Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. Na jedné straně existuje člověk, který chce a může vykonávat danou práci, a na druhé straně není nikdo, kdo by ho byl ochoten za danou mzdu zaměstnat. Na pracovním trhu tak vzniká nesoulad mezi nabídkou práce lidí a poptávkou po práci firem.
Problém nezaměstnanosti je především problémem individuálním. Nezaměstnaný člověk přichází o výdělek, finančně i sociálně strádá, podstupuje trauma z určité ztráty společenského postavení a v neposlední řadě přichází o kvalifikaci. Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v tržních ekonomikách.
V této kapitole se budu zabývat druhy nezaměstnanosti. Frikční nezaměstnanost se vyskytuje na trhu práce v důsledku mobility pracovníků. Jedná se o dobrovolné změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je pouze krátkým časovým úsekem, než si dotyčná osoba najde práci novou. Zároveň to může být období, kdy si hledá svou první práci. V angličtině se tyto osoby označují jako „lidé mezi dvěma zaměstnáními“ (people between two jobs). Změny ve frikční nezaměstnanosti mohou být ovlivněny situací na pracovním trhu, ale také podmínkami, které vytváří pro nezaměstnané stát. Čím větší je podpora od státu v období nezaměstnanosti, tím déle si nezaměstnaný může hledat nové zaměstnání, protože hledá takové místo, které je ochotný přijmout za určitou mzdu.
Strukturální nezaměstnanost postihuje některá odvětví a je vyvolána nedostatečnou poptávkou po určité produkci statků. Útlum jedněch odvětví je doprovázen růstem výrob v jiných odvětvích. Nezaměstnanost, která poté vzniká, je charakteristická tím, že uvolněná pracovní síla se může na trhu práce uplatnit na pracovních místech vyžadujících odlišnou kvalifikaci.
Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. Vzniká, když je poptávka po práci nízká. Projevuje se poklesem pracovních míst během hospodářských krizí.
Skrytá nezaměstnanost je druh nezaměstnanosti, kdy si dotyčná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Příkladem jsou vdané ženy či mladiství. Tyto osoby většinou buď na hledání zaměstnání rezignovali, nebo si práci vyhledávají přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě.
Nepravá nezaměstnanost nastává v případě, že jsou dotyčné osoby vedené jako nezaměstnaní, ale práci si nehledají a jenom se snaží využít podporu v nezaměstnanosti. Zároveň sem patří i osoby, kteří jsou vedení jako nezaměstnaní, ale přitom pracují.
Dlouhodobá nezaměstnanost se týká osob nezaměstnaných déle jak 1-2 roky. Dlouhodobě nezaměstnané dělíme na dvě skupiny. V první skupině jsou ti, kteří jsou z trhu práce vyloučeni z důvodu zdravotního, věkového či jiného handicapu. V druhé skupině jsou osoby, které o práci zájem nemají, pouze využívají výhody.
Data o nezaměstnanosti v ČR sledují a evidují úřady práce a také Český statistický úřad. Úřady práce vznikly během roku 1990. Tyto úřady evidují údaje o uchazečích o zaměstnání, vyplácených podporách v nezaměstnanosti, volných pracovních místech a o registrované míře nezaměstnanosti. Náplň jejich práce se však časem rozšiřovala.
Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. V prvém případě jde o obyvatelstvo, které vykonává nějaké zaměstnání nebo výdělečnou činnost, je činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva se však zahrnují i pomáhající členové rodiny, kteří nejsou přímo odměňováni. Lidé zahrnutí do ekonomicky neaktivního obyvatelstva se někdy označují jako závislí, v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na obyvatelstvu ekonomicky aktivním.
Dělí se na zaměstnané a nezaměstnané. Mezi nezaměstnané se zahrnují pouze osoby hledající zaměstnání. Mezi zaměstnané obyvatelstvo patří pouze ty osoby, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část ekonomicky aktivního obyvatelstva může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu, než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat. V takovém případě hovoříme o částečné nezaměstnanosti. Příležitostní pracovníci se nejčastěji zahrnují mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, protože vykonávají výdělečnou činnost pouze příležitostně.
Klasifikace zaměstnání poskytuje členění ekonomicky aktivního obyvatelstva podle zaměstnání.
