Johann Gregor Mendel, celým jménem Johann Mendel, se narodil 20. července 1822 v Hynčicích ve Slezsku, v rodině německy mluvících drobných zemědělců. Dnes jsou Hynčice součástí obce Vražné v okrese Nový Jičín.
Rodný dům Johanna Gregora Mendela je venkovská usedlost č. p. 69 v Hynčicích. Dům pochází z 18. století a je postaven v klasicistním slohu. V roce 2007 byl zrekonstruovaný dům otevřen a zpřístupněn veřejnosti jako muzeum věnované Gregoru Mendelovi a návštěvnické centrum venkovského regionu Moravské Kravařsko. Od roku 2002 o jeho obnovu usiloval bývalý starosta Vražného Vladimír Nippert, který pro ten účel založil Nadační fond Rodný dům J. G. Mendela. Několikaletá přestavba vyšla na více než 30 milionů korun, většina peněz pocházela z fondů Evropské unie.
Johann Gregor Mendel se v domě narodil otci Antonu Mendelovi, rolníkovi, a matce Rosině, rozené Schwirtlich. Jménem Johann byl chlapec pokřtěn v kostele sv. Petra a Pavla v sousední obci Vražné.
Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě, následovala Filozofická fakulta Univerzity v Olomouci. Z finančních důvodů a na přání matky vstoupil do semináře, v roce 1843 přišel do augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně a přijal řeholní jméno Gregor. Poté několik let učil na gymnáziu, dále studoval Univerzitu ve Vídni, zajímal se o fyziku, matematiku, meteorologii. Díky tomu si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů. Toho později využil během svých pokusů s hrachem.
Ve své výzkumné činnosti se věnoval křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Své výsledky publikoval v práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“. V roce 1869 se mu dostalo jediné pocty za jeho života v odborných přírodovědných kruzích, byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku v Brně. Téhož roku vyložil na půdě spolku výsledky své druhé práce v oboru křížení rostlin o jestřábnících. Tyto rostliny byly ale nešťastnou volbou vzhledem k jejich atypickému rozmnožování. Mendel tak nabyl přesvědčení, že jím objasněné zákonitosti neplatí.
Mendelův přínos pro biologii byl rozpoznán až po jeho smrti začátkem 20. století. Nejen, že položil základy genetiky, ale jako jeden z prvních použil ve své práci biostatistické metody. Mendel rovněž prováděl od roku 1862 každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. Z třinácti jeho publikací se devět týká meteorologie.
Po smrti opata byl zvolen novým opatem Augustiniánského kláštera a představoval významnou osobnost Brna a celé Moravy. Posledních deset let života věnoval hodně času a energie na spor s rakouskou vládou kvůli zvýšené dani z klášterního majetku. Vážně onemocněl a v roce 1884 v klášteře zemřel.
V zahradě Opatství Staré Brno řádu sv. Augustina je umístěn pomník objevitele zákonů dědičnosti a opata Gregora Johanna Mendela (1822-1884). Mramorový pomník je dílem Theodora Charlemonta a má podobu Mendelovy sochy v životní velikosti, obklopené rostlinami hrachu, modelovým organismem, na němž Mendel vykonával svoje pokusy. Jedná se o jediný secesní pomník v Brně a první pomník věnovaný vědci na území tehdejšího Rakouska-Uherska.
Pomník Gregora Johanna Mendela se nachází v blízkosti pokusné zahrady, kde Mendel v letech 1856-1863 prováděl křížení rostlin hrachu setého za účelem nalezení pravidel pro předávání znaků do dalších generací. Původně stál pomník v místech dnešní točny tramvaje na Mendlově náměstí a byl zde slavnostně odhalen 2. října 1910. Při této příležitosti došlo též ke změně názvu náměstí, z původního Klášterního se stalo Mendlovým.
Ke stavbě pomníku a k vyhlášení finanční sbírky na jeho vyhotovení dal popud Přírodovědný spolek (Naturforschender Verein in Brünn), jehož byl Mendel zakládajícím členem. K iniciativě na zbudování pomníku se přihlásilo 150 vědců i další významné osobnosti veřejného života a instituce jako augustiniánské opatství a město Brno. Komise složená z členů Přírodovědného spolku vybrala návrh vídeňského sochaře, avšak rodáka ze Znojma, Theodora Charlemonta. Pomník z kararského mramoru znázorňuje stojícího Mendela v řádovém oděvu. Jako připomínka Mendelových zákonů dědičnosti se kolem postavy pnou rostliny hrachu setého a ve spodní části jsou vyobrazeny alegorické figury muže a ženy. Původně pomník obsahoval německé nápisy Dem Naturforscher P. Gregor Mendel 1822-1884 (Přírodovědci P. Gregoru Mendelovi 1822-1884) a Errichtet 1910 von Freunden der Wissenschaft (Postavený v roce 1910 přáteli vědy), v současnosti již nese pouze text Gregor Mendel 1822-1884. Pomník, k němuž vedlo masivní mramorové schodiště, byl součástí parčíku na Mendlově náměstí až do roku 1960, kdy musel ustoupit rekonstrukci náměstí a stavbě trasy tramvaje.
V Smetanových sadech se nachází také pomník Řehoře Mendla. Jedná se o žulový pomník s bustou Řehoře Mendela a s figurální alegorickou kompozicí. Monumentální památník k poctě objevitele genetiky je dílem sochaře Josefa Obetha. Mendlův pomník byl vytvořen v letech 1929-1931 pod názvem „V zrcadle stvoření“. Základem je kašna, z jejíhož středu vyrůstá stylizovaný kamenný květ, před nímž je umístěn žulový podstavec nesoucí Mendelovu mramorovou bustu. Jméno na soklu je napsáno nezvykle - písmena připomínají chromozomy, čímž odkazují na jeho přínos genetice.
Na vrcholu květu stojí dva páry postav. Z přední strany zdravím a štěstím obdařený pár s dítětem v náručí, jimž zpod, zpoza busty, nastavuje zrcadlo další dítě. Oba rodiče do něj shlíží a vidí v něm pokračování svého života v dalším pokolení. Dvojici na druhé straně naopak tvoří nešťastný manželský pár s nemocným nebo možná již mrtvým potomkem u nohou. Pomník je nejen připomínkou významné osobnosti našeho regionu, ale též ideou genetických principů vývoje přírody a lidstva.
Muž, který objevil dominantní a recesivní geny: Seznamte se s Gregorem Mendelem
Ve 20. století dům dlouho chátral. V roce 2013 byla na dům kvůli dluhům vlastníka, Nadačního fondu Rodný dům J. G. Mendela, uvalena exekuce. Od září 2018, kdy byl převeden darem od původního majitele Nadační fond Rodný dům J. G. Mendela, čelí nadace, které patří rodný dům zakladatele genetiky, exekuci.
