Zeměpis je klíčovým předmětem, který se vyučuje v prvním až třetím ročníku střední školy, a to dvě hodiny týdně. Jeho studium poskytuje základní přehled o světě, od jeho fyzických charakteristik po socioekonomické aspekty. Maturitní zkouška z geografie je profilovou zkouškou, která se skládá z několika částí a klade důraz na hlubší pochopení geografických jevů.
Struktura a obsah maturitní zkoušky z geografie
Profilová část maturitní zkoušky zahrnuje zkoušku z českého jazyka a literatury, cizího jazyka (pokud byl zvolen ve společné části), a dalších dvou povinných zkoušek. Zkouška z geografie je jednou z těchto povinných zkoušek. Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka probíhají formou písemné práce a ústní zkoušky před maturitní komisí. Písemná práce z českého jazyka a literatury vyžaduje vytvoření souvislého textu o minimálním rozsahu 250 slov. Písemná práce z cizího jazyka spočívá v napsání souvislého textu v rozsahu 200-300 slov.
Pokud si žák zvolí ve společné části matematiku, je nutné vybrat si cizí jazyk pro profilovou část. Přihlášky k maturitní zkoušce je třeba podat třídním učitelům nejpozději do 28. listopadu 2025, kteří je následně předají ředitelce školy do 1. prosince.
Nahrazení zkoušky z cizího jazyka
V případě, že žák koná v profilové části čtyři povinné zkoušky, lze jednu zkoušku z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky. Jazykový certifikát z angličtiny musí odpovídat úrovni minimálně B2, zatímco pro němčinu, francouzštinu a ruštinu je vyžadována úroveň B1. Písemnou žádost o nahrazení zkoušky, doloženou úředně ověřenou kopií dokladu o úspěšném absolvování standardizované jazykové zkoušky, musí žák podat ředitelce školy nejpozději do 31. března.
Témata probíraná v zeměpisu
Obsah zeměpisného vzdělávání pokrývá širokou škálu témat, která jsou nezbytná pro pochopení světa kolem nás:
- Stavba Země: Litosféra a globální zemská tektonika.
- Obyvatelstvo: Územní rozložení, hustota zalidnění, demografická revoluce, věková skladba, demografické stárnutí, pohyb populace, migrace a struktura obyvatelstva.
- Světové hospodářství: Charakteristika, hospodářská úroveň států a HDP.
- Sektory hospodářství:
- Primární sektor: Zemědělská produkce, typy zemědělství, vliv zemědělství na životní prostředí, těžba nerostných surovin.
- Sekundární sektor: Dělení průmyslové výroby a její lokalizace.
- Terciární sektor: Doprava a obslužná sféra.
- Přírodní poměry: Poloha, rozloha, geologický a geomorfologický vývoj, klimatické podmínky, krajinné typy, hydrologické poměry, půdní typy a ochrana přírody.
- Hospodářský vývoj České republiky: Od první světové války (1918, 1945, 1989) a charakteristika po roce 1989.
- Zdroje a průmysl v ČR: Těžba surovin, průmyslová výroba, průmyslové oblasti, energetika, zpracovatelský průmysl.
- Zemědělství v ČR: Úloha přírodních a sociálních faktorů, zemědělské a výrobní typy, rostlinná a živočišná výroba.
- Evropa: Postavení ve světě, její význam a vliv na ostatní části světa, přírodní poměry (povrch, klima, krajiny), socioekonomická sféra (obyvatelstvo, sídla, zemědělství, průmysl, jádrové a periferní oblasti), integrační procesy.
- Střední Evropa: Geografická charakteristika.
- Rusko: Evropská a asijská část.
Úspěchy v zeměpisných olympiádách
Účast a úspěchy v předmětových olympiádách jsou důležitou součástí středoškolského vzdělávání a mohou ovlivnit přijímací řízení na vysoké školy. V roce 2020 se Martin Mlečka probojoval do celostátního kola Zeměpisné olympiády ve středoškolské kategorii D, kde obsadil druhé místo v České republice, jen o čtvrt bodu za vítězem. Díky tomuto úspěchu získal možnost účastnit se European Geographic Olympiad 2020, kde i přes jazykovou bariéru vybojoval stříbrné ocenění.
Hodnocení účasti a umístění v okresních, krajských či celostátních kolech olympiád z různých předmětů, včetně zeměpisu, probíhá ve školních letech 2018/2019 a 2019/2020. Body se udělují pouze za nejvyšší dosaženou úroveň v dané soutěži a body z různých soutěží se sčítají, maximálně do výše 10 bodů. Dosažené výsledky se dokládají ověřenými kopiemi výsledkových listin nebo diplomů.
Přijímací řízení a kritéria
Informace o přijímacím řízení pro zájemce o studium poskytují přehled o počtech přihlášek a přijatých uchazečů v předchozích letech. V roce 2020 bylo přijato 57 % uchazečů z 352 přihlášek, v roce 2019 72 % ze 263 přihlášek a v roce 2018 72 % ze 253 přihlášek. Pro přijetí je nutné splnit podmínky, jako je zisk minimálně 10 bodů za jednotlivé testy v kritériu 2.
Výsledné pořadí uchazečů se sestavuje podle celkového počtu získaných bodů. V případě rovnosti bodů rozhoduje přednostně vyšší počet bodů získaných v matematice v testech a následně známky z matematiky a českého jazyka z předchozích ročníků.
Uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami mohou mít upraveny podmínky pro konání přijímací zkoušky na základě doporučení školského poradenského zařízení. Cizinci, na které se vztahuje § 20 odst. 4 školského zákona, nekonají test z českého jazyka a literatury, ale jejich znalost je ověřena pohovorem.
