Prospěch pro zdraví a fitness

Způsob života se v posledních desetiletích změnil více než za předchozí dlouhá staletí až tisíciletí. Z našeho života se rychle vytratila fyzická zátěž, dramaticky se zvýšily požadavky na psychiku, prodloužila se délka volného času, došlo k mohutnému nárůstu počtu pasivních forem trávení volného času, obecně se usnadnil přístup ke stravě, zvýšila se nabídka stravy bohaté na energii, jednoduché cukry a sůl. Byla narušena tradiční rovnováha mezi přívodem a výdejem energie ve prospěch energetického přívodu.

Důsledkem těchto změn je nárůst obezity a na ni navazujících nemocí. Tyto nemoci jsou označovány termínem “chronické neinfekční”. Jejich léčba je dlouhodobá a finančně značně náročná. Tyto choroby se od nemocí, které sužovaly lidstvo většinu jeho historie, podstatně liší. Jejich nástup je pozvolný a nenápadný. Mnohé z nich přetrvávají v latentní fázi i deset a více roků. Jakmile se jednou presentují, není možné je vyléčit. Lékaři dnes znají jen postupy jejich dlouhodobější kontroly. Nemoc se tak vyvíjí pomalejším tempem, neohrožuje postižené přímo na životě, podstatně však snižuje kvalitu jejich života.

Na druhé straně jsou však známy poměrně přesné příčiny vzniku a rozvoje těchto chorob a tím jsou dány předpoklady prevence jejich vzniku. Pokud po propuknutí nemoci změní postižení zásadně svůj životní styl, vyřadí z něj známé patogeny a naopak do něj vřadí účinné salutory, je snaha lékařů o zastavení progrese nemoci a udržení odpovídající kvality života podpořena a usnadněna.

Energetická bilance a nedostatek pohybu

Jak vyplývá z úvodního odstavce, podílí se na vzniku a rozvoji chronických neinfekčních nemocí významně dlouhodobější pozitivní energetická bilance. Ta může nastat jen v případě, kdy do konkrétního živého systému vstupuje více energie, než jí tento systém pro svoji existenci potřebuje. Jak výše uvádíme, oproti minulým generacím se dnes podstatně usnadnil přístup ke stravě. Většinu historie lidstva střídala krátká období hojnosti relativně dlouhá období nedostatku až hladu. Pokud lidé v dobách hojnosti uložili do zásob jisté množství tuků, v následujícím období hladu je spotřebovali pro zajištění holého přežití. Až dnešní doba dlouhodobého blahobytu umožnila přetrvávání nadbytku zásob energie po celá desetiletí. To je stav, který je pro přírodu nový a živé organismy s ním nemají zkušenost.

Pozitivní energetická bilance je podle našeho názoru způsobena především nedostatečným výdejem energie. Pokles množství a náročnosti pohybové činnosti je v posledním půlstoletí ohromující. Pohyb přitom představuje impulz, podnět pro řadu geneticky nezbytných procesů v lidském těle. Pokud jsou jednotlivé orgány a orgánové systémy nedostatečně stimulované, dochází k jejich oslabování. Snižuje se množství svalové tkáně, klesá hustota kostí, slábnou šlachy a vazy, dochází k poklesu kapacity srdce, plic a dalších orgánů.

Již několik desetiletí upozorňují lékaři na destrukční účinky nedostatku pohybu na lidský organismus a zdůrazňují skutečnost, že v současném světě je pohodlnost hlavní příčinou předčasné smrti zhruba 400.000 osob ročně (údaj pro obyvatele USA). Protože frekvence a náročnost habituální zátěže bude i v následujících letech klesat, představuje záměrná fyzická stimulace, tj. cvičení, jedinou reálnou formu intervence s cílem udržet odpovídající úroveň zdatnosti a výkonnosti, nezbytné pro dlouhodobé udržení zdraví.

Bohužel toto volání odborníků je voláním v poušti. Většina populace spoléhá na léky a lékaře a doporučením ke zvýšení množství pohybu naslouchá s chladným nezájmem.

