Na podzim roku 2024 získalo hned pět vědeckých týmů Univerzity Karlovy prestižní ERC Consolidator Grant. Jedním z příjemců je i Jaroslav Švelch z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který obdržel 1,8 milionu eur na projekt GAMEINDEX. Název GAMEINDEX v sobě spojuje hry a koncept indexu, který Švelch a jeho kolegové použijí k výzkumu toho, jak jsou skutečná místa replikována a zobrazována ve videohrách a virtuální realitě (VR).
V rámci projektu vznikne databáze virtuálních míst a skutečných lokalit, které slouží jako pozadí nebo prostředí pro videohry. Jaký byl hlavní podnět pro váš výzkumný projekt? Důvod, proč se zaměřujeme na indexikální reprezentaci, plyne z nedostatku, kterého jsem si už nějakou dobu všímal v kritice a analýze her. O hrách se často mluví jako o virtuálních zážitcích ve virtuálních prostorech. Ve skutečnosti nám často ukazují skutečné prostory nebo prostředí postavené z reálných elementů nebo reálných míst. Obsahují otisky skutečných objektů, tváře a hlasy skutečných herců, 3D skeny různých objektů nebo fotografie předmětů z reálného světa. A zároveň se často odkazují na skutečný svět. Ne všechny, ale mnohé hry se odehrávají ve městech a krajinách, které existují v reálném světě.
Jednou z důležitých otázek je určitě věrnost. To nás určitě zajímá. Nestačí dívat se na hru jen jako na hotový produkt. Pokud máte hru zasazenou do válečné zóny, vývojáři se snaží zobrazit ji přesvědčivě, nicméně zároveň se musí při každém kroku rozhodovat: co by mělo být zahrnuto, co vynecháno. Úplná věrnost je samozřejmě nemožná. I když se ji snažíte co nejvíce přiblížit, jednotlivá rozhodnutí jsou ovlivněná názory autorů, společenskými hodnotami, nebo praktickými okolnostmi. Konkrétní dějiště mohou být vybrána pro snazší dostupnost, využití dabéra z Londýna zase z důvodu toho, že je tam zkrátka velká základna talentů. V původním traileru pro hru Deliverance: Kingdom Come měl jeden z herců jorkširský přízvuk a zněl velmi podobně jako známý herec Sean Bean. Dabing nás taky bude zajímat, protože hlas je rovněž otiskem reálného člověka.
Metodologicky má projekt tři hlavní komponenty. Prvním jsou etnografické studie, tedy přímá a zúčastněná pozorování ve vývojářských studiích. Budeme sledovat, jak vytvářejí realistické hry pomocí specifických technik, jako je snímání pohybu, 3D skenování nebo fotogrammetrie. Chceme lépe pochopit rozhodování vývojářů: jak získávají data, jak provádějí snímání pohybu, jak vybírají herce, jak upravují a zpracovávají snímky pohybu před tím, než se dostanou do hry. Dalším prvkem je studium samotných her. Vytvoříme databázi, která nám poskytne komplexní pohled na současnou herní produkci. Například nám může pomoci popsat trend poslední doby - že se hry odehrávají v zemích východní nebo střední Evropy, jako jsou Rakousko a Česko, nebo v místech globálního jihu, jako je Mexiko. V rámci analýzy her opět využijeme konceptu indexu, ale zde to bude znamenat něco trochu jiného. V sémiotice se za index považuje jak otisk skutečné věci ve virtuálním světě nebo v médiu, tak jakýsi ukazatel, pomyslná šipka ukazující na reálné objekty. Třetím prvkem je analýza diskurzu, která bude méně náročná, ale přesto pro celý projekt důležitá.
Příkladem tohoto pnutí byl zpravodajský článek, který se objevil nedlouho po požáru pařížské katedrály Notre-Dame, kde se tvrdilo, že by mohla být znovu postavena díky 3D modelům zaznamenaným a představeným ve hře Assassin's Creed Unity (2014). Ten model byl prý tak podrobný, že by jej restaurátoři mohli použít k rekonstrukci reálné katedrály. Ale to je mýtus. Mnohé věci jsou ve hře jinak pro snazší hratelnost - protagonista se musí po budově nějak pohybovat a pro hráče to musí být přehledné. A zásadní roli hraje i autorské právo: některá vitrážová okna katedrály byla dokončena až nedávno, tudíž podléhají autorským právům, a ve hře tak nejsou vůbec reprodukována. Samotná hra je jen iluzí realismu.
