Čínská civilizace, dlouho do značné míry nezávislá na civilizaci evropské, představuje kulturní zkušenost lidstva, kterou stojí za to objevovat a poznávat. Filologický přístup předpokládá, že plné porozumění cizí kultuře je možné pouze skrze ovládnutí jejího jazyka a schopnost rozumět jejím textům. V současné době je studium čínské filologie a sinologie dostupné na několika univerzitách v České republice, každá s mírně odlišným zaměřením.
Studijní programy a zaměření
V Praze je možné studovat sinologii v bakalářském i navazujícím magisterském programu, a to v jednooborovém i dvouoborovém studiu. Studium sinologie se soustředí na hlubší proniknutí do čínské kultury, zahrnuje studium čínského jazyka, dějin, filozofie a poezie. Počátky české sinologie souvisejí s působením prof. Rudolfa Dvořáka na Univerzitě Karlově na konci 19. století.
V Olomouci nabízí Palackého univerzita obor čínská filologie, který lze studovat v bakalářském i navazujícím magisterském studijním programu, a to pouze v dvouoborové kombinaci. Studium v Olomouci je zaměřeno především na mluvený jazyk. Při oboru byla zřízena Konfuciova akademie, která umožňuje udržovat kontakty s univerzitou v Pekingu.
V Brně se otevírá obor Kulturní studia Číny, který se zaměřuje na čínské dějiny, literaturu, filozofii a náboženství, a to jak tradiční, tak moderní. Studium se zaměří také na kultury okolních zemí, jako jsou Japonsko, Tibet či Mongolsko, a na globální kontext. Důležitou roli hraje také tříletý kurz čínského jazyka a předměty zaměřené na komunikaci.
Studijní program Čínská studia nabízí intenzivní výuku moderní čínštiny a studium čínské kultury ve všech jejích aspektech - společnost, politika, dějiny, čínské myšlení, literatura. Obě tyto oblasti, jazyk a kultura, jsou ve studijním plánu zastoupeny zhruba půl na půl. Jazykový program je intenzivní a různorodý, s minimálně 10 hodinami výuky týdně v prvním ročníku.
Požadavky k přijímací zkoušce
Přijímací zkouška na sinologii v Praze je dvoukolová. V prvním kole uchazeči absolvují test ze znalostí reálií Dálného východu a překlad ze zvoleného světového jazyka (např. angličtiny). V písemné části se prověřuje obecný přehled a znalost reálií. Ústní pohovor se zaměřuje na zjištění motivace uchazeče, prověřuje jeho znalosti a schopnost aktivně použít cizí jazyk.
K přijímacím zkouškám do Olomouce je třeba si připravit pouze učebnici českého jazyka. Od studentů olomoucké čínské filologie se žádná předchozí znalost jazyka či tamní kultury nevyžaduje, přijímacím testem je pouze test z češtiny.
Uchazeči o studium Kulturních studií Číny v Brně musí úspěšně absolvovat oborový test, který se skládá z otázek zaměřených na čínské reálie a otevřených obecnějších otázek.
Obsah studia a cíle
Během bakalářského studia mají studenti dosáhnout úrovně B1 Společného evropského referenčního rámce. Bakalářský program je koncipován tak, aby vedle jazykových dovedností poskytl také základní přehled o tradiční i současné Číně, včetně Taiwanu. Součástí studia jsou semináře věnované praktickým dovednostem při vyhledávání informací a psaní odborné práce.
Absolvent bakalářského studia rozumí jednodušším textům v klasické čínštině období 500-1 př.n.l., tj. textům určujícím pro čínskou civilizaci, k nimž se odvolávají Číňané i v moderní době, a umí je překládat. Četba moderních textů, které se postupně mohou profilovat podle zájmu studentů (krásná literatura, žurnalistické texty, odborné texty, dokumenty z dějin 20. století), je také nedílnou součástí studia.
Těžiště magisterského programu je v povinně volitelných přednáškách a seminářích tak, aby vyhověly zájmu studentů o tradiční, či moderní Čínu a jejich dalšímu zaměření (filologickému, nebo historickému, kulturnímu a areálovému). Cílem navazujícího magisterského studia oboru čínská filologie je příprava odborníků pro profese těsně související s prací s čínským jazykem, a to ať už v jeho hovorové, tak i písemné podobě.
