Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a výzkumných institucí v České republice s bohatou historií sahající až do roku 1920.
Studijní programy a zaměření
Fakulta nabízí širokou škálu bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů v oblastech biologie, chemie, geologie, geografie a environmentálních věd. V kontextu hematologie se studium zaměřuje na pochopení krve a krevních tkání pro diagnostiku krevních chorob a onemocnění provázených změnami v hematologických parametrech.
V rámci doktorského studia je možné se věnovat například oblasti hematologie a hematoonkologie, kde fakulta nabízí konzultace s předními odborníky. Dalšími oblastmi jsou onkologie, včetně chirurgické, urologické, gynekologické a neuroonkologie.
Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín. V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 1200 článků v mezinárodních časopisech. Fakulta se umísťuje na předních místech v hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR.
Podmínky pro doktorské studium
Pro přijetí do doktorských studijních programů je nutné řádně ukončit magisterský studijní program a získat příslušný diplom. Doba pro splnění této podmínky je před vydáním rozhodnutí o přijetí ke studiu.
Dokladem prokazujícím splnění podmínky je vysokoškolský diplom. V případě zahraničního vzdělání je nutné předložit rozhodnutí veřejné vysoké školy v České republice o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (nostrifikaci) a zahraniční doklad o vzdělání.
Každá vysoká škola s institucionální akreditací je povinna ověřovat splnění podmínky vlastním posuzováním pro účely přijímacího řízení do programů, které sama uskutečňuje nebo které uskutečňuje její fakulta. Na Ostravské univerzitě je postup ověřování vymezen interním řídicím aktem (Opatření rektora č. 69/2019).
Přijímací řízení
K přijímací zkoušce je nutné doložit povinné přílohy, bez nichž uchazeč nebude přijat. Součástí přihlášky je také návrh tématu a anotace práce v rozsahu 1,5 - 2 stran, který zahrnuje název práce, jméno školitele, úvod, cíle, metodiku a diskuzi.
Ústní část přijímací zkoušky probíhá formou pohovoru před zkušební komisí složenou z nejméně tří akademických pracovníků fakulty. V rámci odborné rozpravy se hodnotí úroveň současných poznatků ve vztahu k tématu disertační práce, stanovení cílů a očekávaný přínos.
Cílem pohovoru je zjistit motivaci uchazeče pro studium, zájem o obor, předpoklady pro postgraduální studium a celkovou úroveň verbálního projevu.
Uchazeč se přihlašuje k vypsaným tématům disertační práce a cíle studia s navrženým tématem konzultuje s příslušným školitelem. Připravený návrh disertační práce prokazuje hlubší znalosti problematiky, základní literatury a schopnost odborné diskuze.
Konkrétní datum konání přijímací zkoušky bude uchazeči oznámeno v pozvánce zaslané v aplikaci e-přihlášky. Tištěné pozvánky univerzita nezasílá.
Laboratorní hematologie
V rámci studia se studenti seznamují s problematikou využití krve a jiných krvetvorných tkání pro stanovení diagnózy krevních chorob. Získají základní technické informace pro provádění účinné laboratorní práce v hematologii.
Mezi probíraná témata patří rutinní a specializovaná koagulační vyšetření, vybavení koagulační laboratoře, testování funkcí krevních destiček, nátěry periferní krve a kostní dřeně, rozpočet leukocytů a dřeňových buněk, a fyziologie hlavních hemopoetických řad.
Studenti jsou nejprve seznámeni s principy laboratorní práce podle jednotlivých metod, následuje jejich praktické provedení a interpretace nálezů. Účast na praktickém cvičení je povinná a je ukončena zápočtem na základě předložení laboratorních protokolů a úspěšného absolvování testu.
Doporučená literatura:
- PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu : fyziologie a patofyziologie krevní buňky. 1. vyd. Český Těšín: FINIDR, 2006, 304 s. ISBN 8086682021.
- PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu : fyziologie a patofyziologie hemostázy. 1. vyd. Český Těšín: FINIDR, 2004, 237 s. ISBN 808668203X.
- PECKA, Miroslav. Přehled laboratorní hematologie. Bílá krevní řada, krevní destičky. [1. vyd.]. Praha: Galén, 1996, 132 s. ISBN 8085824434.
- Přehled laboratorní hematologie 1 :Krvetvorba. Červená krevní řada. Edited by Miroslav Pecka. [1. vyd.]. Praha: Galén, 1995, 141 s. ISBN 80-85824-28-0.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) sídlí v moderním univerzitním kampusu v Praze-Bohunicích a poskytuje špičkové laboratoře a přístrojové vybavení. Fakulta byla založena v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od Filozofické fakulty UK.
V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě. V současnosti se skládá ze čtyř sekcí: biologie, chemie, geografie a geologie. K fakultě jsou přidruženy také Botanická zahrada UK, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka a Mineralogické muzeum.
Mezi významné osobnosti spojené s fakultou patří například nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský a Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře.
Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filozofická fakulta UK.
Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filozofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908 a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920.
Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění.
Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie.
V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit.
V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií.
Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. června 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.
V listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi.
Významné osobnosti spojené s fakultou:
- Václav Švambera - Podílel se na vzniku fakulty a na vybudování areálu na Albertově. Založil Státní sbírku mapovou ČSR, nyní Mapovou sbírku PřF UK (1920).
- František Slavík - Profesor mineralogie na Mineralogickém ústavu.
- Bohumil Němec - Profesor fyziologie rostlin. Založil Ústav pro fyziologii rostlin Univerzity Karlovy. Jako děkan Filozofické fakulty UK v letech 1919-1920 připravil oddělení samostatné fakulty přírodovědecké.
- Albert Einstein - V letech 1911-1912, tedy ještě před vznikem samostatné fakulty, působil jako řádný profesor Německé univerzity. Jeho působení připomíná pamětní deska v budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici č. 7.
Přírodovědecká fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů. Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, nebo víceoborové. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System.
Fakulta se skládá ze čtyř sekcí. Nejpočetnější je sekce biologie s 2400 studenty. Sekce chemie má 1100 studentů, sekce geografie 900 a sekce geologie 700 studentů.
K přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy (vznikla v roce 1775, rozloha 3,5 hektaru), Hrdličkovo muzeum člověka (vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století), Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka a Mineralogické muzeum.
Studijní program Klinická biologie poskytuje vzdělání v biologických, biochemických a biomedicínských disciplínách, zajišťuje školení studentů v oblasti znalostí a dovedností potřebných pro provádění i nejnáročnějších postupů v klinických laboratořích. Mezi obory patří i hematologie.
Obecná hematologie zahrnuje složení, tvorbu a funkce krve, fyziologii erytrocytů, leukocytů, trombocytů, fyziologii krevního srážení a krvetvorné a lymfopoetické orgány. Dále se studují anémie, poruchy leukocytárního systému, poruchy krevních destiček, poruchy krevního srážení a maligní onemocnění krve a krvetvorných orgánů.
tags: #hematologie #prirodovedecka #fakulta