Dělal jsem rozhovor s tvůrci hry Euro Truck Simulator 2, která vás posadí za volant kamionu. Dotkli jsme se aspektu času, protože cestování je ve hře pochopitelně mnohem kratší, a také způsobu zobrazení skutečných míst. Například známé jídelny v trupu vyřazeného letadla u dálnice D10 směrem na Mladou Boleslav. To ukazuje, jak jsou kousky reality rekonfigurovány. Tyto simulátory, které mimochodem vznikají v Praze, jsou toho skvělým příkladem. Jejich zaměstnanci se dívají na mapy skutečných míst a přetvářejí je na herní mapy.
Existují i další využití vašeho výzkumu do budoucna? Protože si dokážu představit, že jak trávíme více a více času v hrách a také ve virtuální realitě, hranice mezi tím, co je skutečné a co není, budou stále více nejasné a bude těžší určit, co je skutečné. Určitě je důležitá kritická gramotnost. Dalším cílem je seznámit lidi s hrami, které zobrazují periferní prostory, a které jim třeba nemusí být známé. Myslím, že databáze, kterou vytvoříme, může druhotně pomoci inspirovat vývojáře k tvorbě her o jejich vlastním prostředí. A je to proces, který už probíhá. V Česku jej rozběhl obrovský úspěch hry Kingdom Come: Deliverance v roce 2018. Tehdy si vývojáři uvědomili, že je možné vytvořit úspěšnou hru ve středověkém Česku, a přesto být úspěšní na mezinárodním trhu.
Jaroslav Švelch je absolvent Filozofické fakulty UK a také Fakulty sociálních věd UK, kde obhájil disertační práci. Jako postdoktorandský vědec na Univerzitě v Bergenu získal zkušenosti během studijních a výzkumných pobytů v USA na Massachusettském technologickém institutu (MIT) a v Microsoft Research New England Lab. Byl úspěšným žadatelem o grant Primus a je autorem mnoha článků i monografií o hrách a historii programování v bývalém Československu a zemích Varšavské smlouvy, například Gaming the Iron Curtain: How Teenagers and Amateurs in Communist Czechoslovakia Claimed the Medium of Computer Games (MIT Press, 2018, česky 2023) a Player vs.
Praktický workshop zaměřený na 3D fotky a vektorové obrázky metodou anaglyfu (tj. při prohlížení pomocí červeno-tyrkysových brýlí) a jak tohoto tématu využít ve výuce fyziky, případně výtvarné výchovy či biologie. Téma prostorového vidění může sloužit jako odrazový můstek pro pochopení principů VR. Přestože tedy není běžně do výuky zahrnuté, může to být pro žáky lákavé téma. Obsah kurzu vychází ze zkušeností s vedením workshopu pro ZŠ a SŠ studenty se zájmem o téma. Jak vytvořit anaglyfovou fotku - naučíte se různé možnosti, jak udělat anaglyfovou fotku, s jednoduchými pomůckami i s 3D kamerou. Co je to anaglyf a jak na vektorové anaglyfové obrázky?
Vědci s afiliací Univerzity Karlovy opět pronikli do nejprestižnějších vědeckých časopisů světa. „Již dlouho víme, že africké lesy jsou cenné svojí unikátní biodiverzitou, kdy jsou domovem pro mnoho vzácných rostlin a živočichů. Překvapivé bylo i zjištění studie otištěné v magazínu Science, jež sledovala změny vegetace za posledních osmnáct tisíc let. Na výzkumu se podílel i paleoekolog Petr Kuneš z PřF UK: „Čekali jsme, že největší změny vegetace budou na konci doby ledové nebo v souvislosti s průmyslovou revolucí 18. století. Překvapilo nás, že to jsou poslední čtyři tisíce let.“ Podle vědců tak v posledních letech možná pozorujeme pouhou „špičkou ledovce“ dlouhodobého procesu, který započal již v dávné minulosti. „Před čtyřmi tisíci lety nedocházelo k žádným zásadním klimatickým změnám, začínáme ale pozorovat veliké změny vegetace a ve stejné době člověk začíná výrazně ovlivňovat své okolí - kácí a vypaluje lesy, zakládá pole, chová zvířata,“ popisoval v květnu Ondřej Mottl, jenž aktuálně působí na Univerzitě v Bergenu. Obě zmíněné studie patří do ranku špičkových vědeckých publikací, jež sleduje kupříkladu žebříček Nature Index. Univerzita Karlova v ukazateli prací z 82 vybraných přírodovědných časopisů vykazuje v posledních pěti letech zřetelný nárůst: v uplynulém roce (počítáno zatím roční období do září 2021) tak mají vědci UK podíl na článcích z řady dalších renomovaných časopisů, jako jsou PNAS, Cell, ACS Nano, Angewandte Chemie, The EMBO Journal anebo dalších titulů z rodiny Nature.
