Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Historie, výuka a výzkum

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jednou z 17 fakult Univerzity Karlovy. Probíhá zde výuka a výzkum ve vědních oborech biologie, chemie, geologie a geografie. Součástí fakulty je i Botanická zahrada v ulici Na Slupi a řada veřejně přístupných sbírek a muzeí jako je Mapová sbírka, Chlupáčovo muzeum historie země, Mineralogické muzeum nebo Hrdličkovo muzeum člověka. Společným pracovištěm fakulty a Akademie věd ČR je špičkové vědecké pracoviště Biocev ve Vestci u Prahy.

Fakulta vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty. V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.

Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908 a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920. Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění. Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie.

Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy. V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit.

V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. V dubnu 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. června 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.

17. listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi.

Významné osobnosti spojené s fakultou:

• Václav Švambera - Podílel se na vzniku fakulty a na vybudování areálu na Albertově. Založil Státní sbírku mapovou ČSR, nyní Mapovou sbírku PřF UK (1920).
• František Slavík - Profesor mineralogie na Mineralogickém ústavu.
• Bohumil Němec - Profesor fyziologie rostlin. Založil Ústav pro fyziologii rostlin Univerzity Karlovy. Jako děkan Filosofické fakulty UK v letech 1919-1920 připravil oddělení samostatné fakulty přírodovědecké.
• Albert Einstein - V letech 1911-1912, tedy ještě před vznikem samostatné fakulty, působil Einstein jako řádný profesor Německé univerzity. Jeho působení připomíná pamětní deska v budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici č. 7.

Další osobnosti z řad pedagogů a absolventů shrnují kategorie Pedagogové na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Studium a výzkum

Přírodovědná fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje MFF UK). Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System, jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí.

Fakulta se skládá ze čtyř sekcí. Tou nejpočetnější je sekce biologie s 2400 studenty. Sekce chemie má 1100 studentů, sekce geografie 900 a sekce geologie 700 studentů. K přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum.

Výzkumné zaměření:

• Problematika druhové ochrany.
• Rekultivace a obnova ekosystémů po zásazích člověka.
• Dekontaminace znečištění.
• Příprava podkladů pro environmentální legislativu.
• Metody pro stanovení ekologicky nebezpečných sloučenin.
• Syntézy ekologicky přijatelných sloučenin.
• Ekologická těžba surovin.
• Ochrana vodních zdrojů.

Ústav pro životní prostředí PřF UK, ale i další součásti naší fakulty v sekcích biologie, chemie, geologie a geografie jsou aktivní ve výzkumu i výuce zaměřené na problematiku životního prostředí a jeho ochrany. Jsme hlavním partnerem ekologické olympiády a naši zástupci často vystupují v médiích. Naši biologové, geologové, chemici, geografové se v rámci udržitelného rozvoje věnují metodám pro stanovení ekologicky nebezpečných sloučenin, syntézám ekologicky přijatelných sloučenin, ekologické těžbě surovin, ochraně vodních zdrojů apod. Úspěchy našich pracovišť jsou výchozí bází pro další pracoviště, které se zabývají získáváním grantových prostředků pro vědu a výzkum.

Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín. V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 1200 článků v mezinárodních časopisech. Ve svých materiálech fakulta uvádí, že v posledních letech vzrůstá počet článků zveřejněných v impaktovaných periodikách. Přírodovědecká fakulta se umísťuje na předních místech v každoročním hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR, jež je zveřejňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2009 i 2010 ji v celkovém bodovém hodnocení výrazně předstihla jen Matematicko-fyzikální fakulta UK a také Fyzikální ústav AV ČR; Přírodovědecká fakulta MU získala v obou letech přibližně stejný počet bodů jako PřF UK.

Fakulta je řešitelem či spoluřešitelem deseti výzkumných záměrů (stav k r. 2009) a výzkum byl z velké části financován právě z financí na tyto výzkumné záměry. Dalším zdrojem prostředků je financování tzv. projektů.

tags: #havlicek #univerzita #karlova #prirodovedecka #fakulta