Uplatnění absolventů
Naši absolventi nemají problém s uplatněním. Učí na vysokých školách v ČR (např. univerzity v Olomouci a Brně, Vysoká škola ekonomická), pracují v Orientálním ústavu AV ČR, v Národní galerii a Národním muzeu, ale také v diplomacii, v mezinárodních institucích, v neziskových organizacích nebo jako žurnalisté.
Kvalita jazykových schopností a poznatků absolventa tříletého bakalářského dvouoborového studia čínská filologie mu umožňuje uplatnění v širokém spektru odborné praxe: ve státních institucích, ve sdělovacích prostředcích, obchodních firmách a kulturních institucích jako odborný poradce, překladatel, soukromý podnikatel atd.
Absolventi jsou dále obeznámeni s historií, kulturou a reáliemi především současné Číny, proto nacházejí uplatnění jako především jako překladatelé, pracují v diplomatických službách, v muzeích, ve sdělovacích prostředcích, vědeckých ústavech a jiných odborných institucích apod.
China’s Real Language Map (It’s Not Just Mandarin and Cantonese)
Doporučená literatura a zdroje
V rámci studia je kladen důraz na četbu moderních textů, které se postupně mohou profilovat podle zájmu studentů. Mezi povinně volitelnými předměty naleznete např. „Úvod do čínské poezie“ (O. Lomová), „Kapitoly z mluvnice klasické čínštiny“ (L. Zádrapa), „Čína doby Letopisů“ (J. Maršálek), „Čínská povídka 20. století“ (D. Andrš), „Věda a modernizace v Číně a Japonsku“ (J. Hudeček), Ideologie a kultura v ČLR (O. Kučera).
Díky Zuzaně Li si v češtině můžeme přečíst řadu knih soudobých čínských autorů. Zuzana Li (nar. 1975) vystudovala čínskou a anglickou filologii na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, moderní čínské literatuře se věnovala v doktorském programu na Pekingské univerzitě a na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 2010 vyšel její první překlad čínského románu Totem vlka. V roce 2012 založila v nakladatelství Verzone edici Xin, v níž dosud vyšlo dvanáct titulů. Je autorkou překladů pěti románů, dvou povídkových sbírek, dvou reportážních knih a jedné básnické sbírky. Překládá zejména současné čínské autory, jako jsou Jen Lien-kche, Su Tchung, Liao I-wu a Liou Čen-jün.
Zuzana Li se věnuje i překladům z klasické čínštiny, například románu Čtyři knihy Jen Lien-kcheho, který byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu v kategorii překladová kniha. Tento román byl výjimečný tím, že v Číně vůbec nemohl vyjít. Zuzana Li se při překladu snaží najít co nejvýstižnější převod smyslu obrazu a rozhoduje se, zda je kulturně příliš zavádějící, nebo zda ho lze převést nějak zajímavě, aby to takzvaně „dobře znělo“ v češtině.
Vzdělávací programy často zahrnují výuku modernizovaného literárního jazyka (wenyanu) z první poloviny 20. století a jazyka baihua z 18.-20. století. Ozvuky starých textů hrají důležitou roli i v moderní frazeologii a lexiku a objevují se v projevech politiků i v populární kultuře.
V rámci studia se studenti setkávají jak se semináři fonetiky, lexikologie či gramatologie čínštiny, tak i s geograficky, dějinně, literárně a kulturně orientovanými předměty. Sylaby kurzů z pražské katedry jsou volně ke stažení, olomoucká katedra nabízí k nahlédnutí anotace některých předmětů.
Česká sinologická tradice se snaží přiblížit čínskou literaturu českým čtenářům, přičemž se překladatelé potýkají s kulturními a jazykovými odlišnostmi. Mezi významné české sinology a překladatele patří Olga Lomová, Denis Molčanov, Petra Martincová a Kamila Hladíková.
tags: #doporucena #literatura #studium #ciny