Loňský rok byl publikačně bohatý i pro dva držitele prestižních grantů Evropské výzkumné rady (ERC) z pražské přírodovědy. Vědecký tým Filipa Koláře v květnovém vydání magazínu PNAS popsal, že i evoluce se může za určitých podmínek opakovat a také v srpnové edici Nature Communications objasnil, jak se rostliny přizpůsobují toxickým půdám. Již tradičně byla vyhodnocena soutěž vysoce kvalitních monografií UK pro rok 2021 (vydaných však ještě před tímto vročením). Z téže fakulty vzešlo i opětovně dotiskované dílo profesora Martina Hilského s názvem Shakespearova Anglie: Portrét doby (Academia 2020), jež obdrželo cenu Magnesia Litera jako kniha roku 2021.
Kromě základního výzkumu došlo i na aplikace. Herní vývojáři ze studia Charles Games, jednoho ze spin-offů Univerzity Karlovy, zase po již dřívější úspěšné videohře Atentát 1942 představili novou počítačovou hru Svoboda 1945: Liberation. Hráči se prostřednictvím příběhu a hravou formou seznámí s pohnutou historií česko-německého pohraničí po konci druhé světové války a s nástupem komunismu k vládnoucí moci, přičemž využívají poznatků historiků i expertů dalších společenských věd.
To u příležitosti stého výročí slova robot, které se poprvé objevilo v divadelní hře R.U.R. od Karla Čapka, vyzkoušeli vědci z Matfyzu a divadelníci ze Švandova divadla a DAMU. Hru s názvem AI: Když robot píše hru vygenerovala vůbec poprvé na celém světě umělá inteligence (AI). „Abych byl úplně přesný, tak v této hře napsala umělá inteligence pouze jednotlivé scény, ze kterých si dramaturg vybral a seřadil je do podoby hry. Uvedení hry, kterou skutečně celou napíše umělá inteligence, plánujeme za rok,“ vysvětloval v rozhovoru pro Forum Rudolf Rosa.
AI: KDYŽ ROBOT PÍŠE HRU • sestřih
Objevy přímo v terénu... Archeologii na Karlovce nepěstují jen egyptologové či „pravěkáři“ z FF UK, ale i zástupci dalších součástí. Například vědci z Evangelické teologické fakulty UK pomáhají v Izraeli odkrýt záhadný chrám, který se velikostí podobá Šalomounovu chrámu. Ten podle biblického příběhu nechal vystavět král Šalomoun jako jediné centrum náboženství Judského království. „Nemůže to být ‚První chrám‘ jednak z hlediska místopisného, jednak vzhledem k povaze osídlení. To, co bylo do současné doby odkryto, je pouze chrám, sila a pár budov kolem. Na skutečně průlomovém výzkumném úspěchu se vědci z UK podíleli na samém sklonku roku. Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty UK a Vilém Mikula, absolvent Matfyzu aktuálně působící v agentuře NASA, přispěli ke konstrukci nového teleskopu Jamese Weba (JWST), který byl 25. prosince vynesen do vesmíru. „Jedná se o nejambicióznější a nejkomplexnější astronomický projekt, jehož dokončení bylo plánováno již na rok 2007. „Magnetický tým z UK“ vyřešil pomocí unikátního čtyřpólového magnetu otvírání mikrozávěrek detektorů nového teleskopu. I díky tomu bude možné nahlédnout do nejranějšího vesmíru a pouze a jen na jeden objekt, například galaxii. Nový teleskop bude podle odborníků přínosem pro všechny obory astronomie a mohl by způsobit doslova revoluci například při studiu vzniku a vývoje hvězd a planetárních systémů. Teleskop Jamese Weba se skládá z 18 šestiúhelníkových pozlacených beryliových zrcadel, jež tvoří plochu o průměru 6,5 metru.