Ekonomické příčiny a důsledky nezaměstnanosti jsou široce diskutovány na ekonomických stránkách novin i v politických debatách. Pracovní místa sama o sobě nejsou zárukou kvalitního života. Pracovní místa také mohou spočívat v kopání a opětovném zasypávání jam. Co když dělníci v zachráněné továrně vyrábějí zboží, které nechce nikdo kupovat? V někdejších socialistických zemích, které hrdě zdůrazňovaly, že dávají práci každému, byla řada pracovních míst právě takto neproduktivních. Každá práce je na úkor jiné práce, protože k dispozici je omezené množství pracovních sil. A nejefektivnější rozdělení práce zajistí jedině tržní systém.
Představme si svět, kde jako mana z nebe trvale padá vše, co potřebujeme - pizzy, boty, mobily. Byla by nám v takové Utopii k něčemu pracovní místa? Nikoliv. Protože žijeme ve světě ekonomické vzácnosti, kde žádná mana z nebe nepadá. Abychom mohli žít a kvalitně žít, musí se většina z nás živit prací. Proto bychom se měli radovat jen z pracovních míst, která znamenají tvorbu skutečných hodnot, tj. věcí, na něž je někdo ochoten utratit své těžce vydělané peníze.
Minimální mzda určuje, že mzdy nesmí být nižší než vládou stanovená úroveň. Její škodlivost vysvětlíme pomocí příkladu z přírodopisu: Existují zvířata, která jsou ve srovnání s jinými slabá. Např. ježek je bezbranný, má ale naštěstí bodliny. Srnky jsou snadno zranitelné, ale naštěstí umí rychle běhat. V ekonomice lidí je to podobné. Mnozí lidé jsou relativně slabí. Tělesně postižení, mladí, příslušníci menšin, lidé bez vzdělání - ti všichni jsou na trhu slabými hráči. Vezměme si mladého člověka jen se základním vzděláním, jehož produktivita je na trhu oceněna 50 Kč za hodinu. Co se stane, když parlament schválí, že minimální odměna má být 100 Kč za hodinu? Každý, kdo by tohoto člověka najal, by utratil 50 Kč za hodinu.
Nezaměstnanost vytvářejí i zákony, které zaměstnavatelům nařizují určité pracovní podmínky. Když např. sběrači ovoce musí mít k dispozici moderní toalety se studenou a teplou vodou, vychází to nakonec stejně jako nařízené minimální mzdy. Když existuje nařízení, že najímat se smějí jen členové odborů, znamená to diskriminaci neodborářů. To znamená pro nečleny odborů zásadní znevýhodnění, které je staví permanentně do pozice nezaměstnaných. Hlavní cíl odborů je totiž zbavit se konkurence.
Zákony na ochranu zaměstnání omezují proces propuštění, aby chránily zaměstnance. Když ale vláda zaměstnavatelům nařizuje, že nemohou zaměstnance propustit ať se děje co se děje, pak bude každý zaměstnavatel především váhat, zda zaměstnance vůbec zaměstná. I tento zákon, který má chránit zaměstnance, ve skutečnosti zvyšuje nezaměstnanost.
Odvody z mezd, jako např. povinné pojištění pro případ nezaměstnanosti, zvyšují nezaměstnanost tím, že podporují život na sociálních dávkách místo práce. Když je nějaké chování finančně podporované, bude takového chování více.
Omezení a licence také zvyšují nezaměstnanost. Většina lidí chápe, že doktoři a právníci potřebují ke svému povolání licenci. Proč ji ale mají mít chovatelé fretek, sokolníci a pěstitelé jahod? Vláda ve skutečnosti licencuje přes tisíc živností ve všech 50 státech USA. Jedna žena z Floridy si zřídila vývařovnu polévek pro chudé, ale její živnost byla okamžitě uzavřena jako nepovolená restaurace, protože neměla příslušné oprávnění. Když vláda schválí, že určité povolání nemůže být provozováno bez licence, vytváří tím právní překážku vstupu na trh. Proč musí být nezákonné provozovat bez licence kadeřnictví? Vždyť na trhu lidé umí sami posoudit, kdo stříhá dobře a kdo špatně. Když vláda na nějaké povolání požaduje licenci, je to protikonkurenční opatření. Kdo asi tak lobuje za omezení vstupu na trh kadeřníků?
Je spousta povolání, které nevyžadují téměř žádné zaškolení - jako např. posekání trávníku - a které se tedy skvěle hodí pro mládež, která si chce přivydělat. Kromě peněz je taková práce dobrá i k tomu, že učí mladé, co je to práce, jak zacházet s penězi a jak šetřit nebo dokonce investovat. Ve většině zemí ale vlády diskriminují teenagery a brání jim, aby se nějak podíleli na systému svobodného podnikání.
