Dostupnost a bezpečnost volně prodejných léčivých přípravků mimo lékárny

Na základě rozhodnutí o registraci se mohou vyhrazené léčivé přípravky (VLP) od roku 1998 prodávat bez lékařského předpisu mimo lékárny. Do kategorie VLP patří mimo jiné léčivé přípravky obsahující paracetamol a ibuprofen. V roce 2017 se v České republice prodejem VLP zabývalo 2368 prodejců VLP.

Analýza dostupnosti a bezpečnosti VLP

Hlavním cílem práce je analýza časové, místní a finanční dostupnosti VLP a analýza bezpečnosti prodeje VLP mimo lékárny. Výzkum probíhal v období 12.-16. března 2018 v regionech Hradec Králové, Chrudim, Pardubice a Rychnov nad Kněžnou. Na základě proporčního rozdělení trhu v České republice bylo vybráno 50 prodejců VLP z databáze lékáren Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Subjektem výzkumu byl 24letý muž požadující VLP na akutní bolest zubů. Získané údaje byly zaneseny do připraveného formuláře. Výsledky byly zpracovány pomocí deskriptivní statistiky.

Mapa České republiky s vyznačenými regiony Hradec Králové, Chrudim, Pardubice a Rychnov nad Kněžnou

Výsledky výzkumu

Časová dostupnost VLP je zvýšena, především na čerpacích stanicích. Rozšířenou otevírací dobu o víkendu mělo 97,6 % prodejců.

Výzkum ukázal, že časová dostupnost vyhrazených léčivých přípravků (VLP) je významně zvýšena, což je patrné zejména u prodejců na čerpacích stanicích. Téměř všechny sledované prodejny, konkrétně 97,6 %, nabízejí rozšířenou otevírací dobu i během víkendů. Tato skutečnost přispívá k lepší dostupnosti VLP pro spotřebitele, kteří je potřebují mimo běžnou pracovní dobu lékáren.

Graf zobrazující procento prodejců VLP s rozšířenou otevírací dobou o víkendu

Kontext prodeje VLP v České republice

V České republice se v roce 2017 prodejem VLP zabývalo celkem 2368 prodejců. Tato kategorie léčivých přípravků zahrnuje mimo jiné i produkty s obsahem paracetamolu a ibuprofenu, které jsou běžně užívány k tlumení bolesti a horečky.

Výběr komunitní lékárny v České republice je primárně určován lokalitou (blízkostí). Menší důraz je kladen na dobrou obsluhu (osobní zkušenost s profesionálním přístupem) nebo dobrou cenu (nižší ceny a akce na léčiva). Postupně roste význam cen na úkor ostatních determinant. Všechny výsledky jsou statisticky významné s P<0.001. Dobrá poloha lékárny je klíčovým determinantem pro většinu občanů. Byl zaznamenán nárůst počtu občanů, kteří si vybírají lékárnu primárně podle ceny. Nižší cena léčiv je pro jejich rozhodnutí stále důležitější a je upřednostňována před kvalitní službou v lékárně. Posilování vztahu mezi lékárníky a pacienty je nejen dlouhodobým úsilím vedoucím k úspěšné farmakoterapii, ale také zvyšuje konkurenceschopnost jednotlivých poskytovatelů farmaceutické péče.

Práce lékárníka - nejen prodej léků, ale i jejich příprava

Poskytovatel farmaceutické péče může být v České republice volně změněn. Neexistuje povinnost povinné registrace u konkrétní lékárny. V českém zdravotnickém systému jsou výdaje hrazeny převážně z veřejného zdravotního pojištění doplněného o nízkou spoluúčast (platby z vlastní kapsy, doplatky) placenou pacienty. Mezi zeměmi OECD věnuje ČR jeden z největších podílů svého národního rozpočtu na financování veřejného zdraví. Reformní opatření zavedená v českém zdravotnickém systému a jeho financování během posledního desetiletí měla dopad na chování pacientů. S rostoucím počtem komunitních lékáren v ČR roste i konkurence mezi nimi. V ČR stále existuje necenová konkurence (snaha o zlepšení kvality služeb) kombinovaná s cenovou konkurencí (nižší ceny a doplatky za léčiva). V ČR je stále zcela anomální komplikovaný systém regulace maximálních cen a úhrad léčiv. Absence pevných, předvídatelných a jednotných doplatků. Byl pozorován význam cenové regulace ve zdravotním systému a tlak na necenovou konkurenci a potlačení cenové konkurence v mnoha případech.

Motivační faktory při výběru lékárny byly ve výzkumu zkoumány pomocí semi-otevřené otázky: „Jaký je nejdůležitější faktor při výběru Vaší lékárny?“ Podle předběžného výzkumu byly možnosti odpovědí „dobrá poloha“, „dobrá obsluha“, „dobrá cena“, „bez preference“ a „jiný faktor“. „Dobrá poloha“ znamená nejbližší lékárnu a její dobrou dostupnost, „dobrá obsluha“ znamená profesionální přístup personálu, dobrou osobní zkušenost, možnost diskuse o osobních zdravotních problémech a doplňkové služby poskytované v lékárně. „Dobrá cena“ skrývá levnější ceny, akce na léčiva, slevy, reklamy a různé věrnostní programy. Respondenti si mohli vybrat pouze jednu odpověď, která byla považována za nejdůležitější faktor v jejich rozhodnutí. Kde je rozlišeno mnoho významných rozdílů mezi různými skupinami obyvatelstva. Poloha a dostupnost lékárny je klíčovým determinantem pro většinu občanů, ačkoli tato síla se ve druhém průzkumu snížila o téměř 22 %. Jako hlavní důvod tohoto poklesu byl označen nárůst počtu občanů, kteří si vybírají lékárnu primárně podle ceny a upřednostňují nižší cenu před jinými faktory. Růst během období činil dokonce více než 41 % a nižší cena byla pro jejich rozhodnutí stále důležitější. Prioritní faktor „osobní zkušenost“, jako je spokojenost se službami lékárny prováděnými personálem lékáren, se během období snížil o 18 %, což rozhodně nelze považovat za pozitivní trend v posilování vztahů mezi lékárníky a pacienty.

Infografika porovnávající faktory výběru lékárny (poloha, cena, obsluha)

Sociologický průzkum s reprezentativním vzorkem z hlediska věku, pohlaví a regionu pro českou populaci ve věku 15 a více let (odchylka vzorku od populačních údajů České republiky nepřesahuje 0,2 %). Po předběžném výzkumu (234 respondentů v roce 2011 a 228 v roce 2013) byly anonymní dotazníky provedeny v České republice (ČR) v období od 21. listopadu do 4. prosince 2011 a od 18. listopadu do 6. prosince 2013. Data byla získána z výběru 1797 jedinců náhodně vybraných pomocí kvót. Míra návratnosti byla v roce 2011 90 % a v roce 2013 86 %.

tags: #jan #kostriba #faf #cuni