Po roční pauze způsobené koronavirovou pandemii byly v uplynulém roce uděleny hned čtyři čestné doktoráty Univerzity Karlovy: Doctor honoris causa. Prestižní ocenění (a titul Dr.h.c.) získal světoznámý norský antropolog Thomas Hylland Eriksen, řezenský bohemista Marek Nekula, americký adiktolog Thomas F. Babor a německý virolog Hans-Georg Kräusslich. Držitelé čestných doktorátů UK: na snímku vlevo T. H. Eriksen a M. Nekula (oba vedle rektora UK), vpravo pak T. F Babor a H.-G. Již popáté Univerzita Karlova ocenila své významné vědce a vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. V loňském roce ocenění, se kterým je spojena i finanční podpora výzkumu ve výši jednoho milionu korun, obdržela gerontoložka Iva Holmerová Fakulty humanitních studií UK, lékař a klinický biochemik Libor Vítek z 1. Mimo zdi Karolina bylo oceněno i mnoho dalších vědců a vědkyň UK. Například na Univerzitu Karlovu putovaly hned tři ceny Česká hlava: oceněn byl kardiolog Pavel Osmančík z 3. LF UK, farmaceutka Martina Háková z Farmaceutické fakulty UK a fyzik Libor Šmejkal z MFF UK. Čtyři laureáti v pěti kategoriích získali cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách! Ministerstvo školství podpořilo tři výzkumné projekty grantem ERC CZ: finanční podporu získal právník Tomáš Dumbrovský z Právnické fakulty UK, matematik Sebastian Schwarzacher z MFF UK a chemička Mariya Shamzhy z PřF UK a výzkumného centra CUCAM.
Univerzita Karlova a její přírodovědecká fakulta, ministerstvo kultury či Národní muzeum spolu s více než desítkou dalších významných firem a jednotlivců připravili unikátní výstavu, která bilancovala úspěchy českých vědců při cestě za objevením pramenů „královny řek“. Výstava vznikla u příležitosti životního jubilea jejího autora a kurátora, profesora Bohumíra Janského, geografa a hydrologa působícího na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, který byl i na titulní straně prvního čísla magazínu Forum. V rámci seriálu Czexpats z UK rovněž pravidelně přinášíme příběhy vědců a vědkyň, kteří vystudovali na Univerzitě Karlově a aktuálně působí v zahraničí či se nedávno vrátili. V březnu jsme takto například přinesli příběh hematologa Josefa Prchala, který pak byl v září oceněn Cenou Neuron za celoživotní přínos vědě. V zahraničí dlouhodobě působí i lékařka a vědkyně Diana Apetauerová, která se specializuje na neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova choroba. Zleva nahoře: Michal Zápotocký, manželé Tomkovi, Josef Prchal. Návrat do Česka je jednou z otevřených možností pro manžele Markétu a Jakuba Tomkovi, absolventy Matfyzu. „Pro vědecký pár je extrémně náročné hledat vhodné místo pro oba. Měli jsme veliké štěstí, že jsme se oba dostali na doktorát na Oxford a oba jsme získali stipendium,“ říkají. V Oxfordu studovali stejný program Life Sciences Interface, v průběhu se ale jejich výzkumný záměr oddělil - Jakub se vydal směrem kardiologie a Markéta se zabývá rakovinou, což jim nyní trochu komplikuje další působení, protože nabídka špičkových míst pro oba obory je omezená. Tomkovi ale mají jasno, že chtějí být spolu a vztah na dálku, který je pro některé vědecké páry častý, u nich nepřipadá v úvahu: „Jsme připraveni dělat kompromisy, protože za žádnou cenu nechceme žít zvlášť. Na 2. lékařskou fakultu UK se díky podpoře Primus již vrátil neuroonkolog Michal Zápotocký, který působil tři roky v Kanadě a v zahraničních spolupracích pokračuje i z Motola, loni se podílel na publikaci v Cell. Vlastní „Primus skupinu“ na Přírodovědě založil i molekulární biolog Jan Mašek, který se vrátil ze Švédska. Světovou známku „A“ dostal v pilotním velkém hodnocení ekonomický ústav CERGE UK (působící ve společném výzkumném pracovišti s Národohospodářským ústavem Akademie věd ČR jako ústav CERGE-EI), výborné hodnocení „B+“ obdrželo pět fakult Univerzity Karlovy: jmenovitě MFF UK, PřF UK, 1. U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě jsme představili inspirativní vědkyně ze sedmnácti fakult UK. A v říjnu si Univerzita Karlova v rektorských volbách zvolila, že ji od příštího roku poprvé v její v její 674leté historii povede žena - lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Novým prorektorem pro vědu by se měl stát ekonom Ladislav Krištoufek z FSV UK, jenž pro Forum poskytl rozhovor o bitcoinu.