Vývoj doporučení pro pohybovou aktivitu

V roce 1995 vydala ACSM (the American College of Sports Medicine) a CDC (the Centers for Disease Control and Prevention) společné národní doporučení v otázkách pohybové aktivity a veřejného zdraví. Toto doporučení následně schválila a podpořila významná organizace “the American Heart Association”. Materiál přinášel vědecky ověřená doporučení forem cvičení a jeho množství s cílem udržet nebo zvýšit úroveň zdatnosti dospělé populace. Uvedené doporučení splnilo svůj účel a značné části populace ozřejmilo význam cvičení.

V posledních letech však došlo k upřesnění některých poznatků vlivu cvičení na lidský organismus a bylo nezbytné provést inovaci doporučení. Vědci pod vedením Dr. Haskella vydali v roce 2007 inovované doporučení pod názvem “Physical Activity and Public Health: Updated Recommendation for Adults from the American College of Sports Medicine and the American Heart Association”.

Klíčové změny v doporučeních:

• Přesnější definice frekvence tělesné zátěže v týdenním režimu - v roce 1995 se uvádělo, že cvičit máme “většinu dní, nejlépe každý den v týdnu”.
• Tělesná zátěž vyšší intenzity je nyní jednoznačně doporučena - původní doporučení se vztahovala hlavně na cvičení mírné intenzity a účast na cvičení o vyšší intenzitě byla zmíněna jen okrajově.
• Zdůrazňuje se význam habituální zátěže - v posledních desetiletích se lidstvo snažilo najít si pro každou činnost nějaký přístroj, který ji usnadňoval a snižoval její nároky na organismus. Doporučení nás nyní podněcují k znovuzařezení klasických činností jakými je práce na zahradě, úklid domácnosti, nákupu, nošení nákupů atd. Cvičení ve fitcentrech, ať již mírné nebo intenzivní, ať aerobní nebo posilování, má představovat nástavbu ke zvýšené habituální zátěži.
• Čím více cvičíme, tím lépe - pokles množství pohybové aktivity dosáhl svého historického maxima a začíná ohrožovat samu podstatu existence lidstva. Navíc se z původně pestrého spektra zátěže téměř úplně vytratila její část na úrovni 70-90% možnosti zapojených svalových skupin. Ta je nesmírně významná pro zastavení nebo alespoň zpomalení sarcopenie.
• Jasně se definuje termín “kratší zátěž” - v původním doporučení z roku 1995 se uvádí, že cvičit nemusíme vždy doporučených 30 minut v celku, že zátěž může být složena z kratších úseků cvičení.

Mnoho lidí špatně pochopilo původní doporučení a předpokládali chybně, že i udržení zdraví a zdatnosti stačí půl hodina chůze denně. Inovované doporučení jasně upozorňuje, že zatíženy musí být svaly celého těla a v celém spektru jejich kapacity. Navíc se jasně prohlašuje, že cvičení půl hodiny denně je absolutní minimum, udržující základní zdatnost.

Fitness - více než jen vzhled

Fitness - dnes velmi rozšířený a často skloňovaný pojem. Fitness dnes dělá kde kdo. Málokterý jedinec však došel tak daleko, že by pochopil jeho skutečnou podstatu. Většina lidí pojme za svůj obraz předložený všudypřítomnou reklamou a médii. Obchodníci v tom mají naprosto jasno, je to přece zdroj jejich příjmu a tak se staví fitcentra, platí se fitness trenéři, a prodává fitness značkové oblečení. Zkusme ale odkrýt závoj komerce a pokusme se najít hlubší smysl.

Přeloženo do češtiny Fitness je anglické slovo, které tak zdomácnělo, že už si lidé ani neuvědomují jeho možné překlady. Lze jej přeložit jako zdatnost, schopnost efektivně žít, či provozovat aktivity, být celkově svěží. Vcelku obšírný význam pro něco, co je v našich končinách považováno za výsadu dam, usilovně se snažících získat ideální míry anebo můžu přehnaně pečujících o svůj vzhled.

