600 hod.
VŠ vzdělání v oboru zdravotnický záchranář, nebo Vyšší odborné vzdělání v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář (pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 2018), nebo
Středoškolské vzdělání v oboru zdravotnický záchranář (pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 1998), nebo
Středoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra + specializace v oboru „Sestra pro intenzivní péči“ (SIP), nebo
Středoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra + certifikovaný kurs „Operační řízení přednemocniční neodkladné péče“, nebo
Středoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v oboru „sestra pro intenzivní péči“, pokud bylo studium zahájeno nejpozději v roce 2003.
Kvalifikační předpoklady zdravotníků pro práci v „letecké výjezdové skupině“ jsou stejné, jako pro práci v „pozemní“ záchranné službě.
Novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, byla vyhlášená ve Sbírce zákonů dne 7. srpna 2025 (částka 282/2025 Sb.) a bude účinná od 22.
Novela se dotýká také uznávání zahraniční kvalifikace v rámci Evropské unie.
Zavádí přesnější definici tzv. nabytého práva a stanovuje jasné požadavky na doklady, které musí uchazeč předložit.
Možná omezení a specifické požadavky
Do l. 2) Uvedené kontraindikace a požadavky jsou orientačním vodítkem.
Každé rozhodnutí musí být individualizované a musí přihlížet k osobnosti uchazeče a k charakteru a stupni závažnosti postižení.
1) Endokrinní a parendokrinní onemocnění, která znesnadňují adaptaci v pracovním kolektivu, nejsou vhodná pro styk s veřejností nebo vylučují středně těžkou až těžkou námahu.
Diabetes mellitus I.
10) Prokázaný sklon k abusu návykových látek a alkoholu.
Oční: Závažná, zvláště alergická onemocnění spojivek a víček, recidivující a chronická onemocnění rohovky, uveálního traktu, sítnice a zrakového nervu.
dálka do 6/9 binokulárně nat. blízko do J. č. 3 nat.
Poznámka: Vyšetření provádí příslušný lékař (zorné pole orient. konfrontační zkoušku).
12) Závažná kožní onemocnění a onemocnění typu atopického ekzému.
Další podmínkou pro přijetí ke studiu je vlastnictví řidičského průkazu skupiny B s předpokladem možnosti získání řidičského průkazu skupiny C.
Současná situace a výzvy
Aktuálně lze shrnout, že ZZS v ČR trpí především nedostatkem lékařů a operátorů ZOS.
Zájemců o profesi zdravotnického záchranáře a řidiče je zatím ve většině krajů (zejména mimo velká města) relativní dostatek, ale situace se každým rokem „zhoršuje“ ve smyslu postupně se objevujících signálů nedostatku zájemců i o tyto profese, zejména záchranářů.
Možná překvapivě prakticky všichni provozovatelé vrtulníků letecké záchranné služby hlásí velký nedostatek pilotů splňujících požadované kvalifikace a požadavky na letovou praxi.
Profesní příprava pro získání práce u záchranné služby je obvykle „běh na dlouhou trať“ - nejdelší asi u lékařů (minimum = 6 let vysoké školy + 2,5 roku do „kmene“ + 2 - 3 roky do „atestace“), o něco kratší u záchranářů (minimum = 4 roky VŠ + 1 rok praxe v nemocnici) a řidičů (obvykle 2 roky).
Je také dobré vědět, že žádná záchranná služba nepřijímá záchranáře přímo pro práci v letecké záchranné službě.
Vždy vybírá ze zkušených „pozemních“ záchranářů s několikaletou praxí a výsledek je značně nejistý (ke službě na LZS se nakonec dostane cca 1 z několika desítek potenciálních zájemců; podstatně větší šanci mají plně kvalifikovaní lékaři).
Ještě před rozhodnutím o tomto nasměrování své profesní kariéry doporučuji všem zájemcům k přečtení co nejvíce článků na tomto webu - zejména na téma „nadužívání záchranné služby„.
Řada potenciálních záchranářů si totiž práci u záchranky idealizuje do představ, které se s realitou potkávají jen zřídka.
Ať chceme nebo ne, záchranná služba opravdu není jen o zachraňování holých životů a „být u toho“ není právo, ale privilegium, které je vykoupeno těžkou a odpovědnou rutinní prací s „obyčejnými“ pacienty, často připomínající pověstné hledání jehly v kupce sena.
Pokud chcete opravdu pomáhat, můžete na záchrance najít jedno z nejkrásnějších zaměstnání.
Den v životě | Hasičský záchranář SJFD
tags: #diplomovany #zdravotnicky #zachranar #praxe