Volný trh samozřejmě neznamená nulovou nezaměstnanost. Žijeme v reálném světě, kde se liší dovednosti i inteligence, mění se tržní preference a nikdy nikdo nemá dokonalé informace. To může vést k dočasné nezaměstnanosti způsobené trhem. Tuto nezaměstnanost Mises nazýval „katalaktickou“. Volný trh sice nezajistí práci každému a vždy, ale zajistí, že každý, kdo chce pracovat, bude mít šanci najít práci.
Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí - je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost.
Strukturální změny - dochází k vzestupné tendenci strukturální nezaměstnanosti.
Cílem této bakalářské práce je zpracovat analýzu dlouhodobé nezaměstnanosti v České republice v letech 2012-2020. Nejprve jsou v teoretické části vymezeny základní charakteristiky trhu práce s důrazem na nezaměstnanost, respektive dlouhodobou nezaměstnanost. Součástí teoretické části je také popis zdrojových dat a metodiky práce. V praktické části je dlouhodobá nezaměstnanost sledována z celkového pohledu a zároveň je míra dlouhodobé nezaměstnanosti srovnána s členskými státy EU. Dále je dlouhodobá nezaměstnanost analyzována s ohledem na věk, pohlaví a úroveň dosaženého vzdělání. Jako poslední je v praktické části ověřena statistická souvislost mezi vývojem hrubého domácího produktu a vývojem dlouhodobé nezaměstnanosti.
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z nejsledovanějších ekonomických problematik vyspělých států. Ve své práci jsem si vytkl za cíl analýzu příčin a důsledků této nezaměstnanosti v České republice. Mým předpokladem je ověření skutečnosti, že nynější příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti souvisí mimo jiné s dosaženým vzděláním a se zařazením do věkových skupin, a že důsledky mohou vést ke změnám sociálního postavení jedince a ekonomicky zatěžují státní rozpočet. Tato práce se zabývá prvky aktivní politiky zaměstnanosti k omezení této nezaměstnanosti.
4n Aktivní politika zaměstnanosti a systém státní podpory
Nezaměstnanost je v dnešní společnosti velice aktuální problém, který je řešen, ale ne do dostatečné hloubky. Tyto nedostatky ovlivňuje rozpočtový systém a celá společnost trpí. Nezaměstnanost je jedním z nejzávažnějších, jestli ne nejzávažnější problém, se kterým se musí naše společnost vyrovnat. Postihuje muže i ženy, lidi v různém věku, s různým vzděláním a z různým sociálním postavením. Nezapříčiněná ztráta zaměstnání, neúspěch při hledání zaměstnání, ale také obavy nezaměstnaných lidí ze ztráty zaměstnání, mají negativní důsledky ekonomické, sociální, psychologické, psychické, ale i zdravotní. Snažili jsme se rozebrat vliv nezaměstnanosti na člověka. Jak se ukázalo, má velmi velké a hlavně negativní účinky na člověka, jak na jednotlivce, tak i jeho okolí - rodinu, příbuzné, ale i přátele. Pro každého člověka je to velmi náročné období a každý se s tímto faktem vyrovnává jinak. Někdo to zvládá lépe, a na někoho má ztráta povolání velmi negativní účinky. V tomto období je nejdůležitější neztratit víru v objevení nového místa. Vzdat se po pár nevydařených pokusech a přestat hledat je jedna z mnoha věcí, kterých se případný budoucí pracovník dopustí. Nevědomky tím ztrácí šanci na úspěšné nalezení pracovního místa.
V současnosti existuje všeobecná shoda v názoru, že nezaměstnanost je vážným společenským problémem, ale také i lidským problémem. V konečném důsledku, jak se vezme nezaměstnanost z kteréhokoli pohledu, vždy nakonec skončíme u konkrétního člověka. Je zřejmé, že nezaměstnanost není jen problém vynaložených prostředků na podporu nezaměstnaných. Tak i tímto vyvstává problém sociální a psychologický spojený se ztrátou zaměstnání. Napříč tomu, že nezaměstnanost má v naší společnosti krátkou historii, vyznačuje se dynamickým problémem, který se neustále vyvíjí a mění. V závislosti na státech, regionech, tak i kultuře a poloze.
Způsob řešení náročné životní situace nezaměstnanosti, která je vnímána jako problémová, krizová, složitá, nepříjemná, a výše tohoto procesu může v podstatné míře ovlivnit kvalitu života a existenci člověka.
Nedílnou součástí práce bude také vymezení role Úřadu práce ČR v řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Praktická část bude založena na kvalitativním výzkumu, kdy budou vedeny krátké anonymní rozhovory.
tags: #dlouhodoba #nezamestnanost #seminarni #prace