Fitness v žádném případě není povrchní záležitostí. Naopak, zaměřuje se na nitro člověka. Teprve odtud vyplývá na povrch v podobě viditelných výsledků. Řekněme si tedy, jaké jsou základní stavební kameny fitness. Ve zdravém těle zdravý duch a naopak. Toto staré české moudro je nápadně podobné základním dvěma aspektům fitness. Těmi je rozvoj a udržení zdravého těla a mysli. Jedná se v podstatě o dvě strany téže mince, bude-li onou měnou fitness. Při praktikování fitness by fyzická zlepšení měla vést k motivaci vlastním úspěchem a naopak dobrá motivace pomáhá zvyšovat fyzické výkony. Jde prostě o to, že nás musí naše fitness - naše aktivita, naplňovat. Není to jen předsevzetí, že letos zhubneme do plavek. Je to rozhodnutí neustále se věnovat něčemu jenom proto, že nás baví se v tom zlepšovat. Podobně jako nás nebude bavit chození v kruhu, ale užijeme si cestu, na níž se nás láká každý další výhled a tak půjdeme s radostí neúnavně dál.

Pět pilířů fitness

Zdravé tělo není jenom štíhlý pas. A co se týče našeho těla, ono úžasného nástroje, jenž je výsledkem dlouhého snažení evoluce a většina populace jeho potenciál promrhá? Na něj pohlíží fitness z pěti úhlů. Jsou to svalová síla, pružnost, kardiorespirační vytrvalost, svalová vytrvalost a složení těla. Ve své podstatě jde tedy o velmi komplexní rozvoj. Není se čemu divit, možnosti našich těl jsou totiž od přírody velmi pestré díky tomu, jak obrovskou mají schopnost přizpůsobovat se. Bohužel nejen zátěži, ale i pohodlí. Pokud tedy budete jednostranně zaměření, řekněme, že budete pouze zvedat těžké činky, bude vám chybět kardiovaskulární vytrvalost a pravděpodobně i pružnost, pak není řeč o fitness. Stejně tak, budete-li se věnovat pouze joggingu, budete postrádat svalovou sílu a opět nebude řeč o fitness.

Strava a její vliv

Poslední z pěti zmíněných bodů - složení těla, nebo tělesná skladba chcete-li, úzce souvisí s dalším odvětvím fitness. Podíl svalů, tuků a kostí je dán částečně geneticky, avšak velkou měrou jej ovlivňují stravovací návyky. Jídlo z fastfoodu, nebo od našich milovaných babiček sice naplní blahem naše chuťové pohárky, co však naprosto zabije je tvar naší postavy. Zároveň nás přemíra nekvalitní nebo jednostranně zaměřené stravy spolehlivě bude brzdit při snaze dosáhnout lepších sportovních výsledků. Je tedy nezbytné dodržovat vhodný způsob stravování. Ona samotná změna jídelníčku i bez fyzické námahy také vede k úbytku hmotnosti. Ano je to tak. Pokud budeme stále hlídat nerovnici příjem < výdej a veškerý náš výdej bude pocházet z cesty autem do supermarketu pro bio zeleninu, naše hmotnost bude stále klesat. Ale není to fitness, neboť poměr mezi svalovou hmotou, tukem a kostmi bude nakonec ve prospěch kostí. To také nechceme.

Pro přesné změření podílu svalů, tuku a kostí, potažmo výpočtu BMI ukazatele dnes existují chytré osobní váhy s motivačním efektem, které do svého sortimentu zařadila například firma Salter.

Kde všude lze najít fitness?

Fitness může být ukryto kdekoliv, v čemkoliv. Když jsme si tedy řekli, že fitness ve své úplnosti zahrnuje pět aspektů tělesné kondice, stravovací návyky a stav naší mysli, můžeme si říct něco o tom, kde se s fitness setkáváme. Každý jednotlivec má své vlastní fitness - schopnost efektivně vykonávat určitou aktivitu. Pro někoho to můžou být každodenní úkoly, třeba pro pracovníka horské záchranné služby. Ve stejném prostředí se pohybuje třeba i turista, který to má naopak jako hobby. Oba svým způsobem praktikují fitness, pokud je naplňuje jejich vlastní zlepšení a třeba také pocit, že dělají dobrou věc pro své zdraví. Dále můžeme zmínit třeba atleta, na něhož prostředí bude klást vyšší nároky, ale on nepoleví ve svém úsilí a motivace, že bude lepší než ostatní, jej požene kupředu. Sami tedy vidíte, že filozofie, ukrytá ve fitness, proniká do nejrůznějších oborů lidské aktivity a někdy si to člověk ani nemusí uvědomit.

Proč a jak začít s fitness?

Fitness je vynikajícím způsobem, jak v dnešní hektické době neztrácet nejen fyzický potenciál svého těla, ale i udržet si duševní vitalitu. Sedněte tedy na kolo, obujte si kolečkové brusle, nebo běžeckou obuv a dopřejte svým plicím čerstvý vzduch. Celoročně využívejte posilovny a potrapte své tělo aerobní i anaerobní zátěží a nezapomínejte na strečink. Cvičte taichi nebo jógu, je to větší dřina, než se na první pohled zdá. Posouvejte své cíle stále o krok dál. Jakákoliv aktivita odcvičená náročněji než posledně spolu s dobrým jídelníčkem vám dobije energii více, než si myslíte. Stačí jenom začít a nepolevit, vaše tělo se vám za to odvděčí.

Jak se vybičovat k lepším výsledkům?

Když už s fitness začnete a stále se vám nedaří dosahovat výraznějších zlepšení, zkuste se lépe motivovat. K tomu je ideální poslouchat oblíbenou hudbu, v jejímž rytmu se vaše výkony budou rapidněji zlepšovat. Abychom vám zjednodušili hledání vhodných sportovních sluchátek, která netlačí, nevypadávají a hrají přitom tak, že neriskujete úraz tím, že byste vůbec neslyšeli své okolí, doporučujeme Yurbuds. Jde o sluchátka vyvinutá právě pro sportovní využití. Patříte-li k pokročilejším sportovcům, kteří umějí využívat znalost tepové frekvence, jsou přímo pro vás určeny běžecké hodinky TomTom Runner Cardio se světelným snímačem tepu. Pro ty, kteří oželí integrovaný optický snímač tepové frekvence a vystačí si s GPS modulem, nabízí TomTom běžecké hodinky Multi-sport anebo Nike+, které přesně zobrazují nejen uběhnutou vzdálenost, ale také umí zaznamenávat vzdálenost i pro halové sporty, kam fitness pochopitelně řadíme. TomTom Nike+ je navíc kompatibilní s běžeckými trenažéry značky Nike.

10 (ne)viditelných benefitů fyzické aktivity

1. Snižuje krevní tlak
2. Zlepšuje hladinu cholesterolu
3. Zlepšuje hladinu krevního cukru
4. Snižuje rizika některých druhů rakoviny
5. Zlepšuje ekonomiku práce srdce
6. Přispívá k relaxaci
7. Zlepšuje dýchání
8. Má pozitivní vliv na imunitní systém
9. Zlepšuje flexibilitu a balanc
10. Sport, cvičení a vlastně jakákoliv fyzická aktivita má v sobě mnoho výhod. Mezi nejčastější patří touha po svalech nebo atraktivnější postavě. Tady však benefity sportu či aktivního životního stylu rozhodně nekončí. Je zde také řada takových, které jsou očima neviditelné. Náš organismus se díky sportu dokáže efektivněji popasovat s chronickým stresem či zátěží na psychiku. Fyzická aktivita je tak trochu všelékem a nejlepší je na ní to, že je zdarma. Stačí si obout tenisky, jít se projít, zaběhat si, dát si pár kliků nebo dřepů. Nejen tohle všechno vám pomůže zlepšit fyzické či psychické zdraví.

Podrobnější pohled na benefity:

1. Snižuje krevní tlak: V tomto případě je nutno podotknout, že je rozdíl mezi silovým sportem a vytrvalostní fyzickou aktivitou. Větší benefity na vysoký krevní tlak (tzv. hypertenzi) má totiž ta vytrvalostní. Právě na ni se zaměřuje i studie z roku 2016. Jejím výsledkem je zjištění, že u mužů, kteří se věnovali vytrvalostní aktivitě, konkrétně běhu, došlo k výraznému snížení krevního tlaku. Pokud zrovna nepatříte k fanouškům běhu, prospěšné jsou i další fyzické aktivity jako cyklistika, bruslení, plavání či turistika. Pomoci mohou podle Národního institutu zdraví (NIH) již malé změny, díky kterým se budete během dne více hýbat. Zkuste ignorovat výtahy a začněte chodit více po schodech. V případě, že se někam chystáte autem, například na nákup, zaparkujte dál, abyste se prošli. Pokud pracujete za počítačem, nezapomínejte na pravidelné přestávky, kdy vstanete a ujdete pár kroků. Klidně dejte prostor i zábavným aktivitám, jako skákání přes švihadlo, rychlé procházky či kurzy tance. Vysoký krevní tlak se navíc nejčastěji pojí i s nadváhou a obezitou. Právě s nimi vám také dokáže pomoci pravidelný pohyb, ideálně kombinovaný se zdravou stravou. Pokud tedy zapracujete i na svém jídelníčku, ozdravíte ho a snížíte spotřebu soli, změny mohou být ještě větší. Snížit vysoký krevní tlak může také úbytek hmotnosti, ke kterému se díky cvičení hravě dopracujete.
2. Zlepšuje hladinu cholesterolu: Pokud hledáte způsob, jak snížit cholesterol, efektivním klíčem může být právě fyzická aktivita. Podle Americké srdeční asociace je vysoký cholesterol způsoben kromě jiných faktorů hlavně životním stylem, který zahrnuje nedostatek pohybu, nezdravý jídelníček, nadváhu či obezitu. Již z toho lze přirozeně vydedukovat, že fyzická aktivita může být účinným způsobem, jak cholesterol snížit. Studie z roku 2003 srovnávala fyzicky aktivní ženy s těmi, které vedly sedavý způsob života s nedostatkem pohybu. Ukázalo se, že první skupina měla významně nižší hladinu špatného LDL a vyšší hladinu dobrého HDL cholesterolu. Další studie přišla se závěrem, že pravidelné vytrvalostní aktivity jsou obzvláště užitečné u mužů s nízkou hladinou HDL cholesterolu. Přispěly totiž k jeho zvýšení, což se v konečném důsledku odráží na snížení rizik různých onemocnění. Do třetice ve prospěch aktivního životního stylu hovoří také výzkum z renomovaného vědeckého časopisu Journal of Obesity. Sledoval dospělé lidi s nadváhou a obezitou, kteří dodržovali dietu a věnovali se vytrvalostním aktivitám jako procházky, jogging či cyklistika. Toto všechno u nich přineslo snížení špatného LDL a zvýšení dobrého HDL cholesterolu. Poslední studie, kterou zmíníme, byla zaměřena na běžce. Zjistila, že ti, kteří běhají více než 80 km týdně, měli výrazně lepší hladiny dobrého cholesterolu HDL než běžci, kteří uběhli týdně méně než 16 km. Na druhé straně, jakákoliv fyzická aktivita se počítá, i když o něco prospěšnější je v tomto ohledu pravidelný a déle trvající pohyb. Pokud vás tedy trápí vysoký cholesterol, určitě stojí za to vyzkoušet některé z vytrvalostních aktivit, které by mohly přispět k jeho zlepšení.
3. Zlepšuje hladinu krevního cukru: Pravidelný pohyb má vliv i na zlepšení hladiny krevního cukru. Je to proto, že dokáže přispět ke zvýšení citlivosti buněk na inzulín, které pak efektivněji využívají energii z krevního řečiště. Díky tomu můžete snížit i inzulínovou rezistenci. Pokud například chodíte v mírném tempu, vaše srdce začne bít rychleji a o trochu se vám ztíží i dýchání. Vaše svaly přitom spotřebují více glukózy, což časem může mít pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi z dlouhodobého hlediska. Díky tomu ve vašem těle lépe funguje také inzulín a tyto výhody si můžete užívat ještě po fyzické aktivitě. Ta vám k tomu navíc může dát i další bonusy jako lepší kondici či svaly, ale také pomoci zhubnout. Tím, že zhubnete, máte opět větší citlivost na inzulín a můžete tak dlouhodobě snížit hladinu glykémie, zmírnit nebo dokonce i vyléčit cukrovku 2. typu. Pokud bychom to řekli naprosto zjednodušeně, pokud člověk pravidelně sportuje a má zdravou tělesnou hmotnost, jeho buňky jsou citlivější na inzulín. Proto je organismus v konečném důsledku méně náchylný i na problémy, které může způsobit zvýšená hladina cukru v krvi. Zajímavá je v tomto směru i studie z roku 2017, která trvala 12 měsíců. Sledovala lidi s cukrovkou 2. typu, kteří brali léky na snížení krevního cukru. Tato skupina se podrobila 5 až 6krát týdně aerobnímu cvičení v trvání 30 - 60 minut. To bylo kombinováno se silovým tréninkem dvakrát až třikrát týdně. Po přechodu na aktivní životní styl došlo u části účastníků k redukci léků. Pravidelným sportem si tak zlepšili hospodaření s krevním cukrem natolik, že pro stejné výhody už nemuseli užívat tolik léků.
4. Snižuje rizika některých druhů rakoviny: Výhody fyzické aktivity většinou plodí další sub-benefity, ze kterých může váš organismus profitovat. V souvislosti s tím se často skloňuje také prevence rizika závažných onemocnění, mezi které patří i rakovina. Cvičení vám totiž může pomoci udržet si zdravou hmotnost. Obezita a nadváha se totiž pojí s až třinácti druhy rakoviny. K rizikům v tomto případě patří také zvýšená hladina některých hormonů, kterou cvičení pomáhá dostat pod kontrolu. Zjištění, která spojují zvýšenou úroveň fyzické aktivity a nižší riziko vzniku konkrétních druhů rakoviny, pocházejí hlavně z různých studií. Velká studie, která sledovala více než 1 milion účastníků zjistila, že fyzická aktivita, které se účastníci věnovali ve volném čase, byla spojena se snížením rizika až 13 druhů rakoviny. Fyzicky aktivní ženy mají nižší riziko rakoviny prsu než jejich méně aktivní protějšky. Existuje mnoho dalších studií o tom, že pravidelná fyzická aktivita prospívá při prevenci nejen rakoviny, ale také dalších, hlavně chronických onemocnění. Kromě toho se spojuje také se snížením rizika předčasného úmrtí.
5. Zlepšuje ekonomiku práce srdce: Z výše uvedených faktů vyplývá, že pravidelné cvičení může pomoci nejen prodloužit, ale také zkvalitnit váš život. Jednou z dalších výhod, zejména při vytrvalostních trénincích, je také růst kondice, což se může odrazit na celkovém zdraví vašeho srdce. To rozvádí okysličenou krev dále do těla. Tím, že pravidelně cvičíte, postupně umíte více. Díky tomu dokážete efektivněji pracovat s dechem. Jeho tep je nižší a na stejné množství práce mu stačí méně úderů. Ušetříte mu tedy opravdu hodně práce. Ke snížení srdeční frekvence vede například aerobní sport tím, že zlepšuje výkonnost a ekonomiku práce celého kardiovaskulárního systému. Ideální je zapojit ho do vašeho života alespoň 30 minut, minimálně 5 dní v týdnu. Dobrý příkladem je běh, plavání, cyklistika, rychlá chůze, skákání přes švihadlo nebo bruslení. Nadměrné množství tělesného tuku patří k rizikovým faktorům při srdečních onemocněních. Stejně jako již zmiňovaná vysoká hladina cholesterolu. Zajímavou možností tak může být i zapojení silového tréninku. Stejně jako vytrvalostní sport, i silové cvičení vám pomůže zhubnout a jako bonus získáte svaly. Dobrým příkladem je cvičení s vlastním tělem, činkami nebo s posilovacími gumami.
6. Přispívá k relaxaci: Pravidelné aerobní cvičení, jako turistika, cyklistika, běh a podobně, může na vašem organismu zanechat pozoruhodné změny. Netýká se to pouze výše zmíněných vlivů na různé orgány či nemoci, ale také na vaši mysl a psychiku. Cvičení vám totiž může pomoci ulevit od stresu, zlepšit náladu, zmírnit depresi, úzkost či zvýšit duševní bdělost. Zapomenout nesmíme ani na jeho schopnost přispět ke kvalitnějšímu spánku.
7. Zlepšuje dýchání: Mezi skvělé (ne)viditelné benefity cvičení patří také zlepšení dýchání. Když jste fyzicky aktivní, vaše srdce a plíce musí pracovat více, aby svalům dodaly dostatek kyslíku, který při výkonu vyžadují. Když se vaše fyzická kondice zlepšuje, váš respirační systém postupně pracuje mnohem efektivněji. Výsledkem toho je například to, že už se nezadýcháte během výstupu po schodech jako parní lokomotiva. Pomoci vám v tomto případě mohou aerobní aktivity jako běh, rychlá chůze, cyklistika, procházky, ale také různé intenzivní tréninky či domácí práce ve svižnějším tempu.
8. Má pozitivní vliv na imunitní systém: Pravidelný pohyb je jedním z pilířů zdravého životního stylu. Mohou za to nejen výše zmíněné výhody, ale také pozitivní vliv na imunitní systém. Ten podporuje také studie z roku 2019, která zjistila, že pravidelné cvičení může zlepšit obrannou aktivitu organismu a má protizánětlivé účinky. Faktem zůstává, že imunita pravidelně sportujících lidí je na tom lépe. Důvod je spojován s vyšší imunitní odolností vůči onemocněním. Na tu zase navazuje vyšší aktivita buněk imunitního systému, které se sportovní aktivitou vytrénují.
9. Zlepšuje flexibilitu a balanc: Tuto výhodu ocení hlavně lidé ve vyšším věku, kteří jsou náchylnější k pádům a následným zraněním. Pravidelné cvičení pomůže posílit hlavní svaly, střed těla, spodní část zad a nohy. Díky tomu se může zlepšit váš balanc, tedy schopnost udržet rovnováhu a předejít tak nepříjemným pádům. Lepší flexibilita se může pozitivně odrazit na celkové tělesné zdatnosti a držení těla. Skvělým prostředkem, jak zlepšit flexibilitu a balanc, je například jóga, která s sebou přináší i spoustu dalších zajímavých benefitů. S vyšším věkem se nespojuje pouze ztráta flexibility a balanc, ale i kostní hmoty. Předcházet jí a snížit riziko zlomenin opět můžete díky pravidelnému cvičení. Pro kosti jsou nejlepší aktivity, které vás nutí čelit určité zátěži nebo odporu. Skvělou volbou je například turistika, při které mimo jiné poznáte také krásy přírody. Stejně efektivní mohou být i každodenní aktivity jako chůze či zdolávání schodů, případně koníčky jako tanec nebo tenis. Pomoci může také cvičení s činkami nebo posilovacími gumami.
10. Další benefity: Lidé, kteří pravidelně cvičí, jsou zvyklí zůstávat v pohybu i při jiných aktivitách. Mnozí z nich se tak cítí celkově produktivnější. Dokáží se namotivovat, zabrat, vstát a přejít k akci potřebné k dosažení cíle. Tyto vlastnosti pak přesouvají i mimo trénink, například do pracovního nasazení nebo běžných aktivit v soukromém životě. Všechny dosažené úspěchy jsou pak pro ně vždy vzrušující a motivující. Cvičení jim navíc může pomoci cítit se méně unavení, což také připravuje půdu k vyšší produktivitě. Výzkumy ukazují, že cvičení ovlivňuje téměř každou buňku v těle. Netýká se to pouze svalů či srdce, ale i ostatních důležitých orgánů.

Jaké množství pohybu je ideální?

Výhod, které jsme si zmínili výše, je však možné dosáhnout pouze pravidelným cvičením. A kolik je tedy dost? Podle WHO byste se měli věnovat alespoň 150-300 minutám aerobní fyzické aktivity střední intenzity během týdne. Provádět by ji měli dospělí ve věku 18-64 let. V případě vyšší intenzity by to mělo být alespoň 75-150 minut týdně. NIH (Národní institut zdraví) doporučuje, aby pohyb ve vašem životě tvořil alespoň dvě a půl hodiny střední aerobní aktivity denně. Zdá se to poměrně dost, ale můžete si je rozdělit na menší části, které se na konci dne sčítají a počítají se i běžné denní aktivity. Stejně tak můžete přistoupit k doporučení od WHO, kdy si 150 minut týdně rozdělíte do pěti dní po 30 minutách. Takovou krátkou procházku každý den byste měli zvládnout i v době, kdy máte spoustu povinností. Je to minimální aktivita, kterou můžeme podpořit své zdraví.

Pomoci zařadit do vašeho života více fyzické aktivity může i náš článek 5 tipů, díky kterým, zůstanete aktivní, motivovaní a nepřestanete cvičit ani doma. Jak vidíte, cvičení nepřináší pouze velké svaly a dokonalé instagramové fotky. Jeho benefity na organismus sahají mnohem dál a ty nejsilnější zůstávají očima neviditelné. Jedním z největších důvodů proč začít cvičit tak zůstává podpora celkového zdraví. To vám umožní cítit se lépe a v konečném důsledku si užívat života na plné obrátky.

tags: #fitness #prospech #pro #zdravi