Žijete kulturou, literaturou a komunikací? Orientujete se i v oblasti médií, filmu a divadla? Pak je tento obor právě pro vás.
Jedná se o jednooborové bakalářské studium. Budete se připravovat pro práci v kulturních institucích, a to na středních pozicích. Můžete nalézt uplatnění v divadle, v rozhlase a televizi, v novinářské profesi, v reklamních agenturách nebo třeba ve státní správě či v nakladatelstvích.
Absolvent bakalářského studia Jazyková a literární kultura je primárně připravován pro široké praktické využití v kulturních institucích, a to na středních pozicích. Může nalézt pracovní uplatnění v divadle, v knihovně, v rozhlase a televizi, může se uplatnit v novinářské profesi a v reklamních agenturách.
Absolvent bakalářského studia Jazyková a literární kultura prokázal při státní bakalářské zkoušce znalosti v oboru český jazyk a literatura a schopnosti využívat mateřský jazyk a literární poznatky v teorii i v praxi. V oblasti kultury prokázal orientaci v mediální tvorbě i v organizaci kulturních institucí.
Studijní program je strukturován v souladu s požadavky na profil absolventa studia učitelství ZŠ tak, aby rozvíjel profesní kompetenci nezbytnou pro úspěšný výkon povolání učitele. Jako absolvent v rámci didaktiky, metodiky a navazující oborové praxe získáte komplexní kompetence pro výuku vybraných předmětů na základní škole.
Bakalářské studium je koncipováno především jako přípravné studium pro magisterské programy Učitelství pro 2. stupeň základních škol a Učitelství pro střední školy. Přesto vám systematická znalost studovaného oboru umožní široké uplatnění ve všech oblastech, kde jsou vyžadovány jazykové a literární znalosti, např. v médiích, v knihovnách.
Absolvent je připraven pro studium navazujících magisterských studijních programů s týmiž nebo obdobnými dominantními oblastmi studia. Absolvent je tedy primárně vzdělán pro další studium učitelství českého jazyka a literatury pro 2. stupeň základní školy a střední školy.
Systematická obecně pedagogicko-psychologická průprava s oborově didaktickou propedeutikou u oborové didaktické aplikace umožňuje absolventovi uplatnění v institucích zaměřených na edukaci v širokém smyslu. Oborová část studijního plánu rozvíjí jazykovou způsobilost a všeobecný kulturní přehled využitelný v širokém spektru institucí mimo sféru vzdělávání. Systematické studium jazykových a literárních disciplín tvoří základ pro uplatnění v okruhu oborově vymezených profesí.
Přijímací řízení a státní závěrečné zkoušky
Podmínkou přijetí ke studiu je úplné středoškolské vzdělávání ukončené maturitou a úspěšné složení přijímací zkoušky. Uchazeče se specifickými poruchami učení, kteří se hlásí na učitelsky zaměřené bakalářské a navazující magisterské a magisterské studijní programy, upozorňujeme, že jim nebude poskytnuta žádná tolerance a úlevy u přijímacích zkoušek nad rámec ostatních uchazečů.
Rozsah a obsah přijímací zkoušky: Přijímací zkouška se koná formou písemnou. Uchazeč musí prokázat schopnost porozumět jazykovému a literárnímu textu, orientaci v jazykovém systému, v literárněteoretických a literárněhistorických disciplínách.
Písemná část: Písemná zkouška se skládá z části jazykové a literární a vychází z učiva středních škol gymnaziálního typu. Uchazečům - absolventům jiného typu střední školy se doporučuje, aby se alespoň orientačně seznámili s obsahem gymnaziálního studia. Jazykové a stylistické znalosti se ověřují formou komplexního textového rozboru - předpokládá se i schopnost tvořivé manipulace s jazykovým materiálem. V literární části se ověřují znalosti z literární historie (starší česká literatura, česká literatura 19. a 20. století).
Uchazeč, který má v den konání přijímací zkoušky vykonanou státní bakalářskou zkoušku z českého jazyka a literatury, obdrží hodnocení 200 bodů.
Tato stránka obsahuje informace týkající se státních závěrečných zkoušek. K přihlášení je nutné mít uzavřené studium, tj. odevzdaný zápisový list A (vysvědčení) z posledního roku studia na studijním oddělení a zapsané příslušné státní zkoušky ve STAG. Při uzavření studia zapíše referentka studijního oddělení studentovi automaticky všechny povinné části státní závěrečné zkoušky (mimo obhajoby, ta se zpřístupní po odevzdání závěrečné práce). Upozorňujeme studenty, že se po uzavření studia neztrácí status studenta, období se započítává do doby rozhodné pro případné vyměření poplatku za studium (bližší informace jsou k dispozici ve Statutu UHK).
Studenti se mohou hlásit nejpozději v termínu uvedeném ve STAG (většinou 14 dní před termínem zkoušky - pokud je v jednom období více termínů zkoušek, počítá se tato lhůta k prvnímu možnému termínu, pozdější termíny se již nezohledňují). Studenti, kteří chtějí vykonat některou část státní závěrečné zkoušky v srpnu, se musí přihlásit nejpozději do 15. 7.
SZZ nebo kteroukoli její část lze opakovat jen dvakrát (jeden řádný a dva opravné termíny). Pokud se student bez zdůvodněné písemné omluvy na SZZ nedostaví, posuzuje se, jako by u SZZ neprospěl.
Student má po vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky zákonnou povinnost nahlásit do osmi dnů ukončení studia na zdravotní pojišťovnu, příp. V případě, že se nebudete promocí účastnit, domluvte si termín vyzvednutí diplomu na studijním oddělení. Diplomy jsou na studijním oddělení uložené dva akademické roky (tj. dva roky od vykonání poslední části SZZ).
Struktura studia a doporučená literatura
Uvedený program se studuje v kombinaci dvou nabízených programů. Při zkombinování dvou programů si volíte program maior (tzv. hlavní program) a program minor (tzv. vedlejší program). Studijní program maior a minor se liší pouze zařazením bakalářské práce. Bakalářskou práci budete psát v programu, který zvolíte jako maior.
Literární část státní zkoušky je teoretická. Její téma bude zvoleno vylosováním čísla tematického okruhu. Při zkoušce studenti předloží:
- 90 titulů beletristických a 10 titulů odborné literatury (mohou to být i jednotlivé závažné stati).
- Seznam přečtené a prostudované literatury musí obsahovat tituly ze všech disciplín, které jsou předmětem zkoušky (literární teorie, literatura 19. století, 1. poloviny 20. století, 2. poloviny 20. století, světová literatura).
Mezi doporučenou literaturu pro přípravu na státní závěrečné zkoušky patří:
- HAVRÁNEK, B., JEDLIČKA, A. Stručná mluvnice česká.
- Pravidla českého pravopisu.
- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.
- LEHÁR, J., STICH, A., JANÁČKOVÁ, J., HOLÝ, J. Česká literatura od počátků k dnešku.
- SVOZIL, B., MENCLOVÁ, V. a kol.
Témata pro literární část státní zkoušky zahrnují:
- Antická kulturní a literární inspirace evropského písemnictví. Žánrové a tematické rozvrstvení.
- Středověká a renesanční koncepce kultury a literatury. Koncepce osobnosti ve středověkém umění (rytíř, klerik). Středověké literární žánry. Zdroje a proměny renesanční literatury. Linie satirické literatury a projevy „smíchové kultury“. Rabelais, Swift, Cervantes.
- Osvícenství a klasicismus v české a evropské literatuře a kultuře. Vliv osvícenství a klasicismu na počátky českého národního obrození. Dobrovský. Preromantismus a sentimentalismus. Josef Jungmann a jeho škola. Divadlo.
- Společenské, politické a kulturní souvislosti romantismu. Romantické pojetí světa a člověka. Český romantismus v kontextu romantismu evropského. Prolínání romantických a realistických tendencí ve 40.-50. letech 19. století. K. H. Mácha. J. K. Tyl, K. J. Erben, B. Němcová, K. Havlíček Borovský. Divadlo.
- Generace májovců, charakter jejich poetiky, žánrové a tematické rozvrstvení jejich tvorby. Význam májovců pro utváření české národní literatury. J. Neruda, V. Hálek, K. Světlá, G. Pfleger Moravský, A. Hejduk, J. Arbes a další.
- Prolínání národního a „kosmopolitního“ programu české literatury ve 2. polovině 19. století. Ruchovci a lumírovci. Programy, žánrové rozvrstvení literatury. Představitelé (zvláště Sv. Čech, E. Krásnohorská, J. V. Sládek, J. Vrchlický, J.
- Světová realistická tvorba 2. poloviny 19. století. Typologické varianty české realistické tvorby. Žánrová a námětová variabilita. Venkovská próza. Historická tematika. Dramaturgie Národního divadla. K. V. Rais, T. Nováková, A. Stašek, J. Holeček, J. Herben, J. K. Šlejhar, L. Stroupežnický, G. Preissová, br. Mrštníkové, V. B. Třebízský, Z. Winter, A.
- Moderna. Její vymezení v návaznosti na dobový kontext, dobové diskuse (například boje o pravost Rukopisů, Naše dvě otázky H. G. Schauera apod.) Manifest české moderny. Moderní revue. Poetika symbolistně-dekadentní generace.
- Ideová východiska a poetika tzv. generace buřičů. Představitelé. Novoklasicismus a expresionismus. Manifestační vystoupení (Literární skupina) a vlastní tvůrčí realizace.
- Česká literatura a Velká válka. Proměna situace české literatury za války (pozice spisovatele ve společnosti). Charakteristické umělecké projevy reflektující válečnou zkušenost nebo na ni reagující (témata, žánry, představitelé). Tzv.
- Projevy české meziválečné avantgardy. Poetismus, surrealismus, charakter poetiky, inspirace světovou literaturou a dalšími uměleckými druhy (film), ideová východiska, manifesty, projevy avantgardní poetiky v jednotlivých uměleckých oblastech (literatura, výtvarné umění - knižní kultura, hudba, divadlo).
- Podoby a proměny české meziválečné prózy v souvislosti se světovou literaturou (dle individuálního zájmu). Dominantní žánry, tendence a představitelé. K. Čapek, J. Čapek, V. Vančura, I. Olbracht, J. Havlíček, E. Hostovský, V. Řezáč, M.
- Poezie v letech 1939 - 1960 (neoficiální poezie - skupina Ohnice, Skupina 42 - „Květňáci“ - poezie všedního dne, totální realismus, trapná poezie, edice Půlnoc, Jiří Kolář, B. Hrabal a surrealistické počátky, čs. surrealismus, katolicky orientovaná poezie, Život je všude; oficiální poezie - reakce na osvobození 1945, proměna poezie po roce 1948; Hrubín, Seifert, Halas, Nezval).
- Tzv. 1. a 2. vlna české literatury s okupační tematikou (Fučík, Drda, Kubka, Pujmanová; Weil, Valenta; Ptáčník, Otčenášek, Frýd, Lustig, Fuks). Román a mimoestetická norma 40. - 50. let. Francouzský existencialismus ve 40. - 50.
- „Zlatá šedesátá“ (proměny v poezii - vliv každodennosti - pokračování tvorby „Květňáků“, básnické příběhy - Hrubín, Holan, Šiktanc; jazzová poezie - Kainar, Hrabě; próza - rozpad románového univerza jako vize jediného světa, proměny kompoziční výstavby - romány deziluze Klíma, Vaculík, Kundera, Trefulka; obrazy všedního dne - Hrabal, Páral; vliv absurdity, jazyk jako odcizující nástroj - Havel, Vyskočil; literatura s vězeňskou tematikou - Pecka, Stránský). Narativní tradice v próze 60. let.
- Literatura „normalizace“ (oficiální literatura - časová strnulost, neexistence „velkého“ díla, propad do pokleslosti - Páral, Fuks, Šotola; dvě linie historické prózy - zábavná - Loukotová, Vaňková, Neff; „körnerovská“ - Karel Michal, J. Šotola, V. Erben, Vl. Körner; tzv. šedá zóna - problematika edice textů B. Hrabala, O.
- Nástup postmoderny v české a světové literatuře (Milan Kundera, Sylvie Richterová, Věra Linhartová, Daniela Hodrová, Vladimír Macura, Michal Ajvaz, Jiří Kratochvil)
- Základní charakteristika literárněvědných škol (formalismus, strukturalismus, sémiotika, psychoanalýza).
- Versologie a poetika básnického textu (prozódické systémy, rým, tropy a figury, tradiční básnické formy).
- Naratologie a poetika prozaického textu (vypravěč, fabule a syžet, vyprávěcí postupy, typy kompozice). Literární žánry - próza.
Předpokládají se znalosti obecné jazykovědy a fonetiky a fonologie. Vztahy ve slovní